Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zcela upřímně a nemyslím to zle - můžou ti zde psát lidi, že vše překonali a funguje jim to, ALE to neznamená, že to tak bude i u vas. Můžeš zde hledat naději, že i vy to zvládnete, ale jak to bude realně, to už bude záležet hlavně na tobě jak to zkousneš a zvládneš. Z toho co zde píšeš mi přijde, že chceš slyšet jen to dobré a tak věřit, že i u vás to bude stejně, což fakt byt nemusí ![]()
Znám páry, kde muž ženě v minulosti zahnul, dokonce opakovaně, a vztah funguje dobře. Ale ty ženy se o tom nikdy nedozvěděly, max. měly podezření.
Ano mělo to ten nejlepší konec.. Krize nastala po 16ti letech vztahu.. bylo nám 32, osmileté a dvouleté dítě, koupě domu, rekonstrukce..
Fakt to bylo takové divné.. Myslím mezi námi..
Manžel odletěl na 12 dní služebně pryč a tam si začal něco s kolegyní.. Že se něco děje jsem poznala už když byl tam.. skoro nepsal, nevolal..
No zkrátím to.. trvalo to od 5. do 1. dalšího měsíce.. z toho byli 11 dní spolu mimo a pak si jen psali, díky bohu byla dokonce z jiné země..
Přiznal mi to sám, věděl, že na to čekám, že to vím.. Bylo to hrozné.. Zhroutil se mi svět.. Zvláštní bylo, že to hned druhý den ukončil, ale přiznal, že byl zamilovaný.. Že viděl, že může mít to, co mu chybělo.. Takové pomyslné pochopení, láska..
Pokračovala to tím, že jsme spolu následující měsíce téměř neustále mluvili.. Celé noci.. Mluvili jsme o všem co se nám honilo hlavou, o všem co mezi nám ty roky vytvářelo propast..
Bylot o velice bolestivé, intenzivní, ale léčivé..
Od té doby je všechno jinak.. Je to už šest let.. Nejednalo se o chvilkové štěstí, ale troufám si říct, že o trvalý stav..
Vzali jsme se… po 17ti letech, čekáme další miminko..
ANo, problémy jsou všude, ale nás tahle zkušenost posunula tam, kam bysme se bez pořádné facky nemohli dostat.. Otevřelo nám to oči a vyléčilo to náš vztah.
Byla bych raději, kdyby to bylo bez té bolesti, ale ve výsledku nás posílila..
Oba jsme si uvědomili spoustu věcí a dokázali na nich pracovat. Oba jsme navštívili terapeutku, nejdříve každý sám, pak dvakrát spolu.. I to bylo fajn, vyjasnit si naše vzájemné očekávání.
Odpustit nebo tak těžké jako zapomenout.. to se mi nepodaří nikdy.. Ale čas to otupí a teď už necítím bodavou bolest na prsou, když si na to celé vzpomenu…
Z tohoto příspěvku je tak nějak od začátku cítit, že ty svého manžela stále miluješ a jsi schopná mu odpustit cokoliv. Jakou roli tam asi hraje to druhé těhotenství, přemýšlím, jestli by ses chovala jinak, kdybys nebyla těhotná, ale spíš asi ne. Na jednu stranu na mě působíš jako mladý člověk, který má stále růžové brýle a vznáší se na obláčku zamilovanosti, kdy bez toho druhého člověka nedokážeš vůbec být.
Jak se ti přišla mstít ta milenka, co ti udělala, to by mě docela zajímalo? A jak ses s ní vypořádala? Každopádně asi to byla hodně zhrzená žena a byla naštvaná, že to tvůj manžel ukončil. Tohle je každopádně super, že on to ukončil. Muži to spíš nechávají plynout ve stylu ticho po pěšině. Může vám to dál fungovat, pokud on tě také stále miluje a lituje toho. Zkuste jen zapracovat na důvodech, proč to udělal, aby se to už neopakovalo. Přece jen jsi těhotná a doporučovat teď přemíru divokého sexu úplně nejde, ale měla bys nad tím přemýšlet už proto, aby vydržel poslední trimestr a taky šestinedělí. Hlavně spolu komunikujte a všechno zvládnete ![]()
Nevěra odpustit jde, pokud on bude chtít na tom makat.
U nás to sice ukončil, ale ta láska a cit z jeho strany ke mně se už nevrátili. Takže u nás jsme to neustáli.
On se snažil, ale spíš rozumem. To, co jsem potřebovala- tu lásku, cit, něhu a upřímnou lítost, to už mi nedokázal dát. A nedokázal o tom ani mluvit. Kdyby to dokázal, tak vím, že bych mu tehdy odpustila a po čase to nějak zpracovala.
Držím palce, ať to u vás dáte. ![]()
Zakladatelko, pokud jsi ta, která zakládala již jednu diskuzi před časem (manžel si založil falešný profil a našel si údajně labilnějsí milenku), tak si myslím následující. Teď vzhledem k Tvé povaze a rozpoložení, můžeš (a Ty chceš) zavřít oči a mít tento vztah. Protože nic jiného teď nedáš. Nicméně ve všech směrech jednej pomalinku, postupně, natajno tak, abys byla citově a materiálně nezávislejší ![]()
Čas pak ukáže.
Dá se to asi zvládnout za předpokladu, že ten chlap bude fungovat na 200 procent a prostě poznáš, že opravdu mu záleží na tobě a pro znovunalezení tvojí důvěry udělá “ vše” nebudu znovu vypisovat, jak to bylo u nás, ale ustáli jsme to, naopak po 20 letém vztahu, jsme nakonec došli k tomu, že je to takový restart všeho, že i sex je teď nejlepší …i než byl v počátcích vztahu, to bych nikdy nevěřila, že jde …ale vypisovat co jak už nebudu
stejně to je o vás dvou a zkusennost je nepřenositelná…ale prostě jde to, ale je na tom spousta práce na obou stranách a “nevěrník” se u mě musel fak hoooodně snažit a snaží…
Dá se to asi zvládnout za předpokladu, že ten chlap bude fungovat na 200 procent a prostě poznáš, že opravdu mu záleží na tobě a pro znovunalezení tvojí důvěry udělá “ vše” nebudu znovu vypisovat, jak to bylo u nás, ale ustáli jsme to, naopak po 20 letém vztahu, jsme nakonec došli k tomu, že je to takový restart všeho, že i sex je teď nejlepší …i než byl v počátcích vztahu, to bych nikdy nevěřila, že jde …ale vypisovat co jak už nebudu
stejně to je o vás dvou a zkusennost je nepřenositelná…ale prostě jde to, ale je na tom spousta práce na obou stranách a “nevěrník” se u mě musel fak hoooodně snažit a snaží…
Muž mi je opakovaně nevěrný, já mu taky, máme to tak nastavenpo, jak jde do tuhého a muže začne milenka uzurpovat a chtít jen pro sebe, tak jde od toho. Kvůli tomu si ho velmi vážím.
On mi tedy zahýbal i v těhotenství.
Já bych ho taky nikdy neopustila, i když kvůli jednomu muži bych o tom dost uvažovala, ale stejně bych to nakonec neudělala.
@Lilie_Kvetoucí píše: Více
Taky mi to přijde, že je to jedna a ta samá. A pokud ano, tak je jasné, že se přes to nedokáže přenést, ikdyž se strašně snaží. A manžela tak dokola omlouvá.
Takových odpovědí, že nevěru překonali a vztah funguje, se určitě nedočkáš. Ano, možná překonali, žijí spolu dál, MOŽNÁ už manžel/ manželka není nevěrný/á, ALE jejich důvěra je naprosto přetrhaná, žena co byla podvedena, už NIKDY nebude svého mmuže milovat tak jako předtím. Nejde spíše o to že spal s jinou, ale jde o tu zradu samotnou, ta se neodpouští.
To se podle mne nedá ustát. Mně v mladí manželka řekla, jednou zahneš a končíme. A nedávno, pokud budeš mít mílenku, tak at o tom nevím. No ted ke mně. Čím víc jsem se namotával na budoucí milenku, tím víc jsem byl ošklivý na svou ženu. Za 15 let jsem jí neřekl nic ošklivého a najednou byl odtažitý, ošklivý a hledal na ní chyby. A ještě odsekl, že pokud se jí to nelíbí, tak spolu nemusíme být. A to jsem pořádně ani nezačal, nezasunul. Naštěstí. A ted to nejdůležitější. Emoční blízkost s manželkou se mně blbě obnovovala. A to byla jen poškrábaná, ne zlomená a původní cit k manželce byl hodně hluboký.
@Lu66 ono aby to fungovalo musi se začít prostě od znovu, je to opravdu těžký, ale prostě věřím, že to zvládnout jde, alespoň někdy, ale neumím si představit mít v sobě tu křivdu a ponížení a zůstat s tím ve vztahu… ikdyž těma pocitama si žena ubližije jen sama sobě… já třeba hledám v lidech to lepší, a jeden úlet jsem schopná odpustit… ale delší nevěru a paralelní vztah bych nezvládla…každý má limity jinde, taky jde i o důvody co k tomu vedlo..
Dobry den..ja byla svemu manzelovi neverna..pred 7 lety..prasklo to vloni v zari, kdy na me uderil..nas vztah celych 22 let byl boj..obcas me bil a ja ho tak strasne milovala..az do chvile kdy byl na me nekdo jiny hodny..trvalo to rok..bez vycitek a strachu..ted se manzel strasne zmenil..je hodny, pozorny..mame dve deti..18 a 15..a ted se snazime o 3.. pro nas bylo nejdulezitejsi o vsem mluvit..porad dokola..zleva a zprava..uz je to lepsi..milujeme se a to je hlavni..je opravdu dulezite o tom mluvit, ikdyz je to hrozne..kdyz se dva miluji..dokazou vse..okolnosti nam nedali to, co jsme od manzelstvi cekali..ted je to krasne..lepsi jak na zacatku..nikdy neztracej nadeji
Dobrý den, zdravím. Jsem v situaci, kdy praskla manželova nevěra. Už je to nějakou dobu. Ukončil to sám od sebe, když jsme zjistili, že čekáme druhé dítě. Kdyby se mi nepřišla mstít jeho milenka, nikdy bych se to nedozvěděla. Což ho neomlouvá, jen to píšu.
Jde mi o to, jeslti je mezi vámi někdo, kdo si tímto prostel a mělo to dobrý konec. Diskuzi, kde každá hned píše, že přes nevěru nejde vlak, nedělá se to, neodpouští se to, nezapomíná se to, jsem přečetla dost. Nepotřebuju dlasi takové komentáře. Opravdu bych byla ráda kdyby mi napsali jen ženy/muži jímž se to podařilo překonat, ať to trvalo jak dlouho. A vše nakonec dobře dopadlo. Četla jsem samozřejmě i takové komentáře, ale vždy se do nich pustili,,moralistky,, jak jsou to,,hlupačky,, že když se to stalo jednou, stane se znovu, ze už to nebude takové a další věci, co člověka napadají, když vůbec netuší jaké to je, a že za tím párem je nějaký příběh.
Takže ještě jendou moc prosím. Ty které to zažili a nakonec ten vztah zachránili, podělte se se mnou. Moc děkuji
Přidávám to jako anonym, ani ne, že bych se styděla, ale o celé mě situaci ví jen jeden clovke a zde mám spoustu známých a držím se pravidla, že cokoliv se děje v páru, tak to tam má zůstat a nevynášet se to ven.