Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Tezko rict, ja mam rozdil 39 mesicu. Ma to sve vyhody, ale i nevyhody. Starsi dcerka byla vzdy hodne narocna na peci, sama si moc nevyhraje, casto nas schvalne vytaci - vim, ze ve skolce nebo u babicek s ni zadny problem neni, na miminko zarli, ale chova se k nemu jinak hezky. Ale je uz pomerne samostatna, sama se naji, zajde si na zachod, utre se, umyje si ruce, umi se oblect. Pro me by byl problem mit dve malicke deti, ktere jeste maji plenky a na vse me potrebujou. Ve 3 mesicich byla dcera taky hodna, radit zacala az v cca roce
Tři měsíce po porodu bych do toho dobrovolně nešla. Je taky třeba nechat tělo se trochu vzpamatovat. Samozřejmě je to ale na vás.
Mam mezi holkama rozdil 28mes. Druhe tehotenstvi bylo chtene, ikdyz prislo o par mesicu driv, nez jsme puvodne chteli, ale vubec to nicemu nevadilo.
Starsi byla neskutecne hodna, dokazala si hrat sama a ja mohla odpocivat, popr. u ni jen sedet a pomahat ji treba se stavenim kostek.
Od dvou let byla bez plen, takze taky o starost min.
Tri tydny pred terminem jsme se stehovali a nakonec jsem jeste 3 dny prenasela ![]()
asi bych do toho nesla, kdybych vedela, ze se treba starsi chova osklive k detem, a tusila, ze to doma nebude jine. Nastesti(tuk tuk),ta moje byla od prvnich dni uzasna, ted je mladsi 8 mes a pujcuje ji hracky, porad ji rika, jak ji miluje, proste idylka ![]()
Ale je fakt, ze to muze mit kazdy jinak. Segra ted pred 14 dny porodila a mezi detmi ma rozdil 11 let a je videt, ze ji to vyhovuje.
3 měsíce po porodu bych určitě dobrovolně do těhotenství nešla, nechala bych tělo se vzpamatovat, zahojit,…Já teda nejsem ani zastánce malého věkového rozdílu a smekám před všema matkama, které sese rozhodnout mít děti do 2 let od sebe…Ale je to určitě jen a jen na tobě a manželovi. JO a k tomu snažení několik měsíců-takto smýšlela i kamarádka, jelikož první jim trvalo přes rok. Druhé mimi bylo po prvním plánovaném pokusu, takže v šoku, že rozdíl mezi dětma bude cca o rok míň, než vůbec čekala ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, zajímal by mě Váš názor. S manželem jsme za jedno v tom, že nechceme jedináčka a druhé dítě tak aby nebyl velký věkový rozdíl.
Ale… První těhotenství zkončilo ve 24. týdnu, nikdo neví proč. Prostě jsem začla rodit.
Druhé těhotenství jsem byla na cerkláži-preventivně a dodržovala jsem jakýs takýs klidový režim. Který mi ovšem dr. nenařídil. Nebylo to nic striktího. Jen mi řekl abych se trochu šetřila. Takže žádný, že nic nemůžu. Jen tak s rozumem. Doktor se vzhledem k prvnímu těhotenství přiklání k nedostatečnosti děložního hrdla. Rodila jsem v 39. týdnu. Kvůli odtoku plodové vody. Prckovi budou tři měsíce.
A teď ta otázka. Kdy druhé dítě? Já bych do toho šla klidně hned.Ale co když budou nějaké komplikace, abych se zvládla taky postarat o prcka. Já vím, to můžou být vždy. ZAse teĎ si říkám, že je malej ještě hodnej, až začne lítat bude to náročnější. Druhé těhotenství bylo jinak bez komplikací. Jen jsem byla chvilku v nemocnici skrz ten steh. A taky vím, že se nemusí zadařit hned. V obou případech se nám povedlo až po 9 měsících. Jak yste se rozhodli a situaci řešili vy?Anonym protože sem chodí rodina. Nemusejí to zatím vědět.
Jak se mi narodi druhy prcek, male bude rok a pul.
Tohle Ti nikdo nepoví, jestli se to bude opakovat či ne.. jestli budeš mít problémy či ne. Já mám, nechtěně, mezi děckama, rozdíl 8,5 roku
plánovat můžeš co chceš, né vždy to vyjde - chtěla jsem děti hned po sobě..
snažte se, když budou problémy, řešte to potom ![]()
Rozhodně bych si na tvém místě nepořídila druhé dítě, dokud první nebude v základních věcech samostatné:nebudeš ho muset nosit, nebude na plínách a bude schopné být případně u někoho na hlídání. Mezi mými dcerami jsou čtyři roky a jejich vztah je krásný.
Jo a mmchdm, když to zažívám zpětně - pro mě šílenec, co si děti pořídí velmi brzy po sobě - mít je takhle, tak teď už vim, že bych to nedala
![]()
Taky jsme na první čekali, takže o druhé jsme se začali pokoušet radši dřív, v necelém roce dítěte. Podařilo se hned, mezi dětmi nebudou ani dva roky. Jsem přesvědčená o tom, že kdybych kalkulovala třeba s dobráním rodičáku nebo s konkrétním věkovým odstupem, tak by se to nepovedlo a čekali bychom mnohem déle.
Zkonzultovala bych s lékaři, a pokud lékař schválí, přestala bych se chránit klidně už za pár měsíců. Každé období dítěte je náročné na něco jiného, malé je na plínách a potřebuje nosit, ale lehneš si kněmu doma na podlahu ke knížkám a kostkám a odpočineš si, starší zase víc žárlí a vyžaduje pozornost, nevydrží si už hrát jen doma, tak se s ním musí víc ven, ale už ho nemusíš nosit a lépe se obslouží. Z tohoto pohledu nemyslím, že je jedno nebo druhé výrazně lepší.
Mám děti 14 měsíců po sobě a světe div se, katastrofa se nekoná, užívám si to
pravda, konec těhotenství byl trošku náročnější.
Az se nam na podzim narodi druhé, prvorozenému budou akorát dva roky, a uz i tak z toho mam vitr
takze ještě mensi rozdil bych fakt nechtěla, myslim ze hlavne ze zacatku to bude dost narocne. s manželem jsme idealne chteli odstup deticek tri roky. první se nam povedl po dvou letech, ted jsme se jen zacali snazit a uz to bylo
![]()
@jepice píše:
Mám děti 14 měsíců po sobě a světe div se, katastrofa se nekoná, užívám si topravda, konec těhotenství byl trošku náročnější.
Taky se trošku připojím s podobným problémem
a jak to zvládáš? Mě se totiž taky stále honí v hlavě ta myšlenka na druhé dítě, ale u mě hraje hlavní roli bohužel věk. Je mi 35 a malému půl roku. Přirozeně nám to nešlo, takže máme malého z uměl. oplodnění a ještě pár embrijek zamražených.
Myslím si, že bych to mohla zvládnout, ale iluze si nedělám, nevím jaký bude malý až povyroste. Bydlíme s tchánovci, takže věřím, že tchýně by mi pomohla (i když si to moc nepřeju, ale asi bych pak byla ještě ráda).
Stále přemýšlím o banalitách, jako co když budu kojit a malej bude chtít na nočník, utřít zadek nebo já nevím jaké mají děti v roce- dvou požadavky. Zvládneme chodit ven? Co když bude hyperaktivní a nebude poslouchat? A co konec těhotenství? Mě třeba celý 8 měsíc, šíleně braly záda
. A malej je pořádněj kousek, má tak 8,5 kg, mohla bych ho vůbec nosit ![]()
Je to hrozně těžký, kdyby mi bylo míň, tak jdu do rozdílu tří let, ale teď to nevidím jako dobrý nápad..
Ta anonimita je proto, že jsem se již několika takových diskusí zúčastnila, tak jsem s tím asi už otravná ![]()
Já jsem na tom podobně, jak ty, první těhotenství skončilo ve 22tt kvůli infekci, druhé těhotenství de povedlo 2 měsíce po potratu a bylo v pohodě. Syn má teď 16 měsíců, já jsem v 18tt, zatím taky dobré a pokud to zdárně doklepeme, tak budou mít děti mezi sebou rozdíl rok a třičtvrtě. Zatím samozřejmě nemůžu říct, jaké to bude, kdyžtak dám pak vědět.
Za mě bych ale počkala, až to první dítě bude aspoň trochu samoobslužné. Syn si začal říkat na nočník, něco už sám sní, něco venku ujde, umí se sám zabavit, když potřebuju něco udělat a vidím fakt velký rozdíl oproti době, kdy jsem musela všechno dělat s ním.
Ahoj maminky, zajímal by mě Váš názor. S manželem jsme za jedno v tom, že nechceme jedináčka a druhé dítě tak aby nebyl velký věkový rozdíl.
Ale… První těhotenství zkončilo ve 24. týdnu, nikdo neví proč. Prostě jsem začla rodit.
Druhé těhotenství jsem byla na cerkláži-preventivně a dodržovala jsem jakýs takýs klidový režim. Který mi ovšem dr. nenařídil. Nebylo to nic striktího. Jen mi řekl abych se trochu šetřila. Takže žádný, že nic nemůžu. Jen tak s rozumem. Doktor se vzhledem k prvnímu těhotenství přiklání k nedostatečnosti děložního hrdla. Rodila jsem v 39. týdnu. Kvůli odtoku plodové vody. Prckovi budou tři měsíce.
A teď ta otázka. Kdy druhé dítě? Já bych do toho šla klidně hned.Ale co když budou nějaké komplikace, abych se zvládla taky postarat o prcka. Já vím, to můžou být vždy. ZAse teĎ si říkám, že je malej ještě hodnej, až začne lítat bude to náročnější. Druhé těhotenství bylo jinak bez komplikací. Jen jsem byla chvilku v nemocnici skrz ten steh. A taky vím, že se nemusí zadařit hned. V obou případech se nám povedlo až po 9 měsících. Jak yste se rozhodli a situaci řešili vy?
Anonym protože sem chodí rodina. Nemusejí to zatím vědět.