Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mám?Nemám?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.12.06 18:38
AHojky
No tak tohle jsem taky začla řešit před 6 lety … jen u nás to bylo celkem naopak (mám o 12 let staršího manžela tak asi proto). On mimi moc chtěl - já si přišla moc mladá a nezajištěná ani finančně. Přesto jsem se rozhodla a taky jsem si řekla nechám to na přírodě. Docela mě pak překvapilo když ani po 3 letech si příroda nedala říct a tak jsem šli do centra pro neplodnost a trvalo to další 3 roky než se konečně po několikátém pokusu umělého oplodnění povedlo. Takže mimčo plánované před 6 lety by se mělo narodit za 6 týdnů 
Tím tě nechci strašit …jen to ukázat z druhé stránky věci - že taky není vždy vše to jak se naplánuje. A dneska jsem manželovi vděčná že mi před 6 lety tu antikoncepci na dovolené vyhodil do popelnice. Je mi pětadvacet a myslím, že na první mimčo je akorát. Začít uvažovat o mimču ve 30 a pak „čekat“ tak dlouho to si fakt nedokážu představit - asi bych se taky možná nemusela dočkat.
Neber to ve zlém - to v žádném případě …jen zkus myslet i na tohle … my si ani jeden nedokázali připustit, že by u nás někdy mohl být problém otěhotnět. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.06 22:05
Dost jsem si tady na emimču početla…a taky o tom, jak dlouho může trvat, než se podaří otěhotnět. Tím svým „plánem“ jsem si jenom chtěla říct, za jak dlouho nejdřív bychom Piškvorku mohli mít a že je to celkem dlouhá doba na to, aby si přítel na tuhle myšlenku zvykl…rozhodně si nemyslím, že by zrovna mě mělo všechno vyjít do posledního puntíku - to ani náhodou 
Jak říkám četla jsem tady dost příběhů na to, abych byla až taková optimistka…ale kdo ví 
Zas na druhou stranu, proč dělat závěry, když jsem to ještě ani nezkusila
Každopádně díky i za tenhle názor!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.06 22:38
Ahoj Márty,
abych přidala trochu něco optimistického - nám se Davídek podařil na první pokus. Během týdne od chvíle, kdy jsme si řekli, že začínáme vyrábět mimčo mi začalo být špatně od žaludku a bylo jasno 
. Táhlo mi na třicet a občas jsem poslouchala hlášky, že to už nemusí jít tak snadno atd. atp. 
. Doba, za jak dlouho se podaří počít, je podle mého názoru silně individuální záležitost, takže bych se přikláněla k tomu začít se pokoušet o mimčo ve chvíli, kdy cítím, že ho skutečně chci (a partnet samozřejmě též). Moc bych neřešila, jestli jsem na mimčo moc mladá, nebo naopak už skoro stará . Když teď s partnerem cítíme, že ho chceme, tak se o něj pokusíme a hotovo .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.06 12:44
My jsme o dětech mluvili hned od začátku našeho vztahu, faktem je, že jak to tady čtu, tak jsme spolu s přítelem chviličku oproti tomu, co tady píšete za délku vztahu, já jsem otěhotněla po 1 roce a 3 měsících našeho vztahu. A miminko nebylo tak úplně plánovaný, ale zkrátka jsme si občas nedávali pozor a oba jsme věděli, co se může stát, prostě jsme to nechali na přírodě. A příroda zařídila, že mám v bříšku našeho broučka. A přítel byl moc šťastný, když jsem mu to oznámila. A teď se těší stejně jako já. Miminko musí chtít oba a pro oba to musí být krásná zpráva najít dvě čárečky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.06 16:58
Márty - věř tomu, že i když si nebudeš jistá, jestli to už chceš nebo nechceš a i když si budeš myslet, že chceš a pak budeš celé těhotenství pochybovat - tak či tak, nikdy nebudeš litovat toho, že máš dítě Je to tak super, že kdybych byla bývala věděla, jak super to je, tak bych si ho pořídila dřív Ne, to by už nešlo, protože mi je 22, ale ve 25 nebo 26 není na co čekat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.06 22:57
ahoj,
já se kloním k názoru, že chlapi sou fakt jiní a je potřeba je k takovým věcem dokopat. tak jako ke svatbě, tak k dítěti. připravit si živnou půdu a pak udeřit. chlapa nic nenutí, rozhodovat se právě teď, nemá ty biologický hodiny tak jak my, takže bysme mohli na ty jejich souhlasy čekat do padesáti
ale samozřejmě musím vědět, že bude dobrej táta, nebo to teda předpokládat. a u žádnýho chlapa nakonec nevíš, jak to s tím vztahem k dítěti dopadne. Já sem třeba oznámila manžovi, když opravoval poličku, že chci dítě, a že bych chtěla teď. A on řekl, ať už neberu prášky, ale jinak k tomu byl chladný. a jak se malá narodila, je to pro něho alfa omega, a někdy je lepší „mamka“ jak já.
takže bych se neděsila toho, že z toho chlapi neskáčou po stropě radostí, ale odpověď jako Jo, tak vysaď prášky - ta by mi stačila.
tak hodně štěstí !
Bibina
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.06 01:49
ahoj Márty,
přesně vím o čem mluvíš…loni , když mi bylo 29 mě napadlo, že by bylo dobrý stihnout mimčo do 30, bez ohledu na finanční a bytovou situaci…samozřejmě, že to nebylo z ničeho nic, hodiny mi tikaly snad od 25, ale to jsem ještě studovala. Martin nenamítal…Tak jsem aspoň navštěvovala spolužačku, která byla zrovna podruhý těhu… v červenci takhle s jinou kamarádkou a s Marťou sedíme u piva, já básním o té kamarádce a o její první dcerce, až kamoška řekla „no a co vy?“ my na to taky vlítnem, jsem řekla…a Martin prones památnou větu: " joooo, pak když půjde o věc, tak se ti nebude chtít.." což mě utvrdilo, že mimi chce opravdu taky…no a za měsíc jsem otěhotněla, a za další potratila…od té doby se snažíme a nic, už jsme z toho trochu smutní.. sice mi připadá 26 let u chlapa trochu málo, ale přece nebudete čekat, až jemu bude 30 (a tobě taky…)
jestli jdeš na gyndu, nech si udělat kompletní vyšetření, stěry, cytologii…doktorovi to řekni. ale máš čas, tak bych moc nevyšilovala, po pravdě tyhle stránky psychice moc nepomůžou, dobrý je to na to, aby člověk něco o těhu věděl, najdeš tu spoustu rad..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
