Jsem v životě ztracená a nevím, co mám dělat..
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ty jo, ráno v šest odejdeš z domova, a vrátíš se takhle večer? 
Hledala bych dál, a na pohovory si brala neplaccenévolno, to by nešlo? Tohle stejně nedáš dlouhodobě. Máš přítele co má dobrou práci, tak by tě na chvilku třeba podržel, než bys našla jinou práci, nebo ne? Ty ses kvůli němu přestěhovala, a teď jsi na tom bita.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
no tak asi bych to řešila odchodem z práce, pracák a pak budeš mít klid na hledání nové práce. No a koukat po inzerátech můžeš teď. No a pokud máš teda nějaké omezení tak můžeš zkusit práci i mimo VŠ. Kamarádka to tak udělala taky. Má sice VŠ ale nikdy v oboru nepracovala. Dělá na své vzdělání hodně podřadnou práci. Je ale spokojená a moc jí to baví.
- Citovat
- Upravit
A to bydlíš někde uplne separovane? Blíž nic neni? Nebylo by lepší si aspoň pořídit auto na dojíždění? To ušetříš mraky času. Nicméně dala bych výpověď a aktivně hledala dál, zrovna dělat v bance s lidma mi nepřijde jako šťastná volba, pro někoho se sociální fobii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A přítelovi to bylo jedno, jak dopadneš ty? Stěhování za prací jednoho z partnerů musí být společné téma předem, ne až když ten druhý zjistí, že v novém místě není práce zase pro něj, kterou zvládne psychicky ani logisticky.
Pokud už bylo rozhodnuto upřednostnit partnerovu kariéru, pak se logicky mělo řešit, jaké máš ty reálné pracovní možnosti, remote práce, částečný úvazek, rekvalifikace, finanční polštář, časový plán. Nic z toho se nestalo.
Nevím, jaký máš přesně biologický obor, ale pokud tě ten obor baví, rozhodně ho není nutné zahazovat, naopak dává smysl uvažovat o cílené rekvalifikaci nebo doplnění kvalifikace, třeba směrem k laboratorní práci, například laborantka v nemocnici (biochemie, hematologie, mikrobiologie) nebo v soukromých laboratořích někde poblíž? 
Dělat v bance, kde tě to ničí není řešení. Raději být doma, cíleně pracovat na další rekvalifikaci, kterou lze uplatnit a mezitím by tě partner měl finančně podpořit, pokud jste se stěhovali kvůli němu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Skončila bych ve zkušebce i když bych měla jít jen občas někam na brigádu.
Práce tě nebaví, nemáš žádný volný čas co z života máš?
U přítele v práci by třeba něco nebylo? Není to úplně ideální spolu pracovat, ale aspoň něco.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
ta práce se pro tebe vůbec nehodí, navíc jsi vyhořelá a zničená i časově… ale odcházet bez zajištěné nové práce je dost velká nejistota… rozeslala bych maximum životopisů a motivačních dopisů, dala si profily na job-servery a hlídací psy na požadovanou práci, klidně i napsala na svůj Úřad práce, zda neevidují vhodné místo, poptala se v okolí, klidně bych dělala i práci sš, pro tebe by byla dobrá práce spíše na HO, nebo prostě spíš vlastní agenda bez přílišného styku s lidmi (o fobii bych ale nic nezmiňovala), spíš, že upřednostňuješ vlastní pracovní prostředí pro vyšší efektivitu výsledku práce…
v té bance tě to zničí, musíš odtud pryč…
hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To mi neříkej, že bys nesehnala jinou práci prozatím mimo obor blíž než s dojížděním 4 hodiny denně??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
tak začni rozesílat CV a na pohovory si vem dovolenou když jste řešili stěhování, to chlapovi nevadilo, že budeš dojíždět denně 4 hod? ani tobě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
Ahoj,
Chapu dobře, ze jsi po bakalari sla za pritelem na Těšínsko, hledala tam s biologii jakoukoliv práci, kterou jsi nasla po pul roce a dojizdis nekam dve hodiny za prací?
Hele, bude to dobry, jen je treba si poradne ujasnit situaci a moznosti, jaks máš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mluví z tebe životní zkušenosti, ale mlade zeny (nebo zeny co chtějí v blízké dobe zalozit rodinu), se casto prirozene přizpůsobí partnerovi, tim spis kdyz „to dava smysl“, je to logicky, vypadá to, ze by ta zmena měla vest k nejakemu posunu v partnerském vztahu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Krákora997 píše: Více
Ono je to obecně těžký s tou prací.
Ve 20 nikoho nechtěj protože nemá praxi
Ve 30 nikoho nechtěj protože může chtít rodinu
V 50 nikoho nechtěj páč je starej.
Jako těžký se někam trefit.
No a když už se něco najde. Musí se dělat nějaké kompromisy a to je třeba i to dojíždění. 
Což dělá spousta lidí. Bohužel.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše: Více
- proč anonym, když nepises nic o sobě?
- s timhle životním nastavenim se uz na začátku života muzem rozhodnout ze vsechno je zbytecny a nema cenu se snazit cokoliv delat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: Více
kompromisem není v žádném případě dojíždění do práce 4 hod denně!!! s dětma by to jako dělala jak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem původně z Havířova a vím, jak je to tady těžké. Nemůžu dlouhodobě sehnat práci (mám také těžkou sf), ale dle slov mé psychiatričky - kdo chce pracovat, práci si najde. To je jen částečná pravda. Z okolí vím, že i pro zdravé lidi, s praxí, VŠ vzděláním je těžké se upíchnout, natož s psychickými problémy nebo bez ŘP. Je to boj.
- Citovat
- Upravit
Zdravím
Ráda bych se vypsala, protože mi přijde, že jsem na tom čím dál hůře.. Mám vystudovaného bakaláře z biologie (zaměření zmiňovat nebudu), ale i tak jsem měla velký problém se sháněním práce (kvůli své sociální fobii), kterou jsem získala díky velkému štěstí až půl roku po dostudování. Je to práce úplně mimo můj obor, v bance, kde permanentně mluvím s lidmi.. Jsem introvert, mám silnou sociální fobii a psychicky to nezvládám, každý den z toho mám strašný strach a nelepší se to. Hrozné ještě k tomu je, že to je daleko a každý den strávím cestou tam a zpět včetně čekání 4 hodiny.. Tedy v 6 odjíždím a až po půl sedmé večer přijíždím domů. Nemám kvůli tomu na nic čas, nemám možnost ani chodit na pohovory. Jsem tedy vděčná, že jsem našla alespoň nějakou práci, kdyby nebylo tohohle, tak bych byla pravděpodobně stále doma. Ale takovýhle život mě ničí.. V průběhu let jsem se izolovala a postupně začínala ztrácet zájem o své koníčky, teď jsem na tom nejhůře. Nemám zájem už o nic, přijdu domů a nic nedělám, stejně bych nic nestihla.. Výpověď dát ve zkušebce zatím nechci, protože se bojím, že bych zůstala dalšího půl roku bez práce, což si dovolit nemůžu. A abych se k pohovorům vůbec dostala, tak bych se musela vzhledem k mé pracovní době pořád házet jako marod, což nevím, jestli by bylo reálné. Hledám pozice alespoň spojené s mým oborem (případně bych se nebránila ani angličtině), které bych mohla vykonávat, ale v okolí Českého Těšína nic není.. (Před měsícem jsme se sem přestěhovali s přítelem, protože našel skvělou práci, tudíž stěhování nepřipadá v úvahu.) Jsem v životě ztracená a nevím, co mám dělat..