Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mít či nemít dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.10.12 17:34
Já jsem to měla opačně, na mimi jsem se těšila, takže Ti neporadím - ale byly tu na to téma i deníčky, takže sama jistě nejsi. Ale většina holek pak došla k tomu, že jsou rády, že miminko mají… Takže tomu dej čas, a až se začne vrtět a tak, tak to třeba přijde 
A vlastně to ber pozitivně, jako že to máš dobrý, že se nebudeš hroutit, kdyby to náhodou nedopadlo, jak doktoři strašili… Moc držím palec!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 17:40
V tomhle ti poradí jen ti co si zažili něco podobného co ty. ale pro útěchu - rozhodně si nemyslím, že by jste na miminko byli staří 
moje maminka byla těhotná ve čtyřiceti, tudíž máme dvanácti letého bratříčka a je to fajn i mamka si mateřství užívala naplno. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 17:57
Ahoj, kolegyně je stejně stará jak ty, taky má už odrostlé holky, a zjistila že je těhotná…dneska má 8-mi měsíční holčičku a za nic by ji nevyměnila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 18:13
V 38 mi jsem npalánovaně, nečekaně a už vůbec ne z mé strany chtěně přišla do jiného stavu. Navíc v době, kdy jsem se léčila z trombozy žil, jedla jsem Warfarin.
Na těhotenství jsem přišla v 5 týdnu, byla jsem v šoku a rozhodnutá dát to pryč.
Doktorka mi po potvrzení těhotenství řekla, že na ten potrat půjdu nejspíš tak, jako tak, už vzhledem k prognoze a tomu Warfarinu, ale musím akutně na hematologii, protože to nebude JEN TAK.
Druhý den jsem strávila dlouhých 8 hodin po vyšetřeních spolu s partnerem, kde mi hlavou jelo plno věcí. Nakonec mi dr řekl, že je relativně vše v pořádku, že těhotenství bychom mohli zvládnout, jak to vidím.
Jeho optimismus mně tenkrát úplně rozsekal, kývla jsem s tím, že do toho jdu a zabojujem, atˇse dějě co se děje.
Odešla jsem s injekcemi, pokyny a čekala na ortel v 13 tt, na NT SCREENING, který by potvrdil, či vyvrátil, zda se miminko užíváním Warfarinu nestačilo při vývoji poškodit.
Musela jsem i na amniocentezu, prodělala jsem během těhotenství další trombozu, zastavovali mi v 30 tt porod, ale všechno jsme zvládli, v roce 2010 jsem donesla z porodnice krásnou zdravou holčičku a jsem ta nejštastnější máma na světě.
NIČEHO SE NEBOJ, všechno se dá zvládnout a to miminko bude to nejhezčí, co tě ve finále potká. Věř mi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 18:22
Ahoj,
mám kamarádku, je starší jak ty, je jí 43 a jejímu muži 45. Mají také odrostlé děti, zhruba ve věku těch tvých. V létě zjistila, že je těhotná. Napřed byla v šoku a nevěděla, co bude dál. Teď si to užívá, je ve 21tt a hrozně se na miminko těší.
co poradit tobě nevím. Možná to bude fajn, možná ne. Třeba si budeš konečně miminko užívat nebo se budeš proklínat. A možná žádné nebude. Je to na tobě a na tvém muži, jak se rozhodnete. V každém případě hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 18:42
Ahoj zakladatelko… v 37 letech se nám narodila dcera, v pořadí třetí, dvě velké (v té době 18 a 15 let) jsem měla z prvního manželství… o tři roky později se nám narodila ještě čtvrtá princezna…
Neměnila bych… i když u nás to bylo chtěné těhotenství… vím, že se hodně straší, že v tomto věku bude miminko postižené, bude něco špatně a podobně… mám v okolí dost kamarádek a známých, co mají taky miminko a všichni mají zdravé dítko…
No otěhotnět takto nečekaně je asi trochu šok, ale myslím, že to nakonec může být velmi příjemný šok… měla by ses nejdřív ujistit ty, že to dítě chceš… až potom bych dala v potaz názor manžela… protože ten největší díl na tom bude na tobě… těhotenství, péče o miminko… ale ještě nejsi tak stará, abys to nezvládla… dnes je to úplně jiné než před těmi dvaceti lety… já jsem ty dvě poslední těhotenství prožila lépe než ty ve dvaceti… tak nějak víc naplno, víc jsem si to užívala, i když jsem zpočátku taky měla strach a nejistotu, jestli bude miminko v pořádku… šla jsem na amniocentézu a její výsledky mě uklidnily a mohla jsem se už pak nerušeně těšit… a taky jsem chodila na těhotenské cvičení na míčích a na plavání, to bylo parádní… dnes je dcerkám 4 a 1 rok, kdybych se mohla znovu rozhodnout, zda do toho půjdu, rozhodla bych se, že určitě ano… bez nejmenších pochybností… a zvlášť, pokud máte kde bydlet, máte dostatečné finanční zázemí, tak bych neváhala… navíc už víš, co to vše obnáší, už budeš mít větší jistotu, zkušenosti, ono se to nezapomíná… až budeš mít miminko v rukou, tak se ti vše vybaví a bude to v pohodě… jsem mnohem klidnější, rozvážnější, už mě nic jen tak nevyvede z míry… prostě ta dvojnásobná zkušenost se neztratí… a jinak ani ty dvě děti v pokročilém věku nejsou žádnou překážkou… své koníčky s manželem provozujeme i s nimi, jen jsme se museli lehce přizpůsobit… za kolo jsme koupili vozík, kočárek jsme vybírali s velkými koly, abychom mohli i do terénu, do lesa, do hor, přikoupili krosničku na dítě, pořídili větší auto… všechno jde, zvlášť dnes… a ani v cestování nám to nebrání, letos jsme projeli Černou Horu a Albánii i s dětmi, spali ve střešním stanu v autě v kempu pod Durmitorem, projeli lehké i těžší offroady…
Já myslím, že ty jako žena si na to těhotenství a miminko zvykneš lehce, muž to bude mít o kapánek těžší, ale zase bude mít devět měsíců, aby se s tím srovnal… a starší děti budou jednou svého mladšího sourozence pěkně rozmazlovat…
Tak držím palce, ať se rozhodneš dobře… ať už to bude jakkoliv… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 18:45
Já Mám mezi dětmi šestnáctiletej rozdíl a za toho půlročního prcka sem fakt ráda, je zdravej i navzdory doktorům kteří mě strašili jak bude dauwňáček.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 18:56
Jé jsem taky ve 38 otěhotněla a jsem za to moc vděčná mám kránou třiletou holčičku, myslím, že nejsi stará na to mít dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 19:43
Je mi 38 a mam prvni ctryrmesicni…já si zase nedovedu představit, že bych měla díte uz dvacetileté to zvládneš, nejsi stara.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 19:50
@Anonymní píše:
Nejsi na dítě vůbec stará, rozhodněte se s přítelem společně, podle toho, jak se budete cítit, uvidíš, že bude mít radost a oba by jste ze společného miminka cvrkali . Přeju hodně síly ať je vše jak má, asi se u vás stal zázrak, když si otěhotněla, tak to tak ber
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 20:15
Ty ještě stará nejsi, ale u přítele je věk podle mého názoru,,na hraně…
Bude to pro vás náročné..sama mám podobně starého manžela a dětičky mu dávají řádně zabrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.10.12 20:33
Popravdě, já přišla do jiného stavu ve čtyřicetijedna letech a měla jsem to stejně, nebála jsem, se, že potratím, spíš to bylo takové co kdyby, asi by to bylo lepší, nicméně, když se nic nestane, dám mu šanci a budu ho milovat jako ty dvě předtím. Dnes mám 18 měsíčního syna a je to tedy větší záhul než v mládí. nicméně přežít se to dá. Ale, je fakt, že také mám od té doby strach, že se něco stane, pernamentně. Předtím mne to nikdy nějak nenapadalo. Manželovi je 43 jako mě. Je to těžké rozhodnutí, plně ti rozumím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sonelik
Anonymní
20.10.12 21:55
Díky vám všem holky, to víte pořád přemýšlím, na nic jiného nedokážu ani myslet, pořád cítím, že to spíš nechci, ale je mi z toho hrozně, spíš se bojím, ale úplně všeho. jsem celkově úzkostlivá. taky hodně čtu a teď jsem si zas přečetla, jak je tohle, kdy se mi ženy rozhodujeme, důležité už nyní pro dítě, jak pak může mít stresy, nemusí se dobře adaptovat do společnosti. už i toto mi vadí, to jak jsem negativní. přitom mám děti ráda a všichni kolem mě jsou hodní.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
- Otěhotnění 8 měsíců po císaři?
- Duphaston v těhotenství - pomohl vám?
- Jméno pro holčičku po matce?
- HCG v 6tt
- Škytavka plodu - jak často?
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Zpoždění MS
- 08.11.26
- Anonymní
Třetí císař nebo pokus o VBA2C?
- 05.11.26
- Anonymní
Intimita a kondylomata
- 03.11.26
- Anonymní
Hormonální problémy
- 02.11.26
- amenkamen54
Ahoj všechny.
mám děsněj problém, je mi 38 let, mám dvě děti, už vlastně dětmi nejsou je jim 20 a 19 let. mám přítele kterému je 46 let. před 14 dni jsem zjistila, že jsem těhotná. byl to pro mě děsný šok. poněvadž jsem před osmi lety, měla zamlklé těhotenství, snažili jsem se dál, ale nešlo nám to. byly jsme pak i na spermiogramu a tam nám doktor řekl, že muž má velmi špatné spermie, že těžko kdy otěhotním normálně a pokud ano, je možné, že se bude opakovat zamklé těhu a nebo, že nemusí být dítě zdravé. za celých osm let jsme nepoužívali žádnou ochranu, nedávali si pozor až letos v lednu mi byla nasazena antikoncepce na srovnání, kterou jsem v srpnu vysadila a v září jsem otěhotněla. pravdou je, že takto jsem otěhotněla i před osmi roky, po vysazení HA. rozhodli jsem se dítě nechat, i když můj mužskej si připadá strašně starej. všichni mají radost, děti, nejbližší okolí. jen já se vůbec netěším, trpím stašnými stavy nechutí mít dítě a připadám si strašně, přitom mi každý říká jak jsem mateřská, jak se to ke mně hodí. já si dřív i mimčo přála, ale teď mám hrozný strach. dokonce se už i teď bojím jak to bude třeba za 12 let, mám moc hodný děti, dala jsem jim všechnu potřebnou lásku, i když jsem je měla hodně brzy. bojím se, že pak nazvládnu pubertu a že na dítě zůstanu třeba i sama, muž se lečí na dnu, vysoký tlak.. už si nepřipadám na to být matkou, jsem ráda, že mám klid, připadám si strašně sobecká, nemáme dluhy, máme všeho tak akorát. vím, že mám být v klidu, pročítám všechny různé diskuze…vlastně se i bojím, že to co mám řekl, ten doktor bude pravda a já nemám sílu čekat tak dlouho, že to tentokrát dopadne dobře, taky nechápu, že tolik let nic a najednou toto. v noci nespím, mám strašné sny a strašně se cítím. zní to hrozně, vy všechny se bojíte, že o to malé příjdete, ale mě to doktor za 14 dní říct asi se mi uleví, prostě se bojím, aby to nebylo až třeba v 12 týdnu, či i později. nejsme schopna myslet vůbec pozitivně. prosím vás byl jste na tom někdo podobně? díky za odpověď