Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nechce druhe dite, ja trpim
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Dlouhá punčoška
28.1.22 22:47
Prostě si manžel dobře pamatuje Tvoje první těhotenství a dobu po porodu a nechce si to zopakovat.
Jsi o nějaký rok starší a máš zodpovědnost za dítě, které už máš.
Chceš riskovat vlastní zdraví?
Co kdyby se s Tebou něco stalo?
Bude ho vychovávat jiná ženská?
Buď ráda, že máš zdravé dítě a hodného chlapa.
Zkus si tady občas přečíst některé příběhy.
- Citovat
- Upravit
Excessif1212
28.1.22 22:48
Záleží na tom, jak moc zřetelná ta vaše dohoda na dvou dětech byla. Pokud ano, měl by se v jejím rámci pohybovat. Věk na druhé dítě máte a nebylo by dobře, kdyby byl mezi dětmi moc velký věkový rozdíl.
- Citovat
- Upravit
28.1.22 22:51
@Anonymní píše:
Ahoj,
musim se vypovidat a taky bych chtela slyset nazor nekoho nezucastneneho. Vzdy jsem chtela 2 deti, manzel taky. Je nam obema 35 a mame 4leteho syna. Bohuzel tehotenstvi bylo velmi komplikovane, ja po porodu asi pul roku nepouzitelna psychicky i fyzicky, ja jen kojila a hroutila se. Dnes je vsechno za mnou, obcas nektere veci okolo syna zbytecne prehanim, ale pripadam si v pohode. Chtela bych druhe dite, netlacila jsem v dobe covidu, protoze jsem chtela alespon trochu normalni tehotenstvi, ale kdyz uz to ted konecne vypada, ze by se zivot zas mohl normalizovat, nadhodila jsem pred muzem toto tema. A malem mi vypadli oci z dulku, co jsem slysela. Doba je zla, zadne dalsi dite uz asi ani nechce, nechce znovu zazivat ty stresy a vlastne nevi, jestli vubec my oba mame (psychicky) na to, mit dalsi dite… ze pry mozna jednou, ale ted se na to neciti…mam jit v dubnu do prace a zacit zas normalne zit… jenze mne je 35 a myslim, ze pokud ne ted, tak uz asi nikdy … vubec se se mnou na toto tema uz nechce bavit, odvraci pohled a na me otazky neodpovida… pry nevi… jenze ja od te chvile, co to vim, jen brecim, kdyz potkam kamaradky s dvema detmi a po pravde mam na manzela strasny vztek. Chci pro syna sourozence tak moc, ze bych obcas nejradsi manzela poslala k sipku a nasla si jineho, ale nechci syna pripravit o tatu… jenze jak se mam usmivat a byt dobrou manzelkou, kdyz se jen trapim a vim, ze za me trapeni muze muj muz? Cekam, jak se rozhodne, jen nevim kdy a jestli vubec se rozhodne a uz jsem z toho umorena…jinak je hodny, penez mame dost, ale proste je takovy neslany nemastny, jen preziva, nezije… co byste delali?
S nemastným a neslaným si opravdu další dítě nepořizuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Excessif1212
28.1.22 22:54
@Russet píše:
S nemastným a neslaným si opravdu další dítě nepořizuj.
Správně. Ať vezme dítěti otce a pro druhé si najde někoho mastného a slaného (těžká, opravdu těžká ironie).
- Citovat
- Upravit
Janli
28.1.22 23:10
Problémový těhotenství, poporodní psychický problémy a ani teď nejsi v pořádku. Pokud ty sama přiznáš, že některý věci kolem syna přeháníš, tak to asi bude v reálu celkem, dost, že? Nedivím se, že tvůj manžel nechce další dítě. Evidentně nechce tohle všechno absolvovat znovu, navíc s malým dítětem. On je z vás dvou ten, co má rozum.
- Citovat
- Upravit
28.1.22 23:12
Jakej šel, takovou potkal. Oba dva reagujete naprosto neadekvátně a nezrale - nejspíš jste oba psychicky úplně v háji.
mazejte do psychoterapie oba. do individuálu, nejspíš vám po základní stabilizaci prospěje i párová.
To že jste oba dva psychicky úplně rozložený znamená, že to musíte začít řešit. Jinak úplně zničíte to dítě co máte.
Natož abyste si do takovéhohle kýbe psychických exkrementů pořizovali další dítě.
Srovnejte se, zklidněte se a pak zjistíte, jak dál.
Začni tím, že si někoho najdeš ty. Když tvůj muž uvidí, že ti to pomáhá, třeba bude sám motivovaný něco začít dělat.
A teda fakt se někam objednej hned v pondělí, jednak dostaneš delší čekací dobu a hlavně chceš začít před tím, než půjdeš do práce, protože jinak se z mírně zvýšeného stresu přechodu do práce zhroutíš úplně.
(tipla bych si že za tvou panikou po druhém dítěti bude panika z toho, že máš vylézt mezi lidi a děs ze selhání a že za reakcí tvého muže budou hluboká zranění z toho, že musel nejspíš několik let táhnout jak finance, tak zodpovědnost za mimino a zhroucenou ženu - vůbec se neidvím, že to nechce riskovat ještě jednou a že se toho bojí. Jedinnou cestou je najít odbornou pomoc a srovant se, pak budete mít daleko větší šance, že druhé těhotenství bude méně traumatizující pro všechny)
Příspěvek upraven 28.01.22 v 23:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.22 23:15
Byla bych rada za 1 dite. Vim-nam se to povida, kdyz Ty touzis po 2 detech. Ale casto tatinci, kdyz jsou pod tlakem „donuceni“ do ditete, po kterem uplne netouzi, zacnou z domu unikat.. Za kamarady, konicky apod. Nechteji travit cas doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.22 23:23
Asi to neuslyšíš ráda, ale já se mu vůbec nedivím. Představ si sebe na jeho místě, že se na další dítě absolutně necítíš a druhý tě do toho tlačí. Blbý, viď. Tyhle dohody o počtu dětí jsou úplně nesmyslné, nikdy ti dva neví, do čeho vlastně jdou, jak se všechno vyvrbí, kde jsou jejich limity,… Ty máš myšlenky na jiného abys měla druhé, on je pravděpodobně bude mít, když si dítě přes jeho vůli prosadíš, tak si vyber
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 00:28
@Dlouhá punčoška píše:
Prostě si manžel dobře pamatuje Tvoje první těhotenství a dobu po porodu a nechce si to zopakovat.
Jsi o nějaký rok starší a máš zodpovědnost za dítě, které už máš.
Chceš riskovat vlastní zdraví?
Co kdyby se s Tebou něco stalo?
Bude ho vychovávat jiná ženská?Buď ráda, že máš zdravé dítě a hodného chlapa.
Zkus si tady občas přečíst některé příběhy.
Přesně napsáno. Myslím si to samé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 00:32
Vůbec nepřemýšlej tak, že „musíš“ dopřát synovi sourozence. Některé děti o ně dokonce vůbec nestojí. Snaž se udržet si dobré manželství, synovi fungující rodiče a ber to tak, že co má přijít, přijde.
Na rovinu: mám kolem sebe kamarádky, které rodily později, a mají s dětmi potíže. Já bych to osobně neriskovala a byla bych ráda, že mám, co mám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 05:51
Já tě chápu, měla jsem taky silnou potřebu mít druhé dítě, a to i po tom, co se nám první povedlo skoro zázrakem po x letech a pokusech IVF. Naštěstí to vyšlo a máme děti dvě. Teď jsem v trochu opačné situaci, kdy manžel by chtěl zkusit ještě 3.dítě (máme zamražené embryo), ale já už nechci. Malé batole a k tomu miminko je pro mě velmi psychicky náročné a už ten kolotoč znovu zažívat nechci. Manžel to respektuje.
Myslím si, že bys měla manžela také respektovat a zvlášť, pokud máte jinak harmonické manželství. “Vyměnit” manžela za jiného partnera jen kvůli dalšímu potomkovi by se ti nemuselo vyplatit. Neriskovala bych.
Být tebou, požadovala bych ale od manžela ŘÁDNÉ zdůvodnění, proč další dítě nechce, a ne, že se o tom bude odmítat bavit. To bych netolerovala. Pokud se máš vnitřně smířit s tím, že zůstanete u jednoho dítěte, měla bys k tomu dostat logické argumenty, které ti pomohou to lépe přijmout. Mít či nemít další dítě je věc, která vaší rodině ovlivní celý zbytek života, to si snad zaslouží věnovat tomuto rozhodnutí čas a věcnou debatu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 07:31
Jako ono plánovat před dětmi, kolik chceš deti je taky blbost. Já vždycky chtěla 2 ale teď už druhý nechci. Zjistila jsem, že prostě nejsem úplně mateřský typ i když dceru miluji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 07:59
Nejspíš chce, abys šla do práce. Teď jsi byla doma přes 4 roky, tak to asi nechce další 4 roky zas táhnout sám. Plus ještě tvůj zdravotní a psychicky stav. Vůbec se mu nedivím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.22 08:11
Názor nezúčastněného…
Jste sobec. Celý příspěvek se točí jen kolem vás a toho, jak vám manžel ublížil svojí reakcí na téma dítě. Nic moc z vašeho soužití jste nenapsala a z toho, co ano jste mě okamžitě postavila na stranu vašeho muže. On ví moc dobře, že chrání nejen sebe, ale i vás a vašeho syna. Působíte jako hysterka i když si sama myslíte, že jste v pohodě. Otázkou je, jak často a zda vaše emoce zvládáte či nikoliv. Za vaše trápení opravdu nemůže váš muž. Řekla jste mu do očí, že je nemastný neslaný? Prvně si vykomunikujte váš vztah, který se nezdá být natolik harmonický, aby zvládl příchod dalšího člena rodiny.
Dala jste mu nějaké ultimátum/čas na konkrétní rozhodnutí, když čekáte jak se rozhodne? Co je u vás pojem přežívání?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Dotazník k diplomové práci pro těhotné a kojící maminky
- Tehotenstvi po opakovanych laparoskopiich
- Diplomové práce dotazník
- Po 8 letech těhotná
- Císařský řez kvůli velikosti
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Braní současně macmiror, gynimun trio, femibion
- 11.11.26
- Anonymní
Jsem tehotna?
- 10.11.26
- Anonymní
Zpoždění MS
- 08.11.26
- Anonymní
Třetí císař nebo pokus o VBA2C?
- 05.11.26
- Anonymní
Ahoj,
musim se vypovidat a taky bych chtela slyset nazor nekoho nezucastneneho. Vzdy jsem chtela 2 deti, manzel taky. Je nam obema 35 a mame 4leteho syna. Bohuzel tehotenstvi bylo velmi komplikovane, ja po porodu asi pul roku nepouzitelna psychicky i fyzicky, ja jen kojila a hroutila se. Dnes je vsechno za mnou, obcas nektere veci okolo syna zbytecne prehanim, ale pripadam si v pohode. Chtela bych druhe dite, netlacila jsem v dobe covidu, protoze jsem chtela alespon trochu normalni tehotenstvi, ale kdyz uz to ted konecne vypada, ze by se zivot zas mohl normalizovat, nadhodila jsem pred muzem toto tema. A malem mi vypadli oci z dulku, co jsem slysela. Doba je zla, zadne dalsi dite uz asi ani nechce, nechce znovu zazivat ty stresy a vlastne nevi, jestli vubec my oba mame (psychicky) na to, mit dalsi dite… ze pry mozna jednou, ale ted se na to neciti…mam jit v dubnu do prace a zacit zas normalne zit… jenze mne je 35 a myslim, ze pokud ne ted, tak uz asi nikdy … vubec se se mnou na toto tema uz nechce bavit, odvraci pohled a na me otazky neodpovida… pry nevi… jenze ja od te chvile, co to vim, jen brecim, kdyz potkam kamaradky s dvema detmi a po pravde mam na manzela strasny vztek. Chci pro syna sourozence tak moc, ze bych obcas nejradsi manzela poslala k sipku a nasla si jineho, ale nechci syna pripravit o tatu… jenze jak se mam usmivat a byt dobrou manzelkou, kdyz se jen trapim a vim, ze za me trapeni muze muj muz? Cekam, jak se rozhodne, jen nevim kdy a jestli vubec se rozhodne a uz jsem z toho umorena…jinak je hodny, penez mame dost, ale proste je takovy neslany nemastny, jen preziva, nezije… co byste delali?