Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No minimálně jeden z vás by měl vzít rozum do hrsti a nechovat se jako děcko z MŠ. Možná by vám prospěl nějaký čas od sebe, jste na sebe evidentně alergičtí. Navíc manžel nejspíš i žárlí na to mimčo, že je teď středem vaší pozornosti.
Nezlob se na mě, ale jak dva fakani a ještě v tom vyrůstá dítě. A ty ho jako dusíš od porodu kvůli tomu, že neuklidil?? Chtělo by to dospět, takto dospělí lidé problémy neřeší. ![]()
Kamarádka vzopmíná, jak jí doma praskla voda, ona odjela do porodnice a při návratu to tam ještě bylo nevytřený ![]()
Tak ja si samozřejmě uvědomuji ze naše chování je šílený a to me trápí, nemusíte me urážet, naše dítě to nevidí a má se skvěle, nas vztah za to vůbec. Zajímalo me jen jestli měl také někdo úplnou averzi na osobu kterou miluje.
Já žila 18 let s cholerem typu Kodeta v Pelíškách (celkově dost podobná persona) a sama nejsem vůbec, ale vůbec zenově klidná, takže celou tu dobu u nás běžně byly hádky několikrát denně kvůli všemu (prach, jídlo, boty, nůž, prostě všechno-všechno-všechno-všechno!!)
za mne se tak žít dlouhodobě nedá, buď musí polevit jeden nebo druhý, ale hádat se před dětma je zlé, moc zlé a hlavně ne tak často!
takže jsem vlastně ráda, že odešel, našel si flegomošku a já flegmoše a jsme šťastní jak blechy oba!!
já se třeba rozčílím i kvůli hrnku, že není sklizený (jako sakra, PROČ leží v obýváku, když máme myčku!?), můj ex totéž, takže doma probíhaly de facto stálé vzruchy jak na elektrické stimulaci mozku ![]()
s našimi next to máme s ex stejné, smějem se, on něco doma řve, milka ho má na háku a směje se,
já něco vybuchnu s novým miláčkem a on mi třeba řekne : Já vím, že to máš těžké
udělej si to jak chceš (dej, polož to, kam chceš, až to budu potřebovat, najdu to…) ![]()
z toho jsem usoudila, že život v hádkách, navíc tolik let, nebylo to pravé ořechové, hlavně ne to, co by měly vidět a žít děti ![]()
Příspěvek upraven 16.05.23 v 14:46
Za mě bych poradila, se zamyslet, co tě vlastně doopravdu štve, kde je to jádro pudla.
Z toho, cos napsala, to vypadá, že celý kino je o úklidu. Je to pocit, že nestíháš? Že je toho na tebe moc, on se jen veze a nepomůže? Co si nějak vyřešit kdo co doma dělá a jak by sis mohla ulevit? Pak by možná nedocházelo k tomu dráždění a tím pádem i k hádkám.
Můj chlap, když třeba něco kydne na podlahu, tak mě to nechává úplně chladnou, protože jednoduše já nejsem ta, kdo by to musel vytřít (a nestihnout kvůli tomu třeba něco jinýho) ![]()
@Lucy75 píše:
Já žila 18 let s cholerem typu Kodeta v Pelíškách (celkově dost podobná persona) a sama nejsem vůbec, ale vůbec zenově klidná, takže celou tu dobu u nás běžně byly hádky několikrát denně kvůli všemu (prach, jídlo, boty, nůž, prostě všechno-všechno-všechno-všechno!!)
za mne se tak žít dlouhodobě nedá, buď musí polevit jeden nebo druhý, ale hádat se před dětma je zlé, moc zlé a hlavně ne tak často!
takže jsem vlastně ráda, že odešel, našel si flegomošku a já flegmoše a jsme šťastní jak blechy oba!!
já se třeba rozčílím i kvůli hrnku, že není sklizený (jako sakra, PROČ leží v obýváku, když máme myčku!?), můj ex totéž, takže doma probíhaly de facto stálé vzruchy jak na elektrické stimulaci mozku![]()
s našimi next to máme s ex stejné, smějem se, on něco doma řve, milka ho má na háku a směje se,
Příspěvek upraven 16.05.23 v 14:46
já něco vybuchnu s novým miláčkem a on mi třeba řekne : Já vím, že to máš těžkéudělej si to jak chceš (dej, polož to, kam chceš, až to budu potřebovat, najdu to…)
z toho jsem usoudila, že život v hádkách, navíc tolik let, nebylo to pravé ořechové, hlavně ne to, co by měly vidět a žít děti
Já jsem taky v šoku z toho, jak moc klidný jsem člověk, když vedle sebe nemám člověka, jehož nálada se odvijela podle množství alkoholu v žíle.
@Betty MacDonald to víš, že to alkohol jen zhoršoval.. ale to nebylo zdejší téma, tak jsem to nechtěla úplně zmiňovat..
on byl denně v hospodě po práci x hodin a poslední roky i ráno, když nesloužil, takže 2× denně, bodejž by se nepřestěhoval k zdejší hospodské
včera si tam vyklízeli sklady a budou znovu otvírat a víš co, já jim to přeju
ona byla zvyklá na dominanta s brutálním zacházením, ex nikdy nebyl násilník, takže milka je šťastná a dokonce mne vezou pro nové auto a jedna dcera je u nich víc jak doma,
tak to je život, no…
já se nezlobím, ani nejsem zahořklá, myslím, že život a lidi se vyvíjí a když to nejde, tak to prostě nejde…
ona jako taky je obecně fajn holka, prostě jednoduchá, ale hodná… a moje dcera (ta, co mu to odpustila) ji má moc ráda a já jsem za to ráda..
lepší, jak v sobě a mezi sebou živit nějaké nenávisti a hnusy…
Příspěvek upraven 17.05.23 v 01:00
Naprosté blbosti mezi sebou řeší nekompatibilní lidé. A je naprosto jedno, jestli jsou manželé a mají spolu děti. Někdy stačí vztah přehodnotit na čistě pragmatický, jindy musí od sebe. Na to všechno si ale musí přijít sami. Kde není úcta a pochopení, tam nemůže být Láska.
@Anonymní píše:
Zdravím, zajímalo by me jestli tu některá zažila to co máme doma aktuálně my. S manželem jsme spolu 5 let a pořad se hádáme kvůli hloupostem, stačí ze mu spadne jídlo na zem a ja mam nervy, nevím proč a on ma to samé naopak, minule jsem probudila omylem syna a zase hádka….takhle klidně 5krat denně. Strašně me začal štvát od doby co jsem přijela z porodnice po císaři a on mi doma nechal odporný bordel (před porodem jsem v kuse uklizela abych se vrátila do čista) štve me jenom když ho vidím, zažila jste to nějaká? Ja jsem zmatená z naše vztahu.
Zila jsem s chlapem 10 let, ani jednou jsme se nepohadali. Absolutni flegmous. A ja jsem takova, ze se druhemu prizpusobim, takze sem se max. nafoukla, on me nechal a za chvili byl klid. Ted mam opak, a ja zjistuji jak jsem kolikrat vic vztekla jak on. Taky to jsou kraviny, o dulezitych vecech se umime bavit v klidu. Vetsinou tomu pridam ja, on mi neco rekne, ze se mu neco nelibi a ja hned startuji, protoze mam pocit, ze mi zase za neco nadava. No a pak to jede. On je nastvanej na moji reakci a ja si jedu svoje. To je muj dlouhodoby problem, vim o tom a on to ve me jeste mnohem vic znasobuje.
@Anonymní píše:
Zdravím, zajímalo by me jestli tu některá zažila to co máme doma aktuálně my. S manželem jsme spolu 5 let a pořad se hádáme kvůli hloupostem, stačí ze mu spadne jídlo na zem a ja mam nervy, nevím proč a on ma to samé naopak, minule jsem probudila omylem syna a zase hádka….takhle klidně 5krat denně. Strašně me začal štvát od doby co jsem přijela z porodnice po císaři a on mi doma nechal odporný bordel (před porodem jsem v kuse uklizela abych se vrátila do čista) štve me jenom když ho vidím, zažila jste to nějaká? Ja jsem zmatená z naše vztahu.
Kolik je dítěti? Nemůžeš mít ještě rozhozene hormony? My se po 16 letech pohadame tak 5× do roka a rozhodne ne 5× denně
navíc to naše ani nejsou nějaké extra hadky
@Anonymní píše:
Zdravím, zajímalo by me jestli tu některá zažila to co máme doma aktuálně my. S manželem jsme spolu 5 let a pořad se hádáme kvůli hloupostem, stačí ze mu spadne jídlo na zem a ja mam nervy, nevím proč a on ma to samé naopak, minule jsem probudila omylem syna a zase hádka….takhle klidně 5krat denně. Strašně me začal štvát od doby co jsem přijela z porodnice po císaři a on mi doma nechal odporný bordel (před porodem jsem v kuse uklizela abych se vrátila do čista) štve me jenom když ho vidím, zažila jste to nějaká? Ja jsem zmatená z naše vztahu.
Aby vás dítě jednou neoznačilo za dva blázny a nekoplo do zadnice.
@Pudloslava píše:
Kamarádka vzopmíná, jak jí doma praskla voda, ona odjela do porodnice a při návratu to tam ještě bylo nevytřený
To je hrůza
![]()
Zdravím, zajímalo by me jestli tu některá zažila to co máme doma aktuálně my. S manželem jsme spolu 5 let a pořad se hádáme kvůli hloupostem, stačí ze mu spadne jídlo na zem a ja mam nervy, nevím proč a on ma to samé naopak, minule jsem probudila omylem syna a zase hádka….takhle klidně 5krat denně. Strašně me začal štvát od doby co jsem přijela z porodnice po císaři a on mi doma nechal odporný bordel (před porodem jsem v kuse uklizela abych se vrátila do čista) štve me jenom když ho vidím, zažila jste to nějaká? Ja jsem zmatená z naše vztahu.