Opakovaná spánková paralýza

Anonymní
17.8.21 23:23

Opakovaná spánková paralýza

Ahoj,
Spánkovou paralýzou trpím od dětských let. Jednou za pár let se zjeví, způsobí mi stres a zase na další cca dva roky mám pokoj. Ale posledních 14 dní tím trpím skoro každé dvě noci. Včera poprvé jsem zažila paralýzu třikrát po sobě. Dokážu se již z toho sama probudit. Dokážu pomalu hýbat prstem nebo chrčivě mluvit a tím se z toho dostat. Zajímalo by mě, zda někdo z vás, kdo to zažil zjistil, co je spouštěč. Stres nemám o nic větší než je běžné (práce, rodina atd.), nedostatek spánku nebo špatným usínáním netrpím. Tyto epizody mě děsí, protože samozřejmě málokdy se to obejde bez určitých halucinací. Takže se pomalu dostávám do stavu, kdy se bojím jít spát a navíc mě neuvěřitelně bolí svaly, protože se s tím prostě peru, i když pohnout se je skoro nemožné.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
18.8.21 01:42

Ahoj.. já to zažila jednou, co vím že jsem udělala jinak než obvykle byla tabulka čokolády před spaním a vsadím se, že jsem byla dost vyčerpaná, bylo to náričné období, ponocovala jsem, hodně pracovala a chodila na párty… strava nic moc

  • Citovat
  • Upravit
5
18.8.21 02:17

Ahoj,
Nikdy jsem zde nepřispíval, ale tímto neduhem také trpím a vím že to není příliš běžné, rád se tedy podělím o zkušenosti.

U mě osobně to začalo již ve školním věku, řekl bych tak od 10 let. Stávalo se mi to celkem často. Zvláštní bylo že mi to tehdy tolik nevadilo. Zjistil jsem že pokud se mi podaří „vyskočit“ ze svého těla, odejdou nepříjemné pocity (taková ta jakoby křeč celého těla) a já se dostanu již do fáze vědomého snění, takže jsem si různě létal po městě a podobně a nakonec to přešlo v normální snění.

Horší to bylo ve věku kolem 20 let. Začaly noční můry. Ležel jsem v posteli, nemohl se pohnout a vnímal „realitu“ do které se tu a tam přimíchalo něco nereálného. Tak třeba přišel někdo se sekerou mě rozsekat a podobně a já se nemohl pohnout. Většinou jsem se probudil děsem. To že se hýbeš nebo mluvíš je většinou jen představa. Já se budil tak že jsem se s vypětím všech sil skulil z postele, pád z postele mě pak probudil. Většinou jsem se ale probudil na posteli.

Fígl ale byl v tom dostat se ze svého těla. Nevím proč ale jakoby odpojením mé představy o tom kde je mé tělo od toho kde skutečně je tento stav přerušilo a buď jsem se probudil nebo dostal do fáze vědomého snění, což mi nevadilo, naopak jsem si to uměl i užít.

Dnes jsem již usedlejší, neužívám žádné léky, drogy, nepiju a spánková paralýza mě zastihne jen párkrát do roka, možná tak jednou za měsíc. Hlavně více spím. Osobně si myslím že nedostatek spánku a fyzické únavy je hlavní spouštěč.

Pokud se mi to stane mám dva způsoby jak se z toho dostat. První jsem již zmínil. Dostat se v představě mimo své tělo. Pokud to děláš pomalu, bolí to. Prostě vyskoč, jakoby to bylo samozřejmé, klidně proskoč střechou, pokud to uděláš způsobem, kterým to fyzicky nejde, tím lépe. Pokud tě to neprobudí a nemáš nějakou noční můru, měly by alespoň odeznít bolesti. Můžeš jít třeba na procházku, nebo si zaletět někam kde jsi dlouho nebyla. Sen tě časem pohltí a přestaneš ho ovládat, ztratíš „vědomí“. Vždy se ve snu můžeš vrátit zpět do své postele a jít ve snu spát, to taky funguje, usneš ve snu a je to - konečně spíš.

Druhá možnost a tu jsem používal jen když nešlo „vyskočit“, je prostě to nechat být. Nehýbat se, nebojovat s tím, přejít to s klidem jako když se kopneš do nohy, bolí to jak sviňa, ale prostě to neřešíš a jdeš dál. Jen si pro sebe řeknu „ach jo, už zase“ a pokračuju v usínání a čekám až usne i ta druhá půlka :D není to nic extra ale pořád lepší než se vzpouzet a snažit se s tím bojovat a nebo křičet, to je opravdu nepříjemné. A hlavně to moc nepomáhá, stalo se mi mnohokrát že jsem prožívat krušné chvilky, myslel si jak kopu do manželky a prosím ať mne vzbudí a když jsem se vzbudil, ona klidně spala a vůbec netušila.

Každopádně i přes krušné chvíle, které mi to občas přineslo to vnímám spíše jako dar. Ten stav kdy si létáš nad městem, vědomě řídíš své sny, děláš co se ti zamane.. Až je mi líto že už se mi to nestává tak často.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5252
18.8.21 05:00

Já na spánkovou paralýzu netrpím, ale tady jsou také zajímavé rady. https://www.emimino.cz/…rankovani/2/

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
18.8.21 08:27

Srovnej denní režim a spánkovou hygienu.

Potřebuješ prohloubit spánek, aby ses nebudila v REMfázi - tedy v okamžiku kdy jsou svaly „vypnuté“ ale části mozku „zapnuté“ a zahlcené prací na přesouvání věcí z krátkodobé do dlouhodobé paměti, zpracovávání emocí a podobně. V normální siutaci se zdají sny

1. tma a ticho v ložinic, pokud partner chrápe, tak dobré špunty do uší.
2. po setmění nepouštět žádné obrazovky, nevěnovat se ničemu, co příliš zaměstnává mozek.
3. trocha jemého protahování (jejmná jóga), dlouhá sprcha či vana, orgasmus, aromaterapie - může to dost pomoci.
4. suplementování hořčíku 500 mg ráno a 500 mg večer v organické formě taky může jen pomoci, pokud by si z toho měla průjem, tak 250 mg. Stejně tak suplemetnace D vitamínam a omega 3 kyselinami může spánek pomoci zlepšit- ideálně ve formě rybího tuku, tak okolo 4-8 g EPA/DHA denně. A nějaké kozlíkové tablety před spaním

5. nechodit spát hladová a nejíst večer sladké, nepít večer alkohol a po 18 h nic s kofeinem. Jíst tak, aby člověk něco snědli cca 3 hodiny před usnutím a večeře i případné jídlo ty 3 hodiny před spaním (pokud večeříte brzo a chodíte spát pozdě) by mělo být bohaté na bílkoviny a vlákninu a nějaké ty zdravé tuky. Ne moc škrobů, zejména jednoduchých, výkyvy v hladinách krevního cukru můžou paralýzu zhoršovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
18.8.21 08:30

Jinak teda zrovna na tohle by klidně mohla pomáhat hypnoza. Jak klasická, tak ericsknovská a hypnoterapeut nemusí být ani nijak extra kapacita v jiném oboru, teda pokud bude řešit jen úpravu spánku a nebude rejpat do jiných věcí, pokud teda není na pozadí žádný skrytý zádrhel v psychice či vztazích.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
815
18.8.21 08:46

Spánkovou paralýzu mám docela často, není to zas tak neobvyklé. Dělat se s tím moc nedá, jedině prevence. Píšeš, že spánku máš dostatek, tak se zkus zaměřit na kvalitu a spánkovou hygienu - nedívat se před spaním do mobilu, neusínat u televize, mít co největší tmu, atd. Když už paralýza přijde, neuděláš asi nic. Jediné, čím můžeš hýbat jsou obličejové svaly, tak to můžeš zkoušet, aby si mozek dřív uvědomil, že je fakt vzhůru. U mě je spouštěč, když se málo, popř. ne úplně kvalitně vyspím. Taky když už přijde, musím vstát a úplně se probrat, jinak se paralýza opakuje klidně několikrát po sobě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4880
18.8.21 23:46

U mě je rozhodně spouštěč to, když si narusim spánkový cyklus. Např. usnu odpoledne..tak je velká šance, že večer při usínání budu mít paralyzu.

Ja uz se toho nebojím. Mívala jsem slyšiny a halucinace…šílené…ale to si člověk vyvolá sám. Ted když to přijde, tak začnu myslet na něco hezkého a ono to opravdu hezký je :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23.8.23 07:27
@Anonymní píše:
Ahoj,
Spánkovou paralýzou trpím od dětských let. Jednou za pár let se zjeví, způsobí mi stres a zase na další cca dva roky mám pokoj. Ale posledních 14 dní tím trpím skoro každé dvě noci. Včera poprvé jsem zažila paralýzu třikrát po sobě. Dokážu se již z toho sama probudit. Dokážu pomalu hýbat prstem nebo chrčivě mluvit a tím se z toho dostat. Zajímalo by mě, zda někdo z vás, kdo to zažil zjistil, co je spouštěč. Stres nemám o nic větší než je běžné (práce, rodina atd.), nedostatek spánku nebo špatným usínáním netrpím. Tyto epizody mě děsí, protože samozřejmě málokdy se to obejde bez určitých halucinací. Takže se pomalu dostávám do stavu, kdy se bojím jít spát a navíc mě neuvěřitelně bolí svaly, protože se s tím prostě peru, i když pohnout se je skoro nemožné.

Ahoj, mně pomáhá chodit spat ve stejnou dobu, nespat na zadech, vyvarovat se co nejvice stresu (ikdyz ho moc nemas), spat dostatecne dlouho. Vzdy, kdyz mam spankovou par., tak spim na zadech a usinam v jinou dobu nez normalne. Napr jsem sla spat jako obvykle, ale usla jsem az za hodinu. Rozhodis si to tim. Doufam, ze pomuze, dej vedet :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12121
23.8.23 07:37

Mivala jsem to ve spatnem obdobi zivota, kdy jsem spatne spala. Poprve to bylo hrozne, sileny sok, nevedela jsem co se deje a trvalo to vecnost. Vetsinou kdyz jsem usnula pres den. Pak jsem se s tim naucila fungovat, jak pise nekdo vyse, sla jsem si zalitat a tak :lol: bylo to super. Uz se mi to par let neobjevilo. Skoda :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1159
23.8.23 08:56

Mně se to stalo jednou, usnula jsem výjimečně odpoledne na gauči…bylo to hnusný, ale naštěstí se to zatím nezopakovalo. Spouštěč nevím, asi ten odpolední spánek a spala jsem na zádech, což je u mě neobvyklé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.8.23 23:09
@Anonymní píše:
Ahoj,
Spánkovou paralýzou trpím od dětských let. Jednou za pár let se zjeví, způsobí mi stres a zase na další cca dva roky mám pokoj. Ale posledních 14 dní tím trpím skoro každé dvě noci. Včera poprvé jsem zažila paralýzu třikrát po sobě. Dokážu se již z toho sama probudit. Dokážu pomalu hýbat prstem nebo chrčivě mluvit a tím se z toho dostat. Zajímalo by mě, zda někdo z vás, kdo to zažil zjistil, co je spouštěč. Stres nemám o nic větší než je běžné (práce, rodina atd.), nedostatek spánku nebo špatným usínáním netrpím. Tyto epizody mě děsí, protože samozřejmě málokdy se to obejde bez určitých halucinací. Takže se pomalu dostávám do stavu, kdy se bojím jít spát a navíc mě neuvěřitelně bolí svaly, protože se s tím prostě peru, i když pohnout se je skoro nemožné.

Kdysi dávno, jsem vůbec nevěděla, že nějaká spánková paralýza existuje… Měla jsem ji několik měsíců, každou noc v kuse…
Nespočetkrát jsem až brečela, že nechci jít spát… Myslela jsem, že prostě u nás straší, že tam něco je… Bylo to tak extrémně živé, šílené, že jsem se při tom snažila křičet ale nic nešlo, nemohla jsem absolutně nic a přitom jsem byla vzhůru a cítila jak mě někdo silně drží za nohu a tahá z postele!!! Tak moc jsem se vždy snažila křičet, že po několika minutách jsem takhle každou noc řvala ze spaní a měla šílený šok…
Jenže jakmile jsem usínala znovu, vše se opakovalo, vždy to začalo šíleným hlukem v uších, ten hluk byl ale opravdu tak silný, že nevím ani k čemu přirovnat…
Nikdo z rodiny jsme nevěděli co s tím, co to je a všichni si vážně už mysleli, že tam něco je prostě…

Ani nevím jak ale časem jsem zjistila, že je to spánková paralýza…

Což se mi celkem ulevilo, protože to co jsem všechno prožila během několika měsíců, bylo opravdu šílené…

Prý je to z vyčerpání ale i psychika a rozhodně nespat na zádech…

Dávat si víc pod hlavu a spát na boku…

Teď už se to celkem zlepšilo ale na to co bylo, nikdy nezapomenu, byla jsem vyčerpaná, měla jsem kruhy pod očima, opravdu jsem už zoufalstvím byla jak zombie…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.