Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj. Já bych něco upekla (nebo vzala to víno, pokud víš, že ho pije) a zašla tam v dobrém (a v nějaké vhodné chvíli - tj když je tam klid, není zrovna čas oběda, večeře, poledního klidu - nejlíp kdybych od nich slyšla normální hlasy, zvuky, ne řev). Podle reakce bych pak případně pokračovala dál. Buď nabídla pomoc přímo nebo třeba napsala dopis ve smyslu, že slyším, že u nich bývá živo a že bych ráda pomohla (pohlídala..). Dopis má tu výhodu, že ty máš dost času na to uvážit, co napsat a co ne, a hlavně že sousedka si ho přečte bez tvé přítomnosti (mohlo by jí být trapně, kdybys jí přímo řekla, že slyšíš řev a chceš pomoct). Takhle si to může nechat projít hlavou a případně reagovat.
@Zuzamka No, já myslela, že bys u ní zazvonila, když je zrovna klid s nějakou historkou typu „kamarádka zrovna porodila a já bych jí chtěla něco koupit, ale potřebuju poradit…“
Ne, že budeš číhat na chodbě.
Já myslím, ze by mohla byt moc rada a přivítala to, ale jak uz psaly holky, určitě bych tam nesla, kdyz je řev. Co se stavit třeba dopoledne s nějakou buchtou, ze jsi pekla a neses ochutnat
(nebo ji pozvat k sobe), kdyz není šance ji potkat venku?
Já bych se toho nebála, resp. bych vyjádřila své obavy, protože já bych pomocnici hned ujistila, že naše druhorozené bylo otloukané už v břiše a teď mu taky raubíř dává docela zabrat
a třeba do toho kočárku ti ho donese, zabalí a ty jenom jedeš ![]()
Určitě tam nechoď když je řev. To by mohla špatně pobrat. A třeba stavět kostky s dvouletým nebo povozit mimino zvládneš - neboj.
Vy si to představujete jako v nějakým seriálu
že napeču a přinesu ochutnat
bych mohla udělat košíček muffinků ![]()
Rozmyslím to. Možná přítel poradí jak se jmenujou a budu vědět, do jaké schránky to hodit
Třeba se ozve. Moc všem děkuju za rady ![]()
Osobně bych nepsala dopis ani tam nechodila s nabídkou pomoci, ale číhala bych buď na chodbě, nebo jak píše @Bábrdl s tím že se tvé kamarádce narodilo miminko, a že když ona má tak jdeš pro radu. Třeba bude ráda, za pokec s někým „normálním“ myslím mimo mamin s dětma, a pak už to skoulíš ![]()
A jsi teda moc hodná, tvůj úvodní příspěvek je napsán tak hezky, bez zloby a pomlouvání
![]()
@Zuzamka píše:Vy si to představujete jako v nějakým seriálu
že napeču a přinesu ochutnat
bych mohla udělat košíček muffinků
Rozmyslím to. Možná přítel poradí jak se jmenujou a budu vědět, do jaké schránky to hodit
Třeba se ozve. Moc všem děkuju za rady
Já jsem si to taky představila, jak bych reagovala, kdyby mi tu zazvonila sousedka s buchtou
Já beru všecko doslova, takže bych určitě nechápala, proč mi to jako nese a nesní si to sama
![]()
Tohle by od Tebe byl moc hezkej krok, takovou sousedku jako Ty by chtěl každý, třeba ani tu pomoc nebude chtít ale už jen ten krok ji zahřeje u srdce…
@Ukulina píše:
@Angua A že si myslí, ž nic neupečeš, co?
No to ne, spíš co jí záleží na mojem názoru na její buchtu
Ale jinak jsem jako přátelský člověk, jen by mě to šokovalo ![]()
@Angua No já jsem se podobně seznámila se sousedkou v paneláku (no snad to nebylo kvůli řevu dětí, ale ona se nejspíš chtěla jen seznámit). A klaplo to. Je teda rozdíl v tom, že obě máme podobně staré děti (mladší i starší), takže o to to bylo jednodušší. Ale jesli jsou obě po večerech samy doma, tak to je dobrý začátek.
Pokud je sousedka plus minus stejně stará jako zakladatelka, tak proč nepřijít s tím, že už tak dlouho bydlíte vedle sebe (ve stejném domě..) a vlastně se neznáte, tak že bych to chtěla změnit. Však nemusí být ten hlavní důvod návštěvy křik dětí. Já osobně bych svoje dítě cizí sousedce hlídat nedala, musela bych ji chvilku znát, takže tím bych začala.
Ju, takovou sousedku bych brala, ja bych taky rada, kdyby se mi nekdo nabidl…v dobe revu bych tam teda asi taky uplne nelezla, mohla by byt neprijemna i na tebe a pak toho litovat a citila by se trapne. Ale jindy klidne zazvon, nejaka babovka je dobry napad, myslim, ze bude urcite rada. Sama mam deti v tomhle rozmezi a nekdy je to sila a ukladani do postele je to nejhorsi.
neboj se, ze by jsi neco nezvladla, chvilinku si pohrat s dvouletym urcite zvladnes, a neboj se ptat.
Já bych tam zašla klidně.
možná je nejen unavená ale i osamělá, a bude pomuže jí i to, že je v domě někdo, kto má o ní zájem, kto o ní ví, atp. nemusí to být hned praktická pomoc.
normálně ji říct, že se ještě pořádne neznáte, že by ses jí ráda představila, že seš ta ta z toho a toho bytu, že by si jí ráda pozvala na chvilku na čaj i s dětmi. jestli nechce pokecat. a uvidíš reakci.
byla jsem v podobné situacim nově jsem se přestěhovala, a byla jsem pak ráda, že si vubec někdo všiml že vubec existuji, nemuseli mi ani péct buchtu.