Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Dobré odpoledne, píši protože si nevím rady…
(respektive moje okolí je tak přehlcené a ač by rádo, nijak mi nemůže víc pomoci a já toho mám plnou hlavu…). Mojí mamce (63 let) byla diagnostikována rakovina prsu (2 bulky, uzliny - pozitivní, zhoubný nádor) - aktuálně má za sebou první dávku chemoterapie. Výhled je na 4 dávky po třech týdnech a potom co týden to dávka dalšího čtvrt roku… Jsem z toho hrozně špatná. Mamka dbala na prevenci - v únoru čistý mamograf, na to že se něco děje přišla v červenci (zbytnělé podpaží)a ještě dva měsíce trvalo popotahování po regionálních nemocnicích, kde se tvářili, že nic a až teď se dostala na MOU do Brna. Přitom tak vážná diagnóza, kdy jde o čas… Šíleně se bojím, co bude… Je tu někdo, kdo si tímto prošel (nebo někdo z rodiny) a jak to probíhalo? Já jsem doma s ročním dítkem, teď jsme tu mámu měli, jak šla na chemo a ještě dny poté - naštěstí snášela docela dobře (kromě nespavosti), ale po pěti dnech mě skolila viróza a tak jela za otcem - podle mě je to psychosomatické už u mě - musím na to pořád myslet, prostě těžce se to popisuje… Zažili jste? Co pomohlo vám, co pomohlo vašim blízkým? Musím fungovat i kvůli sobě, dítku, mám super manžela - naráz mám pocit jakési relativity všeho (obzvlášť když vidím na žluťáku kolik je tam nemocných - i v mém věku…) - no pecka… Někdy je lépe, někdy hůře - nechci to chrlit na všechny okolo, ráda proberu s někým kdo má zkušenost. Děkuji za každý podnět, phan
@phan86 Pokud má šanci na Brno, tak opravdu vřele doporučuji. Skoro bych řekl, že lepší péči v ČR nedostane.
Hodně sil a hodně štěstí. A mamce pevnou vůli.
Ahoj, rakovina prsu byla vloni diagnostikovana me nevlastni matce. Udajne v prvotnim stadiu, klasicka lecba, chemo snasela velice spatne, takze presla na biologickou lecbu a ozarovani. Vloni tvrdila, ze ji lekari davaji 5 let zivota, u ni je jeste ten problem, ze pred nemoci se jiz nekolik let lecila se zady a brala velmi silne opiaty proti bolesti, takze celkove zdravotni stav byl uz horsi. Je ji 51 let. Ale zacala jist velmi zdrave, vyradila uplne lepek, objednava si doplnky vyzivy ze zahranici, nepouziva vubec bily cukr, atd, nevypada jako clovek takto vazne nemocny…posledni vysledky mela dobre a dal se uvidi
Masarykův ústav v Brně je špičkové zařízení s nejlepší péčí. A neboj se, v tom hle věku má velmi dobré vyhlídky.
A zajdi se poradit s dobrým psychiatrem - když si zajdeš na obvod, lékař ti dá doporučení a dostaneš se rychle. V tomhle případě je to běžné. Anebo se vyprav s maminkou, jistě má svého psychologa/psychiatra, a on ti poradí.
Příspěvek upraven 29.09.16 v 15:30
Ahoj, moje švagrová měla karcinom prsu v 41 letech. Odebrali jí tedy celé prso, měla 7 bloků chemoterapii, 4 ozáření. Je to už skoro 9 let a je naštěstí úplně zdravá. Po nějaké době jí doporučili ostranit i vaječníky pro jistotu, prý je to hormonálně spojeno, tak je dala pryč. Hodně sil a odvahu.
Ahojky, obecne byva ve vyssim veku vetsi sance na vyleceni rak.prsu nez u mladych zen ![]()
Má švagrová byla velká hrdinka.My jsme nějakou dobu vůbec nevěděli, že je nemocná. Až jednou jsem byla na návštěvě a říkám: "Hele, kdo Tě tak blbě ostříhal? A ona si najednou sundala paruku!!
No šok jak blázen, hanbou jsem se propadla, ale zvládla to. Má strašně hezký v ztah s manželem(mým bratrem) a v tu dobu měla děti skoro dospělé. Příští rok spolu budou 30 let
To se dnes už jentak nevidí.
Tetě diagnostikovali rakovinu prsu v 62 letech na pravidelné kontrole na mamografu. Na doporučení lékaře si nechala vzít obě prsa, podstoupila chemoterapii. Je to 4 roky a všechny kontroly jsou v pořádku. Přeji hodně štěstí a síly.
Ahoj, jsme na tom podobně
- když to začalo u mojí maminky, bylo jí 61.let. Do další pravidelné mamografie jí zbývalo 3/4 roku, ale po sérii různých chřipek a viroz si sama nahmatala cosi. Doufali jsme, že po těch nemocích je to jen nějaká zpitomělá uzlina, ale bohužel- mamograf, UZ, biopsie -naštěstí vše během jediného dne, jen na výsledky jsme čekali týden- ukázaly zhoubný nádor. Bohužel ten horší typ a dost velký, takže jí vozím na chemo-už jich má za sebou 5. Bohužel je snáší dost špatně- není jí na zvracení, ale trpí nechutenstvím, motáním hlavy, slabostí, těžkou nespavostí a pořádnou depkou.
![]()
Ale snad už jen 3 chemo a čeká jí operace, což bude oříšek- na výběr má buď celý prs a pak,,klid", nebo jen postiženou část a pak ještě ozařování.
Taky jsem s ní na všechno sama (nevýhoda jedináčků), navíc bydlíme na vesnici, takže všude dojíždíme… Útěchu nemám, sama se v tom slušně plácám a se třema dětma a zaměstnáním nevím co dřív.
Snad jen- nejsi v tom sama!!
Drž se!
A*
No.. já to právě prožívám jako pacientka (ve 40 letech). Nehmatný nádor hluboko, zvětšené uzliny (ty byly vodítkem). Jsem po operaci (ablace prsu a odstranění 10 uzlin). Momentálně za sebou mám dvě chemoterapie a před sebou další a následně ozařování a pak hormonální léčbu. Z mého pohledu to ze začátku bylo snad horší pro mé okolí. Manžel a rodiče. Vnímám to jako dost složité pro ně. Já jsem si to nějak v hlavě srovnala poměrně brzy. Od nich mám obrovskou podporu. Oni se s tím musejí vyrovnat taky. Máme malé dítě a není to nic jednoduchého. Chce to hodně trpělivosti od všech. Pokud mohu poradit, zkus se s tím nějak vyrovnat, a maminku se svými obavami nezatěžuj. Podpoř jí, ale v rozumné míře. Nech ji dělat co chce (vařit, cestovat, hlídat dítě…atd). Mě hodně pomáhá (pokud to jde) fungovat normálně. Starat se o děti, domácnost. Chodíme na výlety. A někdy to jde a někdy a to pár dnů po podaní chema to nejde.
Dávám anonymně z důvodu info o zdraví. Ale ráda zodpovím pokud budeš mít dotaz. M.
Dobrý den, ano - zůstane už pod MOU - bohužel předtím byla v Hodoníně a Kyjově a tam si ji posílali sem a tam bezmála dva měsíce. Máma doktorům bezmezně věří, tak se nesebrala a nešla jinam. Naštěstí ji v závěru přeposlali, ale u takto agresivního nádoru si myslím, že každý den k dobru…
Děkuji všem za zprávy. Ono právě asi čím více si člověk zjišťuje informace, tim hůře - dočetli jsme se, že když už jsou zasaženy ty uzliny, že to nemá moc dobré vyhlídky. Říkám si, že už třeba i primářka (u které mamka je) ví, že to je nic moc, ale léčit „musí“ - tak jí toho napálili tolik. Vůbec si to nedokáži představit že bude mít tolik chemošek (4 s třídenním rozestupem a pak 12 po týdnu) a pak bude „fit“ na to aby zvládla fyzicky operaci (teď operovat nejde kvůli těm uzlinám). Je to šílené…
Možná se chci zeptat těch, co léčbou procházeli - je pravda, že pocity po chemoterapiích jsou čím dál tím horší (čím víc je chemoterapií - účinek se stupňuje? Nebo jste měli více-méně podobné vedlejší účinky?). Kolik jste měli chemoterapií a jak často jste chodili? Pomáhala vám nějaká podpůrná léčba?
Vzkaz pro A* - jsi ohromně statečná a silná! Já mám k tomu naštěstí ještě sestru. Otec nefunguje - myslíme si, že jestli má být rakovina prsu i o psychosomatice, tak tomu stopro pomohl:-( Pomáhá něco mamince na ty vedlejší účinky a jsou takové pocity neustále nebo se to mezi cykly ustaluje? Máma teď byla na první chemo nemůže spát, každou noc (zatím čtyři noci ted) spí jen 3-4 hodiny a i když je unavená víc nedá (ani přes den neusne). Jak má maminka chemoterapie (počet, po kolika týdnech) a zmenšuje se nádor? Držím vám oběma moc pěsti.