Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
No, je toho u vás strašně moc špatně. Ty nechceš sex, protože máš zdravotní problém, který manžel nechápe. Troufla bych si tvrdit, že z tvé strany je to psychika. On tě donutil k potratu na který ty jsi nechtěla a nemůžeš mu to odpustit. Našla sis milence, provalilo se to ale manžel s tebou zůstal. Já ti nevím, ale váš vztah je natolik narušenej, že přemýšlím proč spolu jste. Tvůj odpor k sexu jen tak nezlomíš. Možná s jiným chlapem. S manželem to vidím bledě.
No počkej, takže 2 roky s ním nechceš spát a poslední měsíc máš nějaký zánět a konečně výmluvu, asi těžko můžeš mít manželovi za zlé, že to nebere vážně. Divím se, že s tebou zůstává, co jiného chceš slyšet
a ani ty ho nemáš ráda, tak proč s ním chceš mermomocí být?
buď jděte do poradny, nebo to rozpusťte ![]()
@Anonymní píše: Více
Vztah bez sexu je vzdycky spatne, tohle si mela resit u sebe hned. Zdravotni problemy budou jen dusledek tveho nastaveni.
Pokud ke vsemu pristupujes tak, jako k milenci, ze je to haj.zl se zenou a ditetem, tak je to spatne u tebe. Protoze ty si taky zadana a mas deti, jste si rovni.
Zacni u sebe driv, nez si manzel najde jinou.
@arinecka protože jsme JEN lidé. Lidé, kteří dělají chyby a špatná rozhodnutí. Já vím, ukončit bývá snadnější. Ale proč to nezkoušet napravovat a opravovat?
Zakladatelka
@Kockazvysocan zdravotní problémy jako následek, když s tím bojuji asi od 17 let?
Ano, myslím, si o něm, že je to ha.jz.l
a ubozak, protože nemá svědomí. Týden před svatbou mi navrhl, zda bych si s ním nechtěla za. š… Já ho odmítla a odmítala jsem ho dlouho. Nakonec jsem podlehla a měla jsem ho upřímně ráda. A jak se zachoval, když se to provalilo… Vše hodil na mě. Že se mnou nikdy nic neměl, že já uháněla jeho… Dokud jsem hrála podle jeho pravidel, tak bylo vše v pořádku… Ani čelem se k téhle věci nedovedl postavit. Tohle je ale jiná kapitola.
@Anonymní píše: Více
ohledně zánětů - musí se přeléčit i on - jde o kvasinky? pokud to řešíš léta, co změna gynekologa? u mykóz je to tradičně problém s vracením se - někomu stačí i se „přesladit“ (mně kdysi stačil litr burčáku a bylo „vymalováno“) - musí se brát probiotika, lactobacily i vnitřně, kombinovat masti, čípky..
u tebe je rozhodně problém v psychice, měli byste si sednout a tohle vše si vyříkat, klidně si i pobrečet a zkusit to spolu znovu
musíte si vzájemně opravdu upřímně odpustit, i ty sama sobě… bez toho váš vztah už nemá bohužel smysl…
hodně štěstí ![]()
@Yasmen to bylo asi špatně pochopeno. Zanety mam od 17 let. Stále dokola to řeším s gynekologen, litam po všech čertech. Stačí jeden sex a zánět je tu znovu a znovu a znovu. Není to o posledním měsíci. Řeším 19 let stále dokola to samé. Jsem z toho iu vážně unavená. Ale věřím, že kdo to nezná, nepochopí.
Zakl.
Já nevím, mě to zase nezní jako nějaká nevyřešitelná tragédie. Nevěra se stala, překonalo se to a úplně bych se v tom přestala babrat, nechápu, proč ženský mají vždycky takový ukrutný pocit špatného svědomí a navíc ještě potřebu to sdělovat manželovi, tím spíš, že milenec ani nestál za nějaký cavyky. Osobně jsem párkrát ulítla s někým, v životě jsem neměla žádné výčitky svědomí. Je to vždycky taková zkušenost a v zásadě vždycky pozitivní, respektive záleží na nastavení v hlavě, já si z toho vzala vždycky to pozitivní. Život jde dál a myslím že když se člověk ve stáří ohlédne dozadu, jsou daleko zásadnější momenty, než je sex. (Pokud se nejedná tedy o nějakou nenaplněnou lásku a spřízněnou duši).
Potrat do toho se neumím nějak vcítit, ale chápu, že to musí být hodně těžké, ale snad poprvé tady čtu, že se dva lidi nějak domluvili, i když složitě, že pro chlapa také není jednoduché táhnout rozpočet a tři děti, aby každý měl dostatek. Tohle bude vždycky blbá a ještě horší varianta a klobouk dolů, kdo to ustojí.
Ty záněty nějak řešit, změnu stravy, pH..navštívit dalšího gynekologa pro druhý názor…možná to může být i psychosomatické. Na to bych se zaměřila, protože to se mi zdá jako hlavní problém teď, který je potřeba řešit.
Anonym - omlouvám se, viz zmínka o mé nevěře.
@Lucy75 děkuji. Už jsme to udělali mnohokrát, k psycholožce jsme chodili.. Jak kvůli mé nevěře, tak kvůli interupci. Nedokážu ma to dlohodobě koukat z jiného úhlu pohledu.
Ahoj, těžko radit a děkuji za pohled do ženské duše. Napadají mě otázky. S milencem si měla normálně sex a problém nebyl? Zkoušela jsi nějakou terapii, abys lépe pochopila své bloky? Manželovi poraď skupinu na facebooku „Táta, který má doma klid“, kde lépe pochopí, jak fungovat v dlouhodobém vztahu.
Jestli to chceš řešit, tak asi s odborníkem, sexuolog, psycholog… Společně s partnerem, protože já mám pocit, že se pořád moc „neslyšíte“, jinak by se to snad nemohlo dostat do takového extrému. Očividně máš psychický blok a on ho svými narážkami a prosazováním sexu, který nechceš, jen prohlubuje. Oba se budete muset naučit na tom pracovat. Dala bych mu najevo, že jeho frustraci chápu a chci to řešit, ne však tím, že se budu překonávat, ale budu se snažit vyřešit svou nechuť k sexu (i s odborníky) a otevřeně bych se bavila o tom, co potřebuji od něj. Tady nespíš prostě necítit tlak, který logicky vyvolává odpor. Jen si myslím, že on už bude po takové době, taky spíš ve fázi otupělosti, kdy všechno co na tohle téma řekneš, míří do škatulky „výmluvy“. Myslím, že by vám oběma prospělo slyšet to od někoho jiného. ![]()
@Anonymní píše: Více
Vzdyt jo, chyby dela kazdy. Ale u vas je toho strasne moc. Obavam se ze u vas to uz napravit nepujde. Ale treba se pletu. Kazdopadne zkusit se ma vsechno.
Krásné ráno,
jako by jediné, co ho zajímalo bylo, že si neštrejchne. Nějak v poslední době hledám důvod, proč vůbec mít sex… Hnusí se mi, že má do mě něco strkat, nepřináší mi to žádné pozitivní pocity a dělat to jen kvůli tomu, aby on měl radost, tak to opravdu nebudu. Přemáhat se do tak citlivých věci.. Vlastně se nechat znásilňovat, protože to ve mě křičí, ALE JÁ TO NECHCI… Kolikrát jsem se přemohla, ale to vnitřní já bylo silnější a já u toho pak brečela…
Vlastně nevím, co od takovéhle diskuse čekám… Možná nadhled, pochopení, radu… Fakt nevím… Udělejte si kávu, asi to bude delší.
Jde o sex. S manželem jsme spolu 17 let, máme 2 deti (11 a 12 let). Mě je 36, manzelovi 40. Poslední rok a půl, 2 roky mi sex přestal cokoliv říkat, spíš ve mě probouzí negativní pocity. Třeba 1× za měsíc, v době ovulace, to ještě docela jde, ale jinak ho vůbec nechci. Manžel by chtěl víc, třeba 3× do týdne by byl spokojený. JENŽE. Já trpím na záněty, velmi časté, už od nácti… Jsou období klidnější, jsou období horší. V poslední době vlastně po každém sexu mám svědění, pálení. Při sexu to také pálí. Manžel tohle všechno ví, teď čeká i on na urologické vyšetření… Strašně mě to trápí. Ale přesto má pořád narážky na sex. Jsem na to už alergická! Dokáže mě doběhla vytočit, když přijde, že má chuť na sex, já mu řeknu, že mám problém, že nemůžu ani sedět, praská mi tam kůže a on mi na to řekne, hm… Tak to zase nic nebude…
Ještě musím podotknout dvě důležité věci.
V roce 2017 jsem otěhotněla. Jsem zarytý odpůrce potratů. Ale manžel měl tenkrát strach… Třetí rodičák v řadě, jeden nevelký příjem. A vlastně jsem se do toho potratu nechala natlačit. Přesvědčil mě, že to musíme udělat kvůli těm dvěma již narozeným dětem. Ale já to takhle nechtěla. Sáhla jsem si na dno, téma, to tady na tom světě zabalit, bylo mým každodenním chlebem. Do dnes jsem se s tím nesmířila a nedokážu odpustit ani sobě a ani jemu. Chtěla jsem od něj odejít, Nechtěla jsem s ním mít nic společného. Donutil mě nechat zabít mé dítě! Tím umřelo i cosi ve mě. Můj vztah k němu se změnil. Nakonec jsem zůstala… dvě malé děti, nechtěla jsem jim vzít tátu, říkala jsem si, že si to sedne… Asi i nějak sedlo, ale ta rána je stále tak otevřená, jako by se to stalo včera.
Věc druhá je ta, aby nebyl špatný jen manžel, že já jsem manžela podvedla. Je to několik let zpátky. Asi mě řada z vás ukamenuje, ale stalo se. Jak to bývá, strašně mi rozuměl, najednou mě někdo přitahoval, jak magnet, strašně mi voněl, věděl jak na mě… Podlehla jsem tomu pokušení. To že to byl hajzl, který měl doma manželku, malou holčičku a o druhé dítě se snažili, svatba pro něj byla jen formalita a takových, jako já měl více… No, dostala jsem opravdu velkou lekci a vlastně to, co jsem si zasloužila. Přesto na něj sem tam myslím, protože to, co jsem zažívala v jeho přítomnosti, jsem neznala. Manžel vše ví, provalilo se to a já mu odmítla lhát. Měl právo to vědět a postavit se k tomu podle svého. Bylo to velmi těžké období, ale rozhodl se zůstat. Vlastně jsme si díky tomu uvědomili, co všechno bylo v našem vztahu špatné, vlastně už od samého začátku. Jak jsme spolu neuměli mluvit, neslyšeli jsem se. Tedy slyšeli, ale nerozuměli jsme si. Obdivuji ho za to.
No… Toto je můj smutný malý životní příběh.
Má otázka zní… Co s tím sexem? S tím odporem k němu?