Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jestli nemůžeš zapomenout, tak mu napiš a nedělej ze sebe nedostupnou královnu
. Vypadá to, že tvůj expřítel je hodný člověk, ač možná méně rozhodný a ve svým věku možná nedospělý. Vedle toho ty si o sobě myslíš, jak je skvělé byt rázná a neustupná, ale v každodenním životě to s tebou asi nebude žádný med… To, že přítel dá na své rodiče, nevnímám jako nic hrozného, pravděpodobně mu vždy dobře poradili a asi s jejich názorem souhlasí, nedělala bych z něj proto automaticky malého kluka. Ono, ve fungujících rodinách je normální, že lidé se o svých rozhodnutích radí s nejbližšími. To, že ty to ze své rodiny bohužel neznáš, neznamená, že tak, jak to máš nastaveno, je to správně.
Souhlasím s @LuisaHelena nebuď tak zbytečně nedostupná. Ty věty, že se nikdy neozveš, nikdy nenapíšeš první… To je sice fajn, ale ne pořád. Na tom že projevis city není nic špatného a nepřijde mi vůbec nic špatného, když se žena co má zájem ozve první.
Ty už máš děti a to relativně malé, takže asi každý i bezdětný i s dětmi si to radši dvakrát rozmyslí, jak moc vážné to je… Mě na jeho přístupu nepřijde nic špatného… Daleko lepší rozmýšlet, než skočit do toho po hlavě bez rozmyslu a pak po roce litovat, protože máš děti a bezdětný chlap si to představoval jinak, to se stává často…
Já bych osobně si na nic nehrála, když s ním chceš být, tak mu to dej najevo, napiš mu to… Děti nejsou překážka, ale bohužel jako svobodná s dvěmi dětmi to už budeš mít těžsí a tyhle věci tě budou potkávat nejen s tímto klukem ale možná i s nějakým dalším…
@Danilan kdyby mě všude nezablokoval, tak bych to rok nevydržela se neozvat,. Ale tím že mě zablokoval všude kde mohl, mě úplně odřízl, vypadala bych jako idiot kdybych ho naháněla nějak jinak. Bohužel mi tím dává jasně najevo nezájem, to mě mrzí..
náš společný kamarád mi říkal, že po tom, co jsme to ukončili, začal hodně pít ( nikdy nepil) a řekl mu o mě, že mě měl jen na sex, strašně kope kolem sebe, s rodiči se rozhádal. Asi mě neměl jen do postele, když trávil čas s mými dětmi. No prostě vím, že tohle už je o něm, jen mě trápí, že se přes to nedokážu i po roce přenést, což se mi nikdy nestalo.
Ozvat se, ty prece moc dobre vis, jak…
I kdyby te odmitnul, no a co. Tvou hodnotu to nesnižuje a ty by sis to mohla v sobe v klidu uzavrit. Takhle mas pocit, ze jsi ho odehnala mozna zbrkle, kvuli malichernosti a netrpelivosti, ze vsechno nejde, jak si hned ted vzpomenes.
Byt tebou, tak to udelam. Dobrych chlapu neni moc
Pokud začal pít a pije i nadále, pak nevidím sebemenší důvod, abyste dávala o sobě vědět. Evidentně to nekoresponduje s úvodním příspěvkem, jak šel do sebe. Přitáhnout k sobě alkoholika, to skutečně nepotřebujete.
@Danilan kdyby mě všude nezablokoval, tak bych to rok nevydržela se neozvat,. Ale tím že mě zablokoval všude kde mohl, mě úplně odřízl, vypadala bych jako idiot kdybych ho naháněla nějak jinak. Bohužel mi tím dává jasně najevo nezájem, to mě mrzí..náš společný kamarád mi říkal, že po tom, co jsme to ukončili, začal hodně pít ( nikdy nepil) a řekl mu o mě, že mě měl jen na sex, strašně kope kolem sebe, s rodiči se rozhádal. Asi mě neměl jen do postele, když trávil čas s mými dětmi. No prostě vím, že tohle už je o něm, jen mě trápí, že se přes to nedokážu i po roce přenést, což se mi nikdy nestalo.
Víš, působíš hodně nevyzrále a dost si protiřečíš. Na jedné straně o sobě říkáš, jak jsi rázná a neustupná, na druhé resis, ze bys vypadala jako idiot. Pokud máš vážně koule, sebevědomí a jsi tak primma osobnost, muže ti byt jedno, jak bys vypadala, děláš to pro sebe a jak si to přebere druhá strana už není tvůj problém. Možná te posleze jeho řeči přesvědčí o tom, ze to není partner, na kterého se vyplati čekat a zoufat po nem i po roce. Proto pokud mas pocit, ze bys stále o vztah stala, proste ho zkontaktuj a navrhni mu, že si promluvite. Třeba to odmítne a bude všude říkat, jak ho uhanis (což s vymysly o tom, jak te měl jen na sex už tvoji reputaci o moc nezhorsi), a nebo třeba se potkáte, vše si vyrikate a budete spolu šťastní. Zkratka, odhod svoje ego a jdi si za tím, co chceš. Pokud to druhá strana nebude schopna ocenit, už to není tvůj problém, kdy budeš vědět, zes to aspoň zkusila. Tyhle domněnky a přemýšlení nad někým te jen brzdí od případně nového hezkého vztahu. Tedy neztracej čas a udělej to, co bys udělala, kdybys neresila to, jak to bude vypadat, co tomu řeknou kamarádi atd atd
@Danilan kdyby mě všude nezablokoval, tak bych to rok nevydržela se neozvat,. Ale tím že mě zablokoval všude kde mohl, mě úplně odřízl, vypadala bych jako idiot kdybych ho naháněla nějak jinak. Bohužel mi tím dává jasně najevo nezájem, to mě mrzí..náš společný kamarád mi říkal, že po tom, co jsme to ukončili, začal hodně pít ( nikdy nepil) a řekl mu o mě, že mě měl jen na sex, strašně kope kolem sebe, s rodiči se rozhádal. Asi mě neměl jen do postele, když trávil čas s mými dětmi. No prostě vím, že tohle už je o něm, jen mě trápí, že se přes to nedokážu i po roce přenést, což se mi nikdy nestalo.
Normálně bych ti radila se ozvat, otevřeně si třeba u vína promluvit…ale nejsem si jistá, jestli není už pozdě, rok je dlouhá doba… Třeba už je on někde jinde, ale i přesto bych to udělala. Fakt si nehrej na nedostupnou a děsně v pohodě. Chlapi sice rádi dobývají, ale citlivá princezna, kterou musí chránit také není někdy od věci. Takže já bych to udělala, ozvala se mu, pozvala ho někam a pokecala a uvidíš… hrdost nehrdost…no a co… Když z toho nic nebude, alespoň mu své pocity řekneš, budeš to mít v sobě uzavřené a lépe se ti pak půjde dál s vyřešenými věcmi…
@LuisaHelena píše:
Víš, působíš hodně nevyzrále a dost si protiřečíš. Na jedné straně o sobě říkáš, jak jsi rázná a neustupná, na druhé resis, ze bys vypadala jako idiot. Pokud máš vážně koule, sebevědomí a jsi tak primma osobnost, muže ti byt jedno, jak bys vypadala, děláš to pro sebe a jak si to přebere druhá strana už není tvůj problém. Možná te posleze jeho řeči přesvědčí o tom, ze to není partner, na kterého se vyplati čekat a zoufat po nem i po roce. Proto pokud mas pocit, ze bys stále o vztah stala, proste ho zkontaktuj a navrhni mu, že si promluvite. Třeba to odmítne a bude všude říkat, jak ho uhanis (což s vymysly o tom, jak te měl jen na sex už tvoji reputaci o moc nezhorsi), a nebo třeba se potkáte, vše si vyrikate a budete spolu šťastní. Zkratka, odhod svoje ego a jdi si za tím, co chceš. Pokud to druhá strana nebude schopna ocenit, už to není tvůj problém, kdy budeš vědět, zes to aspoň zkusila. Tyhle domněnky a přemýšlení nad někým te jen brzdí od případně nového hezkého vztahu. Tedy neztracej čas a udělej to, co bys udělala, kdybys neresila to, jak to bude vypadat, co tomu řeknou kamarádi atd atd
@Danilan kdyby mě všude nezablokoval, tak bych to rok nevydržela se neozvat,. Ale tím že mě zablokoval všude kde mohl, mě úplně odřízl, vypadala bych jako idiot kdybych ho naháněla nějak jinak. Bohužel mi tím dává jasně najevo nezájem, to mě mrzí..náš společný kamarád mi říkal, že po tom, co jsme to ukončili, začal hodně pít ( nikdy nepil) a řekl mu o mě, že mě měl jen na sex, strašně kope kolem sebe, s rodiči se rozhádal. Asi mě neměl jen do postele, když trávil čas s mými dětmi. No prostě vím, že tohle už je o něm, jen mě trápí, že se přes to nedokážu i po roce přenést, což se mi nikdy nestalo.
Mě se třeba daleko lépe ukončili vztahy v dobrém. Člověk má čisto… Vztahy na půl ukončené, nejasností, neshody a v hádce…to je zlo…
@Prostě Vodnář to pití bylo hned po tom „rozchodu“ ted za poslední dobu šel do sebe. Ale když on věděl, že stojím o vztah s ním, ale on neustále říkal „nevím co chci, nevím co bude“ tak přece problém není na mé straně. Určitě jsem ho do ničeho netlačila, naopak si myslím, že by člověk za 9 měsíců měl vědět, co od toho očekává, proto jsem mu i řekla, že jestli semnou být nechce, ať mi to raději řekne narovinu, at se s tím srovnám, ale to on mi neřekl, prostě jsem byla pořád v tom, že nevím na čem jsem. Takže to beru tak, že on by si to měl srovnat v hlavě, a uvědomit si co chce, a případně si mě aspoň odblokovat. Sám uznal, že problém je na jeho straně. S čistým svědomím můžu říct, že jsem za tu dobu udělala maximum.
@Danilan no právě, čekám jen až to vysumi, určitě je mi líp, než před rokem, ale furt to je blbý. ![]()
Chápu, že je to na houby, když i skoro po roce na něho myslíš a myslíš na to, jaký by bylo, když byste byli spolu apod., ale fakt je to tím, že to s ním nemáš ukončený. Sice jste se v podstatě domluvili, že si každý půjdete vlastní cestou, ale srdci jen tak neporučíš, že je konec, ať zapomene. Vzhledem k tomu, že jsi psala, že ti říkal, že neví, co chce, tak to asi opravdu nevěděl a bylo pro něho jednodušší si tě všude zablokovat a utápět se v alkoholu, než řešit to, že chyba byla asi hlavně na jeho straně. Jsi dobrá, že jsi ho nechala jít, protože už jsi nezvládala, že se ten váš vztah nikam neposouvá, takže buď se s tím smiř takto, že jsi to udělala pro své dobro a pro dobro svých dětí a prostě musíš jít dál. Pokud ti to ani tak nedá, tak ho prostě kontaktuj a zjisti situaci a myslím si, že ti to pomůže, ať už to dopadne jakkoliv. Určitě bych to nenazvala naháněním, když mu napíšeš jednu zprávu, jestli se nechce sejít a pokecat. Když řekne, že ne, tak máš odpověď, že je fakt konec a nemá cenu nad tím dál přemýšlet a řešit někoho, kdo neví, jestli s tebou chce být a nebo řekne, že jo a pak už uvidíš, jak bude schůzka probíhat.
Jasně, že to není vaše chyba. Jednak je chlap a měl by přesně vědět, co chce a podle toho by měla být i ta přímost komunikace. Ale to se dnes moc nenosí, říkat upřímnou pravdu, to raději tisíce výmluv a pak blokace komunikačních kanálů.
Mimochodem, možná byste mu měla zatrhnout to nakoukávání do vašeho profilu. S tím jeho nevyjádřením na to prostě ztratil právo. Ale je to pochopitelně vaše věc.
@Prostě Vodnář to pití bylo hned po tom „rozchodu“ ted za poslední dobu šel do sebe. Ale když on věděl, že stojím o vztah s ním, ale on neustále říkal „nevím co chci, nevím co bude“ tak přece problém není na mé straně. Určitě jsem ho do ničeho netlačila, naopak si myslím, že by člověk za 9 měsíců měl vědět, co od toho očekává, proto jsem mu i řekla, že jestli semnou být nechce, ať mi to raději řekne narovinu, at se s tím srovnám, ale to on mi neřekl, prostě jsem byla pořád v tom, že nevím na čem jsem. Takže to beru tak, že on by si to měl srovnat v hlavě, a uvědomit si co chce, a případně si mě aspoň odblokovat. Sám uznal, že problém je na jeho straně. S čistým svědomím můžu říct, že jsem za tu dobu udělala maximum.
Ahoj 

moc bych si přála, aby se vrátil, věřím tomu, že casem člověk přehodnoti určité věci, nechci aby se menil, chci aby byl takový jaký je, ale jen aby se vzchopil a pochopil že nemůže žít podle ostatních. Vím že kdyby takovej byl, tak ted spolu zijeme, oba jsme si to říkali, ze k sobe patříme, a on říkal ze spolu stejně jednou skončíme. No ale tohle už je na něm, i kdybych nebyla zablokovana, neozvu se. Ale asi mu nejsem úplně jedno, kdybych byla tak to neřeší, a neblokuje mě, když mi stejně i tak čumí na profil
. Co myslíte, jak dlouho může trvat člověku, než to úplně odezní? Myslíte, že člověk dokáže vnitřně cítit, že ten druhý je ten pravý?
Třeba mi tu někdo poradí, co mám se sebou dělat. 
Nedokážu zapomenout na jednoho muže, nebyli jsme spolu přímo ve vztahu, ale 9 měsíců jsme se scházeli, v podstatě jsme byli pořád spolu, nejvíc mě těšilo, že krásně přijal moje děti ( 2 kluci, 3 a 5let), protože děti jsou u mě samozřejmě na prvním místě. Děti si ho také moc oblíbili, choval se a staral se o ně lépe než jejich táta ( s tim jsem se rozešla po 7 letech díky němu, za což jsem vděčná).
Jedinej problém byl ten, že stále žil u rodičů ( je nám oboum 25). Neřešila jsem to, stejně byl pořád u nás, jeho rodiče žili ve velkým rodinným baráku, kde měl své patro, a pracoval u nich na hospodě. Jenže jeho rodiče, vlastně i kamarádi mu pořád říkali, ať se na mě vykašle, že mám děti, at si najde holku bez dětí, a užívá si. Samozřejmě že chtěl být semnou, ale viděla jsem že ho to trápí. Mě se do života pletl ex se kterým mám děti, pořád se dělo něco špatného, já měla také své starosti, jakoby jsme se poznali ve špatný čas. On je z úplné rodiny, jeho rodiče jsou pořád spolu, hlavně s matkou má dobrý vztah( ale je to potvora  ), takže dává na jejich názory, celkově ho zajímá, co si o něm kdo myslí atd. Já vyrůstala jen s tátou, a jsem neústupná a rázná, a stojím si za svým, vyslechnu si druhého, ale nezměním názor jen tak podle toho co mi kdo řekne. I on mi říkal, že na mě obdivuje, že dokážu říct i rodině ne, i kamarádům. (Mě to přijde normální). Chtěl být semnou každý den, bral nás na výlety, s klukama blbl, pomáhal mi doma se vším, jeho nejbližší kamarádi mě měli rádi, o vikendech jsme spolu třeba všichni posedeli. Byl hodně žárlivý, ale s tím jsem se naučila pracovat, už jsem poznala jeho chyby ale přijala jsem je, i když to bylo jen 9 měsíců, tak jsme spolu ale byli každý den, takže jsem ho poznala hodně, bylo hodně vypjatych situaci kde se projevil, ale brala jsem ho takového jaky byl, a růžové brýle jsem určitě neměla. No a minulý rok v září jsme to tak nějak vzájemně ukončili, spíš jsem mu řekla, že ani nevim na čem s nim jsem, a ze se trapim a on s tim nic neudelal.ani jsme se nějak nepohadali, jen už mě unavovalo to jeho " nevim co chci"( to bylo to co mi nejvíc vadilo, věděla jsem že mě miluje, ale furt se do toho vztahu nedokázal opřít úplně, kvůli rodičům). Takže jsem to prostě nechala být, týden po tom, co jsme to ukončili se ještě ozval, zeptal se jak mi je, napsali jsme si pár vět. 14 dní na to si mě úplně všude zablokoval, na instagramu, na fb, na tel čísle. Přitom moc dobře věděl, že já se sama od sebe nikdy neozvu, párkrát mi to udělal, když jsme se pohadali, ale vydržel to jeden den, a řekl mi že ho jinak láká se mi dívat na profil atd. Takže jsem moc nepochopila proc si mě zablokoval, ja bych ho nechala být, za ten konec mohl on, kdyby se vzchopil, postavil se za to co chce, mohli jsme být spolu. No uplynul rok, pořád jsem všude zablokovana, párkrát do týdne si vsimnu ze si me odblokuje, podívá na profil a pak zase hned zablokuje, moc tomu nerozumím.
Jen pořád nedokážu se přes to přenést, vím že nikoho nemá, dokonce mi naší spolecni kamarádi řekli, že začal dělat hrozný hlouposti po tom co jsme se opustili. Ale už se prý uklidnil a dokonce by se měl stehovat, u rodičů už nepracuje a začal trénovat děti ve fotbalu. Věřím že nemá odvahu se mi první ozvat, protože mě zná, a ví, že on o mě přišel svým přístupem. Nechápu proč mi přijde jakoby to bylo včera, rok jsem ho neviděla, ale přijde mi to tak čerstvý, začala jsem se hodně věnovat sobě, duchovnu, chodím na box, běhat, starost okolo děti, nezastavim se. Ale přesto ho pořád miluju, třeba na nej ani nezarlim, když si predstavim že by byl s jinou, nic to semnou nedělá, ale moc mi chybí, je to jiné nez s ostatnimi, vždy jsem byla hrozně zarliva a histerka, ale s ním jsem se tak vyklidnila, a pořád nějak cítím že ještě není konec, nemůžu si pomoct, ten pocit mám pořád. Měla jsem po nem jednoho kluka, ale jen na sex. Takhle se nebráním poznat někoho nového, když mám víkend bez dětí, jdu s holkama na diskotéku, nenechavam se téma myslenkama na nej nejak omezovat. Blby je že když si zakazu na nej myslet, tak se mi to týden daří, ale pak se mi o něm zda.