Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobry den prosím o radu. Je mi skoro 17 a menu příteli 19 S mým přítelem jsme spolu uz neco okolo roka a pul. citim jako by me manipuloval a skoro každý den se hadame nevím slyšela jsem neco o tom ze to je v tomhle období normální ale uz je to podle me moc dlouho. Nas vztah mi občas připadá jako rutina. Každý den je stejný a rodiče nas nechtějí pustit ani na výlet dal než za prahu. Mam úžasný vztah s jeho rodinou. Moje rodina mi ho furt rozmlouva a to mi taky 2× nepřidalo. Mam nejlepšího kamose oba kluky vydeli jen jednou a hned musí byt kamos lepší
Celkové moje rodina mi dok-rvila moje psychicky zdraví porad ze jsem tlustá nakonec to došlo do bodu poruchy příjmů potravy a furt to dělají. Vybrali mi obor co studuju aniž by se zeptali me. takže teď studuju neco co me absolutně nenaplňuje a nebaví ale nesmim odejit protože zase nemam na prijimacky. (podle nich) mam z cj 32 bodu z matiky 18. no nicméně vztahy v moji rodině jsou celkové dost na h-vno krom taty kterého vidim 2/4 za mesic. Spis nevím ani jestli ho miluju. Je to snad jediný člověk co se ke me za celej život choval hezky spis vyžaduje hodne pozornosti. Jsem hodne psychicky vyčerpána a sama mam odborníka. ale on ma spoustu doktoru ma hodne vratkou psychiku ale drží to a je to v pohodě jen někdy rupne. Zároveň si neumím představit život bez nej Je to jak na houpačce občas jsem šťastná a občas se citim vyčerpana. spis poslední dobou to druhé ale možná je to tím ze jsme spolu fakt 24/7 Největší bod zlomu je ze jsme spolužáci. příští rok končíme a jestli půjdeme oba na nástavbu pak ještě dobry 3 roky dochozeni spolu do školy.
Co si o tom myslíte. dekuji za pomoc
Pristi rok budes mit vyucni list, ted uz bych skolu nemenila. K tem bodum, to fakt neni moc. A pokud ti ten vztah nevyhovuje, tak ho ukonci.
@vokishka píše: Více
ja prave nevím jestli mi vyhovuje je to tak napůl
Vy mladý už nic nevydržíte, ze všeho se hroutíte, všechno analyzujete… ![]()
Nebyli byste první spolužáci na světě, co se rozešli, nejspíš rodičům vadí, že je v 19 ve stejném ročníku jako ty v 17… co dál, asi neber to tak vážně a užívej si přítomnost, respektuj rodiče, asi ví proč tě nechtějí pouštět daleko…dodělej si aspoň ten výuční list, no a pak se rozhodni, co chceš, ale rodiče vyslechni, nejspíš z nich mluví jejich zkušenosti…
@A522 píše: Více
Dodělat školu, to je hlavní a nemusíš mít za každou cenu přítele v 17, je to zbytečné, když jsi ze všeho psychicky vyčerpaná.
On měnil školu, nebo proč je v 19 tvůj spolužák?
Dodělej školu, pak můžeš jít kamkoli jinam nebo pracovat a od rodičů se odpoutat. Vztah s přítelem bych ukončila a soustředila se na sebe, studium a psychické zdraví. Obávám se, že výběr partnera dost ovlivnilo patologické chování tvých rodičů, a to nikdy nedělá moc dobrotu..
Tak se rozejděte, vždyť je Ti 17, to musíš mít kluka za cenu, že tě deptá a nic tě nebaví…mluvíš jak seniorka a ne jak mladá holka, to je strašný…
Unuděná to napsala hezky. Tu školu dodělej určitě, nikde není napsáno, že se tím musíš živit, můžeš pak dělat něco jiného, ale nějaký papír, něco v ruce mít musíš, základní vzdělání je od toho, že je základní, na něčem musíš stavět. A k příteli? tak rozeber si, co ti ten vztah dává a co ti bere. Pokud minusy převáží plusy, není o čem. A neboj, rozchod není konec světa a ve tvém věku se s tím tak nějak počítá, i když najdou se i takoví, co jim to vyšlo, ale to je menšina.
@A522 píše: Více
Ne, když tedy nevíš, ten vztah ti očividně nevyhovuje!
Ale může to být tím, že jste spolu příliš často, takže asi bych to ještě neukončoval. Zároveň jsi hrozně naštvaná z toho, že studuješ, co nechceš, vztahy v rodině taky naped, ani to na zlepšení vztahu nepřidá. Školu rozhodně dodělej, pokud bude možnost nebýt s tím svým klukem tak často, využij toho. Může se to ještě zlepšit a dát do pořádku. Když ne, tak konec. Ono to časem přebolí a jsou jistě jiní, se kterými ti bude mnohem mnohem lépe než toto
.
V 17 letech není ani dobré mít nějaký " vážný vztah". Jsi mladá, máš poznávat svět, bavit se, nemít starosti a ne se vláčet ve vztahu, který ti vlastně nevyhovuje. Jen si to přiznej. Nemáš strach, že když se s ním rozejdeš, že si kluka nenajdeš? Protože si kvůli hloupým poznámkám, co slýcháš doma myslíš, že nejsi dost hezká, chytrá? Je to blbost, na řeči nedej. Dodělej školu, když budeš chtít, vždycky se můžeš dovzdělat, udělat si rekvalifikaci a věnovat se tomu, co by tě bavilo víc. Teď hlavně na sobě zapracuj v tomhle ohledu. Kluka pusť k vodě, tohle nebude ten pravý pro tebe.
Taky jsem v tech letech byla uplně vypatlaná. Dobre si to pamatuju a proto můžu něco doporučit. S partnerem ti musi být lépe, než bez něj. Jinak buď raději sama a na toho pravého si pockej. I tak se můžeš spálit. Ale alespoň na začatku je to hezké.
Na hádky je moře času.