Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Velice důležitý dotaz.
Tenkrát jsi váš vztah ukončila ty, že? Prosím nelhat
Nenalhávej si, že se s ním chceš jen kamarádit. Sama víš, že to je nesmysl.
@Justin Case Ano, já. Okolnosti byli trochu proti nám, jela jsem na rok do zahraničí, měla jsem téměř při konci VŠ a věděla jsem, že po škole budu chtít jít pracovat do jiného města, zvažovala jsem i zahraničí.
@Paoloska Mě to tady nedává smysl. Ale opravdu upřímně si v tuhle chvíli neumím představit, že by mezi námi něco proběhlo. Představa sexu s ním mě třeba vůbec neláká. ![]()
Přestaň sobě i jemu komplikovat život a utni kontakt napořád. Přestaň se litovat, že si neumíš představit že už ho nikdy neuvidíš, a podobné sebemrskačské řeči, pokud vás k sobě pořád něco táhne jak tvrdíš, tak nemůžete být kamarádi. Vždycky tam bude sexuální náboj, nic si nenalhávej. Prostě za tím udělej tlustou čáru, žila jsi před ním, zvládneš žít i po něm.
Kašli na to, sejdete se jednou, dvakrát a skončíte v posteli. Jak to asi může dopadnout než průserem. A nenalhávej si nějaké kamarádství. Myslet na kamaráda od léta? Nespat kvůli němu?
@medvidka píše: Více
Přesně, to jsou vždycky stejné kecy, jako kdyby je do té postele někdo násilím dostrkal. Ho_vno. Svědí mě…, mám manžela a malé děti, rodiny si cením, takže jdu od toho, utnu kontakt. Studená sprcha, froté ručníky.
@Lojzísek píše: Více
Ony tady ty neodbytné pocity, že se s tím člověkem ještě „musím“ vidět, pramení z toho, že je mezi nimi něco nedokončeného, třeba rozchod kvůli blbým okolnostem, jako případ zde. Zkrátka z jiného důvodu než že se přestali milovat, ty city tam pořád zůstaly a lidé si to pak mylně vykládají jako nějakou osudovou lásku. Tak holt spolu měli zůstat i přes tu vzdálenost, teď už je pozdě to brát zpět.
Jediné řešení je absolutně nulový kontakt.
@Lojzísek píše: Více
No právě! Trvá to už dlouho, kdyby to bylo pár týdnů, tak nad tím mávnu rukou, ale takhle…Fakt si myslím, že by to mělo směřovat k posteli, a věřím, že ani on by nechtěl. V tuhle chvíli si myslím, že by mi doopravdy stačilo se vidět jednou za půl roku, užít si ten čas s ním. To přece není nereálné, nebo? Přece, když Tě někdo přitahuje, neznamená to automaticky, že s tím člověkem nemůžeš být na přátelské rovině. To by půlka lidí nemohla chodit do práce ![]()
@Anonymní píše: Více
No, jak myslíš. Taky mám kamarády, se kterými se vídám, jak popisuješ. Ale rozhodně kvůli nim můžu spát. Tohle taky považuješ za normální? Máš vůči němu nějakou „nutkavost“. Pokud je to něco nevyřešeného, sejděte se a vyříkejte si to. Pak se rozhodneš, jestli se 2× ročně uvidíte nebo nikoliv. Ale je to hra s ohněm.
A že on nebude chtít? Kdes na to přišla? Defakto už svoji ženu s Tebou podváděl.
Ty mas problem v tom, ze nej nemuzes spat. Takze se budes tesit pul rokutesit, az ho uvidis a budes na nej porad myslet.
A to preci takhle byt nemuze. Takze spis bych utnula kontakt uplne. Jestli ne, stane se pozdeji neco, co myslis ze se stat nemuze.
@Anonymní píše: Více
Utni to úplně. Ty s ním nechceš být jen kamarádka.
@Lojzísek píše: Více
Máš pravdu, podvedl, ale bylo to v jiné situaci, byli jsme ještě dost mladí a blbý. Věřím, že teď už by to ani jeden nechtěl nechat takto zajít. Nutkavost je přesný. Myslím si, že se budeme muset sejít, i když mě od toho všichni zde zrazujou…
@Anonymní píše: Více
Protože nepodvádějí jen mladí a blbí. A Ty máš k tomu solidně nakročeno, ač si snažíš namluvit něco jiného.
Zdravím, jdu si pro radu, už nevím co dál, mám hlavu jak pátrací balón.
O letních prázdninách jsem se po delší době viděla s ex. Byli jsme na večeři, vše proběhlo korektně, milý setkání. Jenže
já na té od té doby na něj pořád tak nějak myslím.
Oba jsme v manželství a máme malé děti. Takže nepřichází v úvahu se do čehokoli většího pouštět, i sex by pro mě byl no go, neumím si to představit. Ale zároveň se mi po něm stýká, chtěla bych s ním být v kontaktu a když nejde nic víc, alespoň ho mít jako kamaráda. Nechci s ním ztratit konktakt, i kdyby z toho nikdy nic nebylo.
Myslím, že nás to k sobě pořád táhne, po našem rozchodu ještě parkrát něco lehce proběhlo, a to i když už byl se svou nynější manželkou.
Poslední týden se to nějak zintenzivnilo, nemůžu v noci usnout, jak to mám v hlavě. Už jsem měla rozepsaných několik zpráv, ale vždycky jsem nakonec smazala. Pomoc!
Je reálný, abychom byli kamarádi, mám to vůbec chtít?