Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Zdravím. Ani nevím, jestli jdu pro radu, nebo to jen chci někde vypsat. Před dvěma měsíci jsem se rozešla s přítelem po třech letech. Byla jsem psychicky vyčerpaná, měla jsem stres v práci, řešila jsem něco s rodiči, finance a k tomu jsme měli ve vztahu krizi. Nevěděla jsem si už rady a všechny ty problémy ten vztah ovlivňovaly.
On neudělal vlastně nic špatně, jenom už mi nebyl oporou, kterou jsem potřebovala, ani nemohl být, bylo toho už hodně i na něj.
Potřebovala jsem prostě nějaký čas odejít a všechno si trochu srovnat, navrhovala jsem pauzu, se kterou on nesouhlasil, takže jsem tehdy v úplně hrozném stavu se s ním rozešla. On to přijal s tím, že si je vědom problémů, které máme, ale sám rozchod nechtěl.
Litovala jsem toho vlastně hned vzápětí, takže jsem mu o tom za 2 týdny řekla. On nejdřív řekl, že se vracet nebude, že to pro něj bylo psychicky těžké a že on se prostě po rozchodech nevrací.
Já jsem se zamyslela nad důvody, které mě k tomu rozchodu vedly, některé věci jsem si už vyřešila a vím, že náš případ je ten, kde ta změna věcí, které k rozchodu vedly, nastat mohla.
Mluvila jsem o tom s ním a on mi řekl, že o tom bude přemýšlet, ale potřebuje čas. A že mi dá vědět, k čemu dojde. Cca měsíc jsem žila v naději, protože jsme komunikovali tak, že to vypadalo, že se vrátí. Pak ale komunikaci utnul, ozval se jen sporadicky a velmi neutrálně a už je to další měsíc, co každý den s úzkostí čekám, až mi napíše svůj verdikt. Nemůžu moc normálně fungovat.
Nechci ho k ničemu tlačit, ani to nedělám, ale pravda je, že už takhle dál nemůžu. Pokud bych to měla zvládat dál potřebovala bych mít alespoň tušení, že to dobře dopadne. Bohužel netuším nic.
Nevím ani, co bych někomu já poradila na mém místě, protože možnosti jsou jen dvě. Trpět dál, nebo jít dál. Jenže já zatím o ten návrat stojím a nechci udělat nic, čím bych to sabotovala.
po měsíci komunikaci utnul, na co jako čekáš ![]()
Jdi dal. Neverim, ze se lidi v chovani zmeni, vydrzelo by to kratce a zase ti to zacne vadit.
A precti si diskuzi jak tady jedna uz 6 let doufa, ze se k ni chlap vrati. Ani z domu nevychazi, aby ho nepotkala…porad je zamilovana a neumi se pohnout, ztraci leta…
@stinga píše:
po měsíci komunikaci utnul, na co jako čekáš
Až mi řekne, k čemu došel, jak avizoval. Navíc u něj mám nastěhovaný nábytek, takže minimálně na zprávu, kdy pro něj mám dojet.
@Tarena píše:
Jdi dal. Neverim, ze se lidi v chovani zmeni, vydrzelo by to kratce a zase ti to zacne vadit.A precti si diskuzi jak tady jedna uz 6 let doufa, ze se k ni chlap vrati. Ani z domu nevychazi, aby ho nepotkala…porad je zamilovana a neumi se pohnout, ztraci leta…
Jdi dál. Nečekej na něho, nedolézej, nekomunikuj již s ním a hlavně si přestaň dělat naděje. Kdyby o tebe stál, tak by se takhle nechoval.
@Anonymní píše:
Až mi řekne, k čemu došel, jak avizoval. Navíc u něj mám nastěhovaný nábytek, takže minimálně na zprávu, kdy pro něj mám dojet.
Zeptej se ho na rovinu jestli už k něčemu došel, že na něj nechceš tlačit, ale potřebuješ vědět aspoň jestli ještě máš čekat nebo jít dál. Já bych řekla že už nad tím moc nepřemýšlí…
Tak tady asi neni o cem. Byl jsem v podobne situaci s ex manzelkou…kdy se zamilovala jinde. Domluvili jsme se na pauze, s tim ze se i odstehuje, aby mela prostor a klid si veci urovnat. Tak jsem cekal, no vybrala si me…sestehovali jsme. A pak se zamilovala znovu jinde a a zase se odstehovala..V momente kdy se dozvedela, ze uz na ni jakoze necekam a nasel jsem si kamaradku, tak se chtela vratit. Bohuzel, pozde. Tez jsme meli maslo na hlave oba, to bez debat, asi i castecne nezralost v tom jak vztah resit…jak spolu komunikovat i v otazkach sexu. Ja byl otevrenej naprosto vsemu.
Kazdopadne, tim jsem chtel rict, ze pokud ten druhej, odejde a nechce nic resit, tak to proste nechat byt a najit si nekoho jineho, kdo stoji o to byt s tebou a neutika, pri sebevetsim problemu.
@jita22 píše:
A kolik času mu chceš dát?
Neplánovala jsem žádný konkrétní čas, z toho jak o tom mluvil nebylo absolutně jasné, kolik ho potřebuje on. Ale měla jsem za to, že tak 3 měsíce čekat zvládnu, pokud bych tušila, že je to jen čas pro něj, ale pak se vrátí (což tak zpočátku vypadalo) ne takováto situace kde jen čekám jak na popravu.
@Anonymní píše:
Až mi řekne, k čemu došel, jak avizoval. Navíc u něj mám nastěhovaný nábytek, takže minimálně na zprávu, kdy pro něj mám dojet.
Hele, hledáš v tom víc, než ve skutečnosti je. Když lidi něco chtějí, něco pro to dělají. On nechce, uvědomil si, že vztah s tebou prostě nechce a je pro něj jednodušší a žádanější jít dál, najít si časem novou partnerku. Chlap ti sice slíbil, že ti dá vědět, ale tenhle slib je asi takovej, že si nechává otevřený vrátka „co by kdyby“, anebo prostě se mu nechce psát odpověď, že už zájem nemá, chlapi to dělají strašně neradi, protože nechtějí řešit emocionální výlevy. Ono taky po 1-2 měsících má z ničeho nic psát co? „Ahoj, před měsícem jsi mi psala, že chceš obnovit vztah, ale já teda nechci“? Klidně by tvá odpověď mohla být, že ty už zájem nemáš, když se neozval a cítil by se trapně, že se vůbec ozval. Chce to nechat vyšumět a už neřešit. Pokud mu nábytek nepřekáží, tak čeká, až ty se ozveš.
Jestli si chceš zachovat alespoň trochu důstojnosti a chceš se ujistit, na čem jsi, abys mohla jít dál, napiš mu, že by sis ráda přijela pro své věci. Napíše ti termín, dá ti věci a budeš velmi rychle vědět, že on s tebou už nepočítá.
@dalmatine píše:
Hele, hledáš v tom víc, než ve skutečnosti je. Když lidi něco chtějí, něco pro to dělají. On nechce, uvědomil si, že vztah s tebou prostě nechce a je pro něj jednodušší a žádanější jít dál, najít si časem novou partnerku. Chlap ti sice slíbil, že ti dá vědět, ale tenhle slib je asi takovej, že si nechává otevřený vrátka „co by kdyby“, anebo prostě se mu nechce psát odpověď, že už zájem nemá, chlapi to dělají strašně neradi, protože nechtějí řešit emocionální výlevy. Ono taky po 1-2 měsících má z ničeho nic psát co? „Ahoj, před měsícem jsi mi psala, že chceš obnovit vztah, ale já teda nechci“? Klidně by tvá odpověď mohla být, že ty už zájem nemáš, když se neozval a cítil by se trapně, že se vůbec ozval. Chce to nechat vyšumět a už neřešit. Pokud mu nábytek nepřekáží, tak čeká, až ty se ozveš.Jestli si chceš zachovat alespoň trochu důstojnosti a chceš se ujistit, na čem jsi, abys mohla jít dál, napiš mu, že by sis ráda přijela pro své věci. Napíše ti termín, dá ti věci a budeš velmi rychle vědět, že on s tebou už nepočítá.
Ano, presne tak, jak jsem psal svuj prispevek viz vyse…byl jsem pro ni jen otevrena vratka, kdyby ji to s milencem nahodou nevyslo. Smutnej pribeh, uz bych to nechtel zazit. Ale vis jak, porad ji mam v hlave, i po letech, kdy uz jsem uplne nekde jinde a spokojenej. Zivot je sfine:)
@Anonymní píše:
Až mi řekne, k čemu došel, jak avizoval. Navíc u něj mám nastěhovaný nábytek, takže minimálně na zprávu, kdy pro něj mám dojet.
Já bych se k tobě nevracela. Jestli to bral vážně, v dobrém i zlem a ty jsi ho odkopla ![]()
Nemá zájem, dal ti to jasně najevo ukončenou komunikací. Nechápu, proč čekáš na nějaký verdikt. Zajela bych si k němu pro věci a hotovo. Uleví se ti.
@unuděná píše:
Nemá zájem, dal ti to jasně najevo ukončenou komunikací. Nechápu, proč čekáš na nějaký verdikt. Zajela bych si k němu pro věci a hotovo. Uleví se ti.
Asi jsem to celý pochopila jinak no. Myslela jsem, že mi opravdu něco vědět dá, výslovně. A poté, co mi ještě dva týdny zpět psal, jak na mě pořád myslí, tak jsem si prostě ty naděje dělala. Ale postupně psal sporadicky.
@Anonymní píše:
Asi jsem to celý pochopila jinak no. Myslela jsem, že mi opravdu něco vědět dá, výslovně. A poté, co mi ještě dva týdny zpět psal, jak na mě pořád myslí, tak jsem si prostě ty naděje dělala. Ale postupně psal sporadicky.
Psala jsi, že měsíc už nekomunikuje, tak jaké dva týdny zpět?
Tak mu napiš, kdy si můžeš přijet pro věci. Že prostě jeho mlčení si vykládáš jako definitivní konec, ale máš u něj ještě… Tím budeš mít jasno.
Zdravím. Ani nevím, jestli jdu pro radu, nebo to jen chci někde vypsat. Před dvěma měsíci jsem se rozešla s přítelem po třech letech. Byla jsem psychicky vyčerpaná, měla jsem stres v práci, řešila jsem něco s rodiči, finance a k tomu jsme měli ve vztahu krizi. Nevěděla jsem si už rady a všechny ty problémy ten vztah ovlivňovaly.
On neudělal vlastně nic špatně, jenom už mi nebyl oporou, kterou jsem potřebovala, ani nemohl být, bylo toho už hodně i na něj.
Potřebovala jsem prostě nějaký čas odejít a všechno si trochu srovnat, navrhovala jsem pauzu, se kterou on nesouhlasil, takže jsem tehdy v úplně hrozném stavu se s ním rozešla. On to přijal s tím, že si je vědom problémů, které máme, ale sám rozchod nechtěl.
Litovala jsem toho vlastně hned vzápětí, takže jsem mu o tom za 2 týdny řekla. On nejdřív řekl, že se vracet nebude, že to pro něj bylo psychicky těžké a že on se prostě po rozchodech nevrací.
Já jsem se zamyslela nad důvody, které mě k tomu rozchodu vedly, některé věci jsem si už vyřešila a vím, že náš případ je ten, kde ta změna věcí, které k rozchodu vedly, nastat mohla.
Mluvila jsem o tom s ním a on mi řekl, že o tom bude přemýšlet, ale potřebuje čas. A že mi dá vědět, k čemu dojde. Cca měsíc jsem žila v naději, protože jsme komunikovali tak, že to vypadalo, že se vrátí. Pak ale komunikaci utnul, ozval se jen sporadicky a velmi neutrálně a už je to další měsíc, co každý den s úzkostí čekám, až mi napíše svůj verdikt. Nemůžu moc normálně fungovat.
Nechci ho k ničemu tlačit, ani to nedělám, ale pravda je, že už takhle dál nemůžu. Pokud bych to měla zvládat dál potřebovala bych mít alespoň tušení, že to dobře dopadne. Bohužel netuším nic.
Nevím ani, co bych někomu já poradila na mém místě, protože možnosti jsou jen dvě. Trpět dál, nebo jít dál. Jenže já zatím o ten návrat stojím a nechci udělat nic, čím bych to sabotovala.