Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
No at si na neschopence je, ale já se z něj brzo zblázním a hlavně on mi pak tvrdí, jak nejsou peníze a jak si nemužeme něco dovolit. Tak on je doma a brečí, to mi hlava nebere, hlavně kdyby to tak alespon bylo, ale já nevim asi ze sebe rád dělá chudáka.
Je pravda, že každý vztah by mě po nějaké době nejspíše přestal bavit, ale já ted vubec nevim, jak z toho ven. Najít si někoho? Nebo se snažit zapracovat na tomto vztahu, ale zase jak? Kolikrát mi už proběhlo hlavu, že bych si našla někoho bokem, ale zase já nestojim o milence, jako na sex, jen bych chtěla to, co mi chybí v tomto vztahu
Tak co ti tedy chybí ve vztahu?
Nemůžeš někam na týden vypadnout s malým? Mně to příjde spíš jako ponorka ![]()
Jako správné se jeví s chlapem zůstat a zapracovat na vztahu, popřípadě odejít, ale SAMA. Hledat rovnou náhradu je divný (ani si moc nedovedu představit chlapa, který by toho s nadšením šel) a štěstí z toho moc nekouká.
A co si zkusit napřed trochu promluvit a začít pomalu řešit to, co ti vadí. Podle toho, co píšeš, je to hlavně o chování a tam je vždycky možnost domluvy nebo i přizpůsobení. Samo, že záleží i na druhé straně, ale když ti např. vadí, že si stěžuje na peníze, tak mu řeknu: „Chtěl jsi to takhle, šel jsi na nemocenskou, tak co čekáš?“ A naznačit, že tě to unavuje, ať o tom pořád nemluví, když se to zatím nedá změnit.
Já zažila mnohem horší situace, u kterých jsem byla přesvědčená, že jsou prakticky neřešitelné a nakonec jsme se oba trochu líp pochopili a přizpůsobili a dopadlo to dobře.
@Gina108 píše:
Tak co ti tedy chybí ve vztahu?
Já se v tom vztahu „nudim“ chtěla bych něco podniknout občas, blbej výlet, ale on si vždy najde proč to nejde. Poslední dobou jsme si i přestali rozumět a pro mě je komunikace velmi důležitá. Opravdu si přijdu, jak po 20ti letech ![]()
Jako já bych řekla, že mám trpělivosti dost, takže já to vydržim, ale i ostatní to na mě prostě vidí, že jsem bez štávy.
@prdelka17 Nejspíše by bylo nejlepší se na pár dnů sbalit a promyslet si v klidu co a jak ![]()
@hellivete píše:
A co si zkusit napřed trochu promluvit a začít pomalu řešit to, co ti vadí. Podle toho, co píšeš, je to hlavně o chování a tam je vždycky možnost domluvy nebo i přizpůsobení. Samo, že záleží i na druhé straně, ale když ti např. vadí, že si stěžuje na peníze, tak mu řeknu: „Chtěl jsi to takhle, šel jsi na nemocenskou, tak co čekáš?“ A naznačit, že tě to unavuje, ať o tom pořád nemluví, když se to zatím nedá změnit.
Já zažila mnohem horší situace, u kterých jsem byla přesvědčená, že jsou prakticky neřešitelné a nakonec jsme se oba trochu líp pochopili a přizpůsobili a dopadlo to dobře.
Bohužel at řeknu cokoliv, tak se urazí, takže komunikace je bohužel dost těžká. Snažim se mu vysvětlit, že prostě jsou lidi co žijou z výplaty do výplaty, co si nemohou ani dovolit být na nemocenské. Mě todle vadí, už jen z duvodu, že je to jak muj otec. Ten si taky šetří peníze asi do rakve.. Peníze jsou přeci od toho, aby se uterácely, aby měl člověk za ten život zážitky a ne aby jen makal a šetřil si to na důchod, kterého se nemusí ani dožít ![]()
@Anonymní píše:
Já se v tom vztahu „nudim“ chtěla bych něco podniknout občas, blbej výlet, ale on si vždy najde proč to nejde. Poslední dobou jsme si i přestali rozumět a pro mě je komunikace velmi důležitá. Opravdu si přijdu, jak po 20ti letech
Jako já bych řekla, že mám trpělivosti dost, takže já to vydržim, ale i ostatní to na mě prostě vidí, že jsem bez štávy.
@prdelka17 Nejspíše by bylo nejlepší se na pár dnů sbalit a promyslet si v klidu co a jak
To není nic, co by se nedalo spravit. Klidně za odborníkem bych šla- má tě rád, tak půjde taky
Na druhou stranu - to, že jsi bez šťávy zas nesváděj na chlapa a podnikej něco sama - máš kamarádky? Nebo se seznam tady, já chodívala s holkama na celodenní vejlety s kočárem nebo šátkem, to bylo fajn ![]()
Tak běž do práce! Ať si ty peníze, co chceš utrácet, i vyděláš…
Vztah hned dostane ty správné grády. Nudit se nebudeš, to neboj. Kojit nekojíš, tam problém nebude.
Fakt nevím, v čem ti lhal, to bys mohla rozepsat, protože to je dost zásadní informace. Ale celé mi to přijde jako ufňukané nářky nad běžnými věcmi, co prožívá kdekdo a je to naprosto normální.
Znám dvě takové slečny, obě chodí ze vztahu do vztahu, protože neumí být samy. Obě to přiznaly. Ani jeden vztah jim nevydržel. Obě se teď plahočí opět v nějakém vztahu-nevztahu, který dřív nebo později skončí. Ztracený čas. Mysli na sebe a dítě a nehledej prince, který tě záchrání, nikdo tě nezáchrání, jenom ty sama.
Tak zasadni chyba uz byla v tom, poridit si dite s nekym, s kym nejsi presvedcena, ze je to laska tveho zivota. Samozrejme podelat se vztah muze vzdycky, ale mit dite s nekym, s kym mozna ani byt nechci, to mi prijde blby. Ale dite je na svete, takze bych si s pritelem promluvila a zamakala na tom vztahu. Nejak ho zkusit ozivit. Rict mu co ti vadi, atd., ale urcite nezahazovat vztah 2 mesice po porodu, kdy ti jeste blazni hormony.
Zkus si s chlapem promluvit, případně zajít do manželské poradny nebo k rodinnému psychologovi. Taky můžeš nechat prcka manželovi a najít si brigádu. Nekojíš, chlapa máš doma, tak by to nemusel být takový problém. Najdi si kamarádku a vyrážej na akce s ní, když se manželovi nechce. On potom taky dost možná změní názor, když zjistí, že se bavíš i bez něho, a že mu něco uniká. Ale základ všeho je komunikace a snaha na obou stranách. Problémy a určité ochlazení přijde dříve či později do každého vztahu, ale jde to překonat ![]()
@vendulaaa píše:
Tak běž do práce! Ať si ty peníze, co chceš utrácet, i vyděláš…
Vztah hned dostane ty správné grády. Nudit se nebudeš, to neboj. Kojit nekojíš, tam problém nebude.
Fakt nevím, v čem ti lhal, to bys mohla rozepsat, protože to je dost zásadní informace. Ale celé mi to přijde jako ufňukané nářky nad běžnými věcmi, co prožívá kdekdo a je to naprosto normální.
mám vlastní našetřený peníze + mateřská, od něj si neberu ani korunu! kdybych byla závislá na něm tak nic neřikam.
Jenže to je ten problém, co je doma, tak má pocit, že jsem povinná se věnovat pouze jemu. Když někam jedu s malým na celý den, tak hned začne kecat, jak si od něj odpočinu a pak si děla hroznou srandu, že jedu za nejakym chlapem…no to bych mu jednu vrazila ![]()
V dnešní době si spoustu žen prostě pořádí dítě, protože ony ho chtějí a chlap jim je jedno. Já to brala, jako druhou šanci, že k sobě prostě patříme a pokud nepatříme, tak nepatříme.
Prijde mi, ze si rozhodnuta to skoncit. Takto ukonci. Penize mas, tak co, co by za to jine daly.
Oni občas chlapi, když jsou dlouho doma a nic nedělají, začnou být nepříjemní všichni, nebo alespoň většina. Měla jsem teď doma přítele několik měsíců, nemohl najít pořádnou práci a byla jsem ráda, že já práci mám a musím s ním trávit jen víkendy. Teď našel práci, kde je spokojený a vše se otočilo, doma máme pohodu a klid. Kamarádka je zase třeba těhotná a její přítel to zatím nevstřebal, a to je už v 5. měsíci, a taky jí pěkně vytáčí, že si občas říká s kým to je. Tak že ona to může být jen přechodná situace.
No tak záleží jak dlouho si doma, ale po 2 měsících, je dost brzo, aby si chlap zvykl na to mít tě pořád doma a 100% komfort. Ono je taky dost možné, že se cítí zanedbaný a bez práce nedůležitý a proto má takové řeči. Oni si taky chlapi musí zvyknout, že už nejsou v životě jen oni, ale že se ženské točí i kolem mimča. A upřímně, my je zase nemůžeme úplně zanedbávat. Pokud cítí, jak to k němu cítíš, tak se nedivím, že se chová tak jak píšeš.
Ale je to na tobě, jen jsem na to za vztahy bojovat, pokuď je v tom dítě a důvod rozchodu je jen nuda a stereotyp.