Kolegyně - povýšení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si pro radu. Prosím anonymně.U nás v zaměstnání se teď před koncem roku řešily nějaké přesuny na „lepší“ funkce. Obě s kolegyňkou, se kterou sdílím kancelář, jsme o místa projevily zájem. Vypadalo to, že to nebude problém a že nás obě vezmou na jiné, odpovědnější místo, samozřejmě o něco lépe placené, jen 5 minut pěšky odsud. Včera jsem se ale od nadřízeného dozvěděla, že s kolegyni nepočítají. Na jednu stranu vedení chápu (udělala nějaké boty), na druhou stranu je mi to lito, protože vzhledem k podmínkám, které tu panují, chceme obě pryč a doufala jsem, že budeme mít štěstí obě. Ale co je horší, vůbec nevím, co nastane, až se to kolegyne dozví. Ty dva měsíce budou velmi perné, nástup je až k 1.1.2023 a už teď to tu bylo k nesnesení. Kolegyně celé dny!!! nadává prostě úplně na všechno, je v tom dost agresivní. Na jednu stranu ji chápu, ale nevím, jak to tu mám s ní vydržet já. Poté, co se dozví, že „nepovýšila“, se to ještě vystupňuje. Mám trochu iracionální výčitky vůči ní, ačkoliv moje změna s tou její nesouvisí, vlastně na to čekám taky dlouho. Bojím se, že se zhorší naše vztahy, že mi začne vyčítat kdeco, bohužel, ač ji mám jinak ráda, je taková. Jak reagovat? Ráda bych jí pomohla, ale šéf se vyjádřil v tom smyslu, že striktně ne.Anonymní L.
No já bych jen projevila údiv a lítost s tím, ze to nechapu, ale snažit se to nerozmazavat. Budeš vybirat ještě nějakou dovolenou nebo ona, tak by to nemusely byt cele dva měsíce. Když nastoupí někdo na zauceni tak bych jen nadhodila, ze to chápu a taky me to tam štve, ale před novou by bylo fajn nenadavat, ze se taky snažíš… jestli je to dobrý postup nevim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tohle není Váš problém, ale problém Vaší kolegyně. Zkuste se kousnout a obrnit trpělivostí.. Na Vašem místě bych kolegyni vyjádřila lítost a následně se snažila její poznámky ignorovat. Myslete hlavně na sebe a hodně štěstí na nové pozici 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To je proste zivot. Jednou se dari jednomu, jindy druhemu.
Kazdy se s tim musi umet vyrovnat sam.
Nezacinej hovor na to tema, tvar se, ze to nevis, ze ji prelozeni nevyslo. A kdyz ti to sama rekne, staci jen rict, ze te to mrzi, ze ji to nevyslo. Ty za to nejsi odpovedna.
Neboj, dva mesice utecou jako voda 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsou to dva měsíce, cíl je jasně určen, to se vydrží. Jsou v tom Vánoce, takže asi i nějaká dovolená a hlavně je světlo na konci tunelu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No a ty se divíš že nechtěí povýšit někoho, kdo celé dny nadává a je agresivní a ty se ho bojíš a ještě děla nějaké boty?
Jinak to skutenčě není tvoje odpovědnost a vina. Kolegyni polituj a dál se do debat nepouštěj.
A trénuj mám v pičismus a posiluj si vlastní sebevědomí. Opravdu to není tvůj problém a to že ona na tebe bude hnusná je o jejím selhání, ne o tobě.
Zejména pokud chceš na zodpovědnější pozici, potřebuješ trénovat to, jak vycházet se složitými lidmi. Což ale neznamená vycházet jim vstříct na vlastní úkor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky bych dělala že to nevím že jí to nevyšlo dokud to neřekne ona sama…pak bych vyjádřila lítost že si doufala že tam budete spolu a že tě to mrzí. No a pak bych její nadávky a stěhování si brala jedním uchem tam druhým ven… Kdyby mě to hodně štvalo tak bych ji řekla že přece může dát výpověď a hledat štěstí jinde když ji nepovýšili…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Poslem špatných zpráv nebudu, spíš se bojím té šílené negace, co nastane. Mám dost svych starostí se stárnoucími rodiči, detmi, proste dost svých osobních potíží, a fakt už nevím, co kromě projevu „soustrasti“ pořád říkat. Ona celých 8 hodin denně nadává, pořád to same. Mám spoustu povinností v práci, neprijemne klienty, kteří si taky rádi postezuji na všechny křivdy světa, a když přijdu domů, jsem jak vymackany citron, takže bych nejpozději kvečeru už mlátila hlavou do zdi. 
Utéct před ní nejde, říct ji narovinu, ať je chvíli ticho, take ne. Mám ji ráda, není zla, ale tohle je fakt náročné.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Poslem špatných zpráv nebudu, spíš se bojím té šílené negace, co nastane. Mám dost svych starostí se stárnoucími rodiči, detmi, proste dost svých osobních potíží, a fakt už nevím, co kromě projevu „soustrasti“ pořád říkat. Ona celých 8 hodin denně nadává, pořád to same. Mám spoustu povinností v práci, neprijemne klienty, kteří si taky rádi postezuji na všechny křivdy světa, a když přijdu domů, jsem jak vymackany citron, takže bych nejpozději kvečeru už mlátila hlavou do zdi.
Tak, když nemáš klienty, tak sluchátka a něco si do nich pustit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Poslem špatných zpráv nebudu, spíš se bojím té šílené negace, co nastane. Mám dost svych starostí se stárnoucími rodiči, detmi, proste dost svých osobních potíží, a fakt už nevím, co kromě projevu „soustrasti“ pořád říkat. Ona celých 8 hodin denně nadává, pořád to same. Mám spoustu povinností v práci, neprijemne klienty, kteří si taky rádi postezuji na všechny křivdy světa, a když přijdu domů, jsem jak vymackany citron, takže bych nejpozději kvečeru už mlátila hlavou do zdi.
Proč povyšovat negativně založenou a soustavně nadávající kolegyni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@AjaF píše:
Proč povyšovat negativně založenou a soustavně nadávající kolegyni?
Zkratka na jinem pracovisti zadnou protivku nechteji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@AjaF píše:
Proč povyšovat negativně založenou a soustavně nadávající kolegyni?
No nekdy se to dela tak, ze aby se ji zbavili, tak ji vychvali. Tady evidentne nekdo vedel jaka ja a neproslo to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No, ráda bych řekla, že mit pozitivní mysl se vyplatí , ale je to prozaictejsi. Domnívám se, že v tomto případě o povaze kolegyňky vedení zas tak moc neví, všechny tyto stížnosti jdou k mým uším. O to je to náročnější.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Poslem špatných zpráv nebudu, spíš se bojím té šílené negace, co nastane. Mám dost svych starostí se stárnoucími rodiči, detmi, proste dost svých osobních potíží, a fakt už nevím, co kromě projevu „soustrasti“ pořád říkat. Ona celých 8 hodin denně nadává, pořád to same. Mám spoustu povinností v práci, neprijemne klienty, kteří si taky rádi postezuji na všechny křivdy světa, a když přijdu domů, jsem jak vymackany citron, takže bych nejpozději kvečeru už mlátila hlavou do zdi.
Soustrast projev jednou, max 2× a pak už to ignoruj. Mně tu chodí „pomáhat“ jedna paní sem tam na chvilku. Ona furt mele něco o sobě, vnoučatech, rodině, je jí kolikrát i jedno, že zrovna telefonuji, něco počítám, zapisuji. Já mám v uchu sluchátko (druhé mám volné, abych slyšela telefon) a prostě nevnímám, neposlouchám, max sem tam řeknu hmm, jojo, když vyžaduje nějakou reakci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přesně tak, také mne napadly sluchátka při volných chvílích, pokud třeba nevoláš s klienty.
Kašli na ni. Dva měsíce uplynou jako voda, máš dovolenou ty i ona a jsou v tom Vánoce. Nejsi za ní zodpovědná a to nepovyseni, za to si svou povahou může jen ona sama. Myslíš si, že by takovýto člověk byl dobrý třeba nadřízený jednou? Já myslím, že ty bys to zvládla skvěle 
, protože máš starost o druhé a dokážeš mít cítění. Ona ne.
Užij si ten pocit povýšení, oslav to doma s rodinou a zkrátka jen vyčkej než jí to vedením oznámí.
Moc ti přeji, aby se ti na nové pozici líbilo a abys měla štěstí na nové kolegy. Možná to tak mělo být… Tak by ta negativita šla s tebou a ty bys měla jen starosti. „Někdo“ ti zařídil, aby ses měla líp a měla prostor i pro své rodiče a děti a abys chodila do práce ráda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, jdu si pro radu. Prosím anonymně.
U nás v zaměstnání se teď před koncem roku řešily nějaké přesuny na „lepší“ funkce. Obě s kolegyňkou, se kterou sdílím kancelář, jsme o místa projevily zájem. Vypadalo to, že to nebude problém a že nás obě vezmou na jiné, odpovědnější místo, samozřejmě o něco lépe placené, jen 5 minut pěšky odsud. Včera jsem se ale od nadřízeného dozvěděla, že s kolegyni nepočítají. Na jednu stranu vedení chápu (udělala nějaké boty), na druhou stranu je mi to lito, protože vzhledem k podmínkám, které tu panují, chceme obě pryč a doufala jsem, že budeme mít štěstí obě. Ale co je horší, vůbec nevím, co nastane, až se to kolegyne dozví. Ty dva měsíce budou velmi perné, nástup je až k 1.1.2023 a už teď to tu bylo k nesnesení. Kolegyně celé dny!!! nadává prostě úplně na všechno, je v tom dost agresivní. Na jednu stranu ji chápu, ale nevím, jak to tu mám s ní vydržet já. Poté, co se dozví, že „nepovýšila“, se to ještě vystupňuje. Mám trochu iracionální výčitky vůči ní, ačkoliv moje změna s tou její nesouvisí, vlastně na to čekám taky dlouho. Bojím se, že se zhorší naše vztahy, že mi začne vyčítat kdeco, bohužel, ač ji mám jinak ráda, je taková. Jak reagovat? Ráda bych jí pomohla, ale šéf se vyjádřil v tom smyslu, že striktně ne.
Anonymní L.