Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Upřímně? Myslet si s těmahle lidma něco pr.deli a uzavřít se do své vlastní bubliny.
Pár přátel, pár lidí, kterým věříš. To klidně může být celý tvůj svět.
Mne tohle teda pomohlo.
Plus to, že jakmile můžu, tyhle lidi obejdu obloukem, zbytečně se s nima nepaktuju.
Taky nemám ráda falešné lidi a proto je ani nevyhledávám…
Snaž se jim pokud možno vyhýbat a nepřicházet s nimi často, než je opravdu nutné, do přímého kontaktu.
Někdy je opravdu těžké, nevnímat jejich chování nebo slovní projev. ![]()
@Anonymní píše: Více
Takže tě drásá falešnost lidí kolem tebe. Tchyně se dělá lepší, než je, kolegyně krade a chvástá se, chlápek ze sdružení hraje spasitele, ale ve skutečnosti je akorát ostuda. Jako jo, oni jsou asi částečně pokrytci, těžko říct. Jenže… proč tě to tak moc žere?
Vážně ti jde o spravedlnost? Nebo tě spíš štve, že tihle lidi se umí prodat, zatímco ty se snažíš být autentická a nikdo ti za to netleská? Proč vlastně řešíš, jak vypadají navenek?
Jsi snad ty dokonalá? Nikdy jsi nic nepřikrášlila? Nikdy jsi se neukázala v lepším světle, než jaká je realita? Každý má svoje chyby – i ty. Jenže místo toho, abys řešila vlastní růst, věnuješ energii odhalování cizí falešnosti. A co z toho máš? Akorát vztek. Možná cizí řešíš proto, že je jednodušší hledat chyby jinde než v sobě.
Každopádně…Realita je, že svět není fér. Lidi věří tomu, co chtějí věřit. Pokud máš problém s tím, že někdo vypadá lépe, než jaký je, přestaň na to plýtvat svůj čas. Buď se nauč hrát jejich hru a prodávat se líp, nebo se na to vykašli a přestaň jim věnovat tolik emocí. ![]()
@Černá Madonna píše: Více
A neštve tě proto, že si myslíš, že výsadní právo na faleš (a manipulaci) máš jen ty? Že bereš jiné falešné jako konkurenci. Já mám tyhle lidi rád, protože jsou čitelní a velmi rychle vím, co od nich čekat, co ne. Na internetu se to pozná o dost hůř, ale v reálu to jde naštěstí velmi rychle.
@Anonymní píše: VíceŠtve mě nespravedlnost. Nemám zapotřebí se prodávat.
@Anonymní píše: Více
Nespravedlnost existovala, existuje a existovat bude. Ty máš na výběr..buď ji přijmout jako fakt a soustředit se na svůj život… nebo se v tom dál topit a ničit si nervy tím, co stejně nezměníš.
Říkáš, že se nemusíš prodávat. Dobře, ale proč ti tak vadí, že to dělají jiní? Pokud tě jejich „přetvářka“ nijak neohrožuje, proč to tak řešíš? Skutečná čest a upřímnost znamená taky nenechat se sžírat závistí, že někdo jiný umí sebe vykreslit před ostatními lépe než ty…Pokud jsi opravdu nad věcí, tak bys je měla spíš litovat než se na ně vztekat a o nich zakládat diskuze. Protože člověk, který si musí falešně budovat uznání, většinou uvnitř moc dobře ví, že ho nemá za co dostat.
A že by si uznání zasloužil někdo jiný? Pokud chceš, aby byli ocenění ti správní lidé, tak s tím něco udělej, podporuj je, mluv o nich, pomož jim dostat se do popředí. Vztekání se nad tím, jak jsou dle tebe ostatní falešní, nezmění vůbec nic. ![]()
@Černá Madonna píše: Více
Je to těžké, zvlášť tady na emimču. ![]()
Správně tu je zmíněna ta závist.
Mne se ulevilo nejvíc, když jsem si přiznala, že těm lidem STRAŠNĚ ZÁVIDÍM. Že maj ostrý lokty, že do očí lžou, jsou násilný, pokrytecký a prochází jim to.
Dokonce kolem sebe, v nejbližší rodině vidím, že čím zlejší člověk, tím jednodušší život má.
Pohodlnější.
Zajištěnější, bohatší.
Nemít svědomí je v dnešní době ohromná výhoda.
A pak jsem tu já čekající na drobky, který těmhle lidem upadnou od pusy, abych si je pokorně sebrala. Jo, život není fér.
Tak jsem se na celý tohle myšlení vyprdla.
Je to zdeformovaný myšlení z prožitého dětství a traumatu. Stálo a stojí mne dost sil sbírat sebevědomí a mít ty ostrý lokty občas taky.
Nemusíš samozřejmě dělat to, co oni, ale třeba se prosadit, říct svůj názor a podobně. Tipuju, že budeš z těch, který jsou ve společnosti neviditelný, v práci dříči bez ocenění a doma dostanou naložíno jedině práce, ne laskavosti.
@Charakterní chlap píše: Více
Tak to opravdu ne… ![]()
Já moc dobře vím jaká jsem a kde jsou moje klady i zápory, proto ani žádnou konkurenci v tomto necítím.
PS: Zrovna o takovou povahovou vlastnost nijak nestojím. ![]()
@SaxaL píše: Více
V reálném životě bych rekla ze mam ostre lokty. Jednám s lidmi na přímo, nemám problém říct pravdu, i když zaboli. Kolikrát jsem jim to vmetla jací jsou, kolikrat jsem se snažila někoho dostat nohami na zem. Kdyz jsem poslouchala ty lzi..Někdo mi rekl ze mam pravdu, jini zase na mě hledeli jak na..přesně.. zavistivku. Ale ja jim nemám co závidět.
V práci jsem ocenena velice dobře.. na to si nemůžu stěžovat.
Jen mám v sobě pocit že všichni přeci musí znát pravdu jak to je. To mě žere.
@Černá Madonna píše: Více
To nemělo být na tebe. Asi mi tam zůstala citace pro reakci, kterou jsem napsal na tebe níž, tohle, na co reaguješ, bylo na autorku. Promiň. ![]()
Pro autorku:
A neštve tě proto, že si myslíš, že výsadní právo na faleš (a manipulaci) máš jen ty? Že bereš jiné falešné jako konkurenci. Já mám tyhle lidi rád, protože jsou čitelní a velmi rychle vím, co od nich čekat, co ne. Na internetu se to pozná o dost hůř, ale v reálu to jde naštěstí velmi rychle.
@Anonymní píše: Více
Tak „Já ale nejsem…“ říkají občas ti lidé, kterým říkáš tu svou pravdu, taky, když mají za to, že ty pravdu nemáš. ![]()
Ahoj, třeba to má někdo podobne..Nerekla bych že žijí v nějakém extra toxickem prostředí, ale uzira mě cizi fales. Začneme třeba tchyni…roky se prezentuje jako pečující dcera. Její máma už je pár let po smrti. Péče kromě jídla, a 1× za týden koupání téměř žádná. Léky brala všechny najednou večer, a to jí tchyne nakonec servala proč je bere všechny v jeden čas. Bydlela jsem dřív s ní.. ale pro okolí je to úplně jiná osoba než doma. Pro druhé by se rozdala.. Další třeba kolegyně.. neustále se chvasta s tím jaký má plat, důchod, jak nakoupila vnoucatum za desetitisice, ale v práci ukradne všechno co není privazane. Jen se člověk otočí už krade, pomlouva..protaci oči. Pred nadrizenym vsechno zaridila a udelala ona, samozřejmě. Ale teď co mě neskutečně irituje.. Chlápek co se kasa vším možným. Zadluzeny, alkac..cpe se všude, i jeho celá rodina. Všechna sdruzeni, akce..A nakonec se veřejně prezentuje jak všechno zařídil, udělal, div nezachranil životy celé vesnice.
Realita? Válel se ozralej na plese kde měl pomáhat, nebo lital za zenskyma. Nejvíce to vidíme my, co v tom sdružení jsme, děláme. Ale pak když si tohle člověk přečte někde veřejne na sociálních sítí…ja bych proste vraždila.
Okolí to totiž nevidí. Vidí všechny jako sluníčkove..zachránce světa. Chápu že s timhle člověk nic neudělá. A takových lidí je…Jenze, jak se s tím mám sama vyporadat? Jak to neřešit, neuzirat se tím?
Příspěvek upraven 15.02.25 v 13:42