Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
mám přítele třičtvrtě roku, je na mě hodný, rozumíme si, scházíme se. Akorát, že on je takový zkrátka asi trošku flegmatik nebo jak, no zkrátka takový trochu ten mouchy snězte si mě. Ale ne, že by si nechal diktovat nebo se do něčeho tlačil, to nemá rád asi nikdo, ale prostě člověk ho musí trochu popostrčit, ale ozvat se umí, když má potřebu. Mně samotné to zas tak nevadí, naopak, jsem ráda za to, že je na mě hodný, oproti jiným zase to beru jen jako detail, problem je, že někteří mojí příbuzní to trochu nemohou vystát, nejde jim do hlavy a jsou celkově zvyklí na to, že člověk má být takový akční, iniciativní nebo jak, přitom ale sami chtějí někdy klid.
Pokud máte takového partnera nebo s ním bydlíte, jak s takovým komunikujete? Nějak jako opatrně, aby se necítil pod nátlakem nebo jak? zase nerada bych, aby nám něčí řeči zničily jaksi vztah úplně nebo aby ho to neodradilo v něčem. A když slýcháte často doma takové to „nechám to na tobě“ to může trochu člověka zmást a může si myslet, že dotyčný nemá zas až takový zájem, ale ono to tak být nemusí, když se jinak chová hezky? ![]()
Ahojky,
můj partner má někdy náladu právě typu “mouchy, sežerte si mě”. Ale bývá to teda výjimečně, pouze při nějaké větší únavě.
Tato nálada mi nevadí, beru to, že jeho flegmatické nálady jsou součástí jeho. Snažím se být vždy chápavá a naopak přebírám akční roli já, což mi nevadí.
Pokud se jinak chová hezky a vše klape, tak bych z toho moc nedělala vědu. Každý máme jiný temperament. Určitě ale není 100% flegmatik. Ty temperamenty jsou většinou pomíchané, ale u Tvého partnera bude převládat flegmoš.
Na příbuzné bych ohled nebrala, jsou oni s ním ve vztahu? Maximálně bych slušně oznámila, že je prostě flegmoš a tím bych to ukončila
![]()
@PaníBovaryová píše:
Chodíš s ním ty, nebo příbuzní?
Já nevím co jim vadí.. Místo aby byli rádi.
@anonym870 píše:
Já nevím co jim vadí.. Místo aby byli rádi.
A přišli nám to.
@kudrata_indianka píše:
Ahojky,můj partner má někdy náladu právě typu “mouchy, sežerte si mě”. Ale bývá to teda výjimečně, pouze při nějaké větší únavě.
Tato nálada mi nevadí, beru to, že jeho flegmatické nálady jsou součástí jeho. Snažím se být vždy chápavá a naopak přebírám akční roli já, což mi nevadí.Pokud se jinak chová hezky a vše klape, tak bych z toho moc nedělala vědu. Každý máme jiný temperament. Určitě ale není 100% flegmatik. Ty temperamenty jsou většinou pomíchané, ale u Tvého partnera bude převládat flegmoš.
Na příbuzné bych ohled nebrala, jsou oni s ním ve vztahu? Maximálně bych slušně oznámila, že je prostě flegmoš a tím bych to ukončila![]()
100% flegmatik se asi neumí osočit, když mu něco vadí
No, jen aby to nebyl ten typ já nemám problém, mají ho všichni okolo mě. Já jsem v pohodě. Jen všechny okolo mě pořád něco štve. (Jako že nikdy nic nezaridim, nad ničím nepřemýšlím, nic neřeším…)
Kdyz ti to vyhovuje
Ja mela partnera, ktereho jsem musela postrkovat, aby se neco delo a prislo mi to v pohode, dokud jsem na to postrkovani (jeho, a tim padem vlastne celeho vztahu) mela energii. Jakmile jsem vypadla ja z role, tak sel vztah do kopru.
@Afrikana píše:
Kdyz ti to vyhovujeJa mela partnera, ktereho jsem musela postrkovat, aby se neco delo a prislo mi to v pohode, dokud jsem na to postrkovani (jeho, a tim padem vlastne celeho vztahu) mela energii. Jakmile jsem vypadla ja z role, tak sel vztah do kopru.
Jo? Tak asi možná ho nechat taky někdy, ať se sám projeví no. To potom už asi trošku přejde do toho, že vlastně až moc iniciuje ta ženská, tím pádem chlap se snažit nemusí, až se přestane snažit úplně nebo tak ![]()
Jinak nevím jestli je ten typ „já nemám problém, jen vy máte“, snad ne, doufám.
@Afrikana píše:
Kdyz ti to vyhovujeJa mela partnera, ktereho jsem musela postrkovat, aby se neco delo a prislo mi to v pohode, dokud jsem na to postrkovani (jeho, a tim padem vlastne celeho vztahu) mela energii. Jakmile jsem vypadla ja z role, tak sel vztah do kopru.
A co jsi musela třeba sama iniciovat? Já někdy musím iniciovat výlety například
aspoň zatím, bydlení zatím neřešíme ještě.
Měla jsem takového 6 let (od 18 do 24) a kvůli tomu jsem se s ním nakonec rozešla. Jeho nejčastější věta byla „jak chceš, mně je to jedno“. A jedno mu bylo skutečně vše.. vybírala jsem mu i jídlo v restauraci ![]()
Teď mám akčňáka a to mi vyhovuje mnohem víc.
My jsme doma zcela kompatibilni - ja zrychlena motorova mys, ktera vsechno zorganizuje, obcas ji litaji emoce a ječí a muj drahy choť, kteremu chvili trva, nez se rozhoupe, mluvi klidne, u spousty veci mu staci odsouhlasit finalni podobu, ale rozhodně se sebou nenecha orat.
Ja potrebuju k sobe tu klidnou sílu a on zas někoho, kdo ho občas postrčí.
Kdybych mela doma chlapaka, co praska do stolu, uz jsem rozvedena nebo vdova, kdyby mel muj muz klidnou nerozhodnou partnerku, nic se nestane a jeste ted bydli u rodicu po VŠ. Prehanim, ale takhle je to win win situace.
@Svetluska55 píše:
My jsme doma zcela kompatibilni - ja zrychlena motorova mys, ktera vsechno zorganizuje, obcas ji litaji emoce a ječí a muj drahy choť, kteremu chvili trva, nez se rozhoupe, mluvi klidne, u spousty veci mu staci odsouhlasit finalni podobu, ale rozhodně se sebou nenecha orat.
Ja potrebuju k sobe tu klidnou sílu a on zas někoho, kdo ho občas postrčí.
Kdybych mela doma chlapaka, co praska do stolu, uz jsem rozvedena nebo vdova, kdyby mel muj muz klidnou nerozhodnou partnerku, nic se nestane a jeste ted bydli u rodicu po VŠ. Prehanim, ale takhle je to win win situace.
Ono když už mu řeknu, aby něco sám navrhnul, vymyslel, inicioval, tak to trošku vnímá už jako nátlak. Snažím se najít zlatou střední cestu nebo se naučit, jakým stylem mu to podat. Ženu, která doma ječí už měl a už by nechtěl, to vím. Ale ona byla vyloženě extrém.
@anonym870 píše:
Ono když už mu řeknu, aby něco sám navrhnul, vymyslel, inicioval, tak to trošku vnímá už jako nátlak. Snažím se najít zlatou střední cestu nebo se naučit, jakým stylem mu to podat. Ženu, která doma ječí už měl a už by nechtěl, to vím. Ale ona byla vyloženě extrém.
Už byla spíše labilní než jen akční.