Nemám kamarádky, nevolají, nepíší, nenavštíví

214
24.1.14 17:24

Nemám kamarádky

Ahoj holky,
tak nějak postupem let a událostí si uvědomuji, že nemám žádné kamarádky. Naposledy snad někdy na střední a výšce, v práci pak už spíše jen známé. Je pravda, že jsem se hodně stěhovala - několik základek, střední jinde než výška, teď zase bydlím úplně jinde, kde jsme s manželem také ze začátku nikoho neznali. Zjistila jsem, že ve věku přes 30 už taky lidi bývají trochu opatrnější a hůře se snima navazuje hlubší vztah - svěřování se třeba. Také, částečně díky vzdálenostem, se mi špatně udržují vztahy se starými kamarádkami, má nejlepší je 250 km.
Ale zároveň přes tyhle objektivní důvody mi přijde, že i u většiny známých musím vztahy udržovat já, já zavolat, já je pozvat, vymyslet aktivitu a když mě to omrzí, ta dotyčná se sama neozve. Takže mám nějakou charakterovou vadu :-), možná neumim pořádně naslouchat, nebo něco takovýho - nevim jak to na sobě mám rozpoznat. Snažím se a nejsem v žádným případě podrazák, nebo něco takovýho. Hlavně tím, jak si na to zvykám, se pak hůř cokoli navazuje. Teď mám kamarádky v místě bydliště jen kvůli dětem, aby měly oni s jejich dětmi nějaké kontaky a měly si s kým hrát, to funguje dobře, ale mám pořád trochu odstup. Je mezi vámi taky někdo takový? Jinak společnost mám ráda, snažím se, aby k nám chodily návštěvy, ale je to hlavně z mé strany - prostě ty lidi nepřitahuju. Čím to může být? Díky moc za názory.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
451
24.1.14 17:27

Hele, mě se takhle od pohledu líbíš :) ale jsi z daleka. Těžko soudit, čím tohle může být. Možná nový koníček by přivedl nové přátele. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8151
24.1.14 17:31

@zajicovic mám to stejně, cca před rokem jsem měla problém a potřebovala jsem někoho komu se svěřit, někoho kdo mě podpoří, nějak nebyly kamarádky k dispozici, v tu dobu jsem si uvědomila, že to mám tak jak popisuješ, já volám, já domlouvám apod. tak jsem kamarádky přestala obvolávat a můžu říct, že některé z nich jsem od té doby neviděla. A druhá pravda je, že mi nechybí, spíš se zlobím sama na sebe, že jsem ze sebe nechala dělat vola

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aleyt
24.1.14 17:31

Já jsem na tom podobně, žádnou kamarádku nemám, jen pár známých. Ale je pravda, že ti se občas sami ozvou nebo zajdou na kafčo, ale není to to pravé ořechnové. A když už si myslím, že je to kamarádství, tak zjistím, že je to jen z mé strany a z druhé je to jen a jen využívání…

  • Citovat
  • Upravit
Jitka1976
24.1.14 17:31

Jsem introvert…pokud mě kamarádky nezavolají, nenapíšou…neozvu se i několik měsíců… :nevim: nemám potřebu…takže jsme to vyřešili pravidelnýma holčičíma dýchánkama v Klubu…schází se nás cca 4-5 bab…popíjíme vínko, klábosíme (drbem chlapy, děti, tchýně…)…a po pravdě se mi tam většinou nechce…ale když už tam sedím, je to SUPER…ale vykopat se z bytu, to je kámen úrazu… :zed: Taky pracuju v ryze ženském kolektivu…takže jsem z práce vykecaná až až… :nevim: A co teprve TADY… 8o 8o 8o To je drbárna… :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
10171
24.1.14 17:31

Já to mám podobně a ani jsem se nemusela stěhovat, byli jsme fajn parta v práci, ale ta skončila, a každej dělá jinde, či je na md
já přišla o dost kamarádek mateřstvím, jako mám nějaké a dítkem, ale třeba nejdem spolu sami na kafe
u nás to bude možná i trošku finanční stránkou, máme ted nějaké výdaje, alimenty nemám už skoro rok, chceme jít od IVF, prostě šetříme, a tak není na to, chodit do kaváren a nechat tam za dopoledne 3OO.. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aleyt
24.1.14 17:32

@anickadomnik to taky znám…jen pokud seš jim dobrá, pak už nic… :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
24.1.14 17:33

Já taky nemám moc kamarádek. A jsem za to ráda, že se kamarádky ukázaly hned v začátcích. Získala jsem dobrou práci, s nadstandartním platem a mnohé to neunesly. Bylo jich dost. Pomluvy, lži. Vykopala jsem je ze svého života. Mám skvělé kamarádky 4, z toho jednu absolutně nej :-) + sestry a širší rodinu :-) A jsem spokojená. Dál okruh kamarádek nerozšiřuji. Nepotřebuji další. Na co? Na to aby mě zase všude roznášely? Ani omylem ;)
Taky mám společnost ráda, mám spoustu známých co k nám chodí na návštěvy, společné zábavy, i kamarádi od mého, ale neberu je jako kamarády. Prostě jen jako známé :-)

  • Citovat
  • Upravit
417
24.1.14 17:34

Také se přikláním k nějakým aktivitám. Sestra se mi něco málo před třicítkou provdala asi 100km daleko, zezačátku z toho byla nešťastná, přes muže moc kamarádek také nenašla - když někam šel, tak většinou jen ve společnosti chlapů a nebo jen se sestrou, nějaké akce, kde by bylo více párů, moc zavedené neměli. Měla to ještě těžší v tom, že dítě plánovali za delší dobu a tak si ani přes děi kamarádky nenašla. Až potom začala chodit na zumbu a tam našla hned několik kamarádek, z nich jednu opravdu dobrou. Teď už spolu kamarádí i jejich manželé a i děti plánujou zhruba ve stejnou dobu :kytka:

Příspěvek upraven 24.01.14 v 17:37

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
680
24.1.14 17:36
@zajicovic píše:
Ahoj holky,
tak nějak postupem let a událostí si uvědomuji, že nemám žádné kamarádky. Naposledy snad někdy na střední a výšce, v práci pak už spíše jen známé. Je pravda, že jsem se hodně stěhovala - několik základek, střední jinde než výška, teď zase bydlím úplně jinde, kde jsme s manželem také ze začátku nikoho neznali. Zjistila jsem, že ve věku přes 30 už taky lidi bývají trochu opatrnější a hůře se snima navazuje hlubší vztah - svěřování se třeba. Také, částečně díky vzdálenostem, se mi špatně udržují vztahy se starými kamarádkami, má nejlepší je 250 km.
Ale zároveň přes tyhle objektivní důvody mi přijde, že i u většiny známých musím vztahy udržovat já, já zavolat, já je pozvat, vymyslet aktivitu a když mě to omrzí, ta dotyčná se sama neozve. Takže mám nějakou charakterovou vadu :-), možná neumim pořádně naslouchat, nebo něco takovýho - nevim jak to na sobě mám rozpoznat. Snažím se a nejsem v žádným případě podrazák, nebo něco takovýho. Hlavně tím, jak si na to zvykám, se pak hůř cokoli navazuje. Teď mám kamarádky v místě bydliště jen kvůli dětem, aby měly oni s jejich dětmi nějaké kontaky a měly si s kým hrát, to funguje dobře, ale mám pořád trochu odstup. Je mezi vámi taky někdo takový? Jinak společnost mám ráda, snažím se, aby k nám chodily návštěvy, ale je to hlavně z mé strany - prostě ty lidi nepřitahuju. Čím to může být? Díky moc za názory.
@zajicovic píše:
Ahoj holky,
tak nějak postupem let a událostí si uvědomuji, že nemám žádné kamarádky. Naposledy snad někdy na střední a výšce, v práci pak už spíše jen známé. Je pravda, že jsem se hodně stěhovala - několik základek, střední jinde než výška, teď zase bydlím úplně jinde, kde jsme s manželem také ze začátku nikoho neznali. Zjistila jsem, že ve věku přes 30 už taky lidi bývají trochu opatrnější a hůře se snima navazuje hlubší vztah - svěřování se třeba. Také, částečně díky vzdálenostem, se mi špatně udržují vztahy se starými kamarádkami, má nejlepší je 250 km.
Ale zároveň přes tyhle objektivní důvody mi přijde, že i u většiny známých musím vztahy udržovat já, já zavolat, já je pozvat, vymyslet aktivitu a když mě to omrzí, ta dotyčná se sama neozve. Takže mám nějakou charakterovou vadu :-), možná neumim pořádně naslouchat, nebo něco takovýho - nevim jak to na sobě mám rozpoznat. Snažím se a nejsem v žádným případě podrazák, nebo něco takovýho. Hlavně tím, jak si na to zvykám, se pak hůř cokoli navazuje. Teď mám kamarádky v místě bydliště jen kvůli dětem, aby měly oni s jejich dětmi nějaké kontaky a měly si s kým hrát, to funguje dobře, ale mám pořád trochu odstup. Je mezi vámi taky někdo takový? Jinak společnost mám ráda, snažím se, aby k nám chodily návštěvy, ale je to hlavně z mé strany - prostě ty lidi nepřitahuju. Čím to může být? Díky moc za názory.

ani ja nemam kamarady :) Urcite myslim, ze je to z me strany. S prvnim ditkem to slo, ale co mame druhe, proste nerada si s nekym neco domlouvam :nevim: no az se nam i kamaradky prestali ozyvat :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kiloka
24.1.14 17:36
@Jitka1976 píše:
Jsem introvert…pokud mě kamarádky nezavolají, nenapíšou…neozvu se i několik měsíců… :nevim: nemám potřebu…takže jsme to vyřešili pravidelnýma holčičíma dýchánkama v Klubu…schází se nás cca 4-5 bab…popíjíme vínko, klábosíme (drbem chlapy, děti, tchýně…)…a po pravdě se mi tam většinou nechce…ale když už tam sedím, je to SUPER…ale vykopat se z bytu, to je kámen úrazu… :zed: Taky pracuju v ryze ženském kolektivu…takže jsem z práce vykecaná až až… :nevim: A co teprve TADY… 8o 8o 8o To je drbárna… :mrgreen:

Mám to úplně stejně jako ty. Většinou se mi taky nechce, ale když jdu tak to stojí za to :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
kiloka
24.1.14 17:38

:mavam: Jsem na tom podobně jako vy.
Mám 2 kamarádky, ale bohužel na druhé straně ČR. Každý den si píšeme voláme, ale není to ono. Jsem nedůvěřivý člověk, takže si nové kamarádky hledám těžko :zed:

  • Citovat
  • Upravit
8151
24.1.14 17:39

@Jitka1976 změnila si profilovku málem jsem tě nepoznala :lol: :lol: :lol:

@Aleyt víš jak dobře se mi bez nich žije? Jakej já mám svatej klid? Nechápu jak jsem mohla být tak blbá a tolerovat to 4 roky. No a ve finále jsem asi po 3/4 roce zjistila že jsem poslední dobou nějaká nafrněná když se nebavím :zed: :zed: :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Aleyt
24.1.14 17:40

Tak šup šup, kdo je tu z Ovy?… :D

  • Citovat
  • Upravit
1060
24.1.14 17:41

:mavam: jak jsem se přestěhovala tak nemám žádnou kámošku, co jsem měla a o které jsem si myslela, že je dobrá, tak se na mě vykašlala. Když ji bylo zle a vykašlal se na ní její chlap, tak to mě pořád telefonovala a pořád jsme to řešili a až si našla jiného, tak mě ani nezná. Nenapíše a kašle na mě. Připadala jsem si jak použitý hadr. Ale to nic. Chápu i tebe, je to těžké pořád někoho volat a něco vymýšlet. Moc ráda bych měla někoho, s kým bych si mohla jen tak pokecat a prostě se kámošit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová