Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odchod manžela od rodiny
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
27.8.12 11:46
Jen jestli jen nedokaze priznat, ze tu milenku prece jen ma. Jinak bych to chapala jen v pripade, ze ma nejake problemy sam se s sebou( psychicke, financni).
Muj manzel zacal chodit na psychoterapii a zatim odchazet nechce, takze u nas to byla ta prvni varianta, jenze manzel se leci uz delsi dobu s depresi.
- Citovat
- Upravit
27.8.12 11:56
On třeba opravdu pochopil, že rodinný život je nuda, zodpovědnost a stereotyp…možná chce opravdu být sám. nechala bych ho být, ať v klidu přemýšlí a rozjímá, nutit ho k návratu pokud on sám není přesvědčený není dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.12 11:57
V bývalé práci jsem dělala vrbu chlápkovi, co měl ženu a 2 děti a nebyl šťastný v manželství ani náhodou. miloval děti, ženu nesnášel. měl milenky. nicméně jsme se často bavili o tom, že by odešel. dokázal si to malilinko připustit. ale pouze kvůli jiné ženě. když jsem mu říkala ať odejde sám kvůli sobě. najde si podnájem atd. čuměl na mě jak na idiota a nemohl pochopit co mu to vykládám…tak asi tak sonda do chlapské duše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.12 12:05
@michaela1808 píše:
V bývalé práci jsem dělala vrbu chlápkovi, co měl ženu a 2 děti a nebyl šťastný v manželství ani náhodou. miloval děti, ženu nesnášel. měl milenky. nicméně jsme se často bavili o tom, že by odešel. dokázal si to malilinko připustit. ale pouze kvůli jiné ženě. když jsem mu říkala ať odejde sám kvůli sobě. najde si podnájem atd. čuměl na mě jak na idiota a nemohl pochopit co mu to vykládám…tak asi tak sonda do chlapské duše.
Nějaké tzv. kamarádky už také proběhly, ale nikdy i když jsem mu řekla tak jdi, tak neodešel, až teď. Je to už pár týdnů a zatím to vypadá, že opravdu nikoho nemá. 
- Citovat
- Upravit
27.8.12 12:05
Znám příběh taky z druhé strany. Ona měla za to, že čeká plánované dítě s chlapem, který to tak chtěl, a který ji miluje. On se na to díval poněkud… opačně… a jen k věci přistoupil „zodpovědně“. Jen prostě mu to přesvědčení o tý „zodovědnosti“ mu nevydrželo navždy. Teda on chce být zodpovědný… jen prostě už nemůže být zodpovědný s nima pod jednou střechou. A ona nechápe, co se najednou stalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.12 12:08
Zažila jsem něco obdobného. Po měsících trápení mi ale došlo, že nejhorší je se vnucovat někomu, kdo o mě nestojí. Akorát tím ubližuješ (a schazuješ se )sama sobě. A pokud ho nedonutí ani vědomí, že má rodinu, tak co s takovým mužským? Je to asi drsné, ale spousta maminek žije samo s dětmi. Takže radu jako takovou nemám. Pouze svou zkušenost, že když nechce, nenutiť. Máš jistě svou hrdost. Nehledě na to, pokud ti řek, že chce najít někoho „lepšího“!!! Pokud jeho vlastní rodina není to nejlepší, co mohl mít, tak nevím, co JAKO HLEDÁ. Drž se!!
- Citovat
- Upravit
27.8.12 12:08
Nějak nevěřím tmu, že odešel od malých dětí, o které se ještě stará, žít sám, protože mu rodina nevyhovuje. To by byl opravdu vyjimíka jedna z tisíců. Bude v tom baba, jen to nepřizná.
Já mám svou hrdost, já bych doma neseděla a nečekala, jestli si to rozmyslí. Ale chápu, malé děti, hypotéka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.12 12:10
@Anonymní píše:
Zažila jsem něco obdobného. Po měsících trápení mi ale došlo, že nejhorší je se vnucovat někomu, kdo o mě nestojí. Akorát tím ubližuješ (a schazuješ se )sama sobě. A pokud ho nedonutí ani vědomí, že má rodinu, tak co s takovým mužským? Je to asi drsné, ale spousta maminek žije samo s dětmi. Takže radu jako takovou nemám. Pouze svou zkušenost, že když nechce, nenutiť. Máš jistě svou hrdost. Nehledě na to, pokud ti řek, že chce najít někoho „lepšího“!!! Pokud jeho vlastní rodina není to nejlepší, co mohl mít, tak nevím, co JAKO HLEDÁ.Drž se!!
Hezky řečeno!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.12 12:12
@Emilie píše:
Znám příběh taky z druhé strany. Ona měla za to, že čeká plánované dítě s chlapem, který to tak chtěl, a který ji miluje. On se na to díval poněkud… opačně… a jen k věci přistoupil „zodpovědně“. Jen prostě mu to přesvědčení o tý „zodovědnosti“ mu nevydrželo navždy. Teda on chce být zodpovědný… jen prostě už nemůže být zodpovědný s nima pod jednou střechou. A ona nechápe, co se najednou stalo.
No tak možností je spousta samozřejmě, ale to je pak ta sobeckost ne? Jsou ti chlapi vždycky takoví, že neumí říct co vlastně doopravdy chtějí, nebo to ani neví co chtějí? 
zakladatelka
- Citovat
- Upravit
27.8.12 12:16
Zakladatelko-je to jakoby to psala manželka mého bratrance před 4-mi lety.Jen s tím rozdílem, že děti byly větší a měli byt na úvěr. Jinak jak přes kopírák.
Byli spolu skoro 20 let.Od počátku ideální vztah, oba romantici, každý jim mohl závidět. Ano, byly problémy, ale nijak zásadní, spíše prkotiny.On měl svoje názory, ona byla neústupná. Ale nebyly to nikdy hádky, spíše takové „hašteření“ a jen občas. Jezdili společně na výlety, dovolený, i v týdnu s dětmi stále něco podnikali, smáli se, nikdy je nepamatuji že by se pohádali tak, že by spolu nemluvili.
A najednou on začal přibližně v březnu-že manželství mu nevyhovuje, odchází bydlet sám. Dušoval se, že v tom jiná ženská není. A za měsíc od prvního vyslovení že by odešel se opravdu sebral a šel bydlet jinam.Jeho manželka v tu chvíli byla na zhroucení, stále říkala, že v tom je jiná, že to přeci není možný, aby jen tak odešel bydlet sám. On se dušoval a přísahal, že ne.Jech dcera už matku chytila za ramena a říkala, aby se vzpamatovala, že táta opravdu nikoho nemá / dcera s ním měla vždy úžasný vztahy a hodně o sobě věděli /že je máma paranoidní, když za jeho odchodem vidí někoho. Že lidé přeci mohou odejít jen tak.
A jak to dopadlo? Asi za dva měsíce vyšlo najevo, že on opravdu měl přítelkyni, kvůli které odešel. I když on to pojmul tak, že už mnoho let-jak směšné-věděl, že manželství nemělo význam, že mu vadilo a jen čekal, až děti odrostou. A nyní že odrostly-jaká náhoda, že zrovna v době kdy mu do cesty přišla jiná-a nastala ta doba, kdy je čas odejít. A co na tom bylo zraňující? Jeho nová přítelkyně je dcery kamarádka. Ani dcera nevěděla, že spolu mají n ěco víc.
Dnes po letech jsou rozvedný, dcera má otce pořád ráda, i když je takto opustil. Kamarádku nakonec také nezavrhla.Jen syn to nikdy nezkousnul, bývalá manželka také ne.
A šťastný konec? Pro nikoho-bývalá manželka je sama, sotva finančně táhne byt a jedno dítko na vš a druhé na střední škole, i když on přispívá v rámci možností opravdu hodně. On je s mladou holkou, která jednou chce děti, na které on už se vůbec necítí. Je mu 48 let. Nemají vlastní byt, jen pronajmutý, on se bojí, že nemají podmínky na to, aby si mohli pořídit společný dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.12 12:17
Jelikož si nenapsala více, těžko odhadnout co je/bylo příčinou. Samozřejmě milenku mít může, ale asi budu jediná, která si myslí, že v tom další žena být vůbec nemusí. Vždyť i opačně se zde zakládají diskuze, kdy žena píše, že žije v nefungujícím vztahu, jiného nemá, ale se současným už nechce být - protože má nárok na štěstí a s tímto šťastná není. Lidé jsou prostě různí, někdo zůstane v nefungujícím svazku kvůli dětem a někdo naopak za žádnou cenu nechce zůstat v nefungujícím svazku jen kvůli dětem… To má prostě každý jinak. Fungující vztah jste předpokládám neměli. Drž se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.8.12 12:17
Neví, co chtějí nebo vlastně vědí, děti má rád, chce aby byloo postaráno o ně, o domáctnost, o něj. Ty ale musíš mít chování a touhu jako věčně nadržená upravená usměvavá milenka s figurou 90-60-90, nezatěžovat ho starostmi a problémy, stále kořenit vztah. Ať si to jde někam hledat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.8.12 12:17
@Anonymní píše:
Zažila jsem něco obdobného. Po měsících trápení mi ale došlo, že nejhorší je se vnucovat někomu, kdo o mě nestojí. Akorát tím ubližuješ (a schazuješ se )sama sobě. A pokud ho nedonutí ani vědomí, že má rodinu, tak co s takovým mužským? Je to asi drsné, ale spousta maminek žije samo s dětmi. Takže radu jako takovou nemám. Pouze svou zkušenost, že když nechce, nenutiť. Máš jistě svou hrdost. Nehledě na to, pokud ti řek, že chce najít někoho „lepšího“!!! Pokud jeho vlastní rodina není to nejlepší, co mohl mít, tak nevím, co JAKO HLEDÁ. Drž se!!
Děkuji za podporu, to trápení není až tak velké po tom všem čím jsme si už prošli, ale samozřejmě mě to neskutečně mrzí, že děti nemají tatínka doma a že my ač by jsme mohli být šťastná rodina se nějak neumíme domluvit. 
Nijak se nedoprošuji, neptám, nechávám tomu volný průběh, jen bych chtěla zkusit ještě tu poradnu abych měla pocit, že jsem pro to aby děti měly tátu doma udělala maximum, ale na to by musel přistoupit i on.
Ano a jsem na něho naštvaná, a pořád si říkám, že když si neváží toho co má ať si jde 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.8.12 12:20
@terinka4444 píše:
Neví, co chtějí nebo vlastně vědí, děti má rád, chce aby byloo postaráno o ně, o domáctnost, o něj. Ty ale musíš mít chování a touhu jako věčně nadržená upravená usměvavá milenka s figurou 90-60-90, nezatěžovat ho starostmi a problémy, stále kořenit vztah. Ať si to jde někam hledat
Ano přesně tak lépe bych to nenapsala. Stěžuje si neustále na to, že k němu nejsem dost citlivá, nekořením vztah atd. Prostě se k sobě vlastně nehodíme. 
zakladatelka.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Asi jako každý se možná potřebuji jen vypovídat a najít odpovědi. Diskuzí o tom jak manžel odešel k milence je tady spousty, ale od nás odešel žít sám. (samozřejmě za účelem toho že najde někoho lepšího) Chtěla jsem jen, jestli se tady najde nějaká maminka, kterou opustil manžel jen tak, odešel od malých dětí a z domu s hypotékou?
Celý příběh by byl na dlouho, samozřejmě byly chyby na obou stranách, ale dle mého ne tak hrozné, že by se s tím nedalo už nic dělat, manžel to vidí jinak.
Pořád si říkám, že je lepší než ti ostatní, co odešli k milence, nebo v horším případě si chtěli udržet i manželku i milenku, ale na druhé straně si zase říkám, co to je za sobce, když nás tu nechal, i když se zatím stará více než byl doma.
Jaký na to máte názor, zůstat s takto malými dětmi a snažit se to spravit, nebo se netrápit a radši odejít? Udělal to správně? Do poradny jít nechce.
Jestli se vám to někomu stalo, jak to dopadlo? Vyřešili jste nakonec, vrátil se, jak dlouho mu trvalo než pochopil, že rodina je více než něco nejistého? Děkuji za reakce.