Opravdu mu křivdím?

Anonymní píše:
Ahojky. Píšu jak anonym, protože nechci, aby na tuhle diskusi náhodou přišel můj přítel. Už si s ním nevím rady. Jsem doma na mateřské s dvouměsíčním miminkem, přítelovým vysněným chlapečkem. Přítel vždycky rád chodil do hospody. Dříve tak dvakrát týdně a byl v deset doma, poslední tři týdny co druhý den a v neděli se vrátil v jednu ráno, dnes ve tři hodiny ráno. Tři hodiny spal a pak šel (tedy jel svým autem) do práce. Z práce se mi omluvil (stejně jako po té neděli), že to krapet přehnal. Když jsem mu řekla, že to teda hodně přehnal, že se takto nemůže chovat, když má doma malé dítě, že nechci, aby v takovém prostředí malý vyrůstal, tak jsem si vyslechla následující: Tak já jsem ten špatný? Chodím do práce, vydělávám, malého beru ven, přebaluji ho, všechno co potřebuješ ti koupím a nakonec jsem ten špatný, že nemůžu ani na to pivo? Však jsem žádný binec nedělal, nenadával jsem, nepřišel jsem domů namol…Tak teď nevím…křivdím mu, nebo se to na mě snaží hodit, abych se cítila provinile? A opravdu to takto funguje všude, nebo už je na tom alkoholu třeba tak závislý, že riskuje i problémy doma, jen aby mohl někde pít (samozřejmě pokud nikde nejde, otevře si láhev čehokoliv i doma). Prý ho hodně omezuji a ostatní chlapi si můžou dělat a chodit kam chtějí.....Co mám s ním dělat?

Manžel do hospody nechodí, po dohodě jde teď příští pátek zapít malou , s tím že se vrátí v domluvený čas. Pomáhá, vydělává, pomáhá vychovávat mého syna s predesliho manželství . A hlavně nepije!!! 

neříkám že je to správně, jenom přibližuju myšlení některých chlapů …

Prostě hned zapojit do kolotoče okolo mimča, žádné moc vyjímky, pravidelně střídat v chování, kočárkování, přebalování, koupání, uspávání. Jak se trochu povolí, tak některé jedince težko potom k tomu nahání…

myslím si to co dalimil..
chce si to říct narovinu a nedělat hloupýho, že je to OK..

rencin píše:
Teda… Musim rict, ze si neumim absolutne predstavit zit v necem takovym… A rozhodne si nemyslim, ze by to bylo normalni, navic zakladatelky manzel ma podle me dost slusne nakroceno k alkoholismu, obzvlast pokud pije i doma a zacina mit tyhle hloupy argumenty a vymluvy.
Pritel si taky rad vypije, navic pivo pije vyjimecne, ma radeji tvrdy, kubansky rum nebo whisky, ale:

• doma si obcas (parkrat do mesice) otevre vino a da si JEDNU sklenicku
• do hospody nechodi vubec
• pokud pije alkohol, je to na oslavach a seslostech, kterych je nekolik do roka, urcite ne vic nez deset (a to pocitam i firemni vecere)
• z techhle akci se vraci maximalne trochu rozjareny, vraci se ve smluveny cas nebo se pravidelne hlasi, abych nemela strach
• za tri roky, co jsme spolu, se jednou opravdu opil, ze mu bylo spatne a to jsme kvuli tomu meli doma hodne dusno a hodne jsme to resili, protoze divat se na opilyho pritele je pro me jedna z nejhorsich veci, obzvlast jeste pri predstave, ze by to mely videt deti.

Myslim, ze pritel si tohle obdobi plny oslav a alkoholu vybral v dobe VS a pote, ted ma narocnou praci, je maximalne zodpovedny a nikdy by nesel sedet do ctyr do rana do hospody a rano jel do prace, spis nekdy sedi do tri do rana nad praci…
Vi, ze bych mu nejaky pravidelny hospody proste netolerovala, vyjasnili jsme si to na zacatku, on vi, jakou mam toleranci k alkoholu, ja vim, ze se muze stat, ze to nekdy prezene (prestoze jsem sama abstinent a nikdy jsem nebyla ani pripita, natoz opila), ale nesmi to byt nejaka pravidelnost, unik od problemu apod.

Na tvem miste, zakladatelko, bych to zacala okamzite resit, jak pisou holky, zjistit PROC ma potrebu utikat od rodiny do hospody. Pokud to dlouhodobe k nicemu nepovede a nedostanete se k zadne zmene, tak nevim, zrejme bych s nekym takovym nedokazala zustat, uz jen proto, ze bych nesnesla, aby moje deti absorbovaly tyhle vzorce chovani…

Drzim ti i ostatnim holkam palce, at to dokazete vyresit a chlapi se umoudri…

Děkuji za reakci. No, teď přišel domů z práce a oznámil mi, že včera to teda přehnal, že přišel ve tři ráno domů, ale jinak že ať nepočítám s tím, že na pivo přestane chodit. Ptala jsem se proč - protože prostě na pivo chodí všichni a on že večer sedět doma nebude. Sbalil se a odjel za kamarádem něco vyřizovat. Je mi jasné, že syn bude přejímat vzorec chování od táty a že to určitě nepřidá k příjemné rodinné pohodě (otázka je, zda ještě vůbec ještě naši trojku považuji za rodinu…). Pravda je, že to „nakročení k alkoholismu“ mě už taky napadlo…v úterý byl vyjimečně doma a vypil pět panáků vodky s džusem. Jen by mě zajímalo, kde se dají sehnat chlapi, kteří opravdu jdou na dvě piva jednou za týden, a jak je na první pohled poznám…mám totiž v okolí jen ty, kteří tam sedí téměř denně (pravda, všichni jsou to kamarádi od přítele). A co tedy všichni ti chlapi po večerech dělají?

Tak pro meho pritele je nejvetsim konickem sport ve vsech podobach. Miluje fotbal, do VS hral aktivne normalne v tymu, pak toho nechal kvuli skole, ted chodi hrat kazde pondeli vecer po praci s kamarady, pak jdou spolecne na kofolu (vsichni jezdi autem domu), prijede domu tak kolem pul desate (90 minut hraji, hodinu kecaji ). Rad chodi do posilovny nebo si zabehat, ale to vetsinou jezdi rano jeste pred praci (to pak odjizdi v 6:30 z domu). Jinak je se mnou, byl by nejradsi, kdybych s nim treba chodila behat nebo tak, ale k tomu mam celkem odpor, takze spolu chodime o vikendech a nekdy vecer po praci, kdyz prijede rozumne, na kolo nebo na brusle.
A vecer ve vsedni den je to jednoduchy - nikdy nechodi pred sestou, vetsinou kolem sedmy, nekdy pozdeji. Prijde hladovej, bud neco udelam ja nebo spolu nebo si pripravi jidlo sam, vetsinou nemame teple jidlo, rychle mu reknu vsechno, co chci, novinky, dulezity veci a tak, protoze po veceri uz na nej zacina padat unava
Pak vetsinou koukame na telku, bud nejaky muj serial nebo talk show, kdyz je dulezity fotbalovy zapas (to urcuju ja ), tak se diva na fotbal, ja jsem vetsinou na PC (kdyby si mel vybirat on, pobezi u nas porad CT4 nebo CT24 . No a to uz je pak kolem desaty, pul jedenacty a to uz zacne usinat na gauci, i kdyz tvrdi, ze ne a snazi se zustat vzhuru.. Jenze rano vstava v sest a ma toho za cely den dost.
Nekdy si stahneme a pustime film a taky mame ruzny spolecensky hry a hrajeme spolu.
No a pak ma taky jednou tydne kurz nemciny, ale to ma zase rano. Proste vecery travime spolu. Meli jsme ted zaplaceny kurz tanecnich, ale tam jsme bohuzel prestali chodit, protoze na pul sedmou to proste pritel nestihal z prace.
O vikendu dela rano pritel snidani a chodi pro cerstvy pecivo, protoze ja jsem nocni sova, on vstava brzy i o vikendu, ja zase treba kdyz v jedenact vecer usne, jeste pecu kolac nebo tak, jezdime na kolo, obcas jdeme do zoo (to je moje oblibeny), do kina, chodime na navstevy nebo nekdo prijede k nam. A stejne mam porad pocit, ze ten cas travime malo spolu a aktivne, ale jak to tak ctu, neni to tak hrozny
Problem je, ze jeste dodelavam skolu, jde mi to pomalu, jsem lempl, nedokazu se zaprit a mam v podstate pak porad zkouskovy, mam se ucit a nedokazu se donutit a pak nemuzu nikam ven a priteli je lito chodit sam a nechavat me doma, tak vetsinou zustava se mnou a strasne stresuje, abych tu skolu dodelala, ma strach za me.. Az skolu dodelam, tak si teprve zacneme opravdu uzivat spolecny cas..
Jeste bych si prala, aby se dokazal vic odpoutat od prace ve chvilich, kdy ma volno, citim z nej casto nervozitu a napeti, stres, pak z toho jsou obcas zbytecny hadky, pokud by dokazal i tohle, byl by idealni partner, ovsem pak by to bylo spatny pro me, protoze ja teda zdaleka idealni nejsem Na druhou stranu jsem rada, ze si vazi svoji prace a bere ji skutecne zodpovedne, diky tomu je tam, kde je a uvedomuje si, ze v dnesni dobe je to vyhra mit takovou dobrou praci, navic ji ma rad, nedela to s odporem, jen ted je proste narocny obdobi. Kdyz musi na sluzebku, vezu ho na letiste a pak si na jednu stranu uzivam prazdny byt a volny vecer a na druhou se mi styska. Nedokazu si predstavit, ze by mel byt pryc cely den v praci a pak jeste nekde vecer nebo ze by jezdil kazdy vikend na ryby nebo tak neco…

Takze takhle je to u nas a jinak bych to nechtela.

rencin píše:
Tak pro meho pritele je nejvetsim konickem sport ve vsech podobach. Miluje fotbal, do VS hral aktivne normalne v tymu, pak toho nechal kvuli skole, ted chodi hrat kazde pondeli vecer po praci s kamarady, pak jdou spolecne na kofolu (vsichni jezdi autem domu), prijede domu tak kolem pul desate (90 minut hraji, hodinu kecaji ). Rad chodi do posilovny nebo si zabehat, ale to vetsinou jezdi rano jeste pred praci (to pak odjizdi v 6:30 z domu). Jinak je se mnou, byl by nejradsi, kdybych s nim treba chodila behat nebo tak, ale k tomu mam celkem odpor, takze spolu chodime o vikendech a nekdy vecer po praci, kdyz prijede rozumne, na kolo nebo na brusle.
A vecer ve vsedni den je to jednoduchy - nikdy nechodi pred sestou, vetsinou kolem sedmy, nekdy pozdeji. Prijde hladovej, bud neco udelam ja nebo spolu nebo si pripravi jidlo sam, vetsinou nemame teple jidlo, rychle mu reknu vsechno, co chci, novinky, dulezity veci a tak, protoze po veceri uz na nej zacina padat unava
Pak vetsinou koukame na telku, bud nejaky muj serial nebo talk show, kdyz je dulezity fotbalovy zapas (to urcuju ja ), tak se diva na fotbal, ja jsem vetsinou na PC (kdyby si mel vybirat on, pobezi u nas porad CT4 nebo CT24 . No a to uz je pak kolem desaty, pul jedenacty a to uz zacne usinat na gauci, i kdyz tvrdi, ze ne a snazi se zustat vzhuru.. Jenze rano vstava v sest a ma toho za cely den dost.
Nekdy si stahneme a pustime film a taky mame ruzny spolecensky hry a hrajeme spolu.
No a pak ma taky jednou tydne kurz nemciny, ale to ma zase rano. Proste vecery travime spolu. Meli jsme ted zaplaceny kurz tanecnich, ale tam jsme bohuzel prestali chodit, protoze na pul sedmou to proste pritel nestihal z prace.
O vikendu dela rano pritel snidani a chodi pro cerstvy pecivo, protoze ja jsem nocni sova, on vstava brzy i o vikendu, ja zase treba kdyz v jedenact vecer usne, jeste pecu kolac nebo tak, jezdime na kolo, obcas jdeme do zoo (to je moje oblibeny), do kina, chodime na navstevy nebo nekdo prijede k nam. A stejne mam porad pocit, ze ten cas travime malo spolu a aktivne, ale jak to tak ctu, neni to tak hrozny
Problem je, ze jeste dodelavam skolu, jde mi to pomalu, jsem lempl, nedokazu se zaprit a mam v podstate pak porad zkouskovy, mam se ucit a nedokazu se donutit a pak nemuzu nikam ven a priteli je lito chodit sam a nechavat me doma, tak vetsinou zustava se mnou a strasne stresuje, abych tu skolu dodelala, ma strach za me.. Az skolu dodelam, tak si teprve zacneme opravdu uzivat spolecny cas..
Jeste bych si prala, aby se dokazal vic odpoutat od prace ve chvilich, kdy ma volno, citim z nej casto nervozitu a napeti, stres, pak z toho jsou obcas zbytecny hadky, pokud by dokazal i tohle, byl by idealni partner, ovsem pak by to bylo spatny pro me, protoze ja teda zdaleka idealni nejsem Na druhou stranu jsem rada, ze si vazi svoji prace a bere ji skutecne zodpovedne, diky tomu je tam, kde je a uvedomuje si, ze v dnesni dobe je to vyhra mit takovou dobrou praci, navic ji ma rad, nedela to s odporem, jen ted je proste narocny obdobi. Kdyz musi na sluzebku, vezu ho na letiste a pak si na jednu stranu uzivam prazdny byt a volny vecer a na druhou se mi styska. Nedokazu si predstavit, ze by mel byt pryc cely den v praci a pak jeste nekde vecer nebo ze by jezdil kazdy vikend na ryby nebo tak neco…Takze takhle je to u nas a jinak bych to nechtela.

Tak to teda koukám. No, naše trávení času - teď co máme mimčo, tak: přítel přijde ve čtyři domů, čeká na něj oběd, tak poobědvá a osprchuje se, pak ho většinou na sílu vytáhnu ven, jdeme na procházku, na chvíli si někam sednout, přijdeme domů, přítel mi vynese kočár do bytu, co druhý den pomůže okoupat malého a odchází do hospody…vracívá se tedy ve chvíli, kdy už spím. Když je vyjímečně doma, tak si dá nějaký drink a chetuje s někým na facebooku, občas si stáhneme nějaký film. O víkendu teda pokud chci čerstvé pečivo, tak si musím skáknout sama (tak chodím do obchodu a pak chystám oběma snídani), pak většinou navrhnu nějaký výlet - buď jedeme a přítel jde pak odpoledne do hospody a přijde až v noci, nebo nejedeme nikam, takže to skončí většinou tak, že přítel odjede na nákupy - jakože tři hodiny trajdá po obchodech a přinese si domů tašky s novým oblečením (pro sebe, samozřejmě).Ono to nebylo tak vždycky, ale poslední cca půl roku to takhle u nás funguje a já jsem z toho strašně nešťastná. Navrhla jsem mu, že budeme chodit třeba na bedbajz, že koupím nějaké zajímavé společenské hry, že si uděláme pravidelně hezký večer s lahví vína, že si můžeme třeba přes internet zahrát nějakou hru, nebo ať si přečte nějakou zajímavou knížku, mám jich dost, nebo že si budeme vykládat, co jsme přes den prožili a plánovat a vybírat na netu, kam třeba můžeme jet na víkend…nic ho nebaví .