Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dobrý večer, marně se snažím najít video z nevychova.cz a to na téma Nástup do školky. Vyskakovalo to na mě jako reklama, že by toto video mělo být zdarma. Nevíte někdo kde ho najít? Nebo neviděli jste ho někdo a neporadili by jste mi? Mám tříletého syna, který od mala těžce nese odloučení. Moc bych mu chtěla nějak ty ranní odloučení ulehčit, ale zatím se vše míjí účinkem. Je druhorozený, u dcery byla a je školka naprosto v klidu, má to tam moc ráda od prvního dne. Takže je pro mě tato situace nová.
Pokud myslíme to samé video, tak je ke stažení na ulož. to pod tímto názvem: Online workshop z Nevýchovy_ “Jak nastoupit do školky bez slziček”.
edit: vložený odkaz nefungoval
Tak ohledně nevýchovy nepomůžu. Ohledně dítěte, které je stýskavé a těžce nese odloučení, snad pomoci mohu. U nás hodně pomáhalo udělat si dost času a mluvit o tom (nikoli ráno před školkou a už vůbec ne večer před spaním, spíš během dne). Z jakého důvodu by do školky měl chodit, co mu to může dát, proč já potřebuji, aby tam šel. Ráno před odchodem do školky v rychlosti říct, že dnes tam půjde, na tak a tak dlouho, budou dělat nejspíš to a to a pak mluvit o něčem jiném. Zkrátka nenechat dítě utápět se v pochybnostech a přemýšlení o školce.
U nás to prakticky fungovalo takto: „tak zlatíčko, vstáváme, tady máš snídani, podívej se u toho na pohádku (jé, zrovna Pat a Mat), pak půjdeme do školky a po obídku tě vyzvednu. Dopoledne musím zajít na nákup a uklidit, takže by tě to stejně nebavilo, vy půjdete ven, na hřiště a pak mi něco pěkného nakreslíš. Budu se na tebe moc těšit a vyzvednu tě hned, jak to půjde“. Jakmile začal být takový posmutnělý, začala jsem mu povídat (přehnaně nadšeně), jak odpoledne půjdeme na to nové hřiště, co otevřeli za barákem, nebo budeme péct boží štrůdl s rozinkami a oříškami atd. Ve školce jsem pak musela urychlit převlékání a předávání do třídy, rychlá pusa a odchod.
Když bylo období, kdy jsem ho předávala plačícího, našli jsme s paní učitelkou vhodné „páky“. Například on v té době miloval mapy, takže jakmile jsme přišli do třídy, paní učitelka vytahovala kreslení a že se půjde dělat mapa pokladu. Držím palce, ať si brzy zvykne!
@unuděná Ty jo, myslíš, že to funguje? Já si pamatuju, že když mi někdo přehnaně nadšeně vyprávěli o začlenění do kolektivu, jak je to super, bulela jsem ještě víc, že mě vůbec nechápou. Ze snídaně mi bylo blbě od žaludku a k pohádce, písničce na rozveselení jsem si vytvořila odpor, že mi z ní navalovalo i v klidu, kdy mi nic nehrozilo. Migrény z nervů jsem měla ještě celý první i druhý stupeň každé pondělí. Ale já byla neurotik, těžkej introvert a ještě k tomu trochu zaostalá (sociálně)
. U mě byla chyba, že jsem nastoupila do jeslí dřív, než se u normálních dětí normálně doporučuje (u těch, co jsou na hlavu, to tipuju na delší interval). U nás to bylo tak, že moje první dítě - šlo do školky přesně ve třech s nadšením - páč nevědělo, do čeho jde - i když jsme jí to vysvětlovali, tak si to tak nedovedla představit, pak týden trochu slzičky a pak už dobré. To jsem ale pro ní chodila po o. U syna to bylo těžký, ten byl evidentně po mě, takže šel až ve čtyřech a celkem to dal, i když se mu nechtělo. Podle mě se nic nedá uspěchat.
@Takyjedna Tak samozřejmě záleží na dítěti. Já jsem napsala svou zkušenost se synem, který má kolektiv rád, jen je mu po ránu smutno, jelikož si uvědomuje, že nebude se mnou. Mám ještě dcerku, která je úplně jiná nátura a praktikuju na ní zcela jiné metody. To holt musí matka poznat.