Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak mě se tenhle nápad moooc líbí. Sice mám dítko ještě v pupíku, ale určitě motivace.
Zhodnotit tak den, buď dobře a nebo špatně ![]()
Děti rychle zapomenou že se chovali špatně nebo dobře a jak si bude ěco vynucovat, hračku, sladkost, tak je dobrá motivace ukázat na nějakou tu tabuli že si to nezaslouží
A je to možná podle mého názoru i takový základ, pak jak bude chodit do školy a dostávat známky, tak bude odměňovám podle známek ![]()
Gina108 píše:
Teda neurazte se, ale přijde mi to jako pěkná buzerace. Jako dítě jsem tohle nesnášela na dětských táborech a úspěšně bojkotovala, ale třeba budu jednou jako matka tak zoufalá, že to taky zavedu
Mě to tak nepříjde…ve škole mají aky známky, i za chování přece a buzerace to není
Myslím že je to od mala k něčemu vede… ![]()
Toť můj názor ![]()
ja podobny podobny motivacni kalendar koupila loni synovci k vanocum, myslim, ze se u nich docela ujal
http://www.biomamma.cz/…skladem.html
no mě třeba jednou taky budu tak zoufalá, že se k něčemu takovému uchýlím, ale zatím mě to moc nezaujalo. Četla jsem respektovat a být respektován a tam se mi spíš líbilo nechat na dítě dopadnout přirozené důsledky jeho chování - např. loudá se s večeří = nestihne se už před spaním pohádka. apod. Nevím jestli to jednou půjde praktikovat na vše, ale to že si neuklidilo hračky tak se nebude dívat na večerníček spolu nemá nic společného. Podobné je to i s odměnama - dítě pak dělá věci ne protože se dělat mají, ale protože za to dostane odměnu. Je to samozřejmě o názoru a co je komu bližší
Je tam odměnám a trestům věnovaná kapitola zvlášt. A já za sebe doporučuju. Já osobně se zatím přikláním spíše k něčemu takovému. ![]()
jinak částečně souhlasím s ginou, pro malé děti možná dobré ale pro větší - já sama jsem byla takový sabotér a nějaký černý puntík mi byl putna možná spíš naopak
![]()
Nejak mi to ale celkove nejde pres pysk, dite na to mam jeste male. Ale me by se treba taky nelibilo, kdyby mi manzel zacal psat puntiky za to, zda mam uklizeno nebo jestli jsem uvarila jeho oblibene jidlo, zda jsem byla dostatecne „svolna“ ![]()
Podle me u deti, ktere se teprve uci nejake sebekontrole, regulovat nejak svoje chovani, splnit povinnost, tak kdyz se jim to z te vnitrni casti nepovede, jako ze se neovladnou, tak dostanou cerny puntik. To mi neprijde moc motivujici, protoze nevime, co se odehralo v jejich hlave, treba se sebou bojovali a zrovna to vzdali, ale tu snahu nevidime.
Prijde mi to nedustojne. Na dite pouzivam snad (doufam
) stejny metr jako na dospele. Kdyz by to prislo neprijemne a ponizujici me, proc by to pro male dite melo byt prijemne?
Já bych to hlavně nebrala tak moc vážně, nikdo přece nechce zraňovat city a snižovat důstojnost svého dítěte, ponižovat ho, dělat mu bachaře a kontrolovat srovnané komínky…
Chci jen nějak ho motivovat, a to tak, aby bylo jasně vidět, co si zaslouží pochvalu a co ne. Pro děti to není tak jasné, jako pro dospělé. Ale když uvidí, že za uklizené hračky je sluníčko, bude chtít mít ho i napříště a bez dlouhého přemýšlení mu naskočí uklizeno = pochvala. Nechci cvičenou opičku, ale ani dítě bez mantinelů, které poroste jako dříví v lese. Na pozitivní motivaci nevidím nic špatného.
Jsou samozřejmě věci nezměřitelné, sporné, hodně záleží i na náladě a situaci… když vstane zadečkem napřed, přece ho nebudu týrat černými puntíky, že mu něco nejde. I my máme svoje dny, kdy se nic nedaří a není ani snaha… je to hodně o citu a rozumu rodičů, vůbec ne o drilu a komandování ![]()
Když bude moje dítě samorost, kterého to bude řekněme už od 3 let dusit, najdu jinou metodu. Ale bude-li mít radost ze získaných sluníček a najde si díky tomu např. v uklízení pokojíku zálibu, proč ne ?
Meduza píše:
My mám něco jiného - zlobikostku a šikulkostku
jeee, to se mi libi, to nesmim zapomenout
Panuška píše:
no mě třeba jednou taky budu tak zoufalá, že se k něčemu takovému uchýlím, ale zatím mě to moc nezaujalo. Četla jsem respektovat a být respektován a tam se mi spíš líbilo nechat na dítě dopadnout přirozené důsledky jeho chování - např. loudá se s večeří = nestihne se už před spaním pohádka. apod. Nevím jestli to jednou půjde praktikovat na vše, ale to že si neuklidilo hračky tak se nebude dívat na večerníček spolu nemá nic společného. Podobné je to i s odměnama - dítě pak dělá věci ne protože se dělat mají, ale protože za to dostane odměnu. Je to samozřejmě o názoru a co je komu bližšíJe tam odměnám a trestům věnovaná kapitola zvlášt. A já za sebe doporučuju. Já osobně se zatím přikláním spíše k něčemu takovému.
hele to zkouselo par mych kamaradek a ono se ukazalo, ze zdaleka ne na vsechny deti to plati. protoze ono je jim to zkratka sumafuk. je jedno, ze se nestzihne pohadka, hlavne ze si s mamou zamanipulovali a ve finale z toho maji jest srandu.
a jsou chvile, kdy tisickrat domlouvat pripominhat a zadat proste nemuzes - kdy se proste potrebujes behem par minut sbalit a vypadnout treba kvuli druhymu diteti, to zlobive doma nechat nemuzes samotne, kdyz se nechce oblikat a prirozene dusledky dopadnou akkorat tak na osattni cleny rodiny.
jinak v RaR se motivace odmenou desne zatracuje, Matejcek a vuzbec ceska skola ji naopak doporucuje, pozitivni motivace pomaha zafixovat spravne chopvani. idealni vychova je pry, kdyz diteti zabranime zlobit a pak ho pochvalime za spravne chovani.
(priklad ze zivota: svagrovka na vylete pochvalila sve 3 kluky, ze se jeste dneska neprali, coz vzali jako vyzvu okamzite se zacit mlatit
- ale ve srande)
ja zatim o vychove jen teoretizuji
bodovy system me stval, ale zazila jsem ho jako pubos na taborech, to uz je zase neco jinyho
nemuzeme deti srovnavat s nama, preci jen to nejsou mali dospeli.
jo já chápu, že ne na každého to musí fungovat ale to je se vším ať už sluníčka, puntíky, nebo cokoli vjiného. Taky nemám jasno jak bych v některých situacích reagovala.
Ale třeba hodnocení puntíkama - jak tu někdo psal, že nebude hrotit když dítě vstane levou zadní tak je to prostě pořád subjektivní názor - když já vstanu levou zadní tak mu dám třeba černý puntík aniž by to bylo potřeba. Asi je potřeba vše brát s rezervou.
Pozitivní motivaci taky používám ale s mírou, rozhodně nepoužívám zmíněné šikulky. No uvidíme jak se to časem vyvine. V situacích kdy spěchám a potřebuji odejít a moje dítě mi třeba zdrhá tak prostě nediskutuji čapnu oblíknu a jde se. I za řevu. ![]()
Díky za zajímavou diskuzi.
Dcerka je na to ještě malá, ale určitě se boudou vaše zkušenosti za chvíli hodit! ![]()
@Meduza Zdravím, prosím a ty kostky máte jen jako čísla a podle nich máte úkoly či „tresty“? nebo máte něco speciálního? Docela mě to zaujalo ![]()