Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nechci ho u porodu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.6.10 17:58
Nechci ho u porodu
Za 14 dnů budu podruhé rodit. S příteleme jsme spolu 8,5 roku a poslední dobou to mezi námi ale fakt neklape. U porodu 1. dítěte byl, sice se mu moc nechtělo, ale byl tam a teď si vůbec nedokážu představit, že tam bude taky. Je to pro mě intimní věc a v naší nynější situaci ho tam prostě nechci. Strašně jsme se odcizili, nespíme spolu, žádný pohlazení a pusa taky už strašně dlouho neproběhly. Jsme jako spolubydlící. Doufám, že se to časem změní, protože mi z toho začíná už fakt hrabat. Je někdo v podobné situaci a chce si pokecat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.6.10 18:09
Ahoj Alenko,nejsem sice v podobné situaci, já už mám děti odrostlejší,ale taky jsem manžela u porodu nechtěla - teda u 1. ano,ale on nejdřív že jo,ale pak mu to tchýně rozmluvila,tak nešel a u 2. jsem sito výslovně nepřála.To jsme ještě měli mezi sebou moc dobrý vztah,ale stejně jsem ho tam nechtěla. Místo,aby mi tam byl oporou, byl by pro mě spíš přítěží - ve vypjatých chvílích je arogantní a tím by mě dost deptal..Takže tě plně chápu a pokud si to nepřeješ, nemá ti nikdo právo do toho mluvit - ani on..Třeba ho tím i potěšíš, když mu řekneš, že bys tam byla radši sama…Uvidíš..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 18:10
Ahoj jsem na tom fakt podobně:-( jen s tím,že já podruhé rodím v prosinci.s manželem jsme 8let.u nás za vše může alkohol.jenom řvu a řvu a řvu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 18:15
Ahoj, docela tě chápu. Loni jsem byla ve stejné situaci, manžel mi lezl tězce na nervy s ničím mi nepomohl a ještě byl protivný, že jsem s ním nechtěla spát. Byla jsem unavená, sex mi nic neříkal a on prudil 
. Nakonec u porodu byl, byla jsem moc ráda, když tam přišel. Česam se to srovnalo, ale má bohužel dny, kdy je s ním k nevydržení 
Když ho nechceš u porodu, tak ho tam prostě neber. Máte hlídání pro první dítko? Jestli ne, máš to vyřešený. Jinak bych mu to řekla, tedy pokud je s ním řeč. Tedy jestli on k porodu chce, to jsi nenapsala 
Ale těhotenství je hormonální bouře, porod je druhá no a během šestinedělí se to srovná, tak to třeba uvidíš jinak. Já už se naučila některé věci prostě neřešit, protože to fakt nemá cenu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 18:20
alkohol v tom u nás naštěstí není… k 1. synovi se chová uplně super a proto chci nějak náš vztah zachránit - nechci aby malej vyrůstal bez táty. Ale já si přijdu fakt mizerně… žádná podpora, projevení citů z jeho strany není… jakoby se na tohle mímo vubec netěšil… neptá se mě ajk mi je, nehladí bříško… straně mi to chybí a tak nějak začínám rezignovat, což asi není moc dobrej nápad, protože takhle náš vztah asi fakt brzo skončí… jak ho přimět k nějaký komunikaci? Když se společně sejdeme u jídla, tak si pustí telvizi a „čumí“ do ní… to jsem mu vytkla, protože nechci, aby prcek měl jídlo spojený se sledováním televize, ale nerespektuje to… už fakt nevím jak dál…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 18:34
Tak to máš pozitivum,že se umí pěkně chovat alespoň k synovi:-)u nás je to jak kdy…jestli máš chuť bojovat,určitě bojuj za záchranu vztahu.ja už rezignovala a přemýšlím kam bych s malou a pupíkem odešla.taky nechci mít děti bez táty,ale pořád mi jde na mysli,že lepší než tady ztrácet čas a nervy,bude lepší investovat čas do nového života.mám strach,šílený strach,ale než takový život bez citu,pohlazení,pochopení atd.to fakt nezvládne snad nikdo.nejsme stroje,ale lidské bytosti,které city potřebují…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 18:45
Jenže nejhorší na tom je to, že když si najdu někoho jinýho, bude to prvních pár let dobrý a pak to taky spadne to stereotypu a možná to bude uplně to samý, jako tenhle vztah… včera jsme byli známejm na svatbě a furt jsem si pokládala otázku, proč se lidi berou… neznám manželství, který je v pohodě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.6.10 19:18
Úplně ti rozumím. Když jsem čekala první dítko, manžel k porodu moc nechtěl, spíš než já ho tlačilo okolí. Nakonec šel a zpětně bych to určitě neopakovala. Taky jsme během těhu neměli nejlepší vztah, vypadal jakoby se na mimi ani netěšil(a to jsme spolu taky byli spoustu let), bříško nehladil, extra se mnou nemluvil. U porodu byl dobrý na masírování zad a mačkání ruky, ale jinak žádné extra city neprojevil. pak ještě řekl, že to bylo ještě horší než čekal a nechápe jak to pro někoho může být pěkný zážitek 
No děs, ženská prostě toto nezapomene…Pak jsem potratila, naši dcerku zbožňuje a říká, že k dalšímu porodu jít chce, že třeba už to bude vnímat jinak. Já mu řekla, že už ho tam ale nevezmu. Že jsem si už před prvním měla uvědomit, že není ten citlivý typ co to bude extra prožívat a bude mi velkou oporou. Sice říká, že ho to mrzí a chtěl by tam být, ale já jsem rozhodnutá, že ne. Takže stůj si za svým a přeju ať po porodu dostane rozum a k dítku vztah Oni jsou prostě divní a často se během těhotenství chovají divněji než ženské
- Citovat
- Upravit
20.6.10 19:18
Máš pravdu,je to smutné:-(ale je to tak.v každém případě,Ti moooc přeju,ať to brzy vyřešíš jsi zase šťastná!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 19:43
sice jsem nebyla v tvé situaci a ani nejsem, a chápu tě! ale nebylo by lepší přemoci se… třeba by to právě posunulo váš vztah někam dál! ono to jednoduché není… a myslím, že když chlap vidí, že opravdu u toho porodu to není o tom roztáhnout nohy.. a zatlačit.. že si té ženy víc váží.. a pak aspoň trošku pomůžou…
nevím toť můj názor! já bych ho vzala… třeba to prolomí vaše bariéry! ale rozhodnutí bude na tobě.. přeju hodně štěstí! a hlavně ať se vše v dobré obrátí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 19:50
alena23 píše:
Jenže nejhorší na tom je to, že když si najdu někoho jinýho, bude to prvních pár let dobrý a pak to taky spadne to stereotypu a možná to bude uplně to samý, jako tenhle vztah… včera jsme byli známejm na svatbě a furt jsem si pokládala otázku, proč se lidi berou… neznám manželství, který je v pohodě…
Neznám Vaše problémy, ale na každém vztahu se musí pracovat z obou stran… samozřejmě že se časem vyvíjí určité stereotypy, ale je na obou partnerech, aby je buď přijali nebo rozbíjeli. Ale z mého hlediska třeba určitý stereotyp ke vztahu patří, mám pak jistotu, že jsem „doma“… my jsme spolu přes deset let, naše manželství je naprosto pohodové a šťastné. Já vím, že když se muž vrátí z kola, určitě najdu ponožky viset na balkoně a když si večer zaleze dřív do postele, určitě čte Silmarillon … a on ví, že když mi dá vybrat dvd na večer, určitě vyberu Harry Pottera a už mi k němu jde vařit grog… Někoho by to třeba ubíjelo, my máme pocit jistoty, lásky a domova…
Je mi moc líto, že Váš vztah cítíš tak problematicky, držím palce, aby miminko pomohlo všechno rozjasnit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 19:54
Ahoj,
my jsme meli hroznou krizi po tom co se nam narodil nas prdisek. Pritel byl u porodu a byl mi tam opravdu oporou, ale potom jakoby se odcizil. Nepohladil me, nepomazlil a o sexu ani nemluvim. K malymu se choval hezky. Nakonec to nabralo takovy obratky, ze kdyz byly Vitkovi dva roky, tak sem se od nej odstehovala. Zili jsme oddelene asi pul roku a hodne to nasemu vztahu prospelo. Kazdy z nas mel moznost si uvedomit veci, ktere dela a tomu druhemu se zrovna nemusi libit a potom memu priteli se moc nelibilo, ze je najednou sam. Tak jsme se domluvili. ze si spolu sedneme, rekneme si co jednomu na tom druhem vadi a pokud dokazeme nektere veci zmenit a domluvit se, tak ze se k sobe vratime. Tak se stalo a jsme zase uz vic nez rok spolu a vse je ok. Jsme spolu 7 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.10 20:30
Myslím, že porod může vztah jedině posílit ( at už jsou momentální vztahy pošramocené, nebo předešlé zážitky z porodu nemilé)..
Je to velice silný zážitek a ten může nakoponout vás oba.
přeji hodně štěstí.. 
Nejtěžší je překonat averzi a předsudky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.10 08:11
Ahoj, jsem v 29tt a s přítelem/nepřítelem žijeme tak nějak divně a taky přemýšlím, že ho nechi u porodu, hlavně proto, že jeho bývla(podle něj) rodila na začátku tohoto roku, takže proč by měl být u narození mého dítěte, ale prý to nechá na mě. Jinak vždycky mluvil o tom, že u produ chce být. Myslím si že je se mnou jen abych v klidu porodila a pak si zbalí kufry a vypadne.
Eli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.10 18:00
Mám 14 dní do porodu a dnes sme se o tom bavili spolu. U prvního porodu semnou byl, nakonec sem byla na císaře. To sem ho tam spíše chtěla já, nevěděla sem co mě čeká, udělala sem velkou chybu. Nechtěl ani druhé miminko.
Ted jej zase k porodu nechci já a on tam chce být semnou. Nevím jak to dopadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
