Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak, pokud jsi spokojena a nedoneses domu kapavku… mi by na tom vadilo to, ze ponizuji cloveka, se kterym vychovavam dite a rozhodla jsem se s nim zit. Kdyz ti nevyhovuje, urcite bych volila nejakou tu poradnu, abys nasla pricinu, proc mas komplexy a vybijis si to ku*venim se. Navic, vis jak je to klise? necin druhemu, co tobe vadi.. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem.
Konečně jsem si připustila, že mám problém. Je mi 27 let, jsem matka jednoho dítěte a ráda bych druhé. Jsem v mnoholetém vztahu a jsem v něm spokojená. Tedy, vím, že bych pro své děti jiného tátu nechtěla. Ale.. Partner není v sexu moc akční, ale vždy mě uspokojí. Kdysi jsme se rozešli na tři měsíce, protože jsem ho podvedla a on mi to následně musel oplatit. To jen tak pro shrnutí situace.
Můj problém je, že jsem schopná ho podvést bez mrknutí oka. A nemám ani výčitky svědomí. Vím, že je to špatně (v naší monogamní kultuře), ale prostě já si nemůžu pomoct. Když se mi někde líbí muž a zjistím, že má zájem, můj muž mi prostě z hlavy „vypadne“.. Přestala jsem kvůli tomu i pít jakýkoli alkohol jinde než doma, protože i lehce napitá ztrácím i ten zbytek rozumu a podvedu. Nejde o to, že bych to dělala schválně, úmyslně, prostě mozek vypne a stane se. A v posledních dvou letech už mi to ani nepřišlo špatné, no co, prostě si občas někde užiju. Ale samozřejmě kdybych zjistila, že mě podvádí chlap (a že to vědět opravdu nechci) byl by velký rachot.
Zažila jste některá něco podobného a kdo vám pomohl? Sexuolog, psycholog nebo manželská poradna? Rozhodla jsem se, že to musím začít řešit, ale nevím kde a jak.
P. S. mám to tak nastavené od mládí.Díky za anonymitu,
Aneta
to je úplně v pohodě, podle mě na tom není nic amorálního, kromě jediné maličkosti, dát stejnou šanci i manželovi, jinak by to bylo z tvojí strany dost svinstvo
No, jsi trochu veselá v rozkroku, hm?
Co dobrej vibrátor a porno?
Měla jsem to uplně stejně. V déle trvajícím odloučení jsem zkusila pár jiných, a ti se tak moc zamilovali, že sem měla velké „bobky“ aby si nepustili pusu na špacír, to mě vystresovala natolik, že mi to v hlavě přeplo, jelikož jsem si uvědomila co bych touto svojí sobeckostí (několik málo příjemných chvil) mohla ztratit. Už se držím rok a půl.
a věřím že to tak i zůstane.
@Anonymní píše:
Má nevěra mi přijde normální
Tak to přijde normální asi každýmu nevěrníkovi…
@Anonymní píše:…stejně jako je pro každýho nevěrníka normální názor: „Já můžu, ale běda, jak by to udělal partner!“
no co, prostě si občas někde užiju. Ale samozřejmě kdybych zjistila, že mě podvádí chlap (a že to vědět opravdu nechci) byl by velký rachot.
Zajímavé, že Ty můžeš, ale chlap ne? Trochu mimo, ne? Až Ti na to přijde on, bude jako happy či co? Kdybys nechtěla, tak to prostě neuděláš. Né nadarmo se říká, že nevěra je znakem psychicky nevyzrálého jedince ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem.
Konečně jsem si připustila, že mám problém. Je mi 27 let, jsem matka jednoho dítěte a ráda bych druhé. Jsem v mnoholetém vztahu a jsem v něm spokojená. Tedy, vím, že bych pro své děti jiného tátu nechtěla. Ale.. Partner není v sexu moc akční, ale vždy mě uspokojí. Kdysi jsme se rozešli na tři měsíce, protože jsem ho podvedla a on mi to následně musel oplatit. To jen tak pro shrnutí situace.
Můj problém je, že jsem schopná ho podvést bez mrknutí oka. A nemám ani výčitky svědomí. Vím, že je to špatně (v naší monogamní kultuře), ale prostě já si nemůžu pomoct. Když se mi někde líbí muž a zjistím, že má zájem, můj muž mi prostě z hlavy „vypadne“.. Přestala jsem kvůli tomu i pít jakýkoli alkohol jinde než doma, protože i lehce napitá ztrácím i ten zbytek rozumu a podvedu. Nejde o to, že bych to dělala schválně, úmyslně, prostě mozek vypne a stane se. A v posledních dvou letech už mi to ani nepřišlo špatné, no co, prostě si občas někde užiju. Ale samozřejmě kdybych zjistila, že mě podvádí chlap (a že to vědět opravdu nechci) byl by velký rachot.
Zažila jste některá něco podobného a kdo vám pomohl? Sexuolog, psycholog nebo manželská poradna? Rozhodla jsem se, že to musím začít řešit, ale nevím kde a jak.
P. S. mám to tak nastavené od mládí.Díky za anonymitu,
Aneta
Spíš psycholog… Chudák tvůj chlap.. Na co ho teda máš? Na tvorbu dětí, pomoc s domácími pracemi a dobré zabezpečení? Co třeba úcta?
@martina.se píše:
Zajímavé, že Ty můžeš, ale chlap ne? Trochu mimo, ne? Až Ti na to přijde on, bude jako happy či co? Kdybys nechtěla, tak to prostě neuděláš. Né nadarmo se říká, že nevěra je znakem psychicky nevyzrálého jedince
@pohledzdruhestrany píše:
to je úplně v pohodě, podle mě na tom není nic amorálního, kromě jediné maličkosti, dát stejnou šanci i manželovi, jinak by to bylo z tvojí strany dost svinstvo
tak nějak.
@Bábrdl nejde o sex jako takový, jde o tu hru před tím, lovení, flirtování, elektrika, vášeň…
Pokud totéž co děláš ty může i tvůj partner, nevidím v tom problém i když můj šálek kávy to není…pokud ne, tak doporučuju paralen mezi kolena a nepouštět…
Možností je víc, jsi jednodušší, nechápeš důsledky nebo jsi sociopatka.
Psycholog by pomohl.
I kdybych nemyslela v te Dane chvili na partnera, stejne by me vycitky dohnaly a postupem casu bych zhodnotila, ze jsem udelala chybu. Vy to tak nikdo nemate?
Prijdete domu u usmevem na tvari, vesele s partnerem po TOM konverzujete? Ja bych mela strach se podivat do oci a ze to na me pozna.
Ok lidi, je mi jasné, že jsem trošku zahýbala davem a nečekám tu žádné velké sympatie. Jen radu jak z toho ven, který specialista konkrétně by mi mohl pomoct. Případně příběhy těch, co měly něco podobného a jak se z toho dostaly…
Ahoj všem.
Konečně jsem si připustila, že mám problém. Je mi 27 let, jsem matka jednoho dítěte a ráda bych druhé. Jsem v mnoholetém vztahu a jsem v něm spokojená. Tedy, vím, že bych pro své děti jiného tátu nechtěla. Ale.. Partner není v sexu moc akční, ale vždy mě uspokojí. Kdysi jsme se rozešli na tři měsíce, protože jsem ho podvedla a on mi to následně musel oplatit. To jen tak pro shrnutí situace.
Můj problém je, že jsem schopná ho podvést bez mrknutí oka. A nemám ani výčitky svědomí. Vím, že je to špatně (v naší monogamní kultuře), ale prostě já si nemůžu pomoct. Když se mi někde líbí muž a zjistím, že má zájem, můj muž mi prostě z hlavy „vypadne“.. Přestala jsem kvůli tomu i pít jakýkoli alkohol jinde než doma, protože i lehce napitá ztrácím i ten zbytek rozumu a podvedu. Nejde o to, že bych to dělala schválně, úmyslně, prostě mozek vypne a stane se. A v posledních dvou letech už mi to ani nepřišlo špatné, no co, prostě si občas někde užiju. Ale samozřejmě kdybych zjistila, že mě podvádí chlap (a že to vědět opravdu nechci) byl by velký rachot.
Zažila jste některá něco podobného a kdo vám pomohl? Sexuolog, psycholog nebo manželská poradna? Rozhodla jsem se, že to musím začít řešit, ale nevím kde a jak.
P. S. mám to tak nastavené od mládí.
Díky za anonymitu,
Aneta