Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den všem, mám dotaz ohledně své dcery, která se narodila s Klippel-Trenaunay syndromem. Chodí teď do první třídy a všimla jsem si, že je prostě nesoustředěná, a to nejen ve školních aktivitách. Prostě na ni občas mluvím a nevnímá. Povídáme si pohádku a najednou se mě ptá na něco úplně jiného. Chci po ní něco a ona kouká " do blba". Myslíte, že to může být tímto syndromem? Nebo potřebuje nějaké vitamíny? A také se jí stává, že když jde do kopce nebo rychleji, tak funí jak lokomotiva
. Je prostě pomalejší, v šatnách např. přijde první, ale odchází poslední. Obléká se pomalu nebo kouká, kde co lítá. Díky za názory a odpovědi.
Neřekla bych, pokud jsem dobře googlila, tak jde o žilní onemocnění. Nesoustředěnost, duchem nepřítomnost, to bude spíš věkem (jsem si teď vybavila poznámku někdy z druhé třídy „je duchem nepřítomná“
)
My máme doma to samé. Ať už čtem pohádku, vysvěltujeme nebo jen povídáme, tak holčina dumá úplně o něčem jiném. A něco zkoušet a opakovat, ani náhodou. ![]()
Ahoj. Tak ja mam sice mladsiho kluka, ale resime to stejne, mozna trochu v mensim meritku. „do blba“ nekouka, ale obcas hur vnima, lita nekde v oblaccich, fantazie mu slape na plne obratky, obleka se taky pomalu, vsecko kolem ho rozptyluje, kdyz nekoho zdravi, tak nevydrzi mu dlouho koukat do oci, hned ho zaujme neco jineho. Na druhou stranku to zrejme nebude porucha chovani alias „hyperaktivita“, protoze se na veci dokaze soustredit klidne dele nez pul hodiny(dela bezne veci -puzzle, vybarvovani, stavi kulickodrahu atd a soustredi se na to). My jsme to zacali resit proto, ze chodi do Montessori skolky a oni se tam zameruji na tzv „polarizaci pozornosti“, byt pritomny duchem a mysli v ten dany okamzik, delat veci pomalu a vnimat to co prave delam. A bylo nam doporuceno zkusit cviceni na propojeni leve a prave mozkove hemisfery: napr. kresleni osmicek (na papir, kridou na asfalt, na snih, jen tak ve vzduch, cim vetsi osmicka, tim lepe, dite musi tu osmicku sledovat ocima jak ji kresli, pak jsou dobra cviceni ktere propojuju pravou a levou pulku tela: prava ruka jde k leve noze treba). Dale je pry dobre celkove zklidnit vse co dela, delat veci pomalu, poradne, zamerovat se na to co prave dela, at uz to je krajeni jablicka nebo oblekani ponozek, proste delat to s ni a povzbuzovat ji v tom co prave v ten okamzik dela. Pak jsou taky dobre takzvane cviceni ticha, delaji to ve skolce na elipse. Deti se uci byt v klidu, v tichu, vnimat sve telicko, drzet rovnovahu pri chuzi po elipse a poslouchat u toho prijemnou relaxacni hudbu.
@susacek Díky moc za rady. Malá právě taky aboslutně v pohodě zvládá se zaměřovat na kreslení, puzzle a tyhle věci, ale jakmile se to týká nějakých jejich povinností, tak prostě nevnímá. Včera prý zůstala sedět v šatně i po začátku vyučování a hledali ji. Prostě nešla do třídy jako ostatní děti. Nevím, jestli je to prostě tím, že „stávkuje“ nebo jestli má opravdu nějaký psychický nebo fyzický problém.