Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím být sama
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.6.14 21:23
Mám taky relativně čerstvé miminko a z předchozí zkušenosti u staršího synka ti chci říct jen - počkej, až se uklidníš. Těhotenské a mateřské hormony dokáží divy. Chlap se při jejich působení zdá daleko horší než obvykle… A to myslím vážně!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 21:23
No mlátěj s tebopu hormony, radši počkej s rozhodnutím až dokojíš. Jak dlouho spolu jste? Proč ti vadí? Myslíš, že fakt najdeš lepšího? Jaké máš zkušeností se vztahy? Jak dlouho ti vydržel nejdelší vztah, A kolik ti a jemu je let? Jo, na stabilním vztahu/ rodině se musí makat, to není jen tak zadarmo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 21:27
@vendulaaa píše:
Mám taky relativně čerstvé miminko a z předchozí zkušenosti u staršího synka ti chci říct jen - počkej, až se uklidníš. Těhotenské a mateřské hormony dokáží divy. Chlap se při jejich působení zdá daleko horší než obvykle… A to myslím vážně!
to je hodně rozumný postoj.. 
zakladatelko řešit něco pod vlivem hormonální bouře po porodu je nesmysl..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 21:28
Souhlasím, ještě vydrž. Ty hormony dělají hodně. Když nebude líp ani po delší době, tak se teprve nad tím zamysli a zkus hledat řešení. A fakt si nemyslím, že je dobré jít ze vztahu do vztahu. To se musí všechno nejprve trochu utřepat a pak uvidíš, co dál.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 21:31
Jo, sestinedeli a kojeni je zlo, to me stval i ten andel, co mam doma 
ted bych to byt tebou fakt nehrotila, myslim, ze bys litovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 21:38
Taky jsem mela kvůli hormonům vše zkreslené. Manžel me často stval. Ted už je to úplně v pohodě a já se tomu jen smeju. Vydrz!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.6.14 21:57
@Gina108 holky jenže právě, že já nekojim, takže hormony by měly bejt už ok.
Nejvíce mi asi bohužel vadí to jak pořád řeší peníze. Že todle a tamto si nemužem dovolit, přitom to tak není.. Ted je na nemocenský a hodlá být ještě dlouho, jen z duvodu, že čeká až mu uběhne výpovědní lhůta a pak nastoupí do nové práce, do staré už nechce vadí mi tento přístup a ta lenost..Za další ty jeho lži kvůli banalitám už nedokážu překousávat. Tendle vztah mě prostě dusí. Před ním jsem měla pár chlapu, nejdelší vztah 5 let, ve kterém jsem si zažila peklo. Spolu jsem 2 roky, já váhala už před těhotenstvím, ale dlouho mi nešlo otěhotnět, tak jsem to nechali náhodě. Nebýt těhotná, tak bych s ním nejspíše už nebyla. Já prostě potřebuju, aby vztah jiskřil a pořád se v něm něco dělo. Já jsem živel a žít potřebuji. Přitom on pouze přežívá ve svém stereotypu. Nevím jestli ho to baví 
Omlouvám se za to, že píšu ve zmatku, ale uspávám
- Citovat
- Upravit
19.6.14 22:02
@Anonymní píše:
@Gina108 holky jenže právě, že já nekojim, takže hormony by měly bejt už ok.
Nejvíce mi asi bohužel vadí to jak pořád řeší peníze. Že todle a tamto si nemužem dovolit, přitom to tak není.. Ted je na nemocenský a hodlá být ještě dlouho, jen z duvodu, že čeká až mu uběhne výpovědní lhůta a pak nastoupí do nové práce, do staré už nechce vadí mi tento přístup a ta lenost..Za další ty jeho lži kvůli banalitám už nedokážu překousávat. Tendle vztah mě prostě dusí. Před ním jsem měla pár chlapu, nejdelší vztah 5 let, ve kterém jsem si zažila peklo. Spolu jsem 2 roky, já váhala už před těhotenstvím, ale dlouho mi nešlo otěhotnět, tak jsem to nechali náhodě. Nebýt těhotná, tak bych s ním nejspíše už nebyla. Já prostě potřebuju, aby vztah jiskřil a pořád se v něm něco dělo. Já jsem živel a žít potřebuji. Přitom on pouze přežívá ve svém stereotypu. Nevím jestli ho to baví
Omlouvám se za to, že píšu ve zmatku, ale uspávám
No i tak nemáš hladinku ještě v normálu 
Počkej aspoň půl roku po porodu, možná rok. No ale píšeš, že ani před tím to nebylo ono, tak ti nevím. Jako žádnej vztah není přece o tom, že to jiskří furt, to tak max prvních 5 let a pak finíto.
S tím maroděním kvůli výpovědní lhůtě mi to nepřijde až tak blbé. Tak tam prostě nechce nikdy víc, proto i končí. Jo, kdyby se flákal a práci neměl vůbec, to by byla jiná…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 22:11
@Anonymní píše:
@Gina108 holky jenže právě, že já nekojim, takže hormony by měly bejt už ok.
Nejvíce mi asi bohužel vadí to jak pořád řeší peníze. Že todle a tamto si nemužem dovolit, přitom to tak není.. Ted je na nemocenský a hodlá být ještě dlouho, jen z duvodu, že čeká až mu uběhne výpovědní lhůta a pak nastoupí do nové práce, do staré už nechce vadí mi tento přístup a ta lenost..Za další ty jeho lži kvůli banalitám už nedokážu překousávat. Tendle vztah mě prostě dusí. Před ním jsem měla pár chlapu, nejdelší vztah 5 let, ve kterém jsem si zažila peklo. Spolu jsem 2 roky, já váhala už před těhotenstvím, ale dlouho mi nešlo otěhotnět, tak jsem to nechali náhodě. Nebýt těhotná, tak bych s ním nejspíše už nebyla. Já prostě potřebuju, aby vztah jiskřil a pořád se v něm něco dělo. Já jsem živel a žít potřebuji. Přitom on pouze přežívá ve svém stereotypu. Nevím jestli ho to baví
Omlouvám se za to, že píšu ve zmatku, ale uspávám
Jsi zivel a vztah ma jiskrit? No, tak se vrat na zem, krome lzi nevidim nic spatneho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 22:14
@Anonymní píše:
@Gina108 holky jenže právě, že já nekojim, takže hormony by měly bejt už ok.
Nejvíce mi asi bohužel vadí to jak pořád řeší peníze. Že todle a tamto si nemužem dovolit, přitom to tak není.. Ted je na nemocenský a hodlá být ještě dlouho, jen z duvodu, že čeká až mu uběhne výpovědní lhůta a pak nastoupí do nové práce, do staré už nechce vadí mi tento přístup a ta lenost..Za další ty jeho lži kvůli banalitám už nedokážu překousávat. Tendle vztah mě prostě dusí. Před ním jsem měla pár chlapu, nejdelší vztah 5 let, ve kterém jsem si zažila peklo. Spolu jsem 2 roky, já váhala už před těhotenstvím, ale dlouho mi nešlo otěhotnět, tak jsem to nechali náhodě. Nebýt těhotná, tak bych s ním nejspíše už nebyla. Já prostě potřebuju, aby vztah jiskřil a pořád se v něm něco dělo. Já jsem živel a žít potřebuji. Přitom on pouze přežívá ve svém stereotypu. Nevím jestli ho to baví
Omlouvám se za to, že píšu ve zmatku, ale uspávám
v souvislosti s 2-měsíčním miminem mi tahle věta přijde hrozně vtipná 
a představa že vztah jako féést jiskří pořád 
na tom se trochu musí zamakat 
co by se jako pořád mělo dít, ted jsi po šestinedělí, mimino fakt malý - co si jako představuješ za „akce“ prosím?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.6.14 22:14
Tak nevím, ale každej vztah jednou přestane jiskřit a přejde do nějakého stereotypu
Souhlasím s holkama, že hormony ještě nemáš v normálu a mít mimčo je nápor na psychiku nejen tvojí, ale i přítele. S tou nemocenskou taky nevidím problém, není spokojený v práci a tak to řeší. Nevím v čem ti lhal, jak je to zásadní, ale pořizovat si mimčo s chlapem, s kterým vlastně ani nechceš být a pak ho bez boje o vztah opustit mi přijde sprostý. Chlap tě asi miluje, chce s tebou rodinu, pořídí si dítě a ty mu pak řekneš, papa, jdu pryč - nejlíp rovnou k jinému chlapovi, dítě si beru, ty plať alimenty a o víkendech ho můžeš vidět. Je to sobecké, nechápu to 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.6.14 22:17
@Gina108 píše:
No i tak nemáš hladinku ještě v normálu
S tím maroděním kvůli výpovědní lhůtě mi to nepřijde až tak blbé. Tak tam prostě nechce nikdy víc, proto i končí. Jo, kdyby se flákal a práci neměl vůbec, to by byla jiná…
No at si na neschopence je, ale já se z něj brzo zblázním a hlavně on mi pak tvrdí, jak nejsou peníze a jak si nemužeme něco dovolit. Tak on je doma a brečí, to mi hlava nebere, hlavně kdyby to tak alespon bylo, ale já nevim asi ze sebe rád dělá chudáka.
Je pravda, že každý vztah by mě po nějaké době nejspíše přestal bavit, ale já ted vubec nevim, jak z toho ven. Najít si někoho? Nebo se snažit zapracovat na tomto vztahu, ale zase jak? Kolikrát mi už proběhlo hlavu, že bych si našla někoho bokem, ale zase já nestojim o milence, jako na sex, jen bych chtěla to, co mi chybí v tomto vztahu 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.6.14 22:20
@Saman píše:
Tak nevím, ale každej vztah jednou přestane jiskřit a přejde do nějakého stereotypu
Souhlasím s holkama, že hormony ještě nemáš v normálu a mít mimčo je nápor na psychiku nejen tvojí, ale i přítele. S tou nemocenskou taky nevidím problém, není spokojený v práci a tak to řeší. Nevím v čem ti lhal, jak je to zásadní, ale pořizovat si mimčo s chlapem, s kterým vlastně ani nechceš být a pak ho bez boje o vztah opustit mi přijde sprostý. Chlap tě asi miluje, chce s tebou rodinu, pořídí si dítě a ty mu pak řekneš, papa, jdu pryč - nejlíp rovnou k jinému chlapovi, dítě si beru, ty plať alimenty a o víkendech ho můžeš vidět. Je to sobecké, nechápu to
Jak píšeš. Z morálního hlediska, je to opravdu hnusný v podstatě zneužití a já vim, že on mě má rád udělal by pro mě první poslední to je pravda, ale něco mi v tom chybí. Přijde mi, že nikdy nebudu spokojená, ale pak nevím jesli to mám, tak jen já nebo všichni, akorát jsou lidi co to umí ustát a jde jim to a pak zbabělci co když už je vztah omšelí jdou pryč. Popravdě nevim
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj. Vůbec ted nevim kde začít, je toho na mě už hodně.
Jsou to dva měsíce co jsem porodila svho vysněného syna, chci pro něj pouze to nejlepší, hrozně jsem si přála, aby měl stabilní a štastnou rodinu, bohužel jsem se během těhotenství od přítele odmilovala. Nastalo několik situací ve kterých mi lhal a bohužel pro mě je důvěra na prvním místě. Vše jsem nějak ustála a neřešila, prostě nosila jsem svého broučka a nic jiného mě nezajímalo. Momentálně začínám už myslet i na sebe. Jsem uplně vyždímaná s přítelem se už ani nebavím, sex 0 a pusu možná tak ráno a večer. Vím, že bych potřebovala nějak nakopnout doplnit ten vnitřní klid a blaho. Ted, ale nevím co dál. Na jednu stranu chci, aby kluk měl svého tátu doma a na druhou k čemu mu bude neštastná matka a může mi někdo říkat, že se to třeba spraví, já vím, že ne. Jenže nějak si v hlavně nedokažu srovnat, že se odstěhuji a budu prostě sama. Jsem jak malé dítě. Prostě chci chlapa. Nedovedu být sama. Je mezi váma někdo, kdo si sháněl nového chlapa ještě, když měl vztah? (tím neříkam, že budu vysedávat na seznamce) VÍM, ŽE SE TU NĚKTERÉ DO MĚ NEJSPÍŠE PUSTÍTE, PROTOŽE JÁ SAMA BYCH TO UDĚLALA, ALE PROSTĚ JSEM TAKOVÁ.