Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Prosím o zachování anonymu.Přijdu si často jako husa. Manžel vydělával vždy podstatně více než já, vše jsme platili přímo úměrně našim mzdám. Manžel má rád drahé jídlo, víno, já na to tolik nejsem, tak když chtěl jít na luxusní večeři, platil ji on, ja si raději za 4 tisíce koupím třeba něco do domácnosti.
Manžel chtěl jet letos na dvě dovolené se mnou a synem. Já jsem na obě dovolené něco přispěla z rodicovske, co jsem nasetrila a tady je ten kámen úrazu. Ani na jednu takhle drahou dovolenou jsem jet nechtěla, ale manžel má opravdu hodně práce a chtěl nám to se synem dopřát. Ano jedna by skákala 10 metrů vysoko, ale já bych byla šťastná i někde na chatě, nebyl by pak na mě takový tlak, že se jen „vezu“ prostě to tak cítím. Vždy to vygraduje tak, že jsem pak na dovolené na manžela nepříjemná, prostě ho mám často plné zuby (například není mu líto si koupit víno za 60e, ale když chci koupit synovi hračku za tu samou cenu, zda se mu to jako hovadina, nemá vůbec přehled kolik stojí dětské oblečení, boty, kupuji vše z rodicaku)
No a manžel to ukončí tím, že jsem šílená ženská, protože mě vezme na dovolenou a mně se zase něco nelíbí a jsem nepříjemná… Přitom když řeknu, že jet nechci, tak to je taky špatně. Samozřejmě mu za dovolenou X krát poděkuj, máme zážitky, ale ty bychom měli kdekoliv jinde.
Jsem husa, že tohle řeším?
A co kdyby každý vymyslel jednu dovolenou a tam se jelo? Ano, taky bych tolik nedala, ale tak když si koupí víno, ty kup něco dítěti a je to ![]()
Nejsi husa.
Chápu tě. Cítila a chovala bych se úplně stejně. Jak doma řešíte peníze na jídlo, oblečení pro prcka apod. obecně, krom toho, cos psala?
Manželovi bych to řekla, v klidu, že se necítíš komfortně. Zkus to s ním vykomunikovat, i když to často není jednoduché.
Já tohle rozdělení na moje x tvoje v manželství nikdy nepochopím. TY kupuješ synovi, manžel VÁM zaplatil dovolenou. V normálním (funkčním ) vztahu jedeme jako tým - společné děti, společný rozpočet. Jaká bude dovolená a kolik za ni utratíme je prostě společné rozhodnutí, na kterém se shodneme. (teda za 60 EUR bych nekoupila ani víno ani hračku, ale to už je právě o tom společném rozhodnutí)
Příspěvek upraven 30.09.23 v 22:08
Taky si myslím, že by se neměly finance dělit na moje a tvoje. Protože ty momentálně vychovávás Vaše dítě a jaká je za to mzda? Čistá nula. Ve skutečnosti, kdyby se měla práce žen na RD ohodnotit na trhu práce, bylo by to několik desítek tisíc (úklidové služby, kuchařka a chůva v jednom). Takže je špatně, když manžel nemá povědomí o tom, kolik stojí např. oblečení pro dítě a nenechá tě spolurozhodovat o takových věcech, jako kam a za kolik se pojede na dovolenou. Chtělo by to sednout si a začít fungovat společně.
Asi chceš slyšet, že manželův přístup není ok a Ty jsi tak nějak „v právu“.
Nemyslím si to. On nechápe Tebe, Ty jeho, máte nastavený velice hloupý systém společných financí a zřejmě spolu neumíte komunikovat. Proto jsi pro něj nevděčná nána a on pro Tebe rozhazovačný v*l, který neví, kolik stojí dětské boty. Zapracujte na tom.
On platil večeři a ty raději něco domů? Ty jsi přispěla něco na dovolenou z rodičovské? Jste manželé tak co to je? Kdy už lidí konečně pochopí že peníze jsou společné. Tím pádem je snad jedno kdo co platí.
@Ernais protože je hloupá a asi nezná způsob fungování peněz v manželství
Já nechápu proč jste se brali, když jedete tvoje a moje ![]()
Proč on neví kolik stojí věci pro dítě? Ty mu to neříkáš? Já bych to jeho utrácení viděla jako problém, pokud by tak utracel jen pro sebe. Ale on ty dražší dovolené, jídlo… dopřává i vám, ne. Takže jako sobec mi nepřijde. Co se týče té hračky, nemá pocit, že jich má dítě už dost?
Ano jsi cvok. On je breadwinner, zabezpečuje vás podstatnější měrou a ty do vztahu přinášíš jiné věci. Jako třeba v tomto případě rozkol a bolení hlavy.
@Anonymní píše:
Prosím o zachování anonymu.Přijdu si často jako husa. Manžel vydělával vždy podstatně více než já, vše jsme platili přímo úměrně našim mzdám. Manžel má rád drahé jídlo, víno, já na to tolik nejsem, tak když chtěl jít na luxusní večeři, platil ji on, ja si raději za 4 tisíce koupím třeba něco do domácnosti.
Manžel chtěl jet letos na dvě dovolené se mnou a synem. Já jsem na obě dovolené něco přispěla z rodicovske, co jsem nasetrila a tady je ten kámen úrazu. Ani na jednu takhle drahou dovolenou jsem jet nechtěla, ale manžel má opravdu hodně práce a chtěl nám to se synem dopřát. Ano jedna by skákala 10 metrů vysoko, ale já bych byla šťastná i někde na chatě, nebyl by pak na mě takový tlak, že se jen „vezu“ prostě to tak cítím. Vždy to vygraduje tak, že jsem pak na dovolené na manžela nepříjemná, prostě ho mám často plné zuby (například není mu líto si koupit víno za 60e, ale když chci koupit synovi hračku za tu samou cenu, zda se mu to jako hovadina, nemá vůbec přehled kolik stojí dětské oblečení, boty, kupuji vše z rodicaku)
No a manžel to ukončí tím, že jsem šílená ženská, protože mě vezme na dovolenou a mně se zase něco nelíbí a jsem nepříjemná… Přitom když řeknu, že jet nechci, tak to je taky špatně. Samozřejmě mu za dovolenou X krát poděkuj, máme zážitky, ale ty bychom měli kdekoliv jinde.
Jsem husa, že tohle řeším?
Dost by mě zajímal jeho pohled. Protože jsem znala paní, která to prezentovala naprosto stejně, ale realita byla trochu jinde. Ona utrácela rodičák výhradně za předražené věci na dítě, vůbec nepobírala, že tričko Lacoste pro chlapa vydrží několik let, tričko Lacoste pro dítě vydrží tři měsíce (v té velikosti, kterou chtěla) a stojí stejně. Chlap ji držel od všech peněz dál, protože prostě fakt utrácela za blbosti. Ano, on utrácel za sport, ale rodině dával první poslední, jen nechtěl kočárek za 80tis. a milion mluvících hraček za tisíce, značkové hadry, které dítěti vydrží pár měsíců atd. Když spočítal náklady ženy (kadeřník, kosmetika, oblečení atd.), náklady na dítě a ty svoje, tak ty jeho byly nejnižší. Ale paní to prezentovala tak, že všechno platí z rodičáku.
Porodila jsi mu dítě, tak jaké pak že se jen vezeš?
klidně dá 60 eur za víno? Fajn. Z rodičáku by neviděl ani korunu, zaplatil by jesle a já si šla přivydělat nějaké své kapesné navíc. A to víno bych vypila. A dítěti bych teda hračku za 60 eur nekoupila. A dítěti bych kupovala věci jen z peněz od partnera. Ať mu hezky každý malý botičky pípnou na kreditce ![]()
Já to moc nechápu. On ti ty peníze za dovolenou nějak vyčítá? Nebo to jsi na něj na dovolené nepříjemná, jen protože neumíš přijmout to, že ty peníze donesl domů on? To by bylo dost hloupé. A ty funguješ jen z rodičáku a stále platíte vše poměrově?
Prosím o zachování anonymu.
Přijdu si často jako husa. Manžel vydělával vždy podstatně více než já, vše jsme platili přímo úměrně našim mzdám. Manžel má rád drahé jídlo, víno, já na to tolik nejsem, tak když chtěl jít na luxusní večeři, platil ji on, ja si raději za 4 tisíce koupím třeba něco do domácnosti.
Manžel chtěl jet letos na dvě dovolené se mnou a synem. Já jsem na obě dovolené něco přispěla z rodicovske, co jsem nasetrila a tady je ten kámen úrazu. Ani na jednu takhle drahou dovolenou jsem jet nechtěla, ale manžel má opravdu hodně práce a chtěl nám to se synem dopřát. Ano jedna by skákala 10 metrů vysoko, ale já bych byla šťastná i někde na chatě, nebyl by pak na mě takový tlak, že se jen „vezu“ prostě to tak cítím. Vždy to vygraduje tak, že jsem pak na dovolené na manžela nepříjemná, prostě ho mám často plné zuby (například není mu líto si koupit víno za 60e, ale když chci koupit synovi hračku za tu samou cenu, zda se mu to jako hovadina, nemá vůbec přehled kolik stojí dětské oblečení, boty, kupuji vše z rodicaku)
No a manžel to ukončí tím, že jsem šílená ženská, protože mě vezme na dovolenou a mně se zase něco nelíbí a jsem nepříjemná… Přitom když řeknu, že jet nechci, tak to je taky špatně. Samozřejmě mu za dovolenou X krát poděkuj, máme zážitky, ale ty bychom měli kdekoliv jinde.
Jsem husa, že tohle řeším?