Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ve vztahu vám to klape a sex je něco jako sprosté slovo? Dokud budeš používat slovo samohana?!, asi se ti vztah k vlastnímu tělu nezlepší. Jdi do práce. Evidentně ti to leze na mozek. Já začala dělat a po dnech se synem se mi styská. Brala bych je zpět.
To moc dobre znam, jsou dny kdy bych si zpivala a jsou dny kdy mam pocit ze vyletim z kuze
. Od doby kdy se nam narodila mala vubec nic nestiham. A jeste horsi je kdyz jsem nevyspala to ten svet vnimam opravdu cerne. Ale mam pravidlo: ve chvili kdy je doopravdy zle domluvim si hlidani a jdu nekam kde se zrelaxuju; proste nasadim masku sobe a pak diteti. Neboj bude to lepsi
Zkousela jste na ty zoubky neco? Treba Viburcol je super. A s plenkama bych si vubec nedelala starosti na odstraneni mate skoro rok. Syn se jich definitivne zbavil az o prazdninach pred skolkou.
V tomhle sem se naucila vnimat syna jakmile jsem ho do necoho tlacila tak si postavil hlavu a ne. A oto vic se to protahlo ![]()
Klid, v první řadě vypnout facebook, co tam vidíte není reálné. Už jsem viděla jak takové fotky vznikají. Jedna manželka od kolegy mého muže má v bytě uklizený jediný kout, kam děti nesmí a tam se dělají krásné a usměvavé fotky, tak, že ona se namaluje klukům podstrčí sladkost a rychle jim přes špinavá body hodí „fotící“ trika a udělají se krásné a pohodové fotky a pak klukům vynadá že opatlali gauč lízátkem. Kdybych to na vlastní oči neviděla, neuvěřím.
Mě na relaxaci pomáhají mé koníčky, naštěstí manžel hodně dobře funguje, takže dvakrát týdně vyrážím na angličtinu, o víkendu jeden den věnuji cvičáku se psy (to pomáhá nejvíc).
Na zuby (taky 5) synkovi pomáhá CalGel pomažu večer dásně a když ho to hodně trápí tak se vzbudí max. 2× a po namazání zase klidně spí (ale on je od narození dobrý spáč, to je vlastnost a ne zásluha maminky).
To že jiné děti dělají to či ono neřešte, zase určitě neumí co zvládá to vaše. S kamarádkou vždycky srovnáme co naši kluci umí (rozdíl věku je jeden týden) tak se shodneme, že bychom z nich složili jedno dítě co by šlo ve dvou letech klidně do školky a druhé do ústavu pro mentálně zaostalé
![]()
Ten výraz samohana byl takový pokus u vtip… Jsem prostě unavená.
Když máš jednou týdně hlídání na pár hodin, tak někam vypadni. Ale ne do obchodu. Buďto na návštěvu za bezdětnou kamarádkou, nebo cvičit nebo ke kadeřnici, prostě někam úplně jinam. Abys nemusela myslet na to, co dítě.
Kupte si hořčík, budete mít energii a nebudete tak unavena, hned to půjde líp. Vím z vlastní zkušenosti, zabral už druhý den, to jsem fakt koukala
malému nasadit chamomilu
bude líp věřte
Děkuji za slova podpory
tak nějak tuším, že je to jako na houpačce asi u více lidí, je pravda, že když mám hlídání tak i přes to myslím na syna, koníček mám, ale nejde vždy realizovat. Asi mám spíš pocit, že když dám syna na hlídání tak vyžaduju velmi nadstandardní věc a pak mám provinily pocit. Práce by mi určitě prospěla ale teď to není reálné, není kde syna upichnout a muž pracuje na směny. Asi je třeba se víc snažit mít čas pro sebe.
A neuvazovala jsi jestli u Tebe nezacina deprese? Ja mam depresivni poruchu, pri velkym stresu a nebo i pri sedivym pocasi se mi to spusti. U me se to projevuje naprostym nezajmem o domacnost, cisteni zubu neni kazdodeni rutina ale silene tezka vec. Nejradeji bych lezela v posteli a spala. Na vsechny kricim nic se mi nelibi a jsem na sebe hrozne nastvana. A napad jit do prace taky neni k zahozeni, ja jsem se vzdycky odreagovala…
Kde spí syn? u vás v pokoji nebo má vlastní?
začala bych u spaní, tam vidím velký problém. dcera dokud spala u nás v ložnici, byl to děs. věčně se budila, volala mě, musela jsem jí držet za ruku. vstávala ve 4 a prudila. už jsem toho měla plný zuby. zařídili jsme pokojíček, přestěhovali jsme je oba do jednoho, rovnou do velké postele. a je klid. spí celou noc, max se jednou vzbudí. a přestaň ho uspávat na rukách, jsou mu skoro dva. tohle jsem dělala u kojence ne u batolete.
jakmile se zlepší spaní, zlepšíš se i ty. vstávání každé 2 hodiny plus uspávání dítěte je děs.
@Teasmajl píše:
A neuvazovala jsi jestli u Tebe nezacina deprese? Ja mam depresivni poruchu, pri velkym stresu a nebo i pri sedivym pocasi se mi to spusti. U me se to projevuje naprostym nezajmem o domacnost, cisteni zubu neni kazdodeni rutina ale silene tezka vec. Nejradeji bych lezela v posteli a spala. Na vsechny kricim nic se mi nelibi a jsem na sebe hrozne nastvana. A napad jit do prace taky neni k zahozeni, ja jsem se vzdycky odreagovala…
Ano napadlo mě to, v minulosti jsem se s něčím takovým potýkala, ale to jsem byla v hroznem stresu a přičítala jsem to tomu, ne depresi, nechci totiž tvrdit, že jakmile nám špatnou náladu je to hned deprese, protože lidé s depresi opravdu trpí a tohle slovo je lehce zneužitelne. Ale ano, napadlo mě to…
@Verun83 souhlas odstěhovat dítě a užít si volno když ho máš, jdi třeba plavat
@Verun83 píše:
Kde spí syn? u vás v pokoji nebo má vlastní?začala bych u spaní, tam vidím velký problém. dcera dokud spala u nás v ložnici, byl to děs. věčně se budila, volala mě, musela jsem jí držet za ruku. vstávala ve 4 a prudila. už jsem toho měla plný zuby. zařídili jsme pokojíček, přestěhovali jsme je oba do jednoho, rovnou do velké postele. a je klid. spí celou noc, max se jednou vzbudí. a přestaň ho uspávat na rukách, jsou mu skoro dva. tohle jsem dělala u kojence ne u batolete.
jakmile se zlepší spaní, zlepšíš se i ty. vstávání každé 2 hodiny plus uspávání dítěte je děs.
Spí ve svém pokoji… Spaval už celou noc ale teď začal s buzením. Ono to uspavani je v rámci tři minut než se uklidní ale souhlasím, že už by měl usínat po položení, už tak i usínal ale teď se zhoršil.
Na ty zuby zkuste chamomillu 9, homeopatika, já dávám dceři a spí krásně celou noc, plus má ještě jantarové korálky. Včera jsem zapomněla a v noci byla třikrát vzhůru ![]()
Když budete vy odpočatá, tak se to zlepší. U nás byl velký pokrok, když dcera začala spát celou noc. Předtím jsem to měla velmi podobně.
Doporučuju zavést jiný uspávací rituál. třeba čtení pohádek, pohladit a jít.
Dobrý den,
vždycky jsem koulela očima, když jsem četla příspěvek co začínal vetou.. „chci se vypsat“.. No a teď už došlo i na mě.
Jsem na rd, syn v říjnu dva roky. Manžel pes, barák… Manžel funguje, je skvělý ve vztahu nám to klape… Syn, tak ten teď už delší dobu moc nespí, v noci se vzbudí snad milionkrát, vstává kolem šesté ráno spát kde v osm večer. Usínání není tragédie, usne docela hezky ale musím ho chvíli v náručí uklimbat, pak položím, usne. V noci se ale budí a musím ho pohoupat, položit a spí, intervaly tak 2 hodiny, někdy méně, takže jako kojenec zase. Pricitam to pětkam.
Taky se docela vzteka, asi to období vzdoru, ikdyz některé matky říkají, že takové období neexistuje a je to jen chyba rodičů, tak asi bude chyba i u mě možná.
Prostě se mi nic nechce, jsem unavená, vztekla, uklízím jen to nejhorší, doma bordel, po synovi křičím, po manželovi štěkám, o sexu ani slyšet, nemám absolutně potřebu a ani na samohanu nemyslím. Hlídání mám, když se zadari jednou týdně na pár hodin, jinak spíš jednou měsíčně ale manžel. Funguje, takže se dostanu i do obchodu třeba, nebo na rychlou návštěvu. Jenomze ikdyz nám někdo pohlida, stejně si neodpocinu, jsem pořád stejně unavená, jakoby to hlídání ani nebylo.
Me se ani nechce kolikrát dodržovat hygienu, tedy u mě, u syna na ni dbam, jak se mi nechce. S lidma se mi nechce mluvit, stejně si připadám jako dement k smíchu.
Příští rok, by měl jít prcek do školky, jak tak koukám na jiné děti tak už bez plínky, ve velké posteli, celou noc spí, hezký ji lžičkou, skoro už priborem… A já si říkám, jo má čas, budu nu věřit, ale trosku to ve mě hloda. Jestli vůbec za něco stojím jako máma když to tak nedávám. Jak mají lidi okolo spokojené fotky na fb, vysmati.
Nas syn je šikovný, myslím si že velmi, na některé věci má čas, a o to víc mě mrzí, že tak stresuju u některých věcí a vůbec nevím jestli dělám správně.
Jsou fakt dny, kdy je to skvělé, a dny kdy bych radši jen spala. Je to všechno asi zmatené a když si to čtu po sobě, tak to zní jak od nějaké slabomyslne, ale já ani nevím jak poskládat myšlenky, věty. Jindy mi to keca. Prostě toho mám dost.
Jak si proboha odpočinete? A hlavně vy, co máte více dětí?