Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Nechce vídat své dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobliha51
1.9.17 14:39
- Citovat
- Upravit
1.9.17 14:46
@Jana206 píše:
Ja ho chapu a vubec bych se nedivila, kdyby zavrel dveře za dítětem, ktereho byl donucen se vzdát.
Nebyl donucen se vzdat dcery, mohl za ni bojovat.
A jeho ex vycitat, ze brzy po rozchodu otehotnela, no on taky mel do 2 let po rozchodu dite s jinou. Tedy ne o moc pozdeji nez jeho ex s novym partnerem. Chudak holka fakt, nechce ji ani biologicky otec ani ten ‚adoptivni‘ co ji nakonec neadoptoval.
A alimenty bratr plati porad?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 15:30
@hani28 píše:
Nebyl donucen se vzdat dcery, mohl za ni bojovat.A jeho ex vycitat, ze brzy po rozchodu otehotnela, no on taky mel do 2 let po rozchodu dite s jinou. Tedy ne o moc pozdeji nez jeho ex s novym partnerem. Chudak holka fakt, nechce ji ani biologicky otec ani ten ‚adoptivni‘ co ji nakonec neadoptoval.
A alimenty bratr plati porad?
Ano, alimenty platí pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:05
@hani28 píše:
Nebyl donucen se vzdat dcery, mohl za ni bojovat.A jeho ex vycitat, ze brzy po rozchodu otehotnela, no on taky mel do 2 let po rozchodu dite s jinou. Tedy ne o moc pozdeji nez jeho ex s novym partnerem. Chudak holka fakt, nechce ji ani biologicky otec ani ten ‚adoptivni‘ co ji nakonec neadoptoval.
A alimenty bratr plati porad?
Ten můj blízký taky bojoval, dokonce tak, že si pro dítě v určené časy chodil, i se svědky. Matka jej nikdy nepředala, až po čase, kdy vztahy ochladly, dítě předala. To tatínka a jeho příbuzné neznalo, plakalo, že chce zpět za mámou. Tak nebude přece trápit dítě, odvedl ho k matce. A ona potom při nejbližší příležitosti napsala na sociálku, že dítě předala, ale otec jej obratem dovedl zpět, tak asi nemá zájem. Přitom to udělal v jeho zájmu, hodně plakalo.
A milion dalších takových podrazů včetně snahy zamezení styku s dítětem. Bylo hodně psychologických a znaleckých posudků, ze kterých vždy vycházela nejhůř ta matka, jako nezralá osobnost, která má potřebu dítětem manipulovat a vůbec jí nejde o jeho potřeby, nemá žádnou výchovnou strategii a cíl.
Šlo o dobu cca 15 let zpět, kdy nebyl běžný výkon rozhodnutí typu exekuce dítěte, kdy sociálky a soudy vesměs svěřovaly děti do výchovy a nahrávaly matkám. Prostě měl v rozsudku určen styk, ale pokud matka nepředala, mohl se třeba stavět na hlavu, jen platit.
Tato dívka už je taky starší a bůhví co tam bylo. Podle toho, co popisuje zakladatelka v úvodním příspěvku, tak něco podobného. Nedivím se, že bratr zakladatelky prostě nemá chuť přijímat toto dítě, které je v deseti letech už dost ovlivněné výchovným prostředím, ve kterém vyrůstalo. Že mu naruší novou rodinu a vztahy v ní, které vybudoval. JE logické, že se musel nějak smířit s tím, že své první dítě vychovávat nemůže a nebude, rezignoval a přenechal ho matce. Věřím, že duševní pochod může být podobný jako smířit se se smrtí dítěte. Proč by se měl teď znovu rozrušovat, trápit. Jeho mladší děti jsou před pubertou. Nikdy mezi nimi a tím prvním dítětem nebude vztah jako mezi sourozenci. Dítě s jinými manýry může narušit akorát vztahy mezi nimi. Chápu neochotu toto podstoupit, zničit vše, co dosud vybudoval, problémy při sžívání.
Upřímně, většina z vás by taky nebyla nadšená, kdyby k vám přišlo dítě po deseti, patnácti letech v podobné situaci. Nemluvím o dítěti z prvního vztahu, které má muž i přes rozvod možnost vychovávat a pravidelně vídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:08
@Jana206 píše:
Ten můj blízký taky bojoval, dokonce tak, že si pro dítě v určené časy chodil, i se svědky. Matka jej nikdy nepředala, až po čase, kdy vztahy ochladly, dítě předala. To tatínka a jeho příbuzné neznalo, plakalo, že chce zpět za mámou. Tak nebude přece trápit dítě, odvedl ho k matce. A ona potom při nejbližší příležitosti napsala na sociálku, že dítě předala, ale otec jej obratem dovedl zpět, tak asi nemá zájem. Přitom to udělal v jeho zájmu, hodně plakalo..
To fakt, co by se snažil, když se dá dítě vrátit. 
Kdyby mu vymyslel nějaký program a zabavil by ho, bylo by po pláči hned. Neznám dítě, co by nevyměnilo rodiče třeba za aquapark 
Už jsem zažila dětí, co o nich matky tvrdily, že „bez nich nevydrží,“ „je to totální mamánek“ atd. a ve finále si při hlídání v Mirákulu na matku ani nevzpomněly. 
Příspěvek upraven 01.09.17 v 16:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:09
Ani před těmi deseti lety nebyly takové prostředky, že by přijel exekutor a zabavil děcko, předal je otci. I v době, kdy se to stalo herečce Ivaně Jirešové u její dcery, to byla světlá vyjímka.
Před 15 lety jsem pracovala na dávkách hmotné nouze, přečetla jsem tam hodně rozsudků, protože tyto dávky pobírají hodně samoživitelky. A taky si vyslechla nějaké příběhy. Prostě když matka nechtěla předat, nemusela. A otec se mohl třeba na hlavu stavět, platit musel.
Mému blízkému už potom bylo doporučeno odborníkem, ke kterému docházel on sám, aby se z toho nezbláznil, aby se znovu oženil a orientoval se na nový vztah a novou rodinu. Protože to byly vyčerpávající boje s matkou, které nikam nevedly.
Chtěla dítě, ať si ho teď strčí za klobouk. Po x letech fakt nikdo zvědavý není.
Něco jiného by bylo kdyby se objevilo zčistajasna a otec o něm dosud nevěděl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:13
@Bábrdl píše:
To fakt, co by se snažil, když se dá dítě vrátit.
A kde bys ten akvapark před 15 lety vzala? To u nás začínalo, první vlaštovky s tobogánem.
Už jsi někdy slyšela řvát cca pětileté dítě, fixované jen na matku, max. její rodiče, navíc naočkované proti celé té rodině?
Bydleli za rohem, dítě málem vylomilo zámek, chtělo jít domů, trefilo by samo.
Jako neboj, už si to s odstupem času vyříkali, dítě taky prozřelo a postupem času se mu dávaly různé souvislosti dohromady. A byly věci, které „nechtělo“ slyšet. Žárlilo a manipulovalo novou rodinou. Situaci uklidnila až vlastní svatba a spokojenost v rodinném a pracovním životě.
Pravděpodobně s tímto nemáš zkušenost. Můžu Tě ujistit, že rodiče známého jsou pedagogové(bydlel v té době s nimi). A udělali to nejlepší, co v té situaci mohli a cítili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:13
@Jana206 píše:.
Chtěla dítě, ať si ho teď strčí za klobouk. Po x letech fakt nikdo zvědavý není.Něco jiného by bylo kdyby se objevilo zčistajasna a otec o něm dosud nevěděl.
To by mě zajímalo, jaký je v tom rozdíl?
Pro to dítě, myslím.
Buď se dozví, kdo je jeho otec, nebo pobere rozum a pochopí, že chce tátu vidět.
Fakt má dítě trpět za boje dospělých? Vypadá to, že ten tvůj „blízký“ je tvůj současnmý manžel a ty jsi jeho rozhodnutím nadšená hlavně proto, aby se neobjevil nějaký pastorek a nechtěl obtěžovat tvou rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:17
@Bábrdl píše:
To by mě zajímalo, jaký je v tom rozdíl?
Pro to dítě, myslím.Buď se dozví, kdo je jeho otec, nebo pobere rozum a pochopí, že chce tátu vidět.
Fakt má dítě trpět za boje dospělých? Vypadá to, že ten tvůj „blízký“ je tvůj současnmý manžel a ty jsi jeho rozhodnutím nadšená hlavně proto, aby se neobjevil nějaký pastorek a nechtěl obtěžovat tvou rodinu.
Copak nechápeš, že desetileté a starší dítě je už skoro vychované, ovlivněné a naočkované?
Vliv výchovy se nezapře.
Bohužel ne, manžel to není, já jsem trochu mladší ročník
Ale nadšená bych z toho taky nebyla, máš pravdu.
Když se jednou matka rozhodla, že ho bude vychovávat sama, s novým partnerem/manželem, tak by to měla prezentovat jako svoje rozhodnutí a je pochopitelné, že otec z toho po čase nadšený nebude.
To dítě v dospělosti došlo samo k tomu, že to nemá cenu. Nemá dobré vztahy ani s matkou, dodnes jí to všechno vyčítá. A pravdy se nedobere, protože matka pořád tvrdí své. Odstěhovalo se dál ode všech, založilo si vlastní život, rodinu a stýkají se párkrát do roka.
Příspěvek upraven 01.09.17 v 16:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:17
@Jana206 píše:
A kde bys ten akvapark před 15 lety vzala? To u nás začínalo, první vlaštovky s tobogánem.
Už jsi někdy slyšela řvát cca pětileté dítě, fixované jen na matku, max. její rodiče, navíc naočkované proti celé té rodině?
Bydleli za rohem, dítě málem vylomilo zámek, chtělo jít domů, trefilo by samo.Jako neboj, už si to s odstupem času vyříkali, dítě taky prozřelo a postupem času se mu dávaly různé souvislosti dohromady. A byly věci, které „nechtělo“ slyšet. Žárlilo a manipulovalo novou rodinou. Situaci uklidnila až vlastní svatba a spokojenost v rodinném a pracovním životě.
Pravděpodobně s tímto nemáš zkušenost. Můžu Tě ujistit, že rodiče známého jsou pedagogové(bydlel v té době s nimi). A udělali to nejlepší, co v té situaci mohli a cítili.
Aqapark před patnácti lety? Třeba tady
http://novojicinsky.denik.cz/…0160817.html
Ale to máš fuk.
Chceš mi říct, že před 15 lety se nedala najít pro děti zábava? Fakt?
To jsou prostě typické výmluvy. Děti jsou děti. Když chceš, zabavíš je. To ví každý, kdo chvíli nějaké hlídal. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:23
@Bábrdl píše:
Aqapark před patnácti lety? Třeba tady
http://novojicinsky.denik.cz/…0160817.htmlAle to máš fuk.
Chceš mi říct, že před 15 lety se nedala najít pro děti zábava? Fakt?
To jsou prostě typické výmluvy. Děti jsou děti. Když chceš, zabavíš je. To ví každý, kdo chvíli nějaké hlídal.
Tak já jsem nedávno hlídala holčičku kamarádce, která je samoživitelka. O malou taky nemá tatínek zájem, jsou tam nějaké boje. Malé je 2,5 roku a maminka chtěla jít poprvé od jejího narození za zábavou. Jsem se nabídla, že malou pohlídám, že u nás může i spinkat, aby se maminka vyspala a ráno si ji vyzvedne.
V půl jedenácté večer si pro ni stejně musela přijet, protože všechny moje děti v pohodě spaly, ta malá ne. Neplakala, pořád se ptala na maminku a ani po vysvětlování, čtení pohádek, kdy jsme se u ní vystřídali snad všichni včetně mých starších dětí, prostě spát nechtěla.
Ale to je jiná situace, chtěla jsem pomoct, ale toto není moje dítě a nemusím překračovat své hranice. Zabavu dál jsem jí fakt vymýšlet nehodlala, chtěla jsem jít spát
Já jen, že děti jsou fakt různé a chovají se různě.
Zajímalo by mě, kolik cizích dětí a jakého věku jsi v životě hlídala a jestli jsi někdy byla aspoň na praxi v dětském kolektivu, hlavně u menších dětí, tak do pěti let. Kdybys měla větší zkušenosti, takovou blbost, že se všechny děti dají zabavit, bys pravděpodobně nevypustila.
I ze školky je někdy dítě vyloučeno ve zkušební době, protože pobyt prostě nezvládá. A může to být dítě starší tří let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:27
@Jana206 píše:
Tak já jsem nedávno hlídala holčičku kamarádce, která je samoživitelka. O malou taky nemá tatínek zájem, jsou tam nějaké boje. Malé je 2,5 roku a maminka chtěla jít poprvé od jejího narození za zábavou. Jsem se nabídla, že malou pohlídám, že u nás může i spinkat, aby se maminka vyspala a ráno si ji vyzvedne.
V půl jedenácté večer si pro ni stejně musela přijet, protože všechny moje děti v pohodě spaly, ta malá ne. Neplakala, pořád se ptala na maminku a ani po vysvětlování, čtení pohádek, kdy jsme se u ní vystřídali snad všichni včetně mých starších dětí, prostě spát nechtěla.Ale to je jiná situace, chtěla jsem pomoct, ale toto není moje dítě a nemusím překračovat své hranice. Zabavu dál jsem jí fakt vymýšlet nehodlala, chtěla jsem jít spát
Zajímalo by mě, kolik cizích dětí a jakého věku jsi v životě hlídala a jestli jsi někdy byla aspoň na praxi v dětském kolektivu, hlavně u menších dětí, tak do pěti let. Kdybys měla větší zkušenosti, takovou blbost, že se všechny děti dají zabavit, bys pravděpodobně nevypustila.
Já jen, že děti jsou fakt různé a chovají se různě.
I ze školky je někdy dítě vyloučeno ve zkušební době, protože pobyt prostě nezvládá. A může to být dítě starší tří let.
Jo, jsou problémové děti. A když má to dítě problémy i s maminkou, tak ho dá kam? Do děcáku? nebo když je maminka v nemocnici? Co pak?
Pro mne prostě neexistuje žádná omluva pro to, když se někdo přestane vídat se svým dítětem. A to, že dítě brečelo a on si tak společně strávený čas nepředstavoval už vůbec ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.9.17 16:32
@Bábrdl píše:
Jo, jsou problémové děti. A když má to dítě problémy i s maminkou, tak ho dá kam? Do děcáku? nebo když je maminka v nemocnici? Co pak?Pro mne prostě neexistuje žádná omluva pro to, když se někdo přestane vídat se svým dítětem. A to, že dítě brečelo a on si tak společně strávený čas nepředstavoval už vůbec ne.
TAk máš jiný názor. Já to beru a nemíním o tom diskutovat půl dne 
Ale já věřím, že v té situaci udělali všichni, co mohli a co cítili za správné. Stejně je to už „passé“,protože dítě je dávno dospělé. Matce se to chování svým způsobem vrátilo a s otcem a jeho rodinou se vše jakž takž uklidnilo, jak přešla puberta a párkrát do roka se stýkají.
Chápu zakladatelku, že se do toho jejímu bratrovi dvakrát nechce. Pokud tato diskuze není jen román ke konci prázdnin, tak se stejně rozhodnou podle sebe.
Dítě, zvyklé na matku, když je matka v nemocnici, je poněkud jiná situace, která s tím nesouvisí. To prostě musí příbuzní zvládnout, ať chtějí nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobliha51
1.9.17 17:43
@Jana206 píše:
Ani před těmi deseti lety nebyly takové prostředky, že by přijel exekutor a zabavil děcko, předal je otci. I v době, kdy se to stalo herečce Ivaně Jirešové u její dcery, to byla světlá vyjímka.
Před 15 lety jsem pracovala na dávkách hmotné nouze, přečetla jsem tam hodně rozsudků, protože tyto dávky pobírají hodně samoživitelky. A taky si vyslechla nějaké příběhy. Prostě když matka nechtěla předat, nemusela. A otec se mohl třeba na hlavu stavět, platit musel.Mému blízkému už potom bylo doporučeno odborníkem, ke kterému docházel on sám, aby se z toho nezbláznil, aby se znovu oženil a orientoval se na nový vztah a novou rodinu. Protože to byly vyčerpávající boje s matkou, které nikam nevedly.
Něco jiného by bylo kdyby se objevilo zčistajasna a otec o něm dosud nevěděl.
Chtěla dítě, ať si ho teď strčí za klobouk. Po x letech fakt nikdo zvědavý není.
Jak ty dokážeš mluvit o dětech, to jsem fakt ještě nikdy u nikoho nezažila. To je fakt tragedie.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.9.17 20:17
Za mně ne, pokud se tak dlouho neviděli, nelze už to skloubit dohromady s novou rodinou. U nás to bylo podobné a dopadlo to špatně, partner svou dceru neviděl od jejích 3 let, po 4 letech se bývalka ozvala, holku jsme vzali k nám, a začlo být zle, jen záviděla co mají naše dcery a ona ne, jaktože máme dům, když oni mají malý byt atd, proč jezdíme tam a tam když ona ne, bývalka začla lačnit po penězích ( i když dům máme po mojí babičce a přítel měl pořád stejnou práci) tak jí to nešlo vysvětlit, a začaly soudy o peníze, špehování po facebooku, kde všude jsme s našima dětma byli atd atd…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
@Zodiann
V podstatě tvému bratrovi vůbec nejde o dítě. On jen stále bojuje s bývalkou o to, kdo vyhraje. Dítě je oběma ukradené. Bezvadný start do života.