Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Malý diktátor
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.8.11 12:29
Malý diktátor
Už od narození hlídám skoro dvouletého chlapečka a na jaře k němu přibyla ještě sestřička,které jsou ted 4 měs.
Klučík je takový malý diktátor,ukazuje prstíkem a diriguje.Třeba si sednu na židli,on ale chce,abych seděla radši na gauči,tak do pohovky plácá a křičí„hačíí,tady hačííí teta,ne tam“.Diriguje mě i kam mám malou položit,kterou cestou chce venku jít apod.Musím podotknout,že chlapeček je strašně roztomilej,kouzelnej a já se v něm dost „vidim“,což znamená,že mu ustoupim a vyhovym. 
Ne teda ve všem,samozřejmně v rozumné míře.Když chtěl např.dělat „hopi“malý u hlavy,tak jsem mu to zakázala.Rodičům to dělá taky,zatím ho ani onimoc neusměrnují.Jaký máte názor na toto chování?Je to v tomto věku normální a přejde to,nebo by se to mělo řešit?Máte taky některá doma malýho diktátora?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.8.11 12:39
Náš malej /2 a čtvrt roku/ taky občas chce, abych si sedla třeba tam a tam a hrála si s ním, ale není to vyloženě dirigování. Procházky dost často nechávám na něm, kam chce jít a kudy, pokud vyloženě nepotřebuji např. do obchodu atd.
Jestli je to v nějaké větší míře, asi bych se snažila začít více usměrňovat. Teď ve dvou letech je to třeba roztomilé, ale aby to pak za dva roky nepřerostlo rodičům přes hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 12:42
ahoj..já mám diktátora už od narození ba ne..dělám si srandu,ale od té doby co malej ukazuje prstíkem,tj od 10.tého měsíce,se jak diktátor chová.ukáže pití,podám,nechce..ukáže rohlík,podám..nechce a tak pořád dokola..tak jsem to zatrhla tohle podávání a odmítání všeho..stala by se ze mě fakt služka 
dneska taky diriguje,ale v rozumné míře..když chce jít jinam než já,ještě ho ukecám třeba na pipinku nebo autobus 
myslím,že malej cítí a ví co si může dovolit,takže jak to děláš ty,je myslím správné,že mu vyhovíš v tom co jde a zakážeš to,co nejde..tak to dělám i já 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 12:46
Jo to taky znám,ale není to zase v takové míře jak to popisuješ Ty.Někdy vyhovím,jindy usměrním,jak to zrovna jde.Myslím,že je to v tomto věku normální a dělá to více dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 12:47
On byl diktátorem už jako mimčo.To jsem si ho třeba zádíčkama položila na kolena a houpala ho a běda,když jsem vyjela z rytmu pohupování ze strany na stranu 
To pak řval dokud jsem zase nesrovnala rytmus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 12:47
Já mám dvouletého, takže neposoudím, co se stane Taky má dirigovací sklony, myslím, že je to běžné. Řeším to tak, že když je o ho…, tak klidně ustoupím (ale 20× bych se nepřesazovala), když je to zásadní věc, tak to prostě bude po mém (vysvětlím mu proč) a pak ať si třeba uřve hlavu 
Teď se ho snažíme učit, aby si neřikal o věci stylem „chceš pitíčko“ a „eee, eee, tady neprolezeš“ - tak vždycky řekneme, aby to řekl hezky, on to řekne nebo mu dáme nějaký vzor a pak až vyhovíme žádosti. Jako vedlejší produkt teda slýcháme žádosti typu „tady neprolezeš, nene, tak se to neříká, s dovolením, ano, tos řekl hezky“ Doufám, že jak bude pobírat rozum, tak že prostě zjistí, že je efektivnější říct jenom tu hezkou část
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:04
Kluk je taky diktátor. přikazuje - sedni tam, tam ne, jdi tam, dej to… Poud to je opodstatněné, tak pouze řeknu, jako to říci nediktátorsky - Mami, prosím… Pokud je to jen rozmar (nemám sedět na židlli, ale na gauči), tak odmítnu přesednou a vysvětlím proč. Případný vztek ignoruji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:17
On prostě nedá pokoj,pokud neni po jeho.Abych teda lítala kvůli jeho rozmarům co si nadiktuje tak to ne,z židle na gauč nebo na jinou židli si přesednu pouze jednou.Scénu už jsem taky zažila,ale to jsem ho nechala vyřvat a vytrucovat,protože to jinak nešlo - to sundal z gauče velkej polštář,položil ho na zem vedle hlavy mimča a že bude dělat „hopi“.Jsem si dovolila dát mu ten polštář jinam,aby neskočil malý na hlavu a bylo zle,řval „Mia hopi tady“ tak jsem mu vysvětlila,že tady ne,protože tam leží mimi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:19
Tak ono malý děti maj potřebu diktovat, co a jak bude. Uvědomí si svoje „JÁ“ a už to jede…
Je důležitý to krapet korigovat - ukázat, že když o nic nejde, ať si diktuje, ale že jsou situace, kdy jeho diktování nebude bráno v potaz.
Myslím, že při rozumné výchově se to normálně ustojí. Prostě někdy ať je po jeho a jindy po Tvém. Dětičky jsou hooodně chytré, rychle princip pochopí. 
Jinak to mám doma teď opět taky - rok a čtvrt a tedá píská a já ať tancuju. Jenže už je to v menší míře - nejvíc to zkoušej (a daří se) prvorození, pak ty ostatní už nejsou „kápové“ a poslouchaj spíš „vůdce smečky“ - prvorozeného (když teda chtěj držet tempo s ostatníma dětma a hrát si s nima…). Teda tak je to aspoň u nás…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:23
Ale ještě poznámka k té dětské chytrosti - opravdu je často podceňujeme… Když vidím děti, jak někdy debatujou s naším nejmladším, říkám si vždyť jim takhle ještě nemůže rozumnět (nějaké složitější věci..), ale pak vidím, že malej jde a udělá, co mu řekly. 
V té chvíli mám uplně husí kůži, jak hodně mimo asi jsme v chápání dětského myšlení…
A když pak vidíte rok a čtvrt staré dítko, jak si pustí vodu do zahradní hadice, umeje ruce a zase vodu vypne, to pak už jen sedím a zírám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:27
Je to normální..
Vyhovím, pokud nejde o život..Pokud už je to vopruz, tak se může klidně stavět na hlavu..
( dělala to starší, když byla malá - pořád nás kočírovala kdo co kdy kde komu proč, ale menší to zatím nedělá - myslím ,že to k vývoji patří..)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:34
tak ty dítka to aasi zkouší že co můžou a co ne, záleží jaké mu určíš hranice ale podle mě to není neobvyklé a že si určuje procházku? však jdeš na ni kvůli němu tak pokud ti nic nebrání tak bych mu vyhověla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:55
Jj, dvouleťák to dělá a nevidím v tom nic zlého. Když to jde, tak mu vyhovím, když ne, tak hysterák ustojím. Myslím, že sis poradila dobře. 
Taky to dítě zas člověk musí aspoň trochu respektovat a aspoň párkrát musí být po jeho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 13:57
Lizbeth píše:
Je to normální..
Vyhovím, pokud nejde o život..Pokud už je to vopruz, tak se může klidně stavět na hlavu..
( dělala to starší, když byla malá - pořád nás kočírovala kdo co kdy kde komu proč, ale menší to zatím nedělá - myslím ,že to k vývoji patří..)
Já jsem taky zvědavá, jak se bude chovat mladší. Jestli takováhle „panovačnost“ třeba není víc zřetelná u prvního dítěte a ten mladší sourozenec už se víc přizpůsobuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.11 14:02
Gina108 píše:Lizbeth píše:Já jsem taky zvědavá, jak se bude chovat mladší. Jestli takováhle „panovačnost“ třeba není víc zřetelná u prvního dítěte a ten mladší sourozenec už se víc přizpůsobuje.
Je to normální..
Vyhovím, pokud nejde o život..Pokud už je to vopruz, tak se může klidně stavět na hlavu..
( dělala to starší, když byla malá - pořád nás kočírovala kdo co kdy kde komu proč, ale menší to zatím nedělá - myslím ,že to k vývoji patří..)
U nás tohle fakt platilo. Jakoby ti další už nejsou tak panovační, zato jsou ale víc „uječený“ - jak se snaží prosadit mezi staršíma (jako ty malý plemena psů, co hodně štěkaj, aby si dodaly na vážnosti ).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
