Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám takovej dotaz, asi hloupý ale zajímalo by mě to. Bydlíme s tchýní a náš syn(1rok) pořád leze všude možně po bytě, je to zkrátka neposeda a podle tchýně je divnej, že nevydrží sedět na jednom místě, protože ona když byli její děcka malý, tak seděli kam je posadila, vůbec je nenapadlo někam líst natož otevírat skříně což náš syn dělá s oblibou.Je to vůbec možné? najdou se takové děti? podle mě tchýně trochu přehání
píšu radši anonymně, nerada bych aby mě poznali ![]()
Nenávidím srovnávání dětí tchýněma. mám totéž doma!!
vždycky jen řeknu že je moje dítě prostě jiný než byly její děti a jestli s tím má problém nemusí za ním chodit ![]()
Ahoj, ták ja jsem měla to stejny!!! On z toho vyroste, neboj
!!! Hlavně že je zdravy!
Škoda, že mám ve starém počítači všechny fotky, hodila bych ti sem pár fotek, co dokázal synek udělat s původně uklizenou kuchyní ![]()
Tak myslím, že tchýně měla zvláštní děti. Všechny děti, které znám (na jedinou výjimku), jsou rození šmejdilové, včetně toho mého. Kamáradka, jejícž syn je tou výjimkou z toho byla dost dlouho nešťastná
. Klid, máš doma úplně normální zvídavé batole. Přeházené/vyházené skříně jsou, myslím, na programu v každé domácnosti několikrát denně
.
V tom případě měla divný děti spíš ona ![]()
Ne vážně, nejspíš už zapomněla, já osobně žádný takový dítě neznám. Ale brala bych ho všema deseti ![]()
Takové děti existují. Máme je v rodině a já opravdu hodně doufala, že syn takový nebude, protože to je fakt hrozný a až nepřirozeně divný (synovec v 1,5 roce vydržel víc jak hodinu sedět na zemi a přendaval si autíčko z ruky do ruky, pak šel jíst, jinak by tam asi seděl dál). Opravdu raději 10× denně uklízím totálně vystěhované skříňky v kuchyni.
Takže pokud tchýně není zvyklá, vysvětli jí, že to je normální a buď v pohodě
Rozhodně to není o neposlušnosti, ale přirozeném vývoji a zvědavosti.
Hele mě můj táta taky říká to samý, že my sme nikdy nekramařily ve skříních, v šuplících, v roce sme byly bez plen a podobný moudra…
tak jako nevim, já mám tedy ty šuplíky, co fakt nechci aby do nich lezl, zavřený tak, aby se tam nedostal. Do skříní teda neleze, ale jinak prošmejdí každou polici, knihovnu, prostě na co kde dosáhne - řešim to tak, že mu věci z dosahu uklízím EDIT: jakože uklízím věci, který jsou rozbitné a zbytné
jinak ať si hrabe co chce, když si s tím neublíží, než abych na něj stokrát denně hulákala, tohle nesmíš, tamto nesmíš…stačí když to říkám desetkrát denně u záclony a u ohrádky okolo krbu…
Příspěvek upraven 05.12.12 v 22:20
Ano jsou děti, který když někam posadíš, tak je tam za 3 hodiny najdeš, ale těch je minimum a většina ročník prcků dělají všechno co se jim zrovna zachce ![]()
Prý takový děti existují, znám z doslechu
. Moje tchýně prý svou dceru posadila ráno do židličky, na pultík jí dala pár hraček a ona tam seděla do odpoledne. Naštěstí to nebere jako normu, její syn (můj manžel) byl velmi divoký (náš syn je prý přesně po něm, snad ještě horší). Krámování v kuchyni byla taky norma, ona mu rovnou vyndavala hrnce a vařečky, aby se zabavil kraválem a ona mohla aspoň uvařit.
No mám desetiměsíční dvojčata a nějak si neumím představit, že by zůstali kam je posadím
mám to taky tak, kam nechci aby se dostali to je zamčené dětskými zámky, jinak kramaří všude a uklízím průběžně celý den, už jsem se s tím smířila
a asi bych ani takové děti nechtěla mít. moje mami říká, že my to dělali taky ![]()
Te´d jsem koukala na nějakej dokument z nový guinei a tam měli dítě přivázaný za nohu, aby nevypadlo z chatrče, jedno z možných řešení ![]()
Pošlu ti na víkend své dítě a budete i s tchýní rády za to vaše ![]()
a nebo si kupte kobercovku ![]()
Příspěvek upraven 05.12.12 v 22:24