Nebaví mě studium na VŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ahoj, plně chápu Tvou situaci, měla jsem podobné potíže a ač se to spoustě lidem nelíbilo, odjela jsem na zkušenou do zahraničí a nelituji. 
Možná by to „pomohlo“ od situace i Tobě, ale možná taky ne, každý jsme jiný.
Krásný advent přeji!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A po vystudování Bc. bys věděla, co dělat a práce by tě bavila? K věnování se svým zájmům… Za mě je teda při studiu více času než v pracovním procesu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Když tě to nebaví, tak bez do práce a poznej realitu. Zvlášť, pokud máš nějakou obecnou střední, tak se máš na co těšit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A co trochu jiný obor? Jako..pokud tě studium a obor nebaví a nechceš pokračovat, tak skonči SŠ. Můžeš jít studovat třeba později, dálkově..ale nikdy už to nebude taková pohoda jako teď. Pokud by to jen trochu šlo, že by mě obor zajímal a chtěla bych v něm pracovat, tak bych se snažila aspoň toho Bc dodělat, a užila si studentský život. To už se nikdy nevrátí. A jestli myslíš, že při práci budeš mít víc času, tak teda pochybuji. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Moje velmi dobrá kamarádka takhle vzdala školu a dodnes z toho je špatná, má komplexy, že nevystudovala. A to jí to šlo, dostala i prospěchové stipendium. Ještě to dvakrát zkoušela, ale vypadla z toho, neměla moc podporu rodiny, musela se do toho živit a zkrátka to nedopadlo. Ale prostě se s tím nevyrovnala. Stydí se například přijít na třídní sraz ze střední, že je jediná, kdo nemá školu. Tak pozor, aby tě to pak taky nedohnalo. Ale pokud jsi s tím srovnaná, víš, co bys chtěla dělat a že by ti to ke spokojenosti stačilo, tak proč ne, klidně běž do práce, není důvod se trápit na vysoké.
- Citovat
- Upravit
Proto bych nechala vysokoškolské vzdělání studentům zaplatit. Rozmysleli by si dobře, jestli o studium mají opravdu zájem, nebo jestli na škole jenom zabírají místo jiným, protože nevědí „co jiného dělat.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mám obavu, že ani ta práce jen s maturitou nebude zrovna lunapark Ale zkusila bych třeba vycestovat do zahraničí, v rámci Erasmu, na brigádu, jako aupair…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hele, já jsem toho názoru, že vysoká škola prostě není pro každého. Někdo na ni nemá buňky a někdo zase trpělivost. Já třeba patřím do té 2.skupiny. Proto jsem odešla pracovat do zahraničí, mám se lépe, než moje vysokoškolačky- spolužačky ze základky a střední (tím se nechci povyšovat, ale píšu to pro srovnání) a teď si dodělávám školu v oboru, který mě baví a ve kterém už léta pracuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Zdravím,
letos jsem nastoupila na VŠ, na podobný obor, který jsem studovala i SŠ. Už na střední jsem s ním měla trochu problémy a obecně i s učením. Nejsem vůbec studijní typ, do učení se musím vždycky nutit a úkoly stále odkládám, protože mě nebaví. Na vysokou jsem šla, protože jsem nevěděla, co dělat jiného, ale teď si říkám, že bych radši šla někam do práce, abych si vydělala nějaké peníze. Ráda bych se také více věnovala svým zájmům a rodině, na které nemám kvůli škole čas. Říkala jsem si, že ty 3 roky do Bakaláře zvládnu, ale představa, že tohle musím dělat ještě 2,5 roku, mě docela děsí.
Zároveň ale nechci zklamat rodiče i prarodiče, kteří jsou pyšní, že jsem se osamotnila a jela studovat do jiného města. Oba moji rodiče mají Magistra a i když to nikdy neřekli, tak od dětství cítím, že by chtěli aby ho jejich děti také měli. Nevím jak jim říct, že nechci nadále studovat.
Abych se dostala k otázce, zajímalo by mě jestli jste někdo taky něco takového prožívali a jestli ano, jak jste to vyřešili? Budu ráda za každou odpověď.
Zkus požádat o přeřazení na kombinovanou formu. Můžeš chodit do práce i studovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Pears206 píše:
Zkus požádat o přeřazení na kombinovanou formu. Můžeš chodit do práce i studovat.
Píše že se chce věnovat svým zájmům a rodině. Což tímto zdarne eliminuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Studuj dalkove. Měla jsem stejný stav, jako ty. Docela mi trvalo přijít na to že je to spíš atmosférou v té dané škole, a přístupu učitelů k tomu. Nevím na jakou školu chodíš a co za obor studuješ, ale pokud je to nejmenovaná technická škola v Praze, tak ti absolutně rozumím. Doporučuju zamyslet se nad tím jestli je to obor který chceš. Jestli tě něco nezajímá víc. A následně nekoukej na to jak je jaká škola složitá a běž na takovou, kde budeš mít co největší klid. To mě hodně nakoplo, změnit obor i školu. Zjistila jsem že ten drill není pro mě, ale na jiné škole se někteří lidi chovají jako lidi a ne jako stroje, a tedy jsem měla větší klid a lepší atmosféru. Mysli na to teď, lepší přestoupit dokud by to šlo. Z tvého komentáře jsem pochopila že na práci ještě nejsi zralá, nevíš co, tak se zamysli co by tě bavilo, ale počítej s tím že u každého oboru musíš projít i takové předměty které jsou ti k ničemu.
- Citovat
- Upravit
Ahoj, prosla si tim moje sestra. Taky neni studijni typ, i kdyz je chytra. Stredni dodelala, ale pak VS ji nebavila, nakonec toho proste nechala.
Taky ze strany pribuzenstva tlak, aby vystudovala, klasika. Hodne to tejda resila, ze vlastne studuje jen kvuli rodine a ne kvuli sobe.
Ja VS titul mam a mne osobne to k necemu je, ale kdybych ho nemel, tak se ve svem oboru uplatnim stejne dobre.
Nechci te podporovat v tom vykaslat se na skolu, ale v dnesni dobe podle me neni az tak dulezite mit ten titul, jako mit vuli neco delat a byt v necem dobry. A studovat jen kvuli tomu, ze to chce rodina, je nesmysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Doporučuji změnit obor nebo jít do práce, která tě bude bavit. Taky jsem vystudovala magistra na vysoké, která mě nebavila, protože mě nevzali na můj vysněný obor. Takže jsem celých 5 let byla vcelku otrávená, náplň studia mě absolutně nebavila, s lidmi z kruhu jsem si nerozuměla, protože jsme byli z úplně,,jinýho těsta". Dokonce mi jeden můj spolužák, se kterým jsme do sebe byli platonicky zamilovaní neustále radil, ať odejdu a jdu studovat to, co chci. Manžel vystudoval vysokou, kterou chtěl a má na studium úplně jiné vzpomínky (lepší, samozřejmě). Je mi 36 let a občas toho všeho i nyní lituji. Nakonec jsem začala pracovat v úplně jiném oboru, který mě docela baví (né tolik, jako by mě bavil můj ten vysněný) a v rámci něj vystudovala ještě doktorát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravím,
letos jsem nastoupila na VŠ, na podobný obor, který jsem studovala i SŠ. Už na střední jsem s ním měla trochu problémy a obecně i s učením. Nejsem vůbec studijní typ, do učení se musím vždycky nutit a úkoly stále odkládám, protože mě nebaví. Na vysokou jsem šla, protože jsem nevěděla, co dělat jiného, ale teď si říkám, že bych radši šla někam do práce, abych si vydělala nějaké peníze. Ráda bych se také více věnovala svým zájmům a rodině, na které nemám kvůli škole čas. Říkala jsem si, že ty 3 roky do Bakaláře zvládnu, ale představa, že tohle musím dělat ještě 2,5 roku, mě docela děsí.
Zároveň ale nechci zklamat rodiče i prarodiče, kteří jsou pyšní, že jsem se osamotnila a jela studovat do jiného města. Oba moji rodiče mají Magistra a i když to nikdy neřekli, tak od dětství cítím, že by chtěli aby ho jejich děti také měli. Nevím jak jim říct, že nechci nadále studovat.
Abych se dostala k otázce, zajímalo by mě jestli jste někdo taky něco takového prožívali a jestli ano, jak jste to vyřešili? Budu ráda za každou odpověď.