Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Potřebuji se trochu „vykecat“… Žil jsem skoro 20 let s úžasnou ženou. Pro mě poprvé v životě - „láska na první pohled“, zásah, nekonečné štěstí, pýcha, vášeň, děti, nádherná rodina, štěstí, radost… Dal jsem jí vše, co jsem vydělal, veškerou svou podporu, vždy jsem ji konejšil, když se nedařilo, byl jsem u všech porodů, podpořil ji i v podnikání a vybudoval z ní hvězdu. Udělal bych pro ni vše na světě. Miluji ji ještě teď.
A nyní se koukám, v přímém přenosu, v nějaké jiné realitě, ve snu, jak bydlí a žije několik měsíců s jiným mužem, po tom, co mi oznámila, že už se mnou nemůže dále žít. Prý po cca jejich měsíční známosti. Spálila mosty, je absolutně bez emocí, ani jedna slza! Já jsem zničený, jak to může pochopit asi jenom ten, kdo to zažil… Nejím, nespím, nežiji. Funguji jako stroj, hlavně pro děti. Ty chtějí být primárně se mnou, protože jim nový přítel v nové maminčině domácnosti „nedělá dobře“.
Přečetl jsem si spoustu diskuzí, poradenství od psychologů… Vím, že mi pomůže jenom čas. Ale je to hrozné. Jsem velký chlap, vše si uvědomuji, ale bolí to tak, že se s tím horko těžko vypořádávám. Jsem si vědomý svých chyb. Nikdy jsem ji nepodvedl, nosil jsem kytky, dával dárky, podporoval ji materiálně i psychicky. Ale prostě zasáhlo něco, co jsem nemohl ovlivnit. Podotýkám, že jsme se nehádali, nic mi nevyčítala. Sex ani peníze nebyly problém. Prostě zásah od borca ve správnou dobu na správném místě a vzplanutí, asi?!? Čeká mě teď několik dalších měsíců, doufám jen měsíců, kdy se musím od ní odstřihnout, budeme řešit majetky a děti a bude ze mě zoufalý rozvedenec, který to „posral!“ A přitom to bylo tak nádhernééé!
Tak jo, vykecal jsem se trochu. ![]()
Hele chlape, já ti nějak nevěřím, že všechno bylo tak zalitý sluncem a že ty, dokonalost sama, nemáš ani stopu viny na rozpadu vztahu…..Spíš bych řekla, že tam byl dlouho zasunutej a neřešenej problémek…
Mimochodem mi to silně připomíná jednu nedávnou diskuzi, kde si taky chlápek přišel po poplácání po ramenou a ujištění, že on je dokonalej a jeho přítelkyně děsná mrcha…..
Třeba se za čas bude chtít vrátit až pan nový dokonalý nebude až tak dokonalý…
Děti jsou malé? Ona je opustila, nebo si je střídáte? ![]()
@Zeus01 Vykecal, ale na špatném fóru. Počítej s tím, že za to všechno stejně můžeš ty (ono to už vlastně začalo) ![]()
A tohle je přesně ten důvod proč furt říkám, že by měl člověk ve vztahu mít místo i sám pro sebe a neviset na tom druhým jak baňka na vánočním stromku. Pak se něco podělá a všichni jsou v řiti.
@Zeus01 píše:
Potřebuji se trochu „vykecat“… Žil jsem skoro 20 let s úžasnou ženou. Pro mě poprvé v životě - „láska na první pohled“, zásah, nekonečné štěstí, pýcha, vášeň, děti, nádherná rodina, štěstí, radost… Dal jsem jí vše, co jsem vydělal, veškerou svou podporu, vždy jsem ji konejšil, když se nedařilo, byl jsem u všech porodů, podpořil ji i v podnikání a vybudoval z ní hvězdu. Udělal bych pro ni vše na světě. Miluji ji ještě teď.
A nyní se koukám, v přímém přenosu, v nějaké jiné realitě, ve snu, jak bydlí a žije několik měsíců s jiným mužem, po tom, co mi oznámila, že už se mnou nemůže dále žít. Prý po cca jejich měsíční známosti. Spálila mosty, je absolutně bez emocí, ani jedna slza! Já jsem zničený, jak to může pochopit asi jenom ten, kdo to zažil… Nejím, nespím, nežiji. Funguji jako stroj, hlavně pro děti. Ty chtějí být primárně se mnou, protože jim nový přítel v nové maminčině domácnosti „nedělá dobře“.
Přečetl jsem si spoustu diskuzí, poradenství od psychologů… Vím, že mi pomůže jenom čas. Ale je to hrozné. Jsem velký chlap, vše si uvědomuji, ale bolí to tak, že se s tím horko těžko vypořádávám. Jsem si vědomý svých chyb. Nikdy jsem ji nepodvedl, nosil jsem kytky, dával dárky, podporoval ji materiálně i psychicky. Ale prostě zasáhlo něco, co jsem nemohl ovlivnit. Podotýkám, že jsme se nehádali, nic mi nevyčítala. Sex ani peníze nebyly problém. Prostě zásah od borca ve správnou dobu na správném místě a vzplanutí, asi?!? Čeká mě teď několik dalších měsíců, doufám jen měsíců, kdy se musím od ní odstřihnout, budeme řešit majetky a děti a bude ze mě zoufalý rozvedenec, který to „posral!“ A přitom to bylo tak nádhernééé!Tak jo, vykecal jsem se trochu.
Tak jsem si to cele precetl a napadlo me jen jedine:
Fakt se divis?
Jo to je pravda, už to začalo.
Evidentně to je tady normální, že tu píší samí lháři. ![]()
A chápu, že ženy nepřiznají chybu, že by to tak z jejich řad mohlo také někdy být.
@Zeus01 píše:
Potřebuji se trochu „vykecat“… Žil jsem skoro 20 let s úžasnou ženou. Pro mě poprvé v životě - „láska na první pohled“, zásah, nekonečné štěstí, pýcha, vášeň, děti, nádherná rodina, štěstí, radost… Dal jsem jí vše, co jsem vydělal, veškerou svou podporu, vždy jsem ji konejšil, když se nedařilo, byl jsem u všech porodů, podpořil ji i v podnikání a vybudoval z ní hvězdu. Udělal bych pro ni vše na světě. Miluji ji ještě teď.
A nyní se koukám, v přímém přenosu, v nějaké jiné realitě, ve snu, jak bydlí a žije několik měsíců s jiným mužem, po tom, co mi oznámila, že už se mnou nemůže dále žít. Prý po cca jejich měsíční známosti. Spálila mosty, je absolutně bez emocí, ani jedna slza! Já jsem zničený, jak to může pochopit asi jenom ten, kdo to zažil… Nejím, nespím, nežiji. Funguji jako stroj, hlavně pro děti. Ty chtějí být primárně se mnou, protože jim nový přítel v nové maminčině domácnosti „nedělá dobře“.
Přečetl jsem si spoustu diskuzí, poradenství od psychologů… Vím, že mi pomůže jenom čas. Ale je to hrozné. Jsem velký chlap, vše si uvědomuji, ale bolí to tak, že se s tím horko těžko vypořádávám. Jsem si vědomý svých chyb. Nikdy jsem ji nepodvedl, nosil jsem kytky, dával dárky, podporoval ji materiálně i psychicky. Ale prostě zasáhlo něco, co jsem nemohl ovlivnit. Podotýkám, že jsme se nehádali, nic mi nevyčítala. Sex ani peníze nebyly problém. Prostě zásah od borca ve správnou dobu na správném místě a vzplanutí, asi?!? Čeká mě teď několik dalších měsíců, doufám jen měsíců, kdy se musím od ní odstřihnout, budeme řešit majetky a děti a bude ze mě zoufalý rozvedenec, který to „posral!“ A přitom to bylo tak nádhernééé!Tak jo, vykecal jsem se trochu.
To je vždycky blbý.
Se zamilovaností se bojovat nedá. Ať už se zakouká chlap, nebo ženská. Ten nový vždycky bude neokoukaný, úžasný, skvělý…
Jéé… No, blbý, možná v této chvíli malinko pochopitelné, ale… Mě tadle pozice oběti ( opustila mě
), fňukny, strašně dráždí. KOlik je dětem? Fakt všehn ylo sluncem zalitý? Kámoše a koníčky máš?
@Janli píše:
Hele chlape, já ti nějak nevěřím, že všechno bylo tak zalitý sluncem a že ty, dokonalost sama, nemáš ani stopu viny na rozpadu vztahu…..Spíš bych řekla, že tam byl dlouho zasunutej a neřešenej problémek…
Mimochodem mi to silně připomíná jednu nedávnou diskuzi, kde si taky chlápek přišel po poplácání po ramenou a ujištění, že on je dokonalej a jeho přítelkyně děsná mrcha…..
Schválně si vybav, když si tady vyplakavaji srdíčko ženský, jak často napíšou svoje chyby. Taky je to většinou jednostranná pohádka o tom, jak za všechno může chlap a jak to přišlo z ničeho nic.
No ono když je všechno zalité sluncem tak to taky není dobre. Asi ji ten vztah prostě nudil. Přeji hodně štěstí.
@Janli píše:
Hele chlape, já ti nějak nevěřím, že všechno bylo tak zalitý sluncem a že ty, dokonalost sama, nemáš ani stopu viny na rozpadu vztahu…..Spíš bych řekla, že tam byl dlouho zasunutej a neřešenej problémek…
Mimochodem mi to silně připomíná jednu nedávnou diskuzi, kde si taky chlápek přišel po poplácání po ramenou a ujištění, že on je dokonalej a jeho přítelkyně děsná mrcha…..
Může to tak být, stačí když se jeden odmiluje, ani neví proč, ten druhý se stane nezajímavý, tím že jsi s ním každý den, jako bratr. Stává se to, a nikde nemusí být problem
Nikdo nemá povinnost být vděčný a pokud si to myslíš, tak od tebe odešla, protože byla chytřejší než ty. ![]()
@carsin píše:
Tak jsem si to cele precetl a napadlo me jen jedine:Fakt se divis?
Carsin a co jsi z toho tak vyčetl, že se takhle ptáš? To vše dělá i můj manzel pro mne, miluje me na de vše a já jeho taky