Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, ne manžela, ale přítele vojáka mám. Na misi má jet na jaře. Taky jsem z toho vedle. Už několik misí má za sebou v době, kdy jsme ještě nebyli partneři a bohužel toho o misích vím až moc
A kam jede? Afrika nebo Afghanistán?
Já asi moc nepomůžu, ale mám manžela vojáka, tak vím, jak ti asi je. Svého času o misích mluvil, ale nakonec to naštěstí nedopadlo a teď už nehrozí, že by odjel. Já bych to rozhodně nesla špatně. Máme malé dítě, tak bych se asi zbláznila. Stačí mi už jen to, že je pryč přes týden a domů jezdí jen na víkendy… ![]()
Taky má už několik misí za sebou ale to sem s ním nebyla tak mi to bylo jedno.Jede do Afgánistánu.A kde slouží přítel?Ten múj v Hranicích
Ahoj Kristy,taky je pořád někde pryč furt nějaké akce.my už máme většího kluka 3 roky a ten na něm docela visí tak jsem zvědavá jak to zvládne.Když byl poprvé pryč tak malý měl rok a jak přijel tak se ho bál nevěděl kdo to je.A to ho předtím vídal každý víkend.nebyly jsme spolu jen jsem mu ho dávala na víkendy.všechno v poho a jak odjel a přijel tak malý už ho nepoznal
Nedávno tu byla navlas tsejná diskuze
Hledej. Odpovědí je tam dost.
Ano, diskuzi jsem tenkrát zakládala já a pár věcí jsem se tam dozvěděla.
Kde přítel slouží, sem psát raději nebudu, pokud budeš chtít, můžem SZ..předtím mě totiž docela vystrašil Jura, tak raději nebudu zveřejňovat něco, co by nám mohlo uškodit.
V Afghanistánu už přítel jednou byl a teď by měl jet na stejné místo, jen jinou pozici. Minule byl jako řidič, což je možná to nejhorší, co tam může dělat. Pořád mimo základnu, pořád na nějakých patrolách.
Renca127, no manžel má naštěstí takovou pozici, že ho nikam poslat nemůžou a kdyby chtěl dobrovolně, tak bych ho nepustila. Právě bych se bála toho odcizení. Jednak vůči synovi a i mě. Takhle mi to bohatě stačí, když se vídáme jen o víkendech, je to pakárna. Doufám, že už brzo bude s náma. Neumím si představit, že by to mělo trvat roky…
Koukam Jura asi pise kazde, jak to tak vypada. Jako manzelky drzime tajne informace v tajnosti. To je prece jasne ne ? Tak nechapu, proc by si tu holky nemohly pokecat o svych pocitech. Jsou to je nase pocity. Armady zrizuji stranky specialne pro zeny vojaku, prave proto, ze je bezne si na toto tema povidat. Tak se nenechte zastrasit necim, co vam kdo nakuka.
![]()
Zuzaa píše:
Nedávno tu byla navlas tsejná diskuzeHledej. Odpovědí je tam dost.
A proč u toho kroutíš očima…to se dá říct i s úsměvem přece ![]()
Ahoj, ten můj byl pryč půl roku, ale mezitím přijel dvakrát domů, i tak to byla strašná doba a už bych to nechtěla zažít, navíc teď máme malýho prcka, takže jsme se dohodli, že nikdy už nikam nepojede.Žádný peníze světa nestojí za to, že někde bude riskovat svůj život, kvůli úplně cizím lidem, přitom doma na něj čeká milující rodina.
Můj manžel je také voják (já mimochodem také, ale už jsem 5 let na RD…). Máme tři malé děti (4r., 3r. a 1,5r.). Momentálně je už 5 měsíců v misi a ještě tam měsíc a půl bude. Je to jeho druhá mise.
Když odjel poprvé, říkali jsme si, že už nikdy…ale rozkaz je rozkaz a nemůže si dovolit odmítnout, takže jsme tu zase sami.
Zvládnout se to samozřejmě dá, i když je to hodně náročné. Já navíc ještě studuju VŠ, takže zkouškový byl fakt záhul. Celý den s dětma a pak do noci se učit.
Nemyslím si, že bysme se odcizili. Spíš si myslím, že náš vztah se jenom posílil.
Nazdárek ženský, tak například já jsem voják. A všichni víme, že kdyby tam nechtěl tak ho určitě vyměněj. Jde o to že si tam vydělá taky pěkný peníze což ho určitě láká. Uvidiš že nejhorších je těch první 14 dní pak si na to zvykneš a pak už ti to ani nepříjde.
Ahoj holky,nemáte některá za manžela vojáka,který jezdí na mise do zahraničí?jak to zvládáte když odjede?muj má odjet před vánocema na púl roku tak jsem už tedˇz toho na nervy…