Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Od kdy učit dítě nevěřit cizím lidem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Billi
16.6.25 17:11
Ve dvou letech chtěla dcera chodit sama po schodech v paneláku, zatímco já jsem jela vytahem. Od té doby, teda. (S nikým sama nemluv! S nikým nikam nechoď!)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 17:46
Od té doby, co začaly interagovat s okolním světem, mimo blízkou rodinu. Ale nemám pocit, že bych to musela děti nějak cíleně učit, spíš to tak nějak vstřebaly a pochytávaly ode mě, že k cizím se chovám rezervovaně, známé zdravím, úplně cizí ne atd. V tomhle asi nápodoba fungovala nejvíc, odkoukávaly jak se chovám na hřišti, v obchodě atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 18:19
Důležité je učit taky to, že nesmí stoprocentně věřit ani známým lidem. Respektive učit ho se vymezit v případě potřeby i vůči autoritě. Nejvíc sexuálního zneužívání je v rodině, od vedoucího ve skautu, od kněze, od lékaře, od učitele… Prostě od lidí, které dítě zná. Ti cizí lupiči jsou opravdu v menšině.
- Citovat
- Upravit
16.6.25 21:29
Nikdy. A ani je to učit nebudu. Jsem dost přesvědčená, že víc nebezpečných situací se stalo (i těch fatálních), protože si děti (lidi) neřekli o pomoc, kterou potřebovali, protože nevěřili lidem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.25 22:15
Dostala jsem se k té otázce tak, že dnes můj 4letý syn odešel, když jsem se starala o mladšího sourozence. Pár minut jsem si myslela, že si hraje s něčím dole pod schody a nebo na zahradě, ale když se nevracel, tak jsem se za ním vydala a zjistila, že si otevřel i branku na ulici (zevnitř klika, zvenku koule) a stojí na chodníku.
Tak jsem mu vynadala, že to nesmí, chodit ven sám. Ale vlastně jsem mu musela dát nějaké vysvětlení, proč nemůže být ani na chodníku. Je v takovém tom „proč“ období, na vše se vyptává.
- Citovat
- Upravit
16.6.25 22:47
@Anonymní píše: Více
To musela být hodně náročná situace. Já bych se hrozně bála. Hlavně by mi vadilo, že nevím, kde je, možná bych se bála aut, cyklistů, cizích psů… ale že by neměl věřit cizím lidem, to by mě jako zdůvodnění vůbec nenapadlo.
Já tedy svého (skoro) čtyřleťáka nechávám čekat před domem na ulici samotného, než vypravím mladší, beru to jako trénink samostatnosti (a taky se mi doma nepeče v bundě). Ale je jasné, že před každým domem to vypadá jinak, jsou ulice, kde by to nešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.25 23:49
Čtyřletý dítě bych nenechala nikdy samotný mimo domov a i doma leda na 15 min., že odběhnu do večerky.
Děti od mala ví, že na intimní partie jim NIKDO nesahá (ani oni jiným) a co dělat, kdyby je někdo nutil nebo i vyhrožoval.
To o cizích lidech jsem řešit nemusela, děti mají přirozenou nedůvěřivost. Staršímu jsem vysvětlila, že pro něj nikdy nepošlu cizího, aby ho vyzvedával.
Největší strach mám ale z vody a aut.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Od jakého věku jste děti seznamovali s tvrdou realitou našeho světa, že lidé nejsou jen hodní a že nesmí věřit cizím lidem, protože by mu mohli ublížit, unést ho atd.?