Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojkx, ja to chapu.Co si s nim promluvit.jak je stare ditko? neslo by treba v patek prijit, predat dite a rictmjdu na kafe s kamaradkou a nechat ho hlidat? at si muzete odfrknout? muj chlap taky nic moc nedela, ale kdyz ho poprosim, jde a udela to,1×za 14dni chodi na 2 hod na pivo a on me naoplatku obcas pusti ven s kamaradkama..drzim palce at se to zlepsi ![]()
Je to blbý, ale taky jsem hodně dlouho(několik let) čekala na to až mého chlapa napadne, že by mohl s něčím pomoct, protože i on sedával u PC, já lítala zplavená jak mrcha a on nehnul. Zakladatelko nečekej, prostě mu řekni co vše po něm chceš aby ten den udělal případně kdy, já tomu svému klidně napíšu i seznam. Je to takový trapný a někdy se u toho cítím jak diktátor, ale jinak to nejde. Sám chlap mi řekl, že mu to takto vyhovuje, že je rád, že udělá to co chci a nemusí dlouhosáhle přemýšlet, jestli něco udělat nebo se mi raději neplést.
Jinak k počítači už sedne přes den málo kdy, ví, že večer může zcela pravidelně (to je mi fuk) Ale taky jsem mu kvůli tomu vynadala. A pak to řešila tak, že jsem mu k pc strčila děti-neměl klid -tak to vzdal.
Tak kdybych svého manžela neúkolovala, tak je to podobný
Ale naučila jsem se otravovat dost důrazně na to, aby udělala to co po něm chci více méně hned. Že ho nenapadne něco udělat, to bych mu nevyčítala, chlapi mají úplně jiný pohled na bordel a nezbytnost domácích prací ![]()
Tak výtvor organizer…udělej tabulku práci v týdnu a rozděl co kdo udělá. Ohledně počítače mu to doprej..zase mi přijde ze to trochu hrotis.
@Jitus.Slavickova Malému je rok a čtvrt. U nás to taky tak funguje. Manžel nemá problém malého zabavit, vezme ho ven nebo někam jedou, ale akorát ten čas pak naháním, že musím uklidit a navařit. Samozřejmě mě to i pomůže psychicky, vykecám se s kamarádkou, dám si někde dortík a kafíčko, ale pak přijdu domů, on zasedne k PC, já zatím musím obstarat domácnost a náš zvěřinec a to mě pak rychle všechno naštve a vrátí se do starých kolejí.
@Uju Mě to ale mrzí, že mu to musím diktovat jako dítěti. Fakt se k němu tak chovám. Udělej prosím tohle, pak ho za to hodně pochválím a sdělím mu, jak moooooc mi tím pomohl. Ale že by zvedl zadek a trochu něco udělat sám od sebe? Kor takové ty chlapské práce jako je posekat zahradu, přidělat světlo. Na zářivku v kuchyni jsem čekala dva roky a to je elektrikář. Akorát pořád výmluvy. Nejdřív zapoměl, pak něco bylo. Zahradu nemohl posekat, prý tři měsíce v kuse pršelo, což je prostě blbost, naopak bylo pořád sucho
. Už jsem udělala takový seznam prací a dala na lednici, on si to tak i přál, že aspoň nezapomene, ale stejně to moc nefunguje. Jakmile má sebemenší pocit, že je k něčemu nucenej, tak se šprajcne a to je kámen úrazu a to mě štve. Nechci, abych zavelela a on letěl s hadrem něco utřít, přecejen chodí do práce a je unavený, ale štve mě, co všechno musím já dělat a on pak půjde udělat věc na dvě minuty až tehdy, až se jemu bude chcít ![]()
Ahoj zakladatelko. Chlapovi nestačí naznačit, musíš ho jednoznačně zaúkolovat, jak už někdo přede mnou zmínil, napiš seznam prací, které má udělat v sobotu a v neděli. Kdyby se cukal, rozděl papír na polovinu a vypiš, co budeš dělat ty a co on. Předpokládám, že tvůj seznam prací bude stejně delší. Držím palec. ![]()
@Malike Ale jo, taky musí odfrknout a on na PC i čte zprávy, atd. Holt chlap nemá tolik možností, jak se zabavit jako ženská. Těžko si bude malovat nebo vyšívat, holt většina možností zábavy je u PC, ale nemusí u toho sedět celý den a jen se najíst a ani neodnést talíř. Organizér jsme zkoušeli, ale moc to nepomohlo. Ale určitě zase něco zkusím. Ale stejně mě to štve, že kdyby mu člověk neřekl nebo něco neuklidil, tak tu shnije ve špíně. Nejradši bych ho nechala na víkend s malým doma a starej se.
Teď koukám, že jsem nezaklikávala anonymitu, ale to je jedno. Nějací pomluvači se vždycky najdou.
@Petrolka No jo no, holt nemůžu čekat zázraky. Bohužel nefunguje ho požádat. To prostě odmítá jít hned a pak na to zapomene a vymlouvá se, že jsem mu nic neříkala, atd. Prostě to napíšu černé na bílém, ať je vidět, co je potřeba a že to ještě není. Je to fakt boj. Teď se to dá, malý je hodný, všechno stíhám, ale neumím si představit, jak to budu stíhat, až budu chodit do práce.
@Anonymní píše:
Potřebuju se svěřit a vypsat. Manžel se na jednu stranu snaží pomáhat s malým dítětem a domácností, ale udělá minimum a má pocit, že to stačí. Přijde z práce a chvíli se malému věnuje, ale pak sedne k počítači a tam sedí do večera. V týdnu po něm nic nechci, je unavený z práce. Pak ale přijde víkend, ráno zapne PC a byl by na něm celý den. Když mu řeknu, tak něco pomůže, ale jsou u toho akorát řeči, to si to radši udělám sama a hned zase zasedne k počítači. samotného ho nenapadne cokoliv udělat. tolik volna, co on má za víkend na svoje záliby nemám já ani za celý měsíc. kdo máte doma malé dítě, víte, jak to chodí a kolik času máte na svoje koníčky a odpočinek třeba u knížky. nechci po něj takové ty jakoby ženské práce, ale aby třeba zametl chodbu, když chodí v montérkách. já jsem vždy zaprášená. na to mi řekl, že nesnáší prach. když po něm něco chci, tak jde, až se mu chce. sakra, já kdybych dělala věci, až se mi budou chtít, tak už naše dítě leží ve špíně a umřelo hlady. přijde mi to od něho tak sobecké. že on má svůj život, dělá si, co ho baví a kdy se mu chce a vidí, že já lítám, vařím, starám se o domácnost a dítě. jinak si na něho nemůžu stěžovat, když je opravdu potřeba, pomůže. když mi bylo špatně v těhotenství, všechno zastal, ale když nemusí, prostě nic nedělá a je závislý na počítači. bez něho nevydrží a když ho nemá, je protivný, ale nepřipouští si to. nemá to řešení. bez něj nemám kam jít a nechci, aby naše dítě muselo do střídavé péče. prostě mi nezbyde, než trpět. jen jsem se chtěla vypsat, protože to nemám komu říct.
Ahoj muj manzel je stejny… jsem na rd takze pres tyden to vubec neresim je to moje „prace“ ale o vikendu kdyz mu nereknu tak neudela, nepomuze. Nebavi me to se doprosovat a zadat ho o pomoc, spousty kecu ze cely tyden chodi do prace a ted si chce konecne odpocinou. Ja nenosim vyplatu tak nemam narok na chvili volna. Nekolikrat jsem mu navrhovala ze o vikendu se rano budem stridat u vstavani u prcka (ze jako ja v sobotu vstanu k prckovi a on si prispi a v nedeli naopak ) no jejda to byl ohen na strese ze se potrebuje vyspat oba dny. Takze ja kazdy den vstavam max do 7. Manzel pres vikend spi tak do 9-10 a pres tyden vstava po 7, vzdy pozdeji jak my
Tak to jsem si ulevila
prosim radeji anonymne DD
@Anonymní píše:
Ahoj muj manzel je stejny… jsem na rd takze pres tyden to vubec neresim je to moje „prace“ ale o vikendu kdyz mu nereknu tak neudela, nepomuze. Nebavi me to se doprosovat a zadat ho o pomoc, spousty kecu ze cely tyden chodi do prace a ted si chce konecne odpocinou. Ja nenosim vyplatu tak nemam narok na chvili volna. Nekolikrat jsem mu navrhovala ze o vikendu se rano budem stridat u vstavani u prcka (ze jako ja v sobotu vstanu k prckovi a on si prispi a v nedeli naopak ) no jejda to byl ohen na strese ze se potrebuje vyspat oba dny.Takze ja kazdy den vstavam max do 7. Manzel pres vikend spi tak do 9-10 a pres tyden vstava po 7, vzdy pozdeji jak my
Tak to jsem si ulevilaprosim radeji anonymne DD
Tak mu to nenavrhuj, ale oznam.
@Anonymní píše:
Ahoj muj manzel je stejny… jsem na rd takze pres tyden to vubec neresim je to moje „prace“ ale o vikendu kdyz mu nereknu tak neudela, nepomuze. Nebavi me to se doprosovat a zadat ho o pomoc, spousty kecu ze cely tyden chodi do prace a ted si chce konecne odpocinou. Ja nenosim vyplatu tak nemam narok na chvili volna. Nekolikrat jsem mu navrhovala ze o vikendu se rano budem stridat u vstavani u prcka (ze jako ja v sobotu vstanu k prckovi a on si prispi a v nedeli naopak ) no jejda to byl ohen na strese ze se potrebuje vyspat oba dny. Takze ja kazdy den vstavam max do 7. Manzel pres vikend spi tak do 9-10 a pres tyden vstava po 7, vzdy pozdeji jak my
Tak to jsem si ulevilaprosim radeji anonymne DD
Tak to je přesné, i s tím vstáváním
. Taky je oheň na střeše, když něco chci a to mě mrzí, tolik po něm zase nechci. Kolikrát ti ani není pomoc, když pomůže, protože následují kecy a řeči typu: No vidíš, vynesl jsem koš. Beze mě bys byla v koncích, musela bys jít ven do zimy a koš vynést sama. Horší jak malý dítě.
@Anonymní píše:
Ahoj muj manzel je stejny… jsem na rd takze pres tyden to vubec neresim je to moje „prace“ ale o vikendu kdyz mu nereknu tak neudela, nepomuze. Nebavi me to se doprosovat a zadat ho o pomoc, spousty kecu ze cely tyden chodi do prace a ted si chce konecne odpocinou. Ja nenosim vyplatu tak nemam narok na chvili volna. Nekolikrat jsem mu navrhovala ze o vikendu se rano budem stridat u vstavani u prcka (ze jako ja v sobotu vstanu k prckovi a on si prispi a v nedeli naopak ) no jejda to byl ohen na strese ze se potrebuje vyspat oba dny. Takze ja kazdy den vstavam max do 7. Manzel pres vikend spi tak do 9-10 a pres tyden vstava po 7, vzdy pozdeji jak my
Tak to jsem si ulevilaprosim radeji anonymne DD
Tak jdi spát ke kamarádce, ať se manžel postará. Aby vyspával každý den déle než já, to by mě štvalo.
@Anonymní píše:
Potřebuju se svěřit a vypsat. Manžel se na jednu stranu snaží pomáhat s malým dítětem a domácností, ale udělá minimum a má pocit, že to stačí. Přijde z práce a chvíli se malému věnuje, ale pak sedne k počítači a tam sedí do večera. V týdnu po něm nic nechci, je unavený z práce. Pak ale přijde víkend, ráno zapne PC a byl by na něm celý den. Když mu řeknu, tak něco pomůže, ale jsou u toho akorát řeči, to si to radši udělám sama a hned zase zasedne k počítači. samotného ho nenapadne cokoliv udělat. tolik volna, co on má za víkend na svoje záliby nemám já ani za celý měsíc. kdo máte doma malé dítě, víte, jak to chodí a kolik času máte na svoje koníčky a odpočinek třeba u knížky. nechci po něj takové ty jakoby ženské práce, ale aby třeba zametl chodbu, když chodí v montérkách. já jsem vždy zaprášená. na to mi řekl, že nesnáší prach. když po něm něco chci, tak jde, až se mu chce. sakra, já kdybych dělala věci, až se mi budou chtít, tak už naše dítě leží ve špíně a umřelo hlady. přijde mi to od něho tak sobecké. že on má svůj život, dělá si, co ho baví a kdy se mu chce a vidí, že já lítám, vařím, starám se o domácnost a dítě. jinak si na něho nemůžu stěžovat, když je opravdu potřeba, pomůže. když mi bylo špatně v těhotenství, všechno zastal, ale když nemusí, prostě nic nedělá a je závislý na počítači. bez něho nevydrží a když ho nemá, je protivný, ale nepřipouští si to. nemá to řešení. bez něj nemám kam jít a nechci, aby naše dítě muselo do střídavé péče. prostě mi nezbyde, než trpět. jen jsem se chtěla vypsat, protože to nemám komu říct.
špatné návyky z domu?
Kolik starostlivých matek nutí své syny doma dělat domácí práce? A kolik dcery
![]()
Potřebuju se svěřit a vypsat. Manžel se na jednu stranu snaží pomáhat s malým dítětem a domácností, ale udělá minimum a má pocit, že to stačí. Přijde z práce a chvíli se malému věnuje, ale pak sedne k počítači a tam sedí do večera. V týdnu po něm nic nechci, je unavený z práce. Pak ale přijde víkend, ráno zapne PC a byl by na něm celý den. Když mu řeknu, tak něco pomůže, ale jsou u toho akorát řeči, to si to radši udělám sama a hned zase zasedne k počítači. samotného ho nenapadne cokoliv udělat. tolik volna, co on má za víkend na svoje záliby nemám já ani za celý měsíc. kdo máte doma malé dítě, víte, jak to chodí a kolik času máte na svoje koníčky a odpočinek třeba u knížky. nechci po něj takové ty jakoby ženské práce, ale aby třeba zametl chodbu, když chodí v montérkách. já jsem vždy zaprášená. na to mi řekl, že nesnáší prach. když po něm něco chci, tak jde, až se mu chce. sakra, já kdybych dělala věci, až se mi budou chtít, tak už naše dítě leží ve špíně a umřelo hlady. přijde mi to od něho tak sobecké. že on má svůj život, dělá si, co ho baví a kdy se mu chce a vidí, že já lítám, vařím, starám se o domácnost a dítě. jinak si na něho nemůžu stěžovat, když je opravdu potřeba, pomůže. když mi bylo špatně v těhotenství, všechno zastal, ale když nemusí, prostě nic nedělá a je závislý na počítači. bez něho nevydrží a když ho nemá, je protivný, ale nepřipouští si to. nemá to řešení. bez něj nemám kam jít a nechci, aby naše dítě muselo do střídavé péče. prostě mi nezbyde, než trpět. jen jsem se chtěla vypsat, protože to nemám komu říct.