Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - jak s tím žít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.9.26 21:12
Nevěra - jak s tím žít
Ahoj,
ještě nikdy jsem žádnou diskuzi nezakládala, ale dneska to na mě nějak padlo a asi se potřebuji vykecat.
Mam skvělého manžela, nemám na něj v podstatě žádnou výtku. Jsme spolu více než 13 let, dvě malé děti. Je pracovitý, stará se, máme skvělý sex, je opravdu dobrý táta, dětem se věnuje. A teď kámen úrazu - před nějakou dobou jsme měli takovou krizi. Jako bychom každý mluvili jinou řečí. On měl pocit, že ho málo oceňuju, pořád na něm něco mám. Nevážím si ho. Já nechápala zase jeho, ze je toho na něj asi moc - v podnikání, práci okolo domu atd. Az to jednou vygradovalo a on za mnou přišel, ze mi byl nevěrný. Proste potkal jednu naši společnou známou na akci, vylil si jí srdíčko, ta mu pošimrala ego a bylo to. Pak se ještě asi dvakrát viděli a psali si. Slíbil že to ukončí. Následně jsem zjistila, že si opět píšou - ona ho chtěla dostat, z jeho zpráv bylo zřejmé že vzal zpátečku. Přesto mi v nějakých věcech lhal a nepřiznal je hned napoprvé. Doma jsme si vše xkrát vyříkali, já byla samozřejmě úplně mimo, každý den jsem na to myslela. Chtela jsem ho vyhodit, ale nedokázala jsem to. On se mi mockrát omluvil, snaží se, prý si uvědomil, jak nás miluje, že to byl zkrat. V červenci jsem ještě zjistila, že mu ona opět psala, asi do něj byla blázen a nechápala, že se na ni vykašlal. Vim že už ji ani neodpověděl. Jen jsem bohužel z těch zpráv pochopila, ze v tom byly i nějaké city. Možná i z jeho strany, nevim. Nyní je doma vše v pohodě, byli jsme v poradně, vykomunikovali si ty věci, ve kterých byl problém. Žádné hádky, žádné problémy, sex lepší než kdy dřív. Přesto mi to pořád v hlavě šrotuje - dělám dobře? Nebo jsem úplně blbá? Neodpustila jsem to moc snadno? Muže to fungovat? Co byste dělali vy? Nejhorší je asi ten pocit, že člověk přišel o takovou tu bezmeznou důvěru v partnera, já jsem o něm nikdy v tomto směru nezapochybovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.9.26 21:28
Já bych mu dala šanci 
a zkusila tu bezmeznou důvěru opět upevňovat mít v tom vztahu tolik vyšších ctností, které popisuješ, je VELKÁ životní výhra, kterou ne všichni mají a zažijí. Prosím, zkus… věř, že i čas ukáže a zahojí vše co má
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 21:33
@Wendy Nov píše: Více
Ano, to je právě to moje dilema. Je to skvelej chlap, vim, že takového bych asi težko našla. Navíc samozřejmě beru jako matka i v úvahu to, abych neublížila dětem. Ale ta zrada je na druhou stranu tak nesnesitelná:/ i když musím říct, že časem se to zlepšuje. Jsou konečně už dny, kdy si nevzpomenu vůbec.
A děkuji za podporu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 21:35
Já jsem tohle nikdy nezažila. Pokud mi byl nějaký partner a posléze exmanžel nevěrný, dodnes o tom netuším. Takže píšu jen v teoretické rovině. Ale je mi tak nějak líto, co prožíváš a chci tě jen trochu povzbudit. Vím, že se mi to snadno plácá, když nemám osobní zkušenost, ale moje rada je, aby ses tím teď netrápila. Pokud vám vztah funguje a vidíš na svém manželovi, že tě miluje, tak tu jeho lásku žij a vnímej. Soustřeď se jen na ni a nenechej si pohodové okamžiky ničit nějakým coby, kdyby ve své hlavě. Je mi jasné, že důvěra už nikdy asi nebude stejná, ale na druhou stranu, opravdu nemá smysl se trápit něčím, co už je uzavřené. A pokud není, tak to zkus ještě znovu s psychologem uzavřít a už se k tomu nevracet. Držím ti palce, ať máš brzy lepší dny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 21:38
@Ssdd240 Nechápu proč se ti přiznal. Očividně mu odpustit chceš, tak to prostě zkus, trvala bych na tom aby ženskou zblokoval a nemohla mu už psát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 21:42
@Alušáček píše: Více
Souhlasím, i já bych asi radši žila v nevědomosti. Mel si to vyžrat sám, takhle to přehodil na mě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 21:48
Nevěru přizná jen slaboch (sám od sebe). Co jako čekal? Jemu se možná ulevilo, ale co ty, na tebe přitom nemyslel, jak ti bude, až ti to řekne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 22:00
Ježiš to je vůl jak jetel, proč ti to říkal 
Chápu, že se v něm asi hnulo svědomí a došlo mu, co riskoval, což je na jednu stranu asi i dobře, ačkoliv k tomu došel dost napřesdržku způsobem. On je teďka „čistej“ a naložil to na tebe, dobrák. Jsi statečná a velkorysá žena 
Z mého pohledu děláš dobře, že jsi tomu dala šanci, ale stejně tak máš právo na své pocity, máš právo se zlobit, i když jsi řekla, že mu odpouštíš. A myslím si, že to prostě chce svůj čas. Je dobře, že ty pocity umíš pojmenovat, ale zase bych se tím moc neužírala a neživila v sobě ty negativa. Dívej se na to, jaký je teď, jak jsou vaše děti spokojené, užívej si ty hezké chvíle. Hrany se postupně obrousí. Držím ti palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 22:28
Stojí za to zkusit, ale není to vůbec lehké. Teď je to vlastně pořád hrozně čerstvé. Je to takové divná fáze, kdy si člověk nechce připustit, že je něco sakra špatně. Asi to nechceš slyšet, ale já musím… Zažila jsem to. Tak moc jsem chtěla, aby bylo všechno jako dřív. Ale nebylo. Po tom, co zažíváte teď vy (skvělý sex, žádné hádky, klid), nastal dost krutý propad. Kdy člověku dojde, že ten nejbližší je schopný tě tak moc zradit, zranit, že krize řeší tímhle způsobem… Už jsem mu nikdy nevěřila a po roce jsem podala žádost o rozvod.
Pokud cítíš, že máš, tak bojuj. Ale stojí to moc sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 22:50
Dostalas upozorneni, ze ses prestala starat, takze v poradku, vyresil to v klidu. Jen chyba byla o tom mluvit. Asi je jeste malo zkuseny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 22:52
Já moc nechápu ty reakce proč ti to říkal. Čistě teoreticky, kdyby se tohle někdy stalo, tak bych přiznání brala spíše jako bod pro manžela. Kdybych to provedla já, tak bych se asi také přiznala.
Za 1. bych neměla čisté svědomí a za 2. bych se bála, že to někdy praskne a situaci to zhorší.
Takhle jste si to ujasnili hned.
Mně lhaní o nevěře teda lepši nepřijde. Je to přilévání benzinu do ohně. Nevěra v 99% prostě praskne.
A když praskne, tak už o žádném odpuštěním u mě nemůže být ani řeč.
Ale asi jsem divná? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.26 23:11
@JanNovak259 píše: Více
Jsem dost chytrá na to, abych pochopila, že tento příspěvek má akorát tak na.rat. Ale kdyby náhodou ne😅 Tak on je nějak omezený, nesvéprávný, nebo neplnoletý, že potřebuje, aby se ona starala? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.26 00:08
@Ssdd240 píše: Více
Přesně! Také jsem si v mládí myslel, že je to férové přiznat nevěru partnerce, teď si myslím pravý opak, že co člověk neví, to ho nebolí a že trápit se má ten, kdo to zavinil a kdo má výčitky. Přiznáním ulehčí svému svědomí, ale přehodí to celé na partnera a ten se pak trápí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
