Opustil mě před porodem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Alkoholik a feťák co na vás kašlal a neustále vám nadával. Můžeš být ráda že ses ho zbavila. Asi nechápu tu snahu o to udržet takovou rodinu. Kdyby děti vyrůstaly v tomto prostředí poznamená je to daleko víc než to že jsou z rozvedené rodiny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Děvče zlatý, jak bych te objala a řekla ti, vše bude zase dobre, a ANO přejde zapomenes na ta bolistka a budeš zase šťastná, máš zdravou dcerku a druhe na ceste, potřebuješ být teď silna. Tvoje dcerka si zažila to hrozne a hodne tě ted potřebuje, tak ji nuchlej jak jen to půjde. Co rodina? Doufám, že už je s vámi a podporují tě. To je strašný jake h.vada tu mezi námi žijí. Drž se moc a posílám tobe i dcerce veliké objetí a silu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Teď to nevidíš, ale ve skutečnosti ti skončilo to zlé obodbi a teď teprve jsi dostala šanci na lepší život. Tak se toho chop a nepromarni tu příležitost. Život je prislis krátký na to, aby jsi ho obětovala nejakemu fetakovi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše: … měla jsem celý život největší přání, mít krásnou, zdravou a šťastnou rodinu.
Partner 5× týdně odcházel po nocích pryč, pil, urážel mě, ignoroval mě i dceru, neustále nám oběma nadával, obě jsme pořád brečeli. Začala uz jsem mít dokonce poruchy spánku, zdravotní potíže …
A tak sis s ním udělala druhé dítě.
Ano, to má hlubokou logiku.
- Citovat
- Upravit
Tvoje rodina jsi ty a deti!
Nic se ti nerozpadlo.
Jenom odpadl jeden ukazkovy blbec. At jde. To on o tu rodinu prisel, ne ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tala20 píše:
A tak sis s ním udělala druhé dítě.
Ano, to má hlubokou logiku.
Vždyť píše, že to začal dělat ve druhém těhotenství.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tohle je podle mě vlastně „šťastný“ příběh. Je to trouba (vulgarismy jsou tady zakázané), co si tebe ani dcery neváží. Bude vam bez něho dobre, dcera se nebude trápit jeho nebezpecnym a agresivním chováním, kterému nerozumí a trapi se tim a třeba potkáš jiného chlapa, který vas bude mít rad a bude k vam slušný. Ber to vlastně jako dobré znamení, že může být lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No já nevím co na to napsat. Chápu, že si asi ze sociální bubliny, kde ti připadá horší fakt, že si bez chlapa (rodiny) než to, že tvoje dítě trpělo tím, když jste byli spolu a i když spolu nejste (píšeš, že si na ni kvůli tomu protivná). Takže upřímně vzato, tvoje dítě trpí už teď, protože se oba chováte jako sobci. Nechci ti nijak nakládat, jen by sis měla ujasnit priority o co ti vlastně jde. Protože teď řešíš čistě sobecky sebe i přestože píšeš, že ti jde vlastně o děti a jaké to na nich může nechat následky. Dítě samozřejmě bude rádo, když bude mít rodinu kompletní, ale ne to držet na sílu. Potřebuje hlavně stabilitu, klidné zázemí a lásku. Takže souhlas s holkama, vlastně je to teď lepší, protože táta hulvát co chlastá, bere drogy a nestará se, není zrovna otec o které by dítě stálo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ženo, jediná překážka tvému štěstí jsi ty sama. Slyšíš dobře. Ty. Sama. Svou bezbřehou hloupostí a nadmíru nemoudrým výběrem partnera jsi tam, kde jsi. Situace, jako ta tvoje, v člověku buď probudí netušené síly anebo člověka zdrtí a nezbyde nic. Jen ten neutěšený život „střídání si dětí o víkendech, živoření na mateřské a prožitky bez partnera“. Pokud takto si představuješ svůj další život, věz, že ho takový mít budeš.
Anebo - se vzchopíš, pochopíš, že hezkou zdravou rodinu jsi s tím duševním nezralým mrzákem tvořila leda tak ve své hlavě, uvědomíš si, co rozchodem s mrzákem získáváš, nikoliv co ztrácíš. A pohneš se v životě dál. Rodinu máš i nadále - dceru, sebe a to mrně v břichu. Nikdo ti neřekne, kdy potkáš dalšího partnera a zda to konečně bude ten pravý. Já věřím tomu, že na člověka čeká někde někdo, koho si zaslouží. Já tedy preferuji tento postoj.
A k tvému poslednímu teatrálnímu povzdechu o rozpadlých rodinách - podívej se kolem sebe, jsou totiž úplně naprosto všude. A ti lidé žijí, neboť musí. Ty teď taky něco musíš. Porodit, přenést se přes mrzáka, zařídit alimenty a zajistit svou rodinu nejlépe, jak umíš. K tomu ti držím pěsti. Štěstí ti nepřeji - o to se každý musí porvat sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kamoska vypakovala jejiho manzela sama a hrde tyden pred porodem, protoze se dozvedela, ze ji podvadi se svagrovou. Masakr proste. Nikoho nehledala, vsechnu energii venovala prckovi. A bum, je to 5 let a uz nejakej patek ma naprosto skvelyho pritele a ma se jako prase v zite
- Citovat
- Upravit
@ZvědaváTerr píše:
Alkoholik a feťák co na vás kašlal a neustále vám nadával. Můžeš být ráda že ses ho zbavila. Asi nechápu tu snahu o to udržet takovou rodinu. Kdyby děti vyrůstaly v tomto prostředí poznamená je to daleko víc než to že jsou z rozvedené rodiny…
Tady nejde o to, jestli to je dobře..to je jasné. Ale o to, jak zpracovat to zklamání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kočka nedomácí píše: Ženo, jediná překážka tvému štěstí jsi ty sama. Slyšíš dobře. Ty. Sama. Svou bezbřehou hloupostí a nadmíru nemoudrým výběrem partnera jsi tam, kde jsi. Situace, jako ta tvoje, v člověku buď probudí netušené síly anebo člověka zdrtí a nezbyde nic. Jen ten neutěšený život „střídání si dětí o víkendech, živoření na mateřské a prožitky bez partnera“. Pokud takto si představuješ svůj další život, věz, že ho takový mít budeš.Anebo - se vzchopíš, pochopíš, že hezkou zdravou rodinu jsi s tím duševním nezralým mrzákem tvořila leda tak ve své hlavě, uvědomíš si, co rozchodem s mrzákem získáváš, nikoliv co ztrácíš. A pohneš se v životě dál. Rodinu máš i nadále - dceru, sebe a to mrně v břichu. Nikdo ti neřekne, kdy potkáš dalšího partnera a zda to konečně bude ten pravý. Já věřím tomu, že na člověka čeká někde někdo, koho si zaslouží. Já tedy preferuji tento postoj.
A k tvému poslednímu teatrálnímu povzdechu o rozpadlých rodinách - podívej se kolem sebe, jsou totiž úplně naprosto všude. A ti lidé žijí, neboť musí. Ty teď taky něco musíš. Porodit, přenést se přes mrzáka, zařídit alimenty a zajistit svou rodinu nejlépe, jak umíš. K tomu ti držím pěsti. Štěstí ti nepřeji - o to se každý musí porvat sám.
Pěkně napsané 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kamarádku opustil manžel taky před porodem druhého potomka. Odešel za jinou. Bylo to pro ní těžké období. Hlavně emočně a víš co? Dnes je šťastná s někým jiným. Má se dobře.
Přestaň si trýznit, že si neudržela rodinu. Mě se to taky nepovedlo a zhroutil se 20 letý vztah. Máme dvě děti. A moje rodina jsou dnes děti, já, moji rodiče a můj další muž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Az si to zpracujes, tak bude dobre. Pokud to nezvladnes sama, tak si nech nekym pomoc.
Pak prijdes na to, ze bohuzel v tom mas i ty svoji zodpovednost a dopracujes se az k tomu jakou roli v tom hraje i tvoje detstvi.
Takze az si to zpracujes, tak pochopis, ze stesti spociva uplne v jinych vecech a ze ho nikdy nemuzes najit ve vnejsich okolnostech, ale pouze uvnitr sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Ahoj holky,
měla jsem celý život největší přání, mít krásnou, zdravou a šťastnou rodinu.
Bohužel po druhém plánovaném těhotenství (teď mám skoro 3 letou dceru a termín druhého porodu za 10 dní) do našeho partnerství přišla obrovská krize. Vše jsem se snažila vydržet, tolerovat, bohužel nevyšlo to. Zpětně vidím i to, že jsem si nechala líbit moc. Partner 5× týdně odcházel po nocích pryč, pil, urážel mě, ignoroval mě i dceru, neustále nám oběma nadával, obě jsem pořád brečeli. Začala uz jsem mít dokonce poruchy spánku, zdravotní potíže a sebevědomí žádné. Chtěla jsem pro zachování rodiny udělat vše. Navrhovala jsem terapii, odloučení na nějakou dobu, snažila jsem se mluvit. Vše marné.
Teď vím, že problém byl v tom, že otec mých dcer se rozhodl, že ještě nechce rodinu a chce si užívat. My jsme mu stáli v cestě, takže si to na nás vybíjel. Kromě alkoholu v tom nakonec byly i drogy.
Oděšel od nás 8. prosince. O půlnoci opět odjel a v půl druhé mi řekl, že se domů nevrátí. Sáhla jsem si na dno. Vše jsem připravila na příchod druhého děťátka, pořád brečela a snažila se tak nějak starat o dceru. Moc jsem ho chtěla zpátky a chyběl mi.
Teď už bych s ním být nechtěla. Od té doby, co odešel, mi nadává, stále si na mě vybíjí vztek, když se mu něco nepovede a dceru neviděl 5 týdnů. Přesto, že já bych styku nebránila. Znechutil se mi. Vztah s ním by mě úplně zničil.
Nedokážu se ale smířit s tím, že se nám rozpadla rodina. Že jsem sama. Že už nikdy nebudu mít tu „normální“ rodinu. Nechci si střídat děti o víkendech, živořit na mateřské a vše prožívat bez partnera.
Vím, že s tím nic nemohu udělat a prostě to tak je. Každý den si snažím opakovat věci, za které jsem vděčná, myslet na to hezké, ale tohle je hluboko ve mně a jsem nešťastná. Jsem protivná na své okolí, na dceru a mám strach z budoucnosti.
Můj největší strach byl, že se mi jednou rozpadne rodina a moje děti si zažijí to, co já v dětství. Mám teď pocit, že jakoukoli cestou se vydám, nebude mi dobře.
Je tu někdo z Vás, kdo si zažil rozpad rodiny? Přejde někdy ta bolest ze zklamání? Jde být i tak šťastný?