Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@GDmimino píše:
Právě, že autem minimálně, a na něj má. fakt vliv třetí stranaje to s ním složitější 😅
Tys tady založila diskuzi, aby ses dozvěděla, jak ostatní i mnohem mladší děti ujdou i desítky kilometrů?
![]()
U nás v tomto telecom obdobu zafungovala hra na telefonu Pokémon… Sice to není ideální… Jde a čumí u toho do přístroje ale u této hry se chodit musí dost a nám to opravdu pomohlo… Teď chodí sama, dobrovolně a bez mobilu ![]()
Předloni v létě bylo mému synovi 8,5 a šel se mnou na Sněžku. Dohromady to bylo 21 km tam a zpět.
Procházky nijak extra nevyhledává, většinou pyskuje, ale ujde toho ve výsledku dost. Ideál ve společnosti jiných dětí…
Od první třídy chodí do školy pěšky. Necelý kilometr. A 3× týdně na trénink cca kilometr a půl.
Co zkusit že by jezdil na koloběžce do tý školy/školky? Některý děti prostě chodit nechtějí no.
Mám stejně staré dítě. Jako procházka pro porcházku ho nebaví. Než by šel pro sourozence jen „aby se prošel“ tak bude raděj doma sám.
Pokud je zajímavý cíl, tak tolik nedržkuje (nejhorší to je než ho vypakuju z baráku, pak už to jde).
Takže bych to shrnula, že je to o motivaci. Musí chtít, musí to být i pro něj zajímaé, aby byl ochotný hnout zadkem. ![]()
@GDmimino píše:
Dobrý den, maminky, mám osmiletého syna, kterého je velmi těžké přinutit k nějaké aktivitě. Už jen procházka cca 2 kilometry pro brášku do školky je pro něj utrpením. Že to není fér, že ho to nebaví, že on je jediný ze škol, který musí chodit pěšky. Prosím, napište mi, a já mu to přečtu, jak staré máte děti vy a na jaké. chodi procházky. Já už nevím jak ho jinak motivovat. To se snažím dělat i blbosti, dělat že sebe pitce, abych mi to zpříjemnila ale bez výsledku. Mockrát děkuji
8 letý syn ujde v klidu 20 km.. určitě bych ze sebe nedělala pitomce, ale zaměstnala ho tak, aby pro něj nebyly 2 km problém
@bigl píše:
Tys tady založila diskuzi, aby ses dozvěděla, jak ostatní i mnohem mladší děti ujdou i desítky kilometrů?![]()
Ne abych ukázala synovi, že to není žádná tragedie, že i mladší děti se nebojí chodit, že není jediný, který „musí“ chodit pěšky
@GDmimino píše:
Ne abych ukázala synovi, že to není žádná tragedie, že i mladší děti se nebojí chodit, že není jediný, který „musí“ chodit pěšky
@bigl píše:
Tys tady založila diskuzi, aby ses dozvěděla, jak ostatní i mnohem mladší děti ujdou i desítky kilometrů?![]()
Spíš to beru jako srandu, ne že bych z toho nějak šílela 😏 😊 😊
U nás (kluci 12 a 6) taky nebavilo nikdy jen tak chodit. Co sbírají „kešky“, tak to nachodí x km ![]()
Starší je fakt lenoch, ale i ze zdravotního důvodu (hypermobilita + skolioza) jsem ho „donutila“ chodit do kroužků (plavčo, stěna, běhání). Jinak by volný čas proseděl na pc ![]()
Nemyslím, že mám zdatné děti, na svůj věk jsou mnohem menší, drobnější, a nijak zvlášť fyzicky výkonné (takoví chcípáčci). Syn (za měsíc 8 let) v létě nemá problém tak 10-15km terénem, ale u nezáživných pasáží brblá. Pomáhá hrát cestou hry (často hrajeme hádání, že je jeden něco a ostatní se ptají a odpovídá ano/ne, to je baví víc než slovní fotbal, pak hrajeme tipovačky - na parkovišti si každý tipne, kolik cestou potkáme psů/soch/cyklistů/turistických rozcestníků apod., a pak je cestou počítáme). Ve městě takhle počítáme značky aut, teď jsme pokročili a třeba vypíšeme bod za SPZ, na které součet čísel bude např. 9, ať si cestou započítá (to není týrání, syna to fakt baví).
Procházka bez cíle (atraktivního pro něj) ho nebaví a řekla bych, že nad 4km už je protivný.
Teď nám hraje do karet, že chodí na kroužek cca 1,5km daleko, a kvůli opravám silnice tam není kde zaparkovat, takže chodíme pěšky. A to tedy brblá pravidelně, občas ho u toho baví to počítání čísel, ale já potřebuju jít hodně svižně, takže zrovna u téhle cesty většinou fakt jen ťape.
Některé děti jsou holt frfňací
Naší jsou od malička zvyklí chodit, klidně i dost přes 20 km "procházky, ale těch keců u toho. Hlavně než se rozjedou. Na konci pak prohlásí, že to byl super vejlet
Takže já stížnosti pouštím jedním uchem tam, druhým ven, max si něco pomyslím (někdy i nahlas) o líných puboších. ![]()
V létě jsem s 2- a 4-letym ušla 6 km procházku lesem se zastávkami na hřištích 🙂 ale jinak kluci třeba radši jezdí na odrážedle a kole, baví je to víc 🙂
Má nějaké kroužky? Naše holky ujdou dost, ale v partě. Jen se mnou taky brblaji.
Podle mě mu nevadí ta cesta jako taková, ale princip, proč jde.
Věřím, že na kroužku, kde by ho to bavilo, ho „lenost“ přejde. Nemůže jet třeba na koloběžce?
@GDmimino mladší dcera 4 roky je naštvaná když pro ni jezdím autem, bohužel to jinak nejde a ona ještě ke všemu má ráda jízdu v MHD
dívá se kolem sebe a pořád vše komentuje co vidí. V Krkonoších v létě denně ušla 17 km a přes den vůbec nespala
starší se ty procházky tak nějak naučila a když ma kámošku, tak ujde bez reci 10 km jen tak.
@píďalka0484 píše:
U nás v tomto telecom obdobu zafungovala hra na telefonu Pokémon… Sice to není ideální… Jde a čumí u toho do přístroje ale u této hry se chodit musí dost a nám to opravdu pomohlo… Teď chodí sama, dobrovolně a bez mobilu
ty jooo to je tak na rozbití nosu i mobilu…
Nám děti ještě loni vpohode chodily, na Snezku jsme vylezli.. Letos, nástup puberty a nuuudaaa, výlety můžou být max 10 km a brblaji neustále.
Na přesuny na kratší vzdálenost je ideální nějaké priblizovadlo, některé děti jezdí na koloběžce, u nás frčí penny board, jen pořád osetruju rozbitá kolena.