Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Člověče docela zajímavý. Mně to, co píšeš, nepřijde vůbec jako něco špatného. Naopak je fajn, že přemýšlíš, uvažuješ a hledáš různá řešení namísto abys jen situace přijímala. Musí tě to přece dost posouvat dál, ne?
Chápu, že to musí být občas ubíjející. Ale jak píše @bjetuschka, je to vlastně ta lepší cesta a milionkrát sympatičtější, než aby ses konstantně litovala a přijímala osud. ![]()
Napadá mě, jestli ti v životě nechybí nějaký velký projekt, který by tyhle hluboké myšlenky nasměroval užitečnějším směrem? Nějaký výzkum, doktorát?
@Anonymní píše:
Dnes jsem poslouchala jeden podcast, kdy jsem se opravdu zasmala nad tematem PMS od dvou zen. Jak si z toho delali srandu. Hledala jsem neco na toto tema, protoze me PMS trapi. Ale doslo mi, ze zbytecne vsechno moc resim. Ze neumim hodne veci proste nechat byt. Ted jsem byla zase dva dny ponorena na netu a hledala jak bych se toho svinstva mohla zbavit, bez uzivani HA. A takhle podobne to mam se vsim. Neumim proste mavnout rukou a prijmout to. Porad nekde hledam reseni, informace. Vubec nevim kdy k tomu doslo. Ja se od mala beru jako obet, ktera si vse spatne musi vyresit a zbavit se toho. Proste na houby detstvi a asi jsem prijala, ze v zivote clovek musi vse spatne resit. A je jedno jestli jde o hadku s partnerem, PMS a nebo to, ze se mi nechce zrovna do prace. Hrozne zacnu vse v hlave analyzovat a hledat reseni a beru to jako za neco spatneho v mem zivote. Porad musim s necim bojovat. Nekdy je to ale unavujici.
Takže takový věčný řešič…Jak to zvládá tvoje okolí, není to pro ně otravný? Proč 2 dny sedíš doma a čučíš na internet? Najdi si normální koníčky, sportuj, jezdi na výlety, pracuj, vzdělávej se, dopřej si zábavu. Nebudeš mít čas řešit kraviny, zkoumat se a vytvářet si negace a litovat se.
Ja se nelituji. Ja prave jdu a snazim si to vyresit, ale sama, za nikym nechodim.
@bjetuschka V necem urcite posouva, ale pak premyslim nad vyznamem meho reseni a rikam si, ze bych se na to mela vykaslat. Asi tomu proste davam moc velikou vahu, tomu vsemu.
Tak určitě je to dáno povahou, někdo je víc nad věcí a splachovací, někdo je přemýšlivý. Oboje má své pro i proti! Mně nepřijde, že bys byla nějak divná nebo tak. Ale jestli se v tom cítíš nekomfortně… asi tedy by bylo dobré zapracovat nad tím, aby sis nad svým řešením víc stála a víc si ho uměla obhajit. ![]()
Myslim, ze adela banasova je taka vecna riesicka. ak ju poznas.. ona o tom aj hovori, ako sa s tym vyrovnava.. ja by som povedala, ze si intelektualka ![]()
niekedy to moze byt aj na obtiaz, no..
Přijde mi to jako příliš velká potřeba vše mít pod kontrolou. Většinou to vzniká v dětství (např. jako následek toho, že dítě nesmí projevovat své negativní emoce).
Pokud si to uvědomuješ, je to výhoda a mohlo by pomoct si to vždy racionalizovat - uvědomit si, že danou věc řešíš moc a záměrně odklonit pozornost. Možná by mohla pomoct i pravidelná meditace.
Dnes jsem poslouchala jeden podcast, kdy jsem se opravdu zasmala nad tematem PMS od dvou zen. Jak si z toho delali srandu. Hledala jsem neco na toto tema, protoze me PMS trapi. Ale doslo mi, ze zbytecne vsechno moc resim. Ze neumim hodne veci proste nechat byt. Ted jsem byla zase dva dny ponorena na netu a hledala jak bych se toho svinstva mohla zbavit, bez uzivani HA. A takhle podobne to mam se vsim. Neumim proste mavnout rukou a prijmout to. Porad nekde hledam reseni, informace. Vubec nevim kdy k tomu doslo. Ja se od mala beru jako obet, ktera si vse spatne musi vyresit a zbavit se toho. Proste na houby detstvi a asi jsem prijala, ze v zivote clovek musi vse spatne resit. A je jedno jestli jde o hadku s partnerem, PMS a nebo to, ze se mi nechce zrovna do prace. Hrozne zacnu vse v hlave analyzovat a hledat reseni a beru to jako za neco spatneho v mem zivote. Porad musim s necim bojovat. Nekdy je to ale unavujici.