Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manželův smysl pro humor
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Duoriginal
31.8.24 20:20
Já bych tak strašně chtěla žít v klidu, mít klidnou rodinu, o dovolené prohlásit, že to byla nuda.. to jsou moje tajné sny 
kazdej chceme, co nemáme. My máme dve děti s nejakymi diagnózami, třetí snad zdravý, ale po vzoru sourozenců šílený 
manzel a já taky nejsme zrovna klidasi, italskou domácnost teda nemáme, ale do klidu, tichá a nudy to tady má opravdu daleko. Smysl pro humor s tím nic společného nemá. Ten máme oba, ma ho i můj velmi klidný kamarád, i cholericky otec i moje babička… každý úplně jiný, ale každý ho má. Nicméně člověka v tomto nezmenis… nauč si na vtípky děti a bavte se spolu. Nebo buď ten tahoun humoru ty, manžel ti to evidentně nebojkotuje, zasměje se, jen sám nic nevymysli. Chápu, že i toho klidu se člověk jednou přejí, ale že by to zrovna měl být důvod rozvodu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 20:22
Víš co..vždycky se najde něco, co ti na tvém protějšku bude vadit, nebo scházet.. Vždycky se snaž najít víc pozitiv než negativ.. Můj manžel je například spíše mago*r..blázen, cholerik se spoustou prekvapek se kterým se člověk nenudí.. já bych naopak ocenila občas klidného suchara.. a to je tak se vším v životě. Vždycky si budeme prát to co se nám většinou nedostává…Já jsem například docela vysoká a vždycky jsem si přála být malá.. Mám hnědé oči a více se mi líbí modré..a podobně.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.24 20:23
@Duoriginal Protože mi to vadí víc než dřív. 
Byla jsem ráda, že mám kliďase, jenže mi dochází, že smysl při humor je pro mě zatraceně sexy, takze jsem z toho otravena, že se doma moc mj. ke starostem nezasmejem. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.8.24 20:27
@DaM2 píše: Více
To je pravda, proto jsem ráda, že nejsem v takové úzkosti, jak s cholerikem například, fakt si toho cením, ne že ne. Ale chybí mi se doma fakt uvolnit - zasmát se atd. Prý je to jedno z nejvíce cenenych vlastnosti u partnera, smysl pro humor. Docela věřím.
- Citovat
- Upravit
31.8.24 20:29
@Anonymní píše: Více
Na jednu stranu chápu - humor je v životě fakt důležitý, na druhou stranu nechápu, že to řešíš až teď, kdy je ten muž na pozici tvého manžela. To ti muselo být jasné už dřív ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 20:31
@Anonymní píše: Více
Já tě chápu.. nuda je velký ničitel jakéhokoliv vztahu.. A to se opravdu nezasmejete vůbec ničemu? Třeba se na tom dá ještě trochu zapracovat…i to být trochu spontánní se dá pomoci uvolnění dosáhnout..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 20:35
Jestli je to duvod k rozvodu nevim, ale rozumim ti. Mame s manzelem stejny smysl pro humor, kazdy den se spolu zasmejeme, ja dokazu rozesmat jeho a on me. Pro me je to v partnerství neco jako ziva voda. Ale jestli mate deti a tohle je jedina „vada“, tak se rozvodem nebo s myslenkami na nej moc nezabyvej. On kazdy ma neco, s jinym by ses treba zasmala, ale zas by ti na nem vadilo neco jineho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 20:42
@Anonymní píše: Více
Ani nevíš, jak chlap typ střed společnosti, ti začne jednou pěkné lézt na nervy. Ono se to všechno jednou oposloucha. Vtipný společnik je fajn určitou dobu. Kolik je ti let? Jinak od té doby kdy jsem se vdala a měla hned děti vůbec nevím, co nuda je a ani si to vůbec nedovedu představit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.8.24 20:49
@Vada píše: Více
Může být. Já ale nepotřebuji třídního bavice, spíš člověka, se kterým se zasměje po náročným dnu. Je mi 40. Pozdě, vím. Ale uvědomila jsem si to až teď, kdy z práce odešli dva velmi vtipni chlapi, byla to moje živá voda. Teď už nemám zdroj rozptýlení doma ani v práci, připadám si najednou nak uschla.
- Citovat
- Upravit
31.8.24 20:57
Tohle já znám. S přítelkyní jsme si dost rozuměli ale nedokázala vůbec hodit nějaký vtípek.
A to vůbec. A dost mi to vadilo. Prostě když rozesmějete svůj protějšek několikrát denně ale ona vás vůbec ne.
Jako třeba v kině když se všichni smějí a přítelkyně vedle je jako kámen…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 21:18
Rozumí ti zakladatelko, ale mám dobrou zprávu, jde to ty lidi trochu naučit, některé.
Já byla vždy obklopená lidmi se smyslem pro humor, s nadhledem, špetkou sarkasmu a cynismu, kteří si uměli udělat srandu i sami ze sebe. Celkově taková dobrá a pozitivní společnost, kde se člověk cítí fajn a mezi svými. Nemusí mít obavy říct cokoli i politicky nekorektního, protože ostatní vědí a chápou.
Po seznámení s mužem a přestěhování, jsem narazila na úplně jinou společnost. Manžel je vtipný po jeho, to je fajn a rozumíme si. Jeho rodina smysl pro humor nemá vůbec, jinak jsou to super lidi. Ale ta možnost říct cokoli ne úplně vážného, tak aby to náhodou někdo nepochopil blbě, mi hrozně chybí.
Manžel se lety se mnou zlepšuje .
V práci je to úplně děs, změnila jsem po přestěhování obor a lidi tady nemají žádný smysl pro humor. Dokonce někteří nechápou vtipy, sami ze sebe si legraci udělat neumí, říct jim člověk v legraci nesmí nic, nikdy nevíte, kdy se smrtelné urazí.
Marně hledám svoji krevní skupinu už několik let, jednu kamarádku jsem měla, bohužel se odstěhovala.
Občas jedu něco vyřídit do místa bývalého bydliště a sejdu se se starými přáteli, oběd, kafe, pokec. A je to pro mě jako živá voda. Celý život jsem sice introvert, ale veselý člověk s nadhledem. Tady mám pocit že to ztrácím. Ještě že ten můj muž se učí nebrat vše tak vážně.
Děsí mě, že mě to semele a budu časem jako všichni kolem.
Příspěvek upraven 31.08.24 v 21:22
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 21:21
My s partnerem máme taky dost rozdílný smysl pro humor. A někdy mi dlouho trvá než mi dojde, jak to myslel a pak už se člověk nezasměje, už jen kvůli tomu, že to nepochopil hned.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.8.24 21:37
Můj bývalý byl taky takový suchý zodpovědný slušňák - a mně to nijak nevadilo, tím, že sama jsem hodně vtipná, tak se nenudím nikdy - no, ale, proč to píšu, jak jsme spolu byli, tak po pár měsících vztahu začal být taky víc otevřený a vtipný (teda jen se mnou, ve skupině furt pecka, ale jak píšu, to mi neva, nemám ráda lidi, co na sebe mermomocí strhávají pozornost). Přijde mi to přirozené, že jak se lidí sžívají, tak se jim ten humor sbližuje. S manželem to máme taky podobně - humor nás obou se rozšířil o ty oblasti toho druhého, takže teď se zasměju i tomu, čemu bych se dřív nesmála, protože prostě to je spojené s člověkem, kterého miluji. Takže šance určitě je. Jen to chce nerezignovat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Manžel je spolehlivý, pracovitý, hodný, prostě super chlap. Ale docela suchar. Ne, že by občas nedokázal být vtipný, ale je to fakt jen občas. Můj otec je chvílemi nesnesitelný, cholerik atd., takže jsem za klidného muze svým způsobem hrozně ráda, ale zase mel/ma obrovský smysl pro humor, různá překvápka. Strašně mi to chybí. Nejvíc jsem si to uvědomila na dovolené, byli jsme s jinou rodinou, která byla taky tak priserne klidná, a já myslela, že se ukousu nudou, s těmi 3 dospělými jsem si přišla jak na zájezdu důchodců. Dá se tomu, aby byla s manželem větší sranda, nějak pomoct? On se zasměje blbinam, co vymyslím já, ale sám málokdy s něčím přijde. Jeho otec je ten nejnudnejsi člověk pod sluncem. Bojím se, ze je to pro mě tak důležitý, že to s mužem jednou nezvládnu a budu hledat vtipnejsiho společníka. Protože klid je hrozne fajn, ale moc mi chybí odlehčení, překvapovani, jak jsem to zazivala doma. Tohle je ubijejici. A ne, nepálí mě dobre bydlo, humor je podle mě strašně důležitý.