Nočník - bojkot
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Dcera má 22m. Začala jsem už v červnu.
Na nočník si na požádání v létě sedla, ale nic neudělala, tak jsem 2 měsíce nočník uklidila a nedávno zase vytáhla.
Teď už si na něj ani nesedne - vzteká se a zadržuje čůrání. Po 3h bez pleny mi ji donese, že ji chce nasadit.
Nutit ji nechci, takže nočník opět uklízíme a zkusíme zase za 2m.
Radu nemám, ale co bych dala za to, kdyby se mi do nočníku alespoň jednou vyčůrala.
Podle mě to chápe velmi dobře, když chce i zpátky plenu, dokonce to má už obkoukané od neteře.
Ale prostě nechce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Markéta188 Jejda, to je taky na nic. 
Nám k tomu pomohlo si tam číst, syn miluje knížky. Vše jsem, hlavně ty první dny, podřídila nočníku. Byla to celodenní priorita. Takže fakt každou třeba hodinku jsem ho tam posadila, když se vztekal tak jsem ho tam dala i tak a snažila rozveselit a zabavit, pam se uklidnil a vzala sem oblíbenou knížku a četli jsme si. V průběhu jsem mu připomínala ať se vyčůrá a ukázala jsem mu na pinďíka. Taky když začal čůrat, tak jsem mu ukázala loužičku a přísně, ale zároveň mile jsem mu řekla, že tady na zem ne a zeptala jsem ho, kde se čůrá, hrdě mi utíkal ukázat, že teda do nočníku. 
a jak mi to řekl, tak jsem hrozně moc tleskala a chválila, jak je šikovný, že to ví a znovu mu ukázala, že na zem teda ne.
Když se vyčůral, tak jsem extrémně chválila, až moc. Až sme tady tancovali radostí. 
A pak jsme se naučili rutinu, že si sam vzal nočník, vylili jsme do záchodu a ve vaně umyli. Takže i z této procedůry měl radost. Ale teď jak když utne a čůrá jen vedle, mimo to začal odmítat i jídlo a všechno okolo, tak jestli to nemá nějakou souvislost, že prostě nechce jen z principu, nevim. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Zdravím maminky,
Asi se chci i jen vypovídat a poradit a uklidnit, protože nějakou dobu jsem nějak vyřízená. Se synem (20m) jsme začali před pár dny s nočníkem. Indiánskou metodou. První dny klasika, počůraval se, utírala jsem, vysvětlovala a pořád dokola. No pak asi po 4 dnech krásné výsledky - asi 3 dny v kuse čůral a chodil na velkou sám, říkala jsem si, jak krásně to pochopil. Našel si i sám místo na koberečku, kde jsem si všimla, že mu je přijemně, takže nočník stojí tam. Plenku měl jen na spánek a ven. No a teď poslední 3 dny je to šílené, jde k tomu místu, kde má nočník a čůrá přímo vedle. Nesedne si, prostě jde na to místo, to ví, ale nesedne si. Když se ho i zeptám, jestli chce čůrat začne se vztekat a říkat nenenene, ale za minutu se třeba počůrá. Jsem z toho taková zklamaná a nevím, co dělám zle. Máte nějakou radu? Mám prostě pokračovat dál, jak jsem začala?
Syn má teď i období bojkotu celkově, pořád jen ne ne ne ne ne. Na vše - na jídlo, nočník, koupání, převlékání. Je moc milý chlapeček, klidný, ale někdy je takový že ho až nepoznávám. Prostě se to teď nějak převrátilo a jsem z toho unavená a říkám si pořád jen co dělám špatně a co bych mohla dělat líp..
Předem děkuji..
Ja jenom nechapu, proc musi umet deti curat zrovna jak chteji rodice. Pretacet se, lozit, chodit prece taky zacne az je mozek a telo pripravene. Proc tak trapite jeho a sebe? Proc musi umet zrovna ted na nocnik? Jenom nervy, stres z obou stran. Pak dela to co dela. Kdybyste to nechala na nem, tak zacne sam az bude pripraveny. Mam 3 deti, obe zacaly chodit samy od sebe na nocnik kolem 3.let, nejmladsi ma 2 roky a ma cas. Nevim, proc bych ji mela nutit delat neco na co neni pripravena. Nikdo se ji v zivote nebude ptat kdy zacala chodit na nocnik. Nejsem proti, seznamit s nocnikem, rict na co je, ukazat, ale nechat na diteti az bude pripravene, tak si rekne samo. Je uplne jedno zda zacne v roce a pul nebo ve 3 letech. Akorat mu udelate blok a pak zas budete psat za nejakou dobu, ze vam prestal kadit atd. Verte svemu diteti a nechte ten krok na nem. A je jedno, ze to delal pred tydnem, proste se sprajcnul a delat na povel to uz nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, mam podobnou zkusenost. Dcera 20m, uz 3 mesice ji davame na nocnik, ze zacatku se pokazde pekne vycurala, rano byl bobek. S radosti si to sla i vylit, co nacurala (mame tu vyndavaci vlozku-Ikea nocnik). Sly jsme i ven bez plenky. Ted se to nejak zhorsilo. Na nocnik jen kdyz ji neco slibim - to byla asi chyba to s tim spojovat. Chce ted skoro pokazde telefon, aby si sedla, obcas za dudlik 
Bobek uz malokdy trefime, ale kdyz jo, ma velkou radost. Jinak to vetsinou prdi do kalhotek a dela louzicky - pak uz je prijde a rekne bobek 
Ale nesedi na nocniku dlouho, jen zkusime a po minutce uz zas vstava, aby fakt vedela, co tam ma delat. Nekdy to netrefim a nechce se ji, jindy to hned pusti. V jeslickach to taky zkousi a dobry.
Syn to se naucil v 19 m po tydnu curani na podlahu, pak uz uplne bez nehod. Stejna metoda, jine vysledky, takze nejde moc poradit. Hlavne s usmevem
@MonaSun proc by se deti nemely ucit hygienu? At si to kazdy uci, kdy chce, neni to soutez, pokud nekdo chce mit trilete dite s plenkami, at si ho ma. Mne obcasne pocurani nevadi, lepsi, nez porad menit plenky. Deti tim nestreduji, ale pozitivne motivuju, jako s kazdym ucenim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Markéta188 Jeste jsme vzdycky pred koupanim postavili do prazdne vany a kdyz zacala curat, tak jsme ji chvalili. Rada na to kouka, jak to tece. Myslim, ze tim se jim to spoji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@beata84 ono muzes ucit hygienu aby si umyli ruce, ale nemuzes je ucit neco na co mozek neni pripraveny. A to, ze ty musis davat pozor, kdy dite bude chtit asi curat nebo kadit neznamena, ze umi chodit na nocnik. Taky ho neucis chodit, kdyz na to neni pripravene. Proste nekdo umi ve 2letech, jine se samo nauci kolem 3.let a nevidim na tom nic spatneho. Chodit a mluvit taky neumi deti ve stejnem veku. Nerikam, ukazat, zeptat se. Ale abych sledovala kdy davat dite na nocnik a porad ho davala a nutila jak nechce opravdu nevede k nauceni. Jednou nebo pozdeji se to nauci samo. Svagrova tak hucela rok do synka a furt po nem rvala, ze ma curat na nocnik a ne na zem a ze to dela schvalne a bla bla, naucil se to ale ne diky ni, ale ze uz potom pochopil, ze k tomu dozral. Kdyz mas na to cas a nedelas nic jineho a jen davas dite na nocnik, tak prosim. Ale nauci se to az bude pripravene, ne ze ty ho to naucis. A tebe s nekdo v zivote ptal, kdy ses naucila na nocnik? Hlavne, ze nektere decka nosi dudliky do 4let a na nocnik musi umet pomalu v roku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@MonaSun Ale tim, ze se vycura a vidi to, tim se to uci.Kdyz mu nedam sanci to zkusit, nezjisim, zda je pripraveno. Muj syn to v pohode zvladal v 19m (nepocurat se, pravidelne ho davat na nocnik). Ve 21-22m uz jasne hlasil „nocnik“. Dcera sama taky nekdy pozna, ze potrebuje, nekolikrat si bez dozoru sama sedla na noncik, jen si zapomnela stahnout kalhotky Bez treninku to nejde.
Ja na deti samozrejme nervu, v klidu prevliknu, pomazlim a jdeme dal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zdravím maminky,
Asi se chci i jen vypovídat a poradit a uklidnit, protože nějakou dobu jsem nějak vyřízená. Se synem (20m) jsme začali před pár dny s nočníkem. Indiánskou metodou. První dny klasika, počůraval se, utírala jsem, vysvětlovala a pořád dokola. No pak asi po 4 dnech krásné výsledky - asi 3 dny v kuse čůral a chodil na velkou sám, říkala jsem si, jak krásně to pochopil. Našel si i sám místo na koberečku, kde jsem si všimla, že mu je přijemně, takže nočník stojí tam. Plenku měl jen na spánek a ven. No a teď poslední 3 dny je to šílené, jde k tomu místu, kde má nočník a čůrá přímo vedle. Nesedne si, prostě jde na to místo, to ví, ale nesedne si. Když se ho i zeptám, jestli chce čůrat začne se vztekat a říkat nenenene, ale za minutu se třeba počůrá. Jsem z toho taková zklamaná a nevím, co dělám zle. Máte nějakou radu? Mám prostě pokračovat dál, jak jsem začala?
Syn má teď i období bojkotu celkově, pořád jen ne ne ne ne ne. Na vše - na jídlo, nočník, koupání, převlékání. Je moc milý chlapeček, klidný, ale někdy je takový že ho až nepoznávám. Prostě se to teď nějak převrátilo a jsem z toho unavená a říkám si pořád jen co dělám špatně a co bych mohla dělat líp..
Předem děkuji..