Mám?Nemám?

2724
5.12.06 19:12

Mám?Nemám?

Zdravím všechny :D
Je mi 26 a čím dál tím víc přemýšlím o mimču. Tenhle měsíc dobírám poslední HA a 19týho mám jít na prohlídku. Myslíte, že se s tím mám doktorovi svěřit?Nebo to mám prostě nechat na přírodě, prášky vy:,–(it a počkat co se stane. Nejsem si totiž úplně jistá, jestli to nakonec udělám.Mám trochu obavy jestli bych to zvládla (ale to podle ostatních diskuzí asi každá :D ).
Přítel mi řekl, že jestli chci,mám to udělat, ale nevím,jestli to neříká jen proto, že o tom mluvím,(je mu taky 26, chodíme spolu už 8let, bydlíme 2), nedávno dostal přidáno a když vypočítával, co si za všechny ty peníze koupí a kam pojedeme, tak se rozhodně nezmiňoval o mimču a naopak tvrdil, že konečně nebude vydělávat jenom na hypotéku a nájem a že si taky trochu užijem. A to mě trochu zarazilo. Nechci se ho na „TO“ pořád dokola vyptávat, protože už mi jednou odpověděl, že mi svůj názor řekl…tak nevím…

Zkrátka, abych se vrátila k té návštěvě G., pokud bych se doktorovi s tímto svěřila, na co se ho mám vůbec ohledně těhotenství, ptát?

Díky předem za typy :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

9867
5.12.06 19:37

Jo, holka, to ti tady nikdo neporadi. Spis me zarazi pristup pritele - jako ze jestli TY chces, ze to mas TY vy:,–(it… Tohle je rozhodnuti vas obou.

Zvaz, zda chces vic deti, pak je mozna lepsi zacit driv, zda chces vic cestovat, tak je blbost jit do miminka, zda mate kde bydlet, zda nemate nejake plany, ktere byste si jednou vycitali.

Ale v kazdem pripade je to na vas dvou, ne jenom na tobe. A to by si mel pritel uvedomit. Protoze i on bude rodic a i on by se mel o miminko starat. (ale mozna me neber vazne, ja jsem asi hnusna feministka :D:D:D:D)

Lesina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2724
5.12.06 19:50

Díky za názor! Sama si myslím pro sebe totéž…asi ještě zkrátka není ten pravý čas :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4035
5.12.06 20:21

Souhlasím s Lesinou, musí chtít, doopravdy chtít oba dva, jinak je to počátek velkých problémů…Tak šťastné rozhodnutí…
NiKi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1935
5.12.06 20:58

Rozhodne pockej, az si budes jista ze to chcete. My s manzelem jsme chteli moc moc moc a bylo jedno ze nemame kde bydlet a ani prachy nejsou. Mimco mame a jsme stastny :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.12.06 22:51

ja bych do toho sla :lol: .urcite bych aspon zacla z nakou prekoncepcni pripravou.jako papej kys. listovou a kup si calibrum baby plan :wink: .drzim palecky at se rozhodnes spravne,ale udlej to tak jak to opravdu chces ty.taky pocitej stim ze malokdo ma to stesti ze se mimco povede hned.znam spoustu paru co cekaj rok i dva i vice,takze drzim palecky at i vse vyjde tak jak si prejes.pa :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2724
5.12.06 22:55

Moc díky za názory. Není nad to, když si o tom můžete s někým „pokecat“ Mám ještě čas se rozhodnout a třeba najdu tu správnou chvilku a pořádně si o tom s ním promluvím. Ještě jednou díky! :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
6.12.06 06:55

Ahoj,
tak přesně takhle to probíhalo u nás :? , přesně přítelova slova.
No ze své zkušenosti můžu říct, že už bych do toho víckrát nešla, jsme sice manželé,ale na všechno jsem zůstala sama, bohužel.Manžel o mimino absolutní nezájem, až zhruba teď, kdy jsou holce necelý dva roky je to o trochu lepší. Vzájemný vztah mezi námi se strašně pokazil, alespoň z mí strany a nyní zvažuju, jesli do budoucna zůstat nebo nezůstat…

  • Nahlásit
  • Citovat
2724
6.12.06 07:58

Já si myslím, že kdybychom nakonec to mimčo měli, že by to nebyl chladnej taťka :D Natolik ho znám, že by byl nakonec rád. On jenom o všem strašně přemýšlí a já jsem zase ta, co chce všechno hned :lol: Z toho pak u nás plynou trochu neshody,ale všechno se nakonec uklidní.Já ho jenom nechci k tomu donutit, chci aby chtěl tu piškvorku taky :P
Přeju ti, aby ses taky správně rozhodla :D Ono to nakonec všechno půjde :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
551
6.12.06 09:39

Ahoj,

myslím že ženská nemůže chtít po chlapovi (po většině chlapů) rovnou a přímou odpověď. Chlapi o dětech neuvažují tak jako my. Takže to není tak, že je to Tvoje věc, kdy Ty vy:,–(íš… :)

Já to udělala následovně: HA mi moc nevyhovovala, tak jsem příteli oznámila, kdy vy:,–(ím (za 2 měsíce…) a průběžně mu hlásila - teď jsem dobrala poslední - teď už nic neberu… (po poslední MS). Aby si jó uvědomil, že TEĎ už je to jeho věc. :wink: Vzal to tak, „antikoncepci“ řešil po svém (nezkoumala jsem to a nezasahovala do toho - většinou si prostě dával pozor). Takže dítě bylo ve finále jeho rozhodnutí (vlastně obě děti). Stejně chtěl dát mému tělu po HA pauzu, aby se „vyčistilo“, chtěl minimálně půl roku, nakonec jsme měli dítě až 1,5 roku po vysazení (pak jsme se nějak nemohli domluvit, že UŽ). Ale celou tu dobu to byla jeho starost, abych nepočala - a kdyby se i tak „zadařilo“, věděl by, že za to „může“ sám (a byl by rád - ono to chlapa vždycky potěší, když zjistí, že je funkční samec - naše první bylo první i pro manžela).

Tož tak, pár rad z praxe. 8)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
6.12.06 09:43

Tak přesně tohle jsme řešila taky :wink: Ono to vždy více řeší ženská, protože přece jenom se jí to týká víc. Jsme spolu stejně dlouho jako vy, takže dobu poznávání mám za sebou. Můj manžel má hrozně rád děti a kdyby to bylo na něm, tak už kolem mě teď pobíhají minimálně dvě :D :D , ale respektoval moje přání, takže jsem první vystudovala a pak jsem chtěla nějakou praxi. To obojí mám, dokonce jsem se dostala na vysněnou VŠ, takže jsme si řekla, že je ten správný čas a jdeme do toho. jak říkám, je to rohodnutí obou a tak by to mělo být. Znám hodně případů, kdy nakonec maminka zůstane na všechno sama a tak by to bát nemělo. Je to přece dítě obou rodičů!
Takže pokud máš partnera, který o to bude taky stát, už sis něco prožila a teď cítíš, že by to mělo nastat, tak jdi do toho. Pokud máš ale pochybnosti, tak raději počkej, aby sis neříkala ještě jsme mohli to a ono! I když s dítětem přeci svět nekončí!
Tak Tipřeju, aby Tvé rozhodnutí bylo správné!
Petra

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
6.12.06 09:44

Tak přesně tohle jsme řešila taky :wink: Ono to vždy více řeší ženská, protože přece jenom se jí to týká víc. Jsme spolu stejně dlouho jako vy, takže dobu poznávání mám za sebou. Můj manžel má hrozně rád děti a kdyby to bylo na něm, tak už kolem mě teď pobíhají minimálně dvě :D :D , ale respektoval moje přání, takže jsem první vystudovala a pak jsem chtěla nějakou praxi. To obojí mám, dokonce jsem se dostala na vysněnou VŠ, takže jsme si řekla, že je ten správný čas a jdeme do toho. jak říkám, je to rohodnutí obou a tak by to mělo být. Znám hodně případů, kdy nakonec maminka zůstane na všechno sama a tak by to bát nemělo. Je to přece dítě obou rodičů!
Takže pokud máš partnera, který o to bude taky stát, už sis něco prožila a teď cítíš, že by to mělo nastat, tak jdi do toho. Pokud máš ale pochybnosti, tak raději počkej, aby sis neříkala ještě jsme mohli to a ono! I když s dítětem přeci svět nekončí!
Tak Tipřeju, aby Tvé rozhodnutí bylo správné!
Petra

  • Nahlásit
  • Citovat
12891
6.12.06 12:19

ahoj Márty,

jak už tady zaznělo, je to rozhodnutí vás obou. a podle mě byste to dítě měli opravdu chtít oba dva. u nás to probíhalo stylem, že jsme řešili bydlení a pak si dávali další životní priority. a já jsem řekla, že je pro mě důležitější dítě než svatba :wink: no, nakonec to dopadlo tak, že byla nejdřív ta svatba a až za několik měsíců bylo počato dítě. měli jsme štěstí, protože to vyšlo hned po vysazení. až jsem se bála, aby to nebyla dvojčata :-) ale každopádně to bylo takové, že jsme se dohodli, že oba dítě chceme a pak jsem já zavelela, že mě naštvali v práci a tak to jdeme zkoušet :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2263
6.12.06 14:37

Ahoj,
myslím, že většina chlapů nedokáže říct, že chce dítě. Já půl roku po svatbě začala škemrat, ale manža ještě nechtěl, byla jsem strašně špatná a tak jsem brala dál prášky, za další 3 měsíce jsem se znovu zeptala a souhlasil. Bohužel jsme museli čekat 3 roky. Mylsím, že kdyby jsme mohli mít děti hned, ani by mi nikdy neřekl jak moc děti chce, ale protože jsem museli podstupovat IVF a prožili jsme si docela hodně, měl čas si udědomit, že je to i pro něj důležité. Strašně se na miminko těší a moc to se mnou prožívá.
Dr. ti vůbec neporadí, jen si musíš pořádně promluvit s přítelem. Já osobně po našich zkušenostech, bych do toho šla. Samozřejmě ti přeji, aby jste nikdy žádné problémy neměli, ale víš, jak to teď je, může to chvilku trvat.

Dobré rozhodování!!! Kati

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2724
6.12.06 15:48

Dneska jsem si na tohle téma povídala s jednou moc dobrou kámoškou, co má taky už dost životních zkušeností. Říkala, že jestli bychom se začali snažit o miminko tak za tři měsíce, pak to třeba v tom lepším případě do půl roku vyšlo, stejně by byla Piškvorka s námi (myslím tím vyloupnutá z břiška) za rok a půl a že do té doby se může hodně změnit a být mamčou v 28 je ideální a kdyby se podařilo ještě druhý svišťátko… :lol:
Taky mě uklidnily vaše názory na ty naše chlapy…asi to u nás teda nebude tak strašný…každopádně už je mi dneska líp na dušičce než včera - díky vám :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama