Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neposlouchá a neposlouchá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Kamikadze
19.9.15 21:02
Neporadim, ale presne pro tohle nechci deti tak brzy po sobe
- Citovat
- Upravit
19.9.15 21:13
Vydržet, za chvíli se to opět srovná do normálu. Taky jsem to zažila po návratu z porodnice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tunrida
19.9.15 21:28
Tak já bych skoro ani neřekla, že to nutně musí být nějakými změnami v režimu. Tohle teď dělá náš skoro 2,5 letý taky. Řeším to tak, že když už to hodně přehání, tak ho pošlu do pokoje, kde se vyvzteká. Akorát mi to přestává fungovat, protože už dosáhne na kliku a vesele mě ignoruje dál. Na jeho vzteky nereaguju vůbec, ale absolutně. No a nemysli si, ale to, že vám přibylo druhé dítě, bude taky jeden z důvodů. i takhle může projevovat žárlivost.
- Citovat
- Upravit
19.9.15 21:29
Jako bych to psala já, právě prožíváme to stejné, já to měla okořeněné ještě tím, že v 33tt jsem skončila v nemocnici a pak jsem musela až do porodu ležet, takže celý měsíc se staraly babičky a teď bych ho snad 30× denně nejraději přizabila. Taky nám skončilo odpolední spaní, jídlo je horor, neposlouchá, pořád sebou mlátí o zem a ječí. Nechápu, co se s ním stalo, ale doufám, že to brzo přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 21:47
@Kamikadze Přesně!! Jsou to ještě prdolky, máma si někam odjede a pak si přijede domů s něčím, čemu říkají můj sourozenec, věnují mu veškerou péči a já ho prý musím mít rádo 
Ano podle mě to je prostě tou velikou změnou. Vůbec bych jí netrestala, nechala bych jí at se vzteká a hlavně jí nezatracovat a věnovat se jí!! At vidí, že i jí milujete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 22:02
@RadkaCh píše:
Tak já bych skoro ani neřekla, že to nutně musí být nějakými změnami v režimu. Tohle teď dělá náš skoro 2,5 letý taky. Řeším to tak, že když už to hodně přehání, tak ho pošlu do pokoje, kde se vyvzteká. Akorát mi to přestává fungovat, protože už dosáhne na kliku a vesele mě ignoruje dál. Na jeho vzteky nereaguju vůbec, ale absolutně. No a nemysli si, ale to, že vám přibylo druhé dítě, bude taky jeden z důvodů. i takhle může projevovat žárlivost.
tady musím naprosto souhlasit, ve všem napsaném
U nás je to tak, že na vztek se u nás absolutně vůbec nijak nikdy nereaguje. jakmile se začne děcko vztekat, beru to jako známku toho, že nechce komunikovat, takže prostě KONEC. Mladší holka (21měsíců) je okamžitě odsunuta do cestovní postýlky v pracovně, zavírám dveře a odcházím. Dohodneme se potom, až přestane. Starší (necelých 5 let) chodí do předsíně, to je hned vedle pracovny a tam se vzteká, dokud ho to nepřejde a nezačne normálně komunikovat.
a taky si myslím, že její zlobení je reakce na miminko. jak si to má v hlavě přebrat? musela mít strach, všichni se jí ptali jak se těší na miminko a ona se prostě jenom pořád bála, co bude, kam odejde maminka a už se nevrátí a navíc ji všichni rozmazlovali = potvrzovali jí, že to asi bude něco hrozného… pak máma pryč a pak se vrátí s mimčem a musí se o něho pořád starat… pro tak malý dítě to prostě musí být strašný. nejhorší ale asi pro něj je, že neví co se sebou, kde má svůj pevný svět a o co se má opřít…
osobně bych dohodla s mužem režim pro starší a najela na něj nekompromisně. malé děcka mají v režimu svoji jistotu a jenom díky němu vědí, kde jsou a co se děje a co se bude dít… soustředila bych se na starší ve všem (miminu je to jedno, to se vyspí v šátku u mámy a bude nejspokojenější), ale nerozmazlovala a zavedla pevné hranice. Opravdu tím myslím se na ni soustředit, mluvit s ní, všecko jí ukazovat, vysvětlovat kolem mimča, miminu ukazovat velkou a důležitou ségru, plně se jí věnovat když mimino vyspává a hlavně nedopustit, aby se všecky návštěvy vrhly ťuťu-ňuňu na mimino (kterému je to naprosto FUK), ale aby si lidi všímali starší a mluvili s ní o všem možném, četli jí atd.
Uff, jsem se do toho staršího sourozence nějak vžila 
si to představte, jste manželka a najednou si chlap přivede mladší druhou manželku, všichni z ní budou odvaření, manžel bude najednou pořád s ní a hned za ní poběží když zavolá, dostane vaše oblečení do kterého už se nevlezete a ještě vám budou říkat, jak ji musíte mít rády 
Příspěvek upraven 19.09.15 v 22:09
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 22:06
@Kamikadze píše:
Neporadim, ale presne pro tohle nechci deti tak brzy po sobe
Jsi blázen? Jinak z dětí nebudou nikdy „parťáci“! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 22:09
@RadkaCh píše:
Tak já bych skoro ani neřekla, že to nutně musí být nějakými změnami v režimu. Tohle teď dělá náš skoro 2,5 letý taky. Řeším to tak, že když už to hodně přehání, tak ho pošlu do pokoje, kde se vyvzteká. Akorát mi to přestává fungovat, protože už dosáhne na kliku a vesele mě ignoruje dál. Na jeho vzteky nereaguju vůbec, ale absolutně. No a nemysli si, ale to, že vám přibylo druhé dítě, bude taky jeden z důvodů. i takhle může projevovat žárlivost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
19.9.15 22:14
Podle mě je to tou velikou změnou, vždyť najednou je doma miminko. Ta malá hlavička to neumí prostě zpracovat. A ještě jak na potvoru tyto změny přichází v době, kdy batolaťa mívají období vzdoru. Vydrž a hlavně ji už nebij.
- Citovat
- Upravit
19.9.15 22:16
@budi píše:
si to představte, jste manželka a najednou si chlap přivede mladší druhou manželku, všichni z ní budou odvaření, manžel bude najednou pořád s ní a hned za ní poběží když zavolá, dostane vaše oblečení do kterého už se nevlezete a ještě vám budou říkat, jak ji musíte mít rády
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 22:53
Jsem zvedava, co kdo poradi. Jsem cerstve doma z porodky a triletacka je uplne jina. Vcera jsem ji razne vysvetlila, ze takto tedy nee. A dnes jsem se pikusila najet na stary rezim. Tak snad se to povede.
Uklidnuje me, ze zatim nezarli, k malemu se chova moc hezky…jenom to odmlouvani-cert malej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 23:07
@budi tak nejak se snazim praktikovat u nas. Malou jsem plne zapojila. Dnes maleho koupala, dokonce prebalovala ( je to teda o nervy drzet novose a hlidat triletacku). Porad ji chvalim, dekuji za pomoc. Pred porodem jsem nakoupila kupu drobnosti (bublifuky, barvicky, omalovanky…) a kdyz dostane neco maloch, dostane i ona. Kdyz maly chrni, tak se ji snazim venovat…
V podstate je porad moje mala a dokonala holcicka. Ale obcas se teda projevi dusledek volneho rezimu tatinka a ja se mohu vzteky zblaznit.asi to chce cas a nechat to vse sednout.
Ale tve prirovnani k nove manzelce je fakt luxusni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.15 23:25
@ejhle
uvidíš, to se poddá!
náš kluk byl z malé ségry velice zklamaný (myslel, že si s ní bude moct hned hrát). ale bylo vidět, že o mně měl strach, nechtěl se ode mně hnout před porodem, neuměl si představit co přijde a proč půjdu do nemocnice a vůbec
po porodu jsme se snažili mu věnovat co nejvíc, aby měl co nejmenší změny v režimu, hráli jsme si s ním. malá spala buď v košíku přímo u nás nebo u mně v šátku. Kluk se dost rychle potom zklidnil a zjistil, že svět funguje stále normálně 
Myslím že proto je důležité i nepolevovat v žádných pravidlech, která před porodem byla nastavená – protože to děcko tím ztrácí jistotu… šestinedělí bylo pro mě velice šťastné období problémy přišly později 
a starší je nezpůsobil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj maminky, mám dítko., 2 roky staré, je dost své už od narození, ale měli jsme nějaký zavedený systém, dodržovalo se to a bylo to většinou vše v pořádku, otěhotněla jsem, ke konci těhotenství jsme už nechodili každý den ven, malou často někdo hlídal a celé se to narušilo, každý jí dovoloval co chtěl, rozmazloval bonbonkama atd, poté jsem jela do porodnice a celých 6 dní hlídal manžel, prý mu vůbec nechtěla jít spát, nic nejedla, dělala si co chce, odpolední spaní odbourali, venku byli jen asi 2× a když jsem přijela z porodky, tak nastalo peklo, malá teda má sourozence ráda, nežárlí vůbec, ale mile pokračuje v tom, co se rozjelo už pár dní před porodem, vzdoruje, nic nechce, je příšerně hysterická, v klidu sebou flákne na zem, jen proto, že jí,,nutim,, pít? Odpolední spaní - bez úspěchu, večerní spaní - teror, 20× chodim za ní, aby nebušila na dveře a nebudila celý barák. Už mi i ujeli nervy a dala jsem jí na zadek, ale z toho si prostě nic nedělala, člověk jí může vynadat, dát na p*del a ona se ještě vysměje, navíc td bojkotuje nočník, prý je to od té doby, co jsem odjela, já si teda myslim, že manžel jí z vlastního pohodlí vrátil plínu, ale nevím no…
poraďte mi prosím, jak se chovat v tichto situacích? Už moc klidná být nedokáži, mám toho fakt dost. 
