Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Ahoj,bojím se kamenování,tak anonym ![]()
Já jsem kojit přestala dobrovolně,měla jsem po zánětu protě málo mlíka,malá bojkotovala lahvičku (bylo jí cca 6 týdnů) a neprospívala.Měla jsem bradavky bolavý,všechny osvědčený rady na rozkojení a techniku stejně nepomohli.Byla jsem z tý bolesti podrážděná,nevrlá,protivná.A tak jsem se řídila tím,že spokojená mamča = spokojené mimi.Malá se po velkém boji naučila na lahvičku,prospívá a jsme obě spokojené a s námi samozřejmně i tatínek.
Jestli budu kojit druhé mimi,tak to si dopředu pěkně rozmyslím!!!
Určitě je vás takových víc. Moje švagrovka taky byla rohodnutá nekojit a nekojil, jen to řešila až po návratu z porodnice. Podle mě je to věc každé ženy, jestli bude své dítě kojit nebo ne. Pokud to způsobuje mamince bolest a negativní pocity, tak nevidím v kojení přínos, protože dle mého názoru (není nijak vědecky podtržený) MM stresované ženy stejně nebude tak vyvážené, jak by mělo být. Podle mě je spokojená maminka pro dítě mnohem větší přínos než samotné MM. Tak držím palce, aby jsi to vyřešila hlavně ke spokojenosti vás dvou.
Ty sis teda zadělala
už vidím jak ti tady budou kojící matky spílat
a nakonec se to tu ještě pohádá
Já osobně své první dítě kojila 2,5 měsíce, pak už mlíčko nebylo, svou holčičku teď kojím 8 měsíc a kojení si užívám
I když jak píšeš je kojení velmi důležité, je pro dítě asi důležitější když cítí že má vedle sebe vyrovnanou a spokojenou maminku, než kdyby vycítilo, že to že mu dáš napít je pro tebe něco nepříjemného a oškliví se ti to…Takže pokud to vnímáš takhle tak nekoj..
Ahoj, já už se z toho kojení taky brzo zblázním, všechny moje příspěvky tady na miminu jsou o radách na podporu kojení, kojím 3 měsíce a bojuju od začátku.Vlastně ani nevím, proč to tak hrotím, teď jsem pár dní přikrmovala a malá byla spokojená, jenže pak se na mě ze všech časopisů hrnou články, že se musí kojit, kojit, kojit a člověk když nekojí, tak se pomalu stydí to přiznat
.Já bych i přestala, ale i když je mlíčka málo, tak se mi prsa pořád nalévají a ob kojení ode mě malá pije, tak je mi líto přestat a hlavně když se nenapije, tak mi pak snad bolestí prasknou ![]()
Tak já přímo nekojím,ale krmím odstříkaným MM.Kojila jsem 1,5 měsíce a taky to jak pro malou tak pro mě bylo utrpení.Ale nechtěla jsem skončit na UM,tak jsem začala odstříkávat a krmím z lahvičky a jsme spokojené obě a teda i tatínek.Přijde mi to jako dobrý kompromis.
To už čěkáš třeti dítě? Když to vždy bylo tak nepřijemné tak není co řešit,prostě nebudeš kojít, no a?
Jen bych doporučovala at' maličké dostavá UM od Tebe ve Tvé náruči. Může byt že ted' s Tebou před porodem mavají hormony, tak bych počkala jake to bude po porodu. Držim palce! Hlavně at' jste zdravi!
Já kojila svou první dceru 11 dní a z toho jsem byla 9 dnů v porodnici, takže buď v klidu je nás víc, co dobrovolně přestaly.
A myslím si, že je to každého věc.
Myslím, že než se trápit, tak to raději žádné kojení. Jak říkáte… spokojená máma, spokojené mimi, však to mimča přežijí ![]()
U syna jsem s kojením taky dost bojovala a ani dcera není ideál, ale vypadá to, že vydrží déle než syn (10 měsíců).
Každopádně odsuzovat někoho jen kvůli tomu že nekojí mi připadá „ujetý“, i když je fakt, že v dnešní době bych se s tím asi moc nechlubila a zvlášť ne na takovýchto místech ![]()
já jsem nakonec nekojila ani jedno, u prvního jsem to zkoušela, bylo mi to dost nepříjemné, mléka málo, syn po hodině řval hlady, takže UM, u dcerky jsem byla rozhodnutá kojit, ale taky mlíka málo, i když vím, že se říká, ze mléka není nikdy málo, ale byl to boj, takže jsem začala dávat opět UM. A všichni sme byli spokojení a bez stresu
já se klidně přiznám
kojení mě první týdny bolelo krutě, akorát to bylo na budku protože malá pak plakala, hlady? tak jsem začala dokrmovat UM, to pak bylo v pohodě a vydrželo to do teď - 5měsíců a kus.
jestli se někdy poštěstí a budu mít další miminko tak už teď přemýšlím jestli budu kojit nebo ne. Nějaké souznění, vyplavování hormonů štěstí apod jsem opravdu nezaznamenala, psychicky mě víc uspokojuje krmení z lahve
vlastně jsem neskončila jen kvůli všudepřítomné masírce - kojte nebo budete pro výstrahu zastřelená a vaše dítě bude nemocné, alergické, hloupé a nešťastné…
brouczek píše:
Ty sis teda zadělala![]()
už vidím jak ti tady budou kojící matky spílat
a nakonec se to tu ještě pohádá
Proč by jí měl někdo spílat? Pořád na těhle diskuzích někdo vyhrožuje kojícími matkami, co budou spílat a přesvědčovat
Já jsem nikdy nic takového nečetla.
Každý si může dělat co chce a i když kojím, tak proč bych měla někoho přesvědčovat, ať to dělá taky, když mu to nevyhovuje. Je to jeho dítě.
Tak snad to není ze zákona povinné kojit, tak proč to utajovat, když někdo nekojí. Já musela používat ty prsní kloboučky a co sem se s tím natrápila a malá to také nemohla utáhnout, tak než denně brečet nad kojením, tak sem raději skončila, což vedlo ke spokojenosti nás obou. Malá byla napapkaná a po Nutrilonu vydržela 4-5 hodin, což mi u kojení připadá, že děti jsou u prsa pořád a ženská je otrok kojení. Můj názor, tak mě prosím nebijte. ![]()
ano, čekám třetí dítě..
kamenování kojo matek jsem už zažila…
u jednoho mimi jsem 3 měs jen odsávala, nedokázal sát, bolest při odsávání pekelná…
při kojení si připadám jak mlékovod, ne člověk
zakl.
Já se rovněž hrdě hlásím k nekojícím a kamenovaným. Mám prsa rozměrů menších balónů a všichni se divili, jak to, že nekojím. No, moje dcera měla naprostý odpor k přisávání, bradavku mi rozhryzla hned napoprvé a mléko nikde. Laktační sestra mě v porodnici sprdla, že jsem nešika a dělám to špatně. Takže jsem se rozbrečela a vlastně jsem šest týdnů nepřestala. Byla jsem nevyspalá,utrápená a dítko řvalo hlady. Tak jsem řekla - DOST. Nasadila jsem Bebu a od té doby nevím,co je ubrečené mimi a utahaná mamina. Nejdůležitější je, aby mělo Tvoje miminko spokojenou maminku. A pak je jedno, odkud to mléko dostává. A na militantní mlékárny nedej. Spokojené mimi nade vše.
Ahoj,
jak čtu všechny ty diskuse o rozkojování, nutnosti kojení, podpoře laktace, smutku z odstavení atd. napadlo mě se zeptat, kolik je tu takových jako já : tedy matek, které kojit nechtějí. Pro mě je kojení týrání žen (ano, prostě to tak cítím), věc velice bolavá a pro mě více než nepříjemná. Kojila jsem a teď přemýšlím, jak se u posledního prcka tomu vyhnout. Chápu důležitost UM, ale ta negativa prostě převládají. Nejsem rozhodnutá, zda přímo požádat o léky proti laktaci v porodce či to zkusit, jestli to bude zas taková hrůza a skončit až se vrátím z porodnice. O zánětech prsou, bolesti při nalití, neustále mokrém oblečení, nočním převlékání se asi milionkrát a nemožnosti spát jinak než na zádech ani nemluvě… INKO jelikož nemám odvahu tu veřejně čelit všem těm dokonalým kojo matkám.
Do porodu mi zbývá 10 týdnů a když se omylem nkteré moje dítě jen dotkne mých prsou, tak knučím, citlivost hrozná, bradavky bolí a já trpím. nechci prsa