Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Maji tam nejakou krizovou linku, kam muzes zavolat? Pokud u vas probiha domaci nasili (a fyzicke to byt nemusi), muzou te nasmerovat do nejakeho centra nebo na nejakou organizaci, pokud nemas absolutne nikoho.
Nebo pises o aute, takze uplne daleko nebudes, pojede do CR nejaky autobus nebo vlak? Penize nejake mas, nebo ti vsechny kontroluje?
@beruska9 bohužel to není lehké. Peníze nějaké mám. Bohužel ne moc. Díky němu. Moje blbost. Do ČR to je přes 2 tisíce km..
Kolik ti je? Jak jste tam dlouho, že se to trvá teď měsíc? Má problémy s penězi, nebo drogy?
Tak pokud nemuzes odejit hned, potrebujes si udelat plan, a jeho nutnou soucasti byva zvladnout si ulejvat nejake penize bokem. V CR funguje naproklad Bily kruh bezpeci
https://www.bkb.cz/…nostni-plan/
Ale hodili by se ti ty mistni kontakty.
@pikola je mi 26. Jsme spolu dva roky, za ty dva roky se nic nestalo, nebo prostě to bylo v pohodě, hádky klasika, to má každý. Ale teď, jak jsem pryč z ČR, odstřihnul mě od všech. Jsem v p*deli. Měla jsem to poznat dřív, ale to se projevilo až teď. Hulil trávu, ale vše bylo v pohodě, teď je fakt že tak tři týdny nehulil. Já jsem proti drogám. Nerozumím tomu. Jak se může z uzasnyho člověka stát tohle?
@beruska9 děkuji za radu. Zkusím to. Jenže vše je těžké. Kor když je člověk na to sám
@Anonymní píše:
Dobrý den,nevím jak dál. S přítelem bohužel pracuji na stejné směně. Od včerejška se to rapidně zhoršilo. Řve, úplně mě totálně ponižuje. Je mi vážně strašné zle. Nejhorší na tom je, že pracujeme v zahraničí a není možnost od něj nějak zatím odejít. Nemám kam jít, prostě nemám. Auto nemám u sebe. Nemám vůbec nic. Je mi strašně zle, nedokážu snášet takovéto chování a hodně se to odráží na mé psychice. Bohužel nemám v rodině nikoho, kdo by mě pochopil a řekl, co mám dělat. Jsem tu momentálně naprosto bezmocná. Nemůžu nic. Nejsem ten typ, co přemýšlí, že si něco udělá, aby se toho zbavil, ale můžu říct, že už se to blíží a já nevím, co dál. Zhoršilo se to během měsíce. Nevím, co mám dělat.
Kolik vám oběma je let? Za jakých okolností jste do zahraničí odjeli? Trvale nebo přechodně? Dřív se choval jinak?
Jsem zastáncem toho, že pokud to není existenčně nutné, rodina, ani ta nejbližší, by neměla spolu pracovat na jednom pracovišti. Pokud se tak stalo a nejde to změnit, tak se v práci vůbec nepotkávat- jiné směny, budova atd.
Nepopírám, že to někomu může klapat, ale jde spíš o výjimky.
Pokud jde o týrání, kontaktuj nějaké místní organizace. Pokud jen nefunguje to, že spolu pracujete, jeď domů.
@Anonymní píše:
@pikola je mi 26. Jsme spolu dva roky, za ty dva roky se nic nestalo, nebo prostě to bylo v pohodě, hádky klasika, to má každý. Ale teď, jak jsem pryč z ČR, odstřihnul mě od všech. Jsem v p*deli. Měla jsem to poznat dřív, ale to se projevilo až teď. Hulil trávu, ale vše bylo v pohodě, teď je fakt že tak tři týdny nehulil. Já jsem proti drogám. Nerozumím tomu. Jak se může z uzasnyho člověka stát tohle?
Je cizinec? Pristehovala ses? Mas svuj ucet nebo moznost mit svoji vyplatu nebo ti ji vezme? Proc v praci rve a ponizuje te - prace ti nejde, je tvuj nadrizeny? Mas smlouvu v praci, jakou? Mas svoje doklady u sebe?
@Anonymní píše:
@beruska9 děkuji za radu. Zkusím to. Jenže vše je těžké. Kor když je člověk na to sám
To verim
Proto by bylo fajn kontaktovat bud mistni organizaci, nebo mozna i tu ceskou, kdyby tam byl jazykovy nebo podobny problem…Cesi ti asi nepomuzou s mistnimi praktickymi vecmi, ale minimalne si budes moct s nekym promluvit, kdo se vyzna v problematice ![]()
@Anonymní píše:
@pikola je mi 26. Jsme spolu dva roky, za ty dva roky se nic nestalo, nebo prostě to bylo v pohodě, hádky klasika, to má každý. Ale teď, jak jsem pryč z ČR, odstřihnul mě od všech. Jsem v p*deli. Měla jsem to poznat dřív, ale to se projevilo až teď. Hulil trávu, ale vše bylo v pohodě, teď je fakt že tak tři týdny nehulil. Já jsem proti drogám. Nerozumím tomu. Jak se může z uzasnyho člověka stát tohle?
Podle mě tak úžasný nebyl, jen jsi byla zamilovaná.
To opravdu neudržuješ jediný kontakt s rodinou, přáteli? Nemáš nikoho, kdo by Ti půjčil na jízdenku a pár týdnů Tě u sebe ubytoval nebo pomohl najít nějaké spolubydlení?
Z jakého jsi kraje? Tady u nás je poměrně velká šance najít hned brigádu v každém supermarketu.
Pokud Tě nějak zadržuje, tak by nebylo od věci kontaktovat místní policii.
@Anonymní píše:
@pikola je mi 26. Jsme spolu dva roky, za ty dva roky se nic nestalo, nebo prostě to bylo v pohodě, hádky klasika, to má každý. Ale teď, jak jsem pryč z ČR, odstřihnul mě od všech. Jsem v p*deli. Měla jsem to poznat dřív, ale to se projevilo až teď. Hulil trávu, ale vše bylo v pohodě, teď je fakt že tak tři týdny nehulil. Já jsem proti drogám. Nerozumím tomu. Jak se může z uzasnyho člověka stát tohle?
Jak odstrihnul? Zkus navazat znovu vztahy s rodinou, kamarady, rekni, co se deje, normalni lide, to pochopi.
A nic si nevycitej. Jestli chces, tak mi posli zpravu.
@Anonymní píše:
@pikola je mi 26. Jsme spolu dva roky, za ty dva roky se nic nestalo, nebo prostě to bylo v pohodě, hádky klasika, to má každý. Ale teď, jak jsem pryč z ČR, odstřihnul mě od všech. Jsem v p*deli. Měla jsem to poznat dřív, ale to se projevilo až teď. Hulil trávu, ale vše bylo v pohodě, teď je fakt že tak tři týdny nehulil. Já jsem proti drogám. Nerozumím tomu. Jak se může z uzasnyho člověka stát tohle?
Ty asi nebudes nejostrejsi tuzka v penalu, vid? Jsi s člověkem, ktery huli, ale drogy jsou ti proti tvemu přesvědčení…pracujes v zahranici a nemas zadne penize…kvuli nemu…proc kvuli nemu?
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Dobrý den,
nevím jak dál. S přítelem bohužel pracuji na stejné směně. Od včerejška se to rapidně zhoršilo. Řve, úplně mě totálně ponižuje. Je mi vážně strašné zle. Nejhorší na tom je, že pracujeme v zahraničí a není možnost od něj nějak zatím odejít. Nemám kam jít, prostě nemám. Auto nemám u sebe. Nemám vůbec nic. Je mi strašně zle, nedokážu snášet takovéto chování a hodně se to odráží na mé psychice. Bohužel nemám v rodině nikoho, kdo by mě pochopil a řekl, co mám dělat. Jsem tu momentálně naprosto bezmocná. Nemůžu nic. Nejsem ten typ, co přemýšlí, že si něco udělá, aby se toho zbavil, ale můžu říct, že už se to blíží a já nevím, co dál. Zhoršilo se to během měsíce. Nevím, co mám dělat.