Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Když uz manželství ve trech, tak s nekym, kdo je mi sympatický… Ne, fakt bych to 18 let netrpěla, na to je zivot moc kratky.
Nechci tě děsit, ale moje kamaradka prožívala to, co ty. Dokonce to vydržela 30 let a pak se stalo něco naprosto silenyho. Ten manžel začal podvadet tu moji kamarádku. Ona na to přišla a rozvádějí se a ta sestra, co dělala celej život peklo je teď na tu moji kamosku jak milius a brečí za ní, ze si nechce zvykat na nějakou novou ženskou a ze kdyby řekla dřív, ze někoho má, ze by brachu srovnala apod. A on když přivedl tu novou pipi domu, segra na ni nalitla a letěla z domu jak kulovej blesk
No jako asi to působí vtipně, ale dej si bacha. Tím jak jsi zpruzena se ještě taky muže stát, ze te ten tvůj odkopne dřív než ty jeho. Já na tvým místě začnu zavčasu komunikovat vážnost situace. Pokud manželovi reknes, ze už je to pro tebe neusnosne, sepises mu přesně co a jak by sis představovala změnu, a ze pokud změna nenastane, zvazujes rozvod, tak by měl něco začít dělat. A pokud ne, proste te nemiluje. Ne dost.
Po 18 letech je na jakoukoliv zmenu myslim pozde.
Jestli jsi presvedcena, ze za par let bouchnes, neni lepsi se prestat trapit a bouchnout hned…?
@Anonymní píše:
Ahoj, pokusim se nenapsat roman. Manzel ma sestru, ktera je sama. Je ji 43 let. Maji jeste bratra. Kdyz zila tchyne, manzel byl jejich hlavou rodiny, hlavnim zivitelem, a vzdycky mel za zadkem sestru, o kterou se „musel starat“,jak mu rikala tchyne od 13 let. Jejich otec je opustil v jeho 13 letech. Svagrova nikdy nepracovala sama, vzdycky s manzelem. A to znamenalo, ze manzel 90 procent odmakal a ona jen se tak placala kolem, ale penize meli na pul. Svagrova je sama, mela jen jednu pritelkyni, bezdetna. Co jsem poznala manzela, byla jeho ocasek.Pred svatbou mi rekla, ze jsem ji ukradla bratra a tchyni syna. Porad se snazila se tchyni nas rozvest, pleticharila. Tak jsem si na ni vypestovala slusnou alergii. Tchyne zemrela, svagrova se slozila, a uz je 5 let „na praskach“. Manzel se ji porad hodne zastava. Zase pracuji spolu a jak jsou spolu cely den, tak manzel prijde domu totalne podrazdeny, vzdycky na me vyjede. Kdyz jsme bez svagrovy par dni, tak je uplne jiny, v pohode. No a me to uz po 18 letech opravdu prestava bavit. Ty jeho nalady, vadi mi, ze chodi do prace, kterou oddela zase sam a ji plati za hovno. Kazde Vanoce je s nama, u vecere pomlouvaji na koho si vzpomenou. Jdeme na Vanoce do divadla, svagrova jde v teplakach.Ma od nas klice, ktere ji dal manzel, nic s tim neudelam. Kdyz jedem na dovcu, hlida nam kocoura, tak vsechno musim schovat, protoze proste proleza veci. Uz jsem na bode, kdy misto pozdravu ze me vyjde jen nejaky zvuk. Totalni alergie. Ted jen cekam, kdyz si vymysli, jak je hodne nemocna a budem se o ni muset starat za 5-10 let uplne. S manzelem neni moc rec. A ja se bojim, ze se ho jednou budu muset zeptat, ze si bude muset vybrat, me nebo sestru. Asi neni moc na vyber, bud se s tim smirit, ze to tak proste bude, nebo odejit. Ale to fakt nechci. Je tu nekdo s podobnym problemem?
proč to trpis a ještě tak dlouho?
No a souloží s ní? Bylo to moc dlouhé, tak se ptám. Zda jsi troll a nebo ne. Ale fakt to byl příběh jak od Jiráska
@Lykaon Bohuzel troll nejsem. Ne, nesoulozi. Ona je na holky, strasny babochlap. Jen jsou tak vychovavany od maminky, ze se musi starat o sestru
Diky za odpovedi. To jsem potrebovala slyset, realitu. Budu s tim muset asi neco delat. Ja si furt rikala, ze nebude duvod k rozvodu jeho sestra. Ja zkousnu hodne, ale ted uz fakt nejak nemuzu.
A hlavne me stve, ze co zila tchyne, tak byla na me hnusna, postba ala manzela..a ted me potrebuje a je mila, ale ja ji na to kasku. Varim jidla, co nema rada, protoze ii manzel chce porad zvat. Trvalo mimmesic, nez jsemmji donutila nevapovat u nas v koupelne. To vzdycky cekala, az odejdu, a ten smrad je citit prone dlouho. Je hroznej krivak, jednu dobu okradala i manzela, meli firemni kreditku, my to splaceli a ona chodila vybirat…je toho fakt hodne.
Manžel tvůj situaci nezmění, to je ti jasné. Jedině rozvod. A ten ti doporučuji, protože v tomto dál pokračovat žít je šílené a až se jednou budete muset o nemocnou sestru starat, což uvádíš jako pravděpodobné, tak z toho se ti bude ještě hůř unikat, protože na tebe dají muž a sestra pohled, že jsi bezcitná, člověk těžko unáší takové pohledy od druhých lidí. A také se může stát, že z této situace, která je neřešitelná, a tedy bezvýchodná, onemocníš ty sama, a co pak? Prostě se rozveď, žít v manželství s mužem a jeho sestrou je na hlavu.
@poučená mas pravdu. Je to tezky cist a prijmout to. ALE ja jsem tohle potrebovala slyset. Porad jsem si rikala, ze to preci neni duvod k odchodu. Kdyz zila tchyne, tak jsem k nim nechodila tak casto, manzel musel kazdy den. A ted si rikam, ze uz toho mam dost za ty leta. Jen nevim, co by to udelalo s nasi 12 letou dcerou. Jeste bydlime v zahranici, takze bych tu fakt byla sama.
Momentalne to resim, ze utikam do CR sama, jak to jde. Proste na tyden, jen ja, odpocinout si. Manzelovi se to nelibi, ale proste to musi rozdychat, protoze ja mam taky pravo videt svoji rodinu. On tu svoji ma tady, mel celou (jsme oba Cesi).
Jsem z toho rozsekana, ale otevrely jste mi tu oci zeny.
@Anonymní píše:Člověk, dokud má naději, že se věci změní, tak vydrží hodně moc. Ale ty jsi naději ztratila, takže to řeš. Jezdíš do ČR, tak opuštěná nejsi. A pokud jsi takto v rodině, tak stejně opuštěná víceméně jsi a navíc s bezvýchodnou perspektivou. Co vaší dcerky se týká, tak dnes je už tak celkem normální, že rodiče jsou od sebe, tak to také přijme. A když budeš v klidu, odděleně od dnešního nepřijatelného, i váš vztah bude mít pak jinou kvalitu. Kvůli dceři nepromarni další roky života.
@poučená mas pravdu. Je to tezky cist a prijmout to. ALE ja jsem tohle potrebovala slyset. Porad jsem si rikala, ze to preci neni duvod k odchodu. Kdyz zila tchyne, tak jsem k nim nechodila tak casto, manzel musel kazdy den. A ted si rikam, ze uz toho mam dost za ty leta. Jen nevim, co by to udelalo s nasi 12 letou dcerou. Jeste bydlime v zahranici, takze bych tu fakt byla sama.
Momentalne to resim, ze utikam do CR sama, jak to jde. Proste na tyden, jen ja, odpocinout si. Manzelovi se to nelibi, ale proste to musi rozdychat, protoze ja mam taky pravo videt svoji rodinu. On tu svoji ma tady, mel celou (jsme oba Cesi).
Jsem z toho rozsekana, ale otevrely jste mi tu oci zeny.
Na rozvodu není nic špatného. Ty sis pro život vybrala žít se svým mužem, nikoli s mužem a jeho sestrou. Je to úplně o něčem jiném a tebe to dusí. Potřebuješ se znovu rozdýchat. Tak se v poklidu rozveď, úplně se od těch dvou sourozenců odděl a žádné výčitky, ani svoje, ani jejich, si k sobě nepouštěj. Ať ti tvoje rodina a kamarádky pomohou, ať ti dodají sílu, které nyní nemáš dost.
@Anonymní píše:
@poučená diky, strasne hezky napsany.jsi ki vehnala do oci slzy.
To víš že jo. Člověk má být šťastný, jinak nemůže dělat šťastné druhé lidi.
Napřed si to v sobě srovnej: představ si budoucnost odděleně od nynějšího stavu a také se poraď se zkušenými, jak nejlépe postupovat, aby z toho nevzniklo léta trvající rodinné drama. Kdyby se ti podařilo obalit se ochrannou vrstvou před současnou těžkou atmosférou. A pak až budeš vědět, jak to máš všechno nejoptimálněji udělat, teprve pak to prober s mužem a dcerkou. Třeba tam ještě bude nějaký prostor pro zlepšení nynějšího, ale naději si s tím nedělej. Třeba ale bude, někdy se dějí zázraky.
![]()
Přijmi to tak, že začínáš nový život. Jen ale ještě nevíš, jak vykročit a jak se s minulým životem rozloučit. Ze zkušenosti vím, že nerychlejší změny se dějí, když člověk od zlého utíká a současně utíká k něčemu, na co se velmi moc těší. To je pro tebe ten nejtěžší, ale zároveň nejradostnější úkol: najít v sobě, na co se velmi těšíš, kam se toužíš vydat. Já jsem např. silně toužila, být dlouhodobě v tichu a to se mi opravdu splnilo měrou vrchovatou. Ticho léčí. Ale také jsem toužila znovu zpívat, a tak jsem chodila do 3 sborů několik let a zpívala jsem opravdu moc ráda. Atd.
![]()
Ahoj, pokusim se nenapsat roman. Manzel ma sestru, ktera je sama. Je ji 43 let. Maji jeste bratra. Kdyz zila tchyne, manzel byl jejich hlavou rodiny, hlavnim zivitelem, a vzdycky mel za zadkem sestru, o kterou se „musel starat“,jak mu rikala tchyne od 13 let. Jejich otec je opustil v jeho 13 letech. Svagrova nikdy nepracovala sama, vzdycky s manzelem. A to znamenalo, ze manzel 90 procent odmakal a ona jen se tak placala kolem, ale penize meli na pul. Svagrova je sama, mela jen jednu pritelkyni, bezdetna. Co jsem poznala manzela, byla jeho ocasek.Pred svatbou mi rekla, ze jsem ji ukradla bratra a tchyni syna. Porad se snazila se tchyni nas rozvest, pleticharila. Tak jsem si na ni vypestovala slusnou alergii. Tchyne zemrela, svagrova se slozila, a uz je 5 let „na praskach“. Manzel se ji porad hodne zastava. Zase pracuji spolu a jak jsou spolu cely den, tak manzel prijde domu totalne podrazdeny, vzdycky na me vyjede. Kdyz jsme bez svagrovy par dni, tak je uplne jiny, v pohode. No a me to uz po 18 letech opravdu prestava bavit. Ty jeho nalady, vadi mi, ze chodi do prace, kterou oddela zase sam a ji plati za hovno. Kazde Vanoce je s nama, u vecere pomlouvaji na koho si vzpomenou. Jdeme na Vanoce do divadla, svagrova jde v teplakach.Ma od nas klice, ktere ji dal manzel, nic s tim neudelam. Kdyz jedem na dovcu, hlida nam kocoura, tak vsechno musim schovat, protoze proste proleza veci. Uz jsem na bode, kdy misto pozdravu ze me vyjde jen nejaky zvuk. Totalni alergie. Ted jen cekam, kdyz si vymysli, jak je hodne nemocna a budem se o ni muset starat za 5-10 let uplne. S manzelem neni moc rec. A ja se bojim, ze se ho jednou budu muset zeptat, ze si bude muset vybrat, me nebo sestru. Asi neni moc na vyber, bud se s tim smirit, ze to tak proste bude, nebo odejit. Ale to fakt nechci. Je tu nekdo s podobnym problemem?