Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co byste dělali na mým místě? nesnáším partnerovu rodinu, protože od prvního dne mě neměli rádi a dělali vše, abychom se rozešli. Jenže jsme i přes to se vzali a mame tři děti. Jenže poslední dobou to nám neklape. Pořád nás chodí kontrolovat, co děláme, kde jsme apod. Bydlí ve stejný ulici. Je to až šílené.
Nikdy mě nepoprali k narozeninám a když tchýně měla nedávno narozeniny a manžel tam chtěl jít s dcerou byla jsem tak vytočena, proč by tam měl jít, když nám nepoprali ani hezké vánoce. Vyhrotilo se to do takové míry, že jsem partnerovi řekla, že jestli tam půjde, tak od něho odcházím, protože jim lézt do zadku nehodlame, když oni nás jen hlídají a dělají naschvály. Partner se tak vytočil, že pokud ho tam nepustím a nepůjde s dcerou ji popřát, že mě tedy opravdu všechny věci vyhodí před dům. Že on vždycky je a byl na straně rodičů. Chytla jsem ho, ať moje věci nechá být nebo mu jeho věci taky vyhazu a rozbiju. Ale udělat jsem to nechtěla. Jen prostě řeči. On v tom amoku mě chytl pod krkem a odhodil s malým synem v náručí na skříň. Syn se trepal strachy a já brečela a odešla do koupelny, že odcházím, že to byla poslední tečka. Nikdy dřív to neudělal, ale toto mě vyděsilo. Jenže nejhorší je, že nakonec jsem zůstala s ním. Nemám žádnou rodinu, kam jít, mám jen rodicak a sama bych nevěděla co dělat, kam jít, jak to finančně zvládnou. Opravdu jsem zoufalá. Jaký na to máte názor a jak mám toto všechno sama někam překonat? Vím, že děti toto neměli zažít a vím, že oba jsme se nechovali správně ![]()
Buď se seberes a odejdeš a nebo se stáhneš ať si s dětmi a svou rodinou stýká jak chce a ty jim do toho nebudeš moc kecat. Pokud to nebude úplně nutné. V každém případě to nejspíš dospěje ke krachu vztahu. Protože se vždycky bude jeden z vás cítit ublizeně.
Moc dobře jsi věděla do čeho přivedeš děcka. A ještě 3 ![]()
Kdyby mě někdo chodil kontrolovat, obtěžoval mě návštěvama, tak s ním vyrazím dveře. Kolikrát jsi jim řekla, že si toto nepřeješ?
Ale co fakt nechápu … Jak si můžeš vůbec dovolit zakázat chlapovi navštívit vlastní rodiče? Co si o sobě myslíš?
V tomto případě se nedivím, že chtěl chlap vyrazit dveře s tebou ![]()
Ale když to tak popisuješ … Jakej šel, takovou našel. Asi si nemáte co vyčítat. ![]()
Příspěvek upraven 01.01.25 v 15:29
@Sofia90 píše: Více
Bála bych se domácího násilí. Řekl ti, že stojí na straně rodičů, ne na tvé. Nejprve bych zkusila manželskou poradnu, kdyby to nepomohlo, odešla bych od něj. Máte ale děti. To je těžké radit. Začal by asi boj o děti. Neznám vaší situaci, ale dobře ten tvůj příběh nezní.
Vy jste teda páreček oba dva ![]()
chudáci děcka…
násilí, ultimáta, nulový respekt z obou stran, zakazovat jít manželovi za vlastní rodinou, co si vůbec o sobě myslíš?
přestaňte se množit.
Jsi v pasti. Chceš dětem všechno vzít jen kvůli tchýni? Teď zatím nemůžeš dělat nic. Zkus vydržet, než půjdeš do práce. Jestli to tedy je možné. Nebo si sežeň azylové bydlení a odejdi. Jestli s dětmi s nebo bez, to se uvidí. Tvoje nenávist je až nebezpečná. Nenech se jí sežrat za živa. A už nikdy nevyřvávej, že odejdeš, když to udělat nechceš a ani nemůzeš.
Příspěvek upraven 01.01.25 v 15:40
Milá zlatá, sebereflexe ti asi nic neříká, co..
Takže, jedna za 18, druhý bez 2 za 20…jaký šel, takovou potkal..Vrána k vráně.. nebo tu o neostrejší tužce atd atd..
IQ, EQ pod 90, víc ne.
Jinak bys věděla, že bránit partnerovi ve styku s rodinou je blbost těžkého kalibru, a neomluví tě nic. NIC!
Domácí násilí a hádky je další kapitola, hádat se se synem v naručí
, dítě v náručí = konec hádky a ne dělat cavyky, vyhrožovat, řvát a pak plkat " ale já jsem to tak nemyslela", ale myslela.., navíc se teď děláš chudinkou, kterou chlap s dítětem v náručí omlátil o skříň, což ho neomlouvá, ale tebe se ptám: řvala si a vyhrožovala chvíli před tím s dítětem v náručí???!!!
Mně si tedy nepřesvedčila o své bezúhonnosti a dobrém charakteru, sorry.
Jestli nemáš kam jít, tak holt sklapnout a šoupat nohama. Ty se s nima tedy nestýkej, ale zakazovat to chlapovi fakt nemůžeš. Ale ty vztahy se přece nijak nehoršily postupem času. Ty byly evidentně špatné vždycky. Tak taky nechápu ty tři děti. To se už opravdu blbě začíná někde jinde, než třeba s jedním. Zvlášť když nemáš nějaké svoje zázemí.
U nás to taky stálo za… už před Vánoci. A ty svátky to všechno ještě vyhrotily. Radím neprat se s chlapem, když vidíš, že je vytočený. Nehádat se. Nebránit návštěvě (užij si chvíli klidu). Těžko radit, taky to neumím.
Dělat chlapovi scény, že odejdu když půjde popřát vlastní mámě k narozeninám, je fakt hnus. To se za sebe nestydíš? Přesně jak píší ostatní, nemáte si co vyčítat. Chudáci děti, mít takové rodiče.
Jen pro upřesnění, oni se nás nevšímali do doby než byli děti, první dcera šlo to docela v pohodě. Ale po narození v létě dvojčat, nás začali bombardovat každodenním kontrolovanim, i když několikrát se jim řeklo, že chceme klid kor v šestinedělí. Že navstevy hlásit dopředu, což nikdy neudelali. Manžel do doby než se narodili dvojčata byl úžasný. Od té doby šlo všechno pak do háje, děkuji za názory
Jee, vyhrozujes, že odejdeš a nakonec stejně nemáš kam, peníze nejspíš taky nemáš, ale hlavně že máš 3 děti. No budeš muset držet ústa a krok..